Rabín a katolický kněz jedou spolu ve vlaku. Po chvíli se kněz osmělí a povídá rabínovi:
„Odpusťte rebe, ale je to pravda, že lidé vaší víry mají zapovězeno jíst vepřové?“
„Ano otce, to je pravda.“
„A řeknete mi - jako kněz knězi - ochutnal jste jej někdy?“
„Inu, ano, kdysi jsem ochutnal kousek slaniny.“
„A chutnala vám?“
„Inu, musím se přiznat, že chutnala.“
Po chvíli se pro změnu nakloní rabín ke knězi:
„Prominou pane páter, ale je to pravda, že oni mají zapovězeno tělesně obcovat se ženou?“
„Ach ano, je to tak, jak říkáte.“
„A řeknou - jako kněz knězi - dopřáli si někdy?“
„Popravdě řečeno, nikoliv.“
„Hmm, škoda“ odtuší rabín, „to je mnohem lepší než vepřové“.