Láska je opuštění strachu.
Jerry Jampolski

Otevření srdce je jediný způsob jak lásku přijímat i rozdávat. Je jedno jestli jde o lásku mezi lidmi, o lásku k domuvu nebo o lásku k tomu co děláme. Dokud se nezbavíme strachu, je nemožné milovat to či ono celým srdcem, naplno, celým životem, či jak tomu říkáš.
Vztahové záležitosti a láska k práci, kterou bychom mohli opravdu s láskou dělat jsou asi nejčastější ukázkou strachu. Bojíme se a tak jen “zkoušíme". Už jsi někdy při žízni jen zkoušel pít? Nebo jsi vždycky pil naplno aby jsi svlažil tělo? Už jsi někdy jel někam jen tak, na zkoušku? Nebo jsi předem natankovl a podíval se kam jedeš a proč tam jedeš?
Zbav se strachu a všechno co děláš, dělej naplno. Miluj naplno, tanči naplno, dýchej naplno, pracuj naplno a pochopíš - tedy spíše zažiješ mnohem víc.

Tak co všechno jen zkoušíš ovládán spíše pochybami než vírou v úspěch?

Člověk mluví, píše a jedná tak, jak myslí. Jsi také člověk.

Člověk, který si nevěří, žije obavami. Jeho myšlenky jsou plné obav, jeho činy jsou plné obav a co hůř, svoje špatné zkušenosti, obavy a neúspěchy si táhne v baťůžku do dnů příštích, aby si je tam znovu a znovu připomínal namísto toho, aby tvořil z čisté vody.
Moje kamarádka prožívá nové a nové vztahy. Neustále. Když jsme spolu mluvili, byla okamžitě evidentní jedna věc. Netoleruje žádnou chybu. Tedy spíše náznak chyby. Svému prvnímu partnerovi tolerovala několik let ty nejšílenější akce, stavy, chyby až jednoho dne ho opustila. Dnes netoleruje žádnou chybu. A tak je sama. A sama chybující. Patová situace. Ale upřímně, je její situace opravdu patová, nebo je to jen obraz její malé sebedůvěry, myšlení a neschopnosti překousnout minulost?
Stačí tak málo… Každému z nás stačí tak málo. Věřit, že tentokrát to zvládneme.

A co ty? Žiješ obavou nebo snem?

Kdykoliv se můžeš ohlédnout za svými úspěchy, připomenout si je a posílit tak svou odvahu před úspěchy ještě většími.

Vše, čeho jsi dosáhl, to byly tvoje základní stavební kameny, a na tom můžeš vždycky stavět dál.
Nikdy nezapomeň na ty, co tě něco naučili, nikdy nezapomeň na ty, které jsi učil ty. Jste všichni součástí toho velkého co tvoříte. Každý někde jinde a každý něco jiného, ale ta vaše síla malých či větších úspěchů násobí Váš potenciál do budoucna.

Tak co, roste potenciál schopností nebo ne? Roste jen tvůj potenciál nebo dáváš příležitost uspět i jiným?

Abychom naše myšlení použili, stačí mu jen říct kam chceme jít a co chceme dosáhnout.
Mark Victor Hansen

Moje nejoblíbenější téma - myšlení. Jak kouzelné a široké téma, jak neomezené jsou možnosti myšlení. Ve skutečnosti je to téma na několi knih. Nebo filmů.
Myšlení, to naše vlastní, má kouzelnou moc. Umí nás přenést z místa v němž se právě v životě nacházíme, na místo kde se necházet chceme. Pokud to myšlení používáme. Známe to ze své praxe. Jsme zamilovaní a víme co od toho vztahu chceme. Vždycky to víme. A někdy přemýšlíme jak to udělat. A tady je ten bod, kdy zjišťujeme možnosti. A ony nás napadají. A my je následně realizujeme (nebo taky ne).
A díky těm myšlenkám jsme přeneseni v duchu do toho místa, kde se chceme reálně dostat a kam se reálně terve dostaneme.
Myšlení je kouzelné, když se používá.
Výstraha: Do psychického stavu výsledku se dostanete když myslíte pozitivně (a to je ten stav optimismu) i když myslíte negativně (stav kdy vás pohltí negativní emoce a stres).

Jsou tvoje myšlenky tvůrčí nebo destruktivní? Přiznej si pravdu!

Kdysi jsem se rozhodl, že se stanu úspěšný prostřednictvím jiných lidí. A pak jsem zjistil, že prostřednictvím jiných lidí je to opravdu snadné.

Být úspěšný prostřednictvím jiných lidí znamená, že těm jiným prospějete. Dáte jim službu, informace, vědomosti, prostě to, co oni potřebují. To je nejpřirozenější cesta jak uspět.
Na té cestě jsem poznal spousty lidí. Upřímné i neupřímné, žádostivé i lhostejné, milující i nenávidějící atd atd.
Každý z nich mi měl co říci. Někdy to bylo know-how zapadající do úspěšné cesty, někdy bylo odstrašující. Lidé kolem mne mi nastavovali zrcadlo mého vlastního života. Kolikrát jsem si ani za běhu života neuvědomil, co vše jsem v soě překonal a zdokonalil, a naštěstí mi někteří nastavili zrcadlo jehož obraz jsem si tak nějak pamatoval z vlastního života. Ostatní by situaci, kdy se někdo chová pod jeich úroveň, nazvali srážka s blbcem. Mě to dalo příležitost vidět, že jsem dřív byl taky ten blbec co narazil na někoho z vyššího levelu.
Spousta lidí chtěla se mnou pracovat, ale bohužel většina z nich jen potřebovala táhnout aniž by tušila, že dřív nebo později to bylo víc než čitelné. Nicméně ty žádostivé a makající na sobě jsem táhl rád. Horší to bylo s těmi, co měli jen očekávání, a buď málo snahy, nebo jen čekali, co za ně udělám.
Každý z nás je zodpovědný za to, že uspěje nebo neuspěje. Čím dřív pochopíme, že uspějeme prostřednictím jiných lidí, tím dříve opravdu a navždy, tedy neodvolatelně, uspějeme.

Prostřednictvím koho si myslíš, že uspěješ? A máš co nabídnout, že ano?

To jsem já. Jsem neobyčejný.
Malcolm

Malcolm byl obyčejný člověk. Jednou se v lese dostal se svou snoubenkou mezi medvědici a její mláďata. Medvědice chtěla mláďata chránit a tak se vrhla na Malcolmovu snoubenku. Jenže ten obyčejný člověk jí snoubenku vyrval ze spárů aby se pak sám stal obětí medvědice. Měl mnoho zlomených kostí, ale hlavně - roztrhala mu svými drápy tvář.
Malcolma to nejdříve zlomilo, byl na vozíku a byl opravdu zohyzděn. Naštěstí mu někdo (byl to jeho otec) vysvětlil, že není nic důležitějšího, než jaký je člověk uvnitř. Malcolm to pochopil a začal pracovat jako pojišťovací makléř. Nechal si natisknout vizitky se svou fotografií a každému komu ji dal říkal: “Zvnějšku jsem ošklivý, ale když mi dáte příležitost mne poznat, uvidíte, že jsem krásný uvnitř.”
Díky vytrvalosti a díky tomu, že svůj osud dokázal změnit na příležitost, stal se nejlepším pojišťovacím agentem.

A co ty, umíš změnit to, čemu říkáš osud, na příležitost?

Existuje-li něco lepšího než život, pak mi to ukažte.

Máš obrovskou výhodu - žiješ. To jak žiješ je tvá věc. Ty se rozhoduješ jestli budeš žít pro radost ze života. A ty určuješ, jestli ta tvá radost ze života přinese radost ze života i druhým.
Nemáš závazky, máš pouze příležitosti zvládnout úžasně to, čemu ostatní říkají závazky.

Co že to dneska zvládneš ještě líp? Život? Tak to ti blahopřeji…

Každý den si můžeš vybrat jestli budeš životním profíkem nebo životním amatérem - a jako vždy se můžeš rozmyslet.

Zpracovávám teď zajímavou marketingovou strategii pro velice úzký obor. Mluvil jsem o tom s pár kamarády a téměř všichni mí řekli, že by se do toho nepouštěli. Po týdnu je část připravena a spuštěna a ti samí lidé mi vysekli poklonu. Proč to píšu, protože všude se dá najít neuvěřitelný prostor pro úspěch. Dnes tvrdím,že neexistuje obor, kde by se kdokoliv nemohl stát úspěšným.
Všechno je to o přístupu, buď je amatérský anebo profesionální.
Náš život, náš vlastní život, stojí za profesionální přístup k němu.

Máš sám ke svému životu amatérský nebo profesionální přístup?
Co můžeš v přístupu k životu ještě změnit?

Chudý není ten, co nemá ani cent, chudý je ten, kdo nemá žádný sen.
Henry Ford

Co všechno v životě odmítáme když nemáme sny? Uvědomujeme si, že něco odmítáme?
Každý z nás měl jako dítě sny. Chtěli jsme být prezidentem, kosmonautem, popelářem…
A kde jsou naše sny dnes? S čím jsme se to smířili, protože nám někdo řekl: buď rád, že jsi rád.
Nebojme se snít. Průměrný věk je 81 let, máme všichni ještě spoustu času sny realizovat.

O čem bude tvůj sen? Oživíš starý nebo vymyslíš nový? A budeš ho realizovat?

Vítězit je návyk. Vzdávat naděje na vítězství je bohužel také návyk.
Vince Lombardi

Vždycky záleží na tom, na co si zvykneme. Když si zvykneme na pohodlí, které nám připraví někdo jiný, nebudeme se ho chtít vzdát, protože sami ho vybudovat neumíme. Když si zvykneme na pohodlí, které jsme si sami vybudovali, známe postup a vzdáme se pohodlí kdykoliv pro ještě větší pohodlí a bez obav.
Naše zvyky určují náš život. Obézní by mohli hodiny vyprávět o večerním “sexu” s ledničkou atd atd.
Úspěšní by mohli celé dny vyprávět jak se postupně vypracovali a zlepšovali…

O jakém zvyku by jsi mohl vyprávět ty?
A jaký zvyk bys rád měl?

Miluješ život? Pak neplýtvej časem. Čas je totiž materiál, ze kterého je život vyroben.
W.Shakespeare

Když jsme byli extrémně mladí, prožívali jsme každou vteřinu života jako něco úžasného (rande atd). Dokázali jsme si to vychutnat a dokázali jsme udělat vše pro to aby to bylo tip top. Záleželo nám na každém detailu, na každé prožité vteřině.
Takovou schopnost není možné ztratit. Možná jsme na ni zapomněli a potřebujeme ji připomenout. A to je na tom to nádherné, že když nám to někdo připomenul, ještě nám zbývá volba. Ta volba určuje jestli ano nebo ne, tedy jestli ten náš čas využijeme na 100% nebo ne. Jde o prožitky.

Tak co bys udělat s tím ztraceným časem? Budeš ho ztrácet dál, nebo se postaráš aby každá vteřina byla stavebním materiálem dnů příštích?

Pokud jsi pracovitý a snaživý, jsi takový kvůli sobě, ne kvůli ostatním lidem

Každý člověk má právo být líný, nikoli však na úkor cizí pracovitosti. Ty sám jsi zodpovědný za sebe a můžeš přijmout zodpovědnost za své blízké. Co bys ale neměl, nechat své blízké aby museli přijímat zodpovědnost za tebe.

Jsi odpovědný nebo ne odpovědný?

Nikdo nemůže nikomu dát nebo vzít štěstí a svobodu. Každý je odpovědný sám za sebe.

Konečné rozhodnutí o uvědoměle řízeném individuálním je podle všeho klíčem k příslušnosti do třídy rozumných lidí. Jen hlupáci hledají útočiště ve výmluvách, že jeho selhání zavinili jiní lidé.

Analyzuješ svoje chyby a napravuješ je, nebo hledáš výmluvy?

V kosmu vládne nekonečná síla, která inspiruje vše živé, aby došlo naplnění. Tato síla je i v tobě, jestliže ty a kosmos jedno jste.
Josef Kirschner

Celý život je velká jednota. Nic neexistuje samo o sobě. Jsi součástí světa v němž žiješ. Svět je jen částí vesmíru a je to vesmír, kdo určuje zákony života. Nemůžeš změnit kosmické zákony ale můžeš v sobě změnit vše, co neodpovídá kosmickým zákonům.
Tím dosáhneš toho, že budeš žít v souladu s vesmírem a vše co budeš dělat bude završeno úspěchem.

Co myslíš, že bys mohl změnit hned?

Potíž je v tom, že když neriskujete nic, riskujete ze všeho nejvíc.
Erica Jong

Představuješ si tu nádheru neb tu katastrofu? A víš proč si to či ono představuješ? A co tě z toho víc naplňuje?

Každá příležitost, kterou následujeme nás trochu vyvede z rovnováhy. Každého jinak, někoho přepadne nejistota někoho jeden z nejradostnějších pocitů na světě.
Vždycky je to jen záležitost naší vlastní psychiky. Tedy záležitost toho, co si v hlavě budeme představovat. Kdybysme měli malou zahradu a chtěli na ní mít fontánku, altánek atd., budeme si snad představovat na tom místě zrezivělý kombajn, který je nám k ničemu? No nebudeme. Zvláštní je, že tohle lehce zvládáme v takové ironické situaci, ale když nám jde o náš vlastní lehčí život představujeme si katastrofické scénáře.
Pojďme to myšlení řídit jakou té fontánky…

Cesta k úspěchu je lemována mnoha svůdnými parkovišti.
Steve Potter

Když pojedeš do nějakého cíle, asi nezastvíš na všech odpočivadlech, které lemují cestu. Zastavíš až když jsi unaven, většinou dojedeš do cíle bez zastávky.
A proč to neděláš i v životě? Proč nejdřív nedojdeš do cíle a pak teprve se zdržíš kde se ti zlíbí?
Zkus si představit svůj život jako trasu a zkus napsat seznam všech zastávek, které tě pro svou svůdnost přiměly zastavit a zdržet se.

Ta dnešní je teda fakt na “tělo":
Na té své cestě životem víc jedeš nebo víc stojíš? (nenalhávej si, možná je to poslední kapka ke změně)

Máme dost času, pokud ho dovedeme správně využít.
Johann Wolfgang Goethe

To, kdo jsi nebo co jsi, je obsaženo v každé vteřině tvého života.
Člověk, který pracuje, jen když ho má někdo vidět a jinak zbytek dle profláká, asi nebude pracovitý. Člověk, který se učí jen před zkouškou a zbytek období se nevzdělává, asi nebude příliš učenlivý.
A ten, který se chová jak hrubián a jen jednou za den je na někoho milý, asi nebude dobrák od kosti.
Každý z nás každou vteřinou připravuje minuty příští svého vlastního života.
Naučís se kontrolovat co děláš a co říkáš a buď si jist, že se ti to stane zvykem.

Máš zaběhlé pozitivní zvyky, nebo jen měníš nálady?

Každá změna je zázrak, který ve skutečnosti toužíme prožít.

Kuřáci touží být nezávislí na nikotinu, obézní touží být štíhlí, nevzdělaní touží být vzdělaní.
Všichni ve skutečnosti chceme prožít něco lešího než prožívají, zbavit se závislostí atd.
A přitom je to o jednom kroku. Udělat ten krok ke změně. Pohnout se z místa.
Jak jednoduché - pokud se nerozhodneme, že to bude složité.

A co ty? Jdeš do změn s tím, že to bude jednoduché, nebo se programuješ na to, že to bude složité?

To, čemu housenka říká konec světa, mistr nazývá motýlem.
Richard David Bach

Obrazně řečeno housenka neví, že ji (i svět) čeká něco lepšího než bylo. Lidé to někdy taky neví. Brání se přiozenému růstu své osobnosti a zůstavají housenky.
Kdybychom ale položili otázku tak, že by si měli vybrat jestli chtějí být navždy housenkou, nebo se chtějí změnit v motýla, všichni by odpověděli stejně.

Jsi housenka nebi jsi další v dalším vývojovém stupni? Nebo už jsi motýl?
Co to je mezi housenkou a motýlem?

Radost vstupuje do našeho života když máme co dělat, co milovat a v co doufat.
Addison

Radostná mysl a optimismus dokážou zázraky. Radost nám drží úsměv na rtu a optimismus úsměv na duši i mysli. A pak je ten život úžasný. Namísto hledání problémů hledáme cesty aby to bylo ještě lepší.
A když si mám vybrat jestli budu hledat cestu nebo hledat kudy cesta nevede, tak vždycky zvolím to první, protože cesta někam vede.

A co ty? Hledáš cestu nebo přemýšlíš o zákazech vjezdu?

Úspěch není nikdy definitivní a neúspěch není nikdy osudný. Nejdůležitější je odvaha.
Tilton

Kdykoliv se kolem nás něco nového děje, láká nás to. A my se buď zúčastníme nebo nezúčastníme. Záleží na informacích, které máme ale hlavně záleží na naší odvaze. Ta rozhoduje o našem přechodu z obecného do kouzelného světa. Kouzelný svět změn nás provází ať chceme nebo ne, jde jen o to si to vychutnat a nebýt brzdou pokroku, ale tahounem.

Využíváš příležitostí ke změně, nebo čekáš až tě změny samy pohltí bez toho úžasného prožitku první linie?

Dosažení cíle není nikdy tak důležité jako pokrok, který cestou udělám.

Když jdeš ke svému cíli, potkáváš cestou výzvy. A ty výzvy ti umožňují je překonat. A překonáš je tak, že dokážeš něco, co jsi doposud dokazát nemusel. Takže zvládneš něco nového. Možná tomu ani na začátku nerozuíš, ale krok za krokem se učíš chápeš víc a víc.
Když potom dojdeš do cíle, jsi někdo jiný. Tvoje schopnosti se znásobily, stejně tak jako tvá vnitřní síla. Cíl je odměna, odměna za to, že jsi na cestě vydržel. Je jedno jestli jsi se učil sám, nebo jsi si vzal na pomoc učitele, které ti náhodně (?) osud přivál do cesty. Důležité je, že jsi vykročil… a došel.

Jsi pořád na cestě, že? A pořád se něčemu učíš, že ano?
A využíváš opravdu všech příležitostí?

Je-li myšlenka opravdu hodnotná, musí existovat způsob jak ji zrealizovat.
Eliabeth Blackwell

Elizabeth Blackwell byla první ženou na větě, která získala doktorát z medicíny. Do té doby bylo nemyslitelné aby doktorát získala žena.
A my někdy taky žijem v domnění, že je něco nemyslitelné. Ale opak je pravdou. Poučme se z historie, létat bylo nemyslitelné, svítit elektřinou bylo nemyslitelné…
Asi nemusím pokračovat, že?
Tedy, všechno je myslitelné, jen najít odvahu být první.

Co bylo pro tebe ještě včera nebo dnes ráno nemyslitelné a teď bys mohl přehodnotit?

Naučil jsem se mlčení od hovorných lidí, toleranci od netolerantních a laskavost od nelaskavých. Neměl bych být takovým učitelům nevděčný.
Chalíl Džibrán

Setkání s druhými nás někdy dovede k zamyšlení. Buď máme proti sobě někoho, kdo nás něčím nadchne, nebo znechutí.
Když nás nadchne, je to jednoduché, zaujme nás to a my se snažíme být o fous lepší - řeskočit nastavenou laťku.
Kdy nás nenadchne ale znechutí, můžem se zamyslet zda něco podobného sami neděláme a můžem to napravit (v sobě, druhé nenapravujem, pokud to sami nechtějí a nepožádají o to).
A život je hned skvělejší pro nás i pro naše okolí.

Tak schválně, kdo ti naposledy nastavil zrcadlo a kdo tě tím znechutil? A jak se ti o tom přemýšlelo?
A nebo tě někdo nadchl a ty jsi se začal zlepšovat? Nebo jsi na to zapoměl?

Přijde žena domů a povídá manželovi :
Co bys dělal, kdybych vyhrála ve Sportce?”
On povídá:
“Na rovinu, vzal bych si půlku peněz a odstěhoval bych se daleko.”
Manželka vytáhne tiket a povídá:
“Tak to je fajn, že jsi férovej.
Já včera vyhrála 48,- Kč, tady máš 24,-Kč a VYPADNI. “

od Laďky Kreslové

Moje motto zní:
Prohry neexistují, jen lekce.
Chyby neexistují, jen lekce.
Překážky neexistují, jen skryté příležitosti.
Problémy neexistují, jen výzvy.
Výzvy jsou známkou toho, že žijeme.
Tomáš Šklíba

Každého znás někdy potká den, kdy máme chuť se vším seknout. To je ale jen první pocit. Můžeme mu podlehnout nebo…
Nebo si uvědomit svou vlastní vnitřní sílu, své touhy a všechny situace kdy se ta síla dokázala projevit. Touha (je zázrak kámo , zázrak) ti dává sílu jít dál, dovybavit se podrobnější mapou, zamyslet se znova nad cílem kam kráčíš a přitom přijít na to, že podmínky jsou ve skutečnosti čím dál lepší. Ty situace, které už jsou za tebou ti umožní zjistit, že tvoje schopnosti narůstají, protože je používáš. A používáš je hlavně v situacích, kdy to 99% ostatních vzdává a zkouší novou cestu s jiným cílem, většinou menším. Ale tvoje vnitřní síla je ten motor, který použiješ. Někdo ho podtáčí, někdo drží otáčky v zeleném (ekonomickém) poli. Moje cíle mi umožňují točit ten motor pořád do červených otáček.
Jen připomínám, že vášeň je turbo toho toho motoru a přidáme-li vášeň, přestává být život jízdou a začíná to připomínat let. Dostáváš se kolama chvilku nad zem, pořád to kontroluješ, ale ta vášeň ti přináší adrenalin, a ten zvyšuje výkon ještě víc. Není nic úžasnějšího než točit motor života do červenýho pole, mít tam tu vášeň a prožívat to on-line.

Víš kam jedeš?
A podtáčíš ten motor (šetříš se) nebo to točíš do červena (žiješ naplno a s vášní ve všem co děláš)?

V životě má člověk omluvy nebo výsledky.

Jsou lidé, kteří stokrát upadli a stokrát se zvedli - je jich spousta. Nikdy je nenapadlo zůstat ležet. A ti samí lidé, kteří když upadnou tak se zvednou, nejsou ochotni tuto schopnost přenést do dalších aktivit svého života.
Něco se jim nepodaří např v partnerském vztahu nebo v podnikání, a oni i když dokážou fyzicky vstát kdykoliv, tady psychicky podlehnou, uzavřou se, nevěří si.
Je tak jednoduché si vzpomenout jen na to, že když spadli, prostě vstali, změnili rozbitou cestu za krásnou pěšinku a šli dál. A ta krásná nová pěšinka jim dokonce navíc umožnila zapomenout na bolest, kterou si způsobili.

Tak co vstaneš? Oprášíš sebevědomí? Najdeš lepší cestu?

Ať dostaneš jakýkoliv kopanec, zkus to znova.
z buddhistického chvalozpěvu

Největší tragédie je, když člověk abdikuje na snahu o lepší život. Vždycky je dobré mít se líp, líp vypadat, líp jíst, líp prožívat život. A samozřejmě on-line.
Dokonalý prožitek může být ještě dokonalejší.
Potkává nás úspěch i nezdar, ale záleží na nás jestli si v hlavě budem promítat možnost příštího úspěchu nebo poslední nezdary.
Takže vzhůru do nových lepších zítřků.

O co lepšího se ve svém životě pokusíš?

Jelikož můžeme mít všechno co opravdu chceme a pro co chceme vynaložit snahu, tak proč chtít míň než můžem?

Lidé se podceňují. Většina těch, kterých se zeptáte jestli chtějí dosáhnout maximum jen díky svému potenciálu, odpoví ne. Někdy se nám něco nepodařilo,někdy opakovaně a my si přestáváme věřit. Namísto toho abychom si věřili právě proto, že máme více zkušeností. Každý den jsou k dispozici nové technologie, tedy každým dnem máme větší šanci uspět, protože situace a okolnosti se mění k lepšímu.
Pojďme snt a přát si na maximum, neslevujme.

Tak co, poopravíš své přání, sny a cíle, teď když víš, že máš víc zkušeností a víc příležitostí?

Smysl vytváří odlišnost. Smysl je základní směr, který dává význam našim cílům.

Aniž bych to předem tušil, včera jsem dal životu nový smysl. Ani mne nenapadlo jak významný smysl a význam. Musel jsem se to dozvědět. Byl jsem překvapen těmi pozitivními reakcemi prvních lidí, kteří byli osloveni novým projektem. Byl jsem překvapen stoprocentní úspěšností. Byl jsem překvapen tím jak jsem se večer sám cítil.
Včera byl první den charitativního projektu. Nenáročného ale silně působícího.
Děkuji všem, kteří mi při přípravě pomáhali, nemohu je ani všechny jmenovat, ale velice si jich vážím. A po včerejšku vím, že nejen já.
Smysl projektu a jeho funkce vytvořili odlišnost. Odlišnost, která dává jiný význam životu.

Co je tvůj smysl života?

Síla ujišťování nutí naše podvědomí, abychom věřili, co opravdu můžeme.
Mark Victor Hansen

Dnes je velký den. Pro děti i pro mne. Děti slaví svůj svátek, já budu slavit výročí začátku charitativního projektu pro děti s přidanou hodnotou.
Po měsících příprav jdu dnes naplno do projektu, který staví charaktery. Jako vedlejší efekt na něm hodně lidí morálně vyroste.
Tak já jdu taky růst…

Co myslíš, jakou by sis dnes měl sám sobě položit otázku? (napíšeš mi to?)