Výzva nepočká. Život se neohlíží zpět.
Paulo Coelho

Týden je víc než dostatečná doba k tomu, abychom se uměli rozhodnout, jestli svůj osud změníme k lepšímu nebo ne.
Jsou lidé, kteří celý život váhají. A jsou lidé, kteří mění svůj život k lepšímu každou chvíli - malými krůčky. Někdy jen zkouší a neuvědomují si, že už kdyžzkouší naplno, najde o zkoušku ale o změnu. A někdy si ani neuvědomí, který ten krůček znamenal obrovskou změnu k životu. Ale tu změnu mají a prožívají lepší život.
A někteří celý život váhají.

Co ty? Váháš? Přemýšlíš týden? Nebo vužíváš nadšení a měníš svůj dokonalý prožitek v dokonalejší?
Hele a porovnáváš někdy ty změny s minulostí?

Kdykoliv se podíváš do budoucnosti, měl by ses těšit, kdykoliv se ohlédneš zpět, měl by tě zachvátit pocit uspokojení a vděčnosti.

Tvoje víra v budoucnost by měla být jistotou, kterou poporuje pocit vděčnosti za všechno co jsi mohl dokázat nebo prožít v minulosti.
Paměť ti slouží aby jsi mohl kdykoliv vzpomenout na všechno co jsi dokázal v díle zvaném život. To špatné mizí, pokud si to nebudeš neustále připomínat a tahat tak do přítomnosti a budoucnosti.
Jsi nepopsatelný originál. Život je učení se žít naplno..

Co myslíš, že by šlo z úspěchů minulosti ještě zdokonalit?
Začneš na tom dělat hned?

Všechno co potřebuješ už v sobě máš.

Vitalitu, síu, lásku, odvahu, vášeň…
Všechno v sobě máš. Pokud jsi to někdy potlačil, nebo si to nechal potlačit, stačí to probudit. A spolu zvládneme hravě.
Když člověk chce, všechno je mu příznivě nakloněno. Taky když nechce, je mu všechno příznivě nakloněno.
Jsi ztělesním plnohodnotného života, tak se toho nezříkej a ten žvot prožívej.

Když se zamyslíš, odpovíš si pravdu sám sobě? Bagatelizuješ někdy svoje schopnosti? A odpovíš si taky proč to děláš? Co kdybys jich raději naplno využil? Jak by potom v tvém provedení vypadala třeba láska? A nadšení?

Následuj vůdce. Ty jsi vůdce.
Neale Donald Walsch

Každý z nás je pro někoho vzorem, ať už si to uvědomuje nebo ne. Manželka, děti, kolegové, kamarádi…
Všechno co děláme, někdo jiný považuje za to nejsprávnější a dřív nebo později to bude napodobovat. Někdo zčásti, někdo na 100%.
A aby to nebylo tak jednoduché,tak pro někoho jsme kladným příkladem a pro někoho odstrašujícím. Ale můžeme být pro všechnykladným příkladem. Nebo pro všechny odstrašujícím. Volba je kupodivu opět na nás. Jsme vůdcem vlastního života a tak jak s ním nakládáme, stáváme se vůdcem i pro ostatní. Nebo uznáváme namísto sebe vůdcem někoho jiného a pak jdeme - je to zvláštní, ale v jeho stopách. Ty naše nejsou vidět.
Naše stopy by ale měly být vidět. A měly by být obdivovány.

Kdybys věděl, že tě pozoruje celý svět a všichni se řídí tebou jako svým příkladem, změnilo by to něco ve tvém chování?

Máš možnost žít tady a teď, tak toho beze zbytku využij.

Máš možnost být v souladu s každým okamžikem, který prožíváš. Ale ne každý a ne vždy toho využije.
Jeden z mých kamarádů - beznadějně zamilovaný do krásné ženy. Ještě ji neoslovil. Nejdřív jsme museli vyřešit, že je jí roven, zvedali jsme sebevědomí. Pak přišel, že by jí rád oslovil a neví jak. Hodinová lekce.
Výsledek? Neudělal nic. Včera mi došla trpělivost. Říkám tomu “umělé bouchnutí sazí", musel jsem ho hodit dopředu a tak jsem mu položil otázku, která je dnes otázkou dne. Mírné zvýšení hlasu a otázka. Dvě minuty ticho a odchod.
Za dvě hodiny volal: “Zdendo byl jsem tam a představ si, řekla mi, že už dlouho čeká, kdy na ni promluvím.”
A tak zase jednou přešla touha do reality.

Žiješ v souladu s realitou, která se kolem tebe vytváří, nebo žiješ jen touhou? Neboli, chceš do smrti toužit nebo prožívat?

Když jednáš, nepochybuj.

Dnešek by pro tebe neměl znamenat strach ze zítřka, ale naopak víru v lepší zítřek. Cokoliv děláš, děláš proto, aby to zítra bylo lepší, lehčí, úžasnější, skvělejší….
Nepochybuj o tom, co děláš pro změnu. A svět tě odmění tou změnou.

Upínáš se k tomu, co bylo včera, nebo k tomu co chceš zítra?

Ovládáš-li nějakou činnost, jsi pro okolí potřebným člověkem a můžeš si určit svou cenu.

Naopak, nejsi-li potřebný člověk, potřebuješ odbory. Sám si určuješ kam patříš. I vyučený soustružník se zápalem pro věc je mnohem vyhledávanější než o dvacet let starší soustružník, který do práce chodí jen proto, že potřebuje peníze. V obchodě to platí také. Zažil jsem spoustu lidí co chtěli obchodovat a nepochopili, že to je součást uměleckého světa - dodnes si myslí, že to je o penězích. Ale obchodník ten má ušlechtilé poslání - přichází jako poslední v řadě, po vývojářích, dělnících ve výrobě, prostě na konci. A je to on kdo mění lidem život k lepšímu. On má jedinečnou příležitost zjistit, co zákazník doopravdy potřebuje. A pokud to umí zpětnou vazbou přivést až do první řady, k vývojářům, je jeho práce dokonalým uměleckým dílem, které mění život i těm, kteří na to teprve čekají.

Jak jsi na tom ty? Žiješ svou prací, nebo díky ní jen přežíváš?

Jsme spolutvůrci s Bohem a ne loutky na provázku čekající, až se něco stane.
otec Leo Booth

Neexistuje božstvo, které by chtělo, abys byť jen chvíli v životě trpěl. Pokud děláš vše o máš, netrpíš. Pokud nečekáš až co se stane, ale sám tvoříš, potom máš ze života jen příjemné pocity.
Tomu se potom opravdu říká život, pro tohle jsi byl stvořen.

Čeho dnes budeš spolutvůrce?

Máš největší možnosti jaké kdy kdo měl. A každým dnem rostou.

Představ si svoje možnosti a podporu k práci, kterou děláš - ale před sto lety. Drsný co?
A teď před padesáti lety…
A dnes…
Zítra budou ještě lepší technologie a možnosti. A ještě přístupnější.
Vývoj je úžasná věc. Pokrok jako jeho bratr. A třetí bratr jsi ty. Tak co spolu dokážete? Budete jako Svatoplukovi synové? Držet spolu?

Tak upřímně využíváš víc všeho co je ti k dispozici, nebo ještě používáš výmluvy?

Je mnoho příležitostí jak uspět a tak málo jak neuspět.

Vždycky jde o to umět si vybrat. Někteří si nevybírají a nechají se vláčet okolnostmi a následky. Ostatní si vybírají. Vybírají si příležitosti, a tím si vybírají i výsledky, pokud si ovšem do sého výběru nevloží i odkládání, omluy, výmluvy a nicnedělání.
Vždycky jde o to umět si vybrat.

Když vybíráš, vidíš jen začátek, nebo i cíl?

Úžasné výsledky! Právě tohle chceme od života.

Všichni toužíme po úspěchu. Jen se nám někdy nedaří ho dosáhnout. A když se nám to nepodaří jednou, dvakrát, tak máme tendenci omlouvat sami sebe. Ne tím, že známe chybu a omluvme se sami sobě za pochybení, které příště můžeme napravit, ale tím, že sami sobě začneme omlouvat/namlouvat, že po úspěchu netoužíme. Dostat se do fáze, kdy lžu sám sobě je největší brzdou vlastního života.
A přitom stačí tak málo. Přiznat si, že po úspěchu toužím a že pokud nevím jak se k němu dostat, budu se ptát a sbírat zkušenosti.

Dokážeš se ptát? Ptáš se zkušených a úspěšných nebo nezkušených a neúspěšných? Kdo ti dá asi lepší radu?
Máš svoje výsledky? Přijeď na setkání optimistů a úspěšných v druhé polovině května a poděl se s ostatními o příčiny úspěchů a neúspěchů (pomůžeš dalším neudělat chyby, kterými sis musel projít) - napiš mi na zdenek@skvelyden.cz

Raději překonám svůj strach než aby můj strach překonal mne.
Danny DeVito

Danny DeVito je dnes jeden z nejlépe placených herců. Málokdo ale ví, jak musel překonávat sám sebe. Jeho malá výška byla problémem ani ne tak pro společnosti, které ho dnes excelentně platí, ale hlavně pro něj. On sám musel překonat sám sebe, svůj strach ze své malé výšky, která se nakonec ukázala předností.
Každý z nás máme z něčeho strach, něco považujem za hendikep a přitom bychom mohli přemýšlet jinak a podívat se taky jinak na celou věc.
Jiný pohled zbavuje strachu a obav.

Napsal jsem na kousek papíru Tvoje jméno,
ale nešťastnou náhodou jsem ho ztratil.

Napsal jsem Tvoje jméno na svoji ruku,
ale když jsem si umýval ruce, tak se mi smylo.

Napsal jsem Tvoje jméno na písek,
ale vlny ho pohltily.

Napsal jsem Tvoje jméno do sněhu,
ale slunečné ruce ho rozehřály.

Napsal jsem Tvoje jméno do mého srdce a zůstalo tam navždy.

P.S. Každý měsíc je měsíc lásky

od Ilči Fojtové

Poslouchej pozitivní propagaci, potom budeš moci, protože sám budeš přesvědčen, že můžeš.

Celý den jsme zásobováni zprávami a bohužel především negativními. Dokonce naši lídři –politické reprezentace sklouzávají k negativní propagandě. A pokud tomuhle nasloucháš, spadneš mezi ty, kteří už dávno tvrdí, že nic nefunguje. Pokud nasloucháš negativní propagandě, pak nemůžeš nic, protože jsi sám přesvědčen, že nemůžeš.
Jenomže ono všechno funguje. Je co vyrábět, je co prodávat, je jak se dostat do práce, je jak se dostat do obchodu. Až tohle nebude fungovat, pak bude krize. Teď jde jen o negativní propagandu, které by jsi neměl podlehnout a naopak využívat příležitostí.
Protože všechno funguje.

Kolik času ti ještě zabere, než se rozhoupeš k akci?
Nemáš se k čemu rozhoupat? Potřebuješ namotivovat? Tak mi napiš (zdenek@skvelyden.cz)

Pokud máš to, o čem si myslíš, že jsou finanční problémy, podívej se na ně perspektivně.

Každý problém, i finanční, ti má co říct. Dokonce ti chce něco říct. A ode dneška za pět let se možná ohlídneš a uvidíš, že to byla obrovská příležitost, která změnila tvůj život. Možná pochopíš, že musíš udělat změnu a po těch pěti letch budeš říkat: Jo, ještěže to přišlo zrovna době velkých příležitostí. Ty určitě nebudeš z těch, co se drží padající „jistoty“ a po těch pěti letech bys tvrdil, že jsi byl součástí krize. Takže využiješ příležitosti a naskočíš na vlak co jede do oblasti prosperity.

Co si myslíš, že ti chybí k rozhodnutí ke změně?

Tajemství úspěšného života je v prožívání.

Někdy si to ani vůbec neuvědomíme, co všechno prožíváme. Jedeš po dálnici, v levém pruhu, udržuješ tam stočtyřicítku aby ses vlezl do měřené normy a najednou ti do pruhu vybočí někdo zprava, kdo dodržuje stotřicet. A ty si vybíráš mezi emocemi. Buď prožiješ v klidu to, že na chvíli sundáš nohu z plynu, nebo prožiješ emoce záporné a patřičně toho “šneka, co brzdí (tvůj) provoz” okomentuješ, případně zatroubíš, zablikáš…
V partnerských vztazích je to ještě lepší. Ale to ti nemusím psát, víš sám nejlíp kde emoce neudržíš na uzdě, kde je udržíš a kde to naopak emočně zvládneš do plusu, aby jsi tím zároveň ten vztah posílil. Tím se stáváš obdivuhodným mužem/obdivuhodnou ženou, a ten vztah graduje.

Tak jak to bude dnes? Budeš to prožívání, ty emoce řídit do plusu, nebo se necháš unést?

Láska je všechno, co dovedeš prožít.

Dovedeš se radovat ze sluníčka? Jdeš na slunce a necháš si pár minut masírovat teplými paprsky tvář? Tohle je součást lásky k životu, stojíš a prožíváš to teplo. Tvoje tělo si to užívá. Někdy to zkus na dešti, nastavit tu tvář kapkám. Když zavřeš oči prožiješ neopakovatelný pocit.
Celý náš život je prostoupen okamžiky, které stojí za to prožít. Pak pochopíš, že láska není podstatné jméno, ale sloveso, tedy děj.

Tak co tvůj život? Je to láska? A je to láska jako fráze, nebo jako děj?

Nejprve vytvářej zvyky a potom tvoje zvyky vytvoří tebe.

Přemýšlej jaké zvyky a návyky si zafixuješ do života.
Nemusím asi vysvětlovat, že je obrovský rozdíl mezi zvykem ráno cvičit a zvykem jít večer do hospody.
Jsou návyky i v mezilidských vztazích.
Jsou pracovní návyky.
Je toho spousta, co nedřív přijmeš a ono tě to pak po dlouhá léta formuje.

Co přidáš za návyk do života ty? Bude to ráno 5 minut cvičení? Nebo 5 minut učení se cizího jazyka?
K čemu ti pomůžou tyhle návyky?

Vydrž a zvítězíš.

Všechno má svoje výsledky. Když jsi nastoupil do první třídy ani jsi netušil, jak celý život budeš používat minimálně ty základy jako psaní a počítání. Když jsi se zamiloval, netušil jsi jak velkou radost budeš mít jednou ze synovy první jedničky ve škole.
Proč máš ty znalosti písma, tu radost ze synova úspěchu? Protože jsi kdysi nevědomky vytrval v nějakém úsilí.
Co myslíš dovede dát na papír všechny situace, ve kterých jsi vytrval? Pomůže ti to vytrvat kdykoliv příště, možná zase ani nebudeš tušit co vše může být výsledkem.

Co myslíš, když jsi dokázal několikrát vydržet nevědomky, dokážeš to i vědomě?

Správným myšlením se hojí nemoc i chudoba.

Udělej si svůj vlastní, originální, pozitivní náhled na svět. Jen tvé myšlenky směřující k tvým tužbám.
Největší tragédií tohoto národa je převzetí myšlenky z hlavy člověka, který podlehl strachu. Ať už je to novinář, politik, prodavač, prostě měj svoje myšlenky. Neopakuj slovo krize, když se tě netýká. Podívej se kolem sebe, kolik lidí tomu podlehlo a jak změnili svoje chování. Tím vytvářejí skutečnou krizi. Ve svém životě.
Jediný lék na to je rozpumpovat ten život. Ve všech směrech, i v ekonomickém i ve směru myšlení.
Pozitivní myšlení má stejné výsledky jako negativní. Oboje se ti plní a tvůj život podle toho vypadá. Jen s tím rozdílem, že ta pozitivní stránka má pozitivní důsledky.

Chceš mít svůj život jako souhrn pozitivních následků, nebo jako souhrn negativních následků?
Kolik vteřin ti trvalo rozhodování?
A kolik vteřin ti bude trvat změna myšlení?

Splň si svou touhu kdykoliv je k tomu příležitost. Takže za všech okolností.

Vždycky je ten správný okamžik na to, abys naplnil své touhy. Takže neváhej ani vteřinu.

Akce!

Který prožitek dnes dostane přednost?
Já jdu na grilování.
Máš lepší touhy?

Ti přeji.
Umíš už básničku? Já jsem s borcama (pro nezasvěcené moje dvojčata) nacvičil básničky i švih.
Tak v pondělí… (a ne že necháte někoho stát za dveřma).

P.S. nešetři tó slivovicó…

Schopný člověk dovede vytvořit více příležitostí, než kolik jej potká.

Vytváříme příležitosti pro děti, partnerské, obchodní, prostě jakoukoliv příležitost.
Už to že je tvoříme, nás dostává do pole tvůrců. To je neomezené pole bez hranic, kde hranie nastavujeme jen my sami. Paradoxně právě tvůrci této příležitosti moc nevyužívají, překonávají hranice a představy všech kolem.Taky díky tomu se nám vleze telefon do kapsy, připojíme se s ním na internet, dovedeme létat (letci mají dokonce ocelové ptáky :-) - to je vzpomínka na jednu píseň).
Ve vztazích nám naše vytváření příležitostí vztahy upevňuje, v obchodě se díky novým příležitostem pro zákazníky rozšiřujeme atd atd.
Odpusť těm, co nevytvářejí příležitosti, nechají se jen táhnout a ještě to kritizují. Činí tak z nevědomosti. A ty jako vědomý… (zase to úžasné kouzlo tří teček -můžeš si tam doplnit cokoliv, co jsi už dokázal)

Máš před sebou velikonoční víkend. Vytvoříš příležitost jen pro víkend a své blízké, nebo to rozvineš dál?

Nadšení je lékem pro naši nechuť.

Kdysi jsem napsal, že nadšení je turbo motoru tvého života. Prostě tě to dostane rychleji do otáček.
Celý život se snažím mít kolem sebe lidi, kteří mají otáčky života “v červeném pásmu” Dokonce jsme dělali setkání pozitivně naladěných lidí plných nadšení do života. Asi se k tomu budu muset vrátit. Nějak pozoruji, že se objevuje čím dál tím víc pesimistů, co nám všem snižují (snaží se) otáčky motoru.
A vůbec, to je dobrý nápad. Navrhuji setkání v druhé polovině května - víkend - příroda, legrace, nadšení.
Kdo má zájem z těch nových dejte vědět na zdenek@skvelyden.cz. “Staré psy” obešlu mailem - pokud si myslíš, že nejsi mezi “starými pozitivními psy” raději napiš.
To je slovník, Zdeňku!!!
Já se polepším…

Dovedeš si představit, jak jsme byli namotivovaní na život a jeho prožívání po víkendu stráveném se samými nadšenými lidmi?
Chtěl bys být taky tak nadšený(á) do života?

Ptejte se sami sebe, co jste vykonali dobrého. Co jste vykonali špatného, to vám řeknou druzí.

Když budeš neustále tvořit dobré věci, situace atd., budeš vnitřně šťastný. A všichni kolem tebe také. Když ale budeš tvořit špatné věci, samotného tě to nenaplní.
Mnohdy se nám stává, že chceme sklízet, aniž bychom zaseli. A mnohdy se nám to podaří. Jak to asi naplní? Nezískali jsme žádnou schopnost, neznáme v podstatě ani hodnotu sklizně a jaký bude výhled do budoucna?
Jak často bez schopností vypěstovat úrodu jsi schopen té úrody dosáhnout? Nebyl by to náhodou život na náhodu?

Tak co, budeš profesionální zahradník, který sklízí úrodu každý den, nebo budeš čekat na pláňata?

Nic tak nepoučí člověka, jako vědomí vlastní chyby.

Chybovat je lidské, a druhou stranu stejnou chybu udělá jen ignorant. Uvědomění si vlastní chyby namísto hledání viníků je nejúžasnější postoj na světě. Tento postoj spolu s hledáním řešení (tedy nápravou či předcházením chyby) ti umožní prožívat skvělejší každý den.

Tak co, uvědomuješ si svoje pochybení, nebo hledáš na koho to hodit?

Jde takhle Paroubek s Topolánkem alejí. Je krásný sluneční den, cesta je lemována košatými stromy, zkrátka pohoda.
Když vtom proti nim na cestě leze had. Topolánek hned skočí, chytne větev a jednou ranou hada zabije.
Paroubek okamžitě začne křičet: “To jsi demokrat? Každý má přece právo být s námi na naší cestě.”
Topolánek se omlouvá: “Promiň, byl to edovatý had, myslel jsem na naši bezpečnost.”
Situace se uklidní a oni jdou zase v pohodě dál. Vtom ale oba vidí jak přes cestu skáče žába.
Paroubek se rozběhne a vší svou vahou na ni dupne, takže žába se rozletí na kusy.
Topolánek zrudne hněvem a říká:
“To snad nemyslíš vážně! Mne tady školíš, že každý má právo být s námi na společné cestě a pak tady tak brutálním způsobem zlikviduješ nevinnou žábu.”
Paroubek se na něj otočí a vážným hlasem říká:
“Mirku, ty si pleteš demokracii s anarchií. Pamatuj si, plazit se můžou, ale vyskakovat si nesmí!!!”

Šťastnější je optimista, který se někdy mýlí, než pesimista, který má vždycky pravdu.

Myslet pozitivně a ještě tvůrčím způsobem je stejně jednoduché jako myslet negativně a ještě destrukčním způsobem. Takže je to jen o výběru.
Pardon, ještě je to výsledku a o pocitech.
Výsledek je jasný - volba mezi kladným a záporným.
Pocity jsou také jasné - volba mezi naplňujícími a depresivními.

Jak se rozhodneš dnes ve svém myšlení? A zítra?

Myslíš-li pozitivně, všechno hned vypadá lepší.

A ty v tom lepším potom žiješ. Jednoduše, geniálně.
Protipól znáš.
Takže zůstaňme raději u toho optimismu.

Jak optimistické jsou dnes tvoje představy? Je to tak smělé, že tě to rozesmálo?

Strom, který vyvrátila bouřka, měl více haluzí než kořenů.

Zásada jsou pevné kořeny, někdo tomu říká víra v sebe podporovaná vzděláním, pak tě nic nepoloží. Jsi stabilní a samozřejmě úspěšný.

Co se dneska naučíš? Nebo jen přečteš aby ses v praxi naučil zítra?

Člověk, který je zavalen včerejšími záležitostmi, nemá kdy dělat plány na zítřek.

Mám jednu známou a ta vždycky řeší minulost. Tedy neustále si stěžuje na to co bylo, co kdo řekl, co kdo udělal nebo neudělal. Nikdy jsem ji neslyšel mluvit o tom co bude. Nikdy jsem ji neviděl plánovat. Jednou byla zvaná na grilování o víkendu a její odpověď byla: “Já ještě nevím co budu o víkendu dělat. Bylo to v pátek.
Tenhle typ lidí se nechá vláčet okolnostmi, neustále se jen přizpůsobuje, aniž by je aspoň to přizpůsobení se naplňovalo. Nic neočekávají a pak jsou přesto zklamáni.
Naproti tomu člověk, který ví co chce, si to aspoň lehce naplánuje a něco pro onu naplánovanou situaci udělá.
Je dobré žít pozitivní představou. A prožívat už tu představu.

A ty víš co chceš? A víš co pro to máš udělat? A děláš to?

Dokážeš všechno, pokud to neděláš jen pro vlastní prospěch. Všechno.

Tak po včerejším aprílovém žertíčku, který teda měl ohlas, pokračujem v motivaci.
Dneska mám dobrou náladu. Svět je úžasný a když nic neodkládáš a využiješ příležitosti jak se realizovat pro blaho druhých, všechno jde samo. Je úplně úžasná souhra energií s tím prvotním nadšením a následnou realizací. Je to tak dokonalé, že jsem se musel zmyslet proč toho nevyužíváme pořád. Bylo to hodně sebekritické a tak jsem mohl najít chyby. První je odkládání, taková ta běžná chybička, která má za následek vyprchání té prvotní energie, té čisté, nezkažené. Druhá je tendence se svěřovat, což by ještě nebylo tak zlé, pokud by člověk neustále neposlouchal ty negativní názory slabých. Třetí chyba, nevyčkání výsledků, tedy když to nefuguje druhý den, vzdání se nadějí. Mezi náma, co dy fungovalo do druhého dne? Čtvrtá chyba, spokojení se s prvními výsledky a přestat “tlačit na pilu".
Recept na první chybu: žij tím nadšením a krm ho!!!
Recept na druhou chybu: hledej ty silnější a optimističtější jedince a nech se optimismem ještě víc nakazit!!!
Recept na třetí chybu: vzpomeň si vždycky na bambus, ten taky roky zapouští kořeny a pak, najednou, každý den metr nad zem.
Recept na čtvrtou chybu: musíš vidět pořád ten konečný výsledek, který jsi si naplánoval, to ti nedovolí popustit uzdu.
To se mě ulevilo…

Už ses zamyslel nad svými chybami? A co recepty na ně - máš? A kdypak to začnem praktikovat?

Už mne to nějak nebaví nebo co.
Nejvyšší čas s tím švihnout a jít se věnovat ženskejm.
A tak se tu mějte…

Pokud by ti tahle zpráva nepřišla moc optimistická nebo pravdivá, tak si pošli prázdný mail na april@mujmail.cz a za odměnu ti okamžitě (automatickou odpovědí) dojde motivace na dnešní den.
Zítra už zase budeme pokračovat normálně.