Ty a tvoje myšlení určujete jak moc krásný svět kolem bude teď i v okamžicích příštích.
Je to úžasná souhra pozitivního a tvořivého myšlení.
Kdykoliv se zamyslíš nad tím, kdo vlastně jsi, uvědomíš si pravost svého života. Většina lidí se neustále přeměňuje z oběti na kata a obráceně, chvílemi menšina přejímá roli tvůrce. Úplná menšina pak rolí tvůrce žije.
Vždycky máš možnost se zamyslet jestli se chováš jako oběť, kat nebo tvůrce. A vždycky máš možnost si uvědomit, jstli tě ta současná role naplňuje. Naplňuje znamená, že jsi jednak šťastý a hlavně, že to je natolik příjemné, že bys tím chtěl strávit zbytek života. A tak si každý z nás vybírá. Ve skutečnosti si vědomě vybírají jen tvůrci. Oběť i kat jsou protipóly a je to o silných emocích, které tě pomalu stravují.
Tvůrci mají úžasnou výhodu. Jejich sebevědomí se neustále posiluje a oni zvládají i zdánlivě nepřekonatelné.
Už mne štvou rádobynovináři co píšou jak nás zasáhne krize. Z velké části stojí za strachem, který teď vládne společnosti. Ale ukázalo se, kdo se bojí.
To by byl dlouhý seznam. Takže spíš kdo se nebojí. Nebojí se ti, kteří věří sami sobě a jsou ochotni ze dne na den změnit místo, obor, a učit se něco úplně nového.
Kdykoliv se do něčeho vrhneš, uspěješ. Záleží jen na tobě jak moc do toho půjdeš s nadšením, jen na tobě, kolik vášně věnuješ tomu, co děláš.
Přeji ti vášnivé dny.
Pracuješ vášnivě, nebo jen tak aby se neřeklo? A úsměv, úsměv používáš?
To jsem rád, že jsi nakažlivý svou vášnivostí s úsměvem.
Klíče od všech místností zvaných život, máš ve svých rukou. Záleží jen na tobě, kolik místností budeš užívat.
Kdysi někdo, kdo možná neměl na chleba a tak napsal knížku, přivedl na svět větu, že se nemáš otevírat všemu. Já říkám, že to je věta omezující a tudíž určená k zapomenutí. Jednak bys musel hodně švihat abys ochutnal všechny plody života a pak určitá skupina lidí tuto větu používá kdykoliv, když nemá odvahu do něčeho jít.
Taková věta, která tě motivuje ochutnat to, co tě láká je dnešním motivačním citátem. Neomezuje, nepřikazuje, jen připomíná. A mě se líbí.
Tak co, připomenulo ti to, že máš neomezené možnosti (pokud se ty sám nerozhodneš jinak)?
Velké cíle se zdolávají po úsecích, které jsou tím kratší, čím nadšeněji je zdoláváš.
Znáš to, nastoupíš na vysokou školu, a nemáš strach z promoce, vidíš pouze zkoušky na konci semestru. Ty neznáš termín promoce ani termín zkoušek druhého semestru, ale víš, že tam pak ten termín naskočí, hned jak dokončíš první atd.
Když jedeš autem, taky z Brna nevidíš Prahu, světla ti osvětlují těch 100 metrů před tebou ale ty jedeš naplno, protože víš, že pořád vidíš na sto metrů a jedeš a jedeš a “najednou (to je ale náhoda)” t světla osvětlí ceduli Praha.
Všechny naše cíle jsou o tom, že víme, že na konci jsou, i když je dnes nevidíme a tak makáme a vidíme těch sto metrů, ten náš semestr, a makáme na tom abychom viděli další, bližší kousek k cíli…
Nikdy to nevzdávej.
Nevidíš novou vilu, ale vidíš aspoň ten pozemek? Tak to už jsi v půli cesty …
(za slovo vila si dosaď….. ale to ty víš líp než já, milánku)
Oslovuj ty, kterým máš co dát a uč se, aby jsi mohl oslovit každého.
Čas od času nás někdo osloví. S nabídkou, se žádostí, s úsměvem. A my různě reagujeme. Ve skutečnosti jde o reakce.
Někdy nás rozesměje, když nám někdo nabízí řešení, které nefunguje - já v tom vždycky vidím zrcadlo toho, jak jsem se kdysi snažil každému poradit a přitom jsem se neuměl postarat sám o sebe - nebo, které jsme vyzkoušeli a na rozdíl od radílka známe skutečné výsledky.
Někdy nás to posune vpřed, to když jednoduchostí řešení odstraní naše zábrany k překážkám, které neexistují (pouze v naší hlavě).
Někdy se poučíme, to když připustíme, že ten kdo k nám mluví je kapacitou (alespoň znalostmi) v oboru.
A je dobré se učit, ať už od druhých, z knížek nebo vlastní praxí. Už jen proto, abychom pak dokázali rozpoznat příležitosti a nesmysly.
Tak z čeho teď čerpáš učivo? Z knížek? Ze života? Od praktiků?
Odpověz si přesně a pravdivě a neboj se rovnou udělat změnu.
P.S. To mi připomíná, pokud někdo ode mne nedostal zprávu a byl přihlášen na seminář (ať už na lednový nebo únorový), skončilo to psaní ve spamové schránce a napravíme to jedině tak, že mi to napíšete (naučil jsem se vybírat i schránku spamu - takže historie se opakovat nebude).
Když se zeptáš vrcholových sportovců jak končí jejich trénink, odpoví ti, že si přidají něco navíc.
Když se zeptáš nejúspěšnějších podnikatelů kdekoliv po světě, jak dosáhli úspěchu, odpoví ti, že dali tím, že dali něco navíc, jedno jestli službu, radu atp.
Když se zeptáš sám sebe…
… co bych mohl udělat každý den navíc?
měl bys na to přijít, vyhodí tě to do vyššího levelu kde nebudeš muset…. - ale to ty víš líp než já
Vždycky mne dokázalo rozesmát, když někdo mluvil o změně ale tvrdošíjně odmítal změnu připustit. Pamatuji si na mého kamaráda, který mi říkal, že už nemůže bydlet u tchýně a nemůže dál být bez auta. A dodal, že zůstane na pracáku dokud tohle nevyřeší. A já jsem se smál a on se se mnou týden nebavil.
Pak přišel a konečně promluvil jako zralý člověk. Otázkou. Skvělou otázkou. Co mám udělat, abych mohl žít jak opravdu chci. A z mé odpovědi byl znechucen. Zeptal jsem se ho totiž jestli si o tom chce povídat nebo jestli to hodlá okamžitě realizovat. A snad měsíc se neobjevil.
Po měsíci přišel a oznámil mi, že už takhle nemůže dál a chce tedy realizovat. Řekl jsem mu, že to je skvělý začátek. Zavedl jsem ho do papírnictví a řekl mu ať si koupí nějaký sešit. A s odpovědí, že nemá na vyhazování peněz jsme měli zase čtrnáct dnů klid.
Pak konečně nastal den D. Přišel už se sešitem. Začali jsme na něm dělat (účastníci kurzů znají ten postup do detailu) a za měsíc přišel první velký výsledek. Pak už to bylo o opravdové chuti. Nejvíc ho dnes mrzí jediná věc. Že je pořád dva měsíce dozadu. Až na základě vlastníhu úspěchu pochopil tu strašnou cenu odkládacího období.
Pokud myslíš na změnu, vrhni se do toho. Neboj se požádat o pomoc a neboj se výsledku. Bude to vždycky jen lepší.
Kolik věcí v životě chceš změnit?
(nezapomeň si vzít papír a tužku)
Jací chceš aby byli lidé kolem tebe? Kdyby sis mohl vybrat, chtěl bys kolem sebe ty nespěšné, věčně si stěžující, nebo ty úspěšné, kteí vidí v sobě potenciál?
Já jsem si kdysi tuhle otázku sám položil a ta odpověď byla jasná.Ty úspěšné. Ale co s těmi neúspěšnými? Nějaká pouta z dětství, ze sousedství atd. tam byla. A tak jsem začal kolem sebe šířit nakažlivě optimismus a když jsem se něco naučil, rozdával jsem to bezhlavě kolem sebe. to je vynikající technika, jak si udržet všechny kolem na stejné úrovni. Bohužel do toho vstupuje jedna věc, lidský faktor. Všichni měli ode mne vše k dispozici, všichni relativně stejné podmínky, ale ne všichni toho chtěli využít. A nastala věc, kterou jsem nečekal. Ti, kteří nechtěli na sobě dělat se sami vyfiltrovali. Někteří navždy, někteří to jen časově potřebovali strávit a pak na sobě sami makali. A teprve po tomto filtru jsem zjistil, že mám najednou kolem sebe jen optimisty (vyjímky teda dodnes potvrzují pravidlo, ale ony se životem jen míhají) a lidi co v sobě chtějí objevovat potenciál.
A svět je krásný. Pomáhej i ty lidem kolem sebe, třeba jen motivací, a najednou zjistíš, že máš kolem sebe samé optimisty.
Jaký jsi? Optimista - pesimista? Usmíváš se i když tě nikdo nevidí, nebo jen když musíš?
Motivuješ nebo přikazuješ?
No nic přemýšlej, já jdu slavit, my jsme rodina plná Zdeňků a to bude dnes opravdu optimistický den plný úsměvů a vůbec skvělých vteřin ( a že je jich dnes zase 84600)…
Kontroluj své emoce, neboť jsou to ony, kdo určují příští průběh tvého života.
Mockrát se ti to stalo, vlastně pokaždé když se rozhoduješ, když probíráš své myšlenky.
Hlavou se ti honila myšlenka a tvoje tělo reagovalo. Ukřivdili ti a ty jsi řekl: “Počkej já to tak nenechám, já ti to oplatím.” A tvoje tělo oblila emoce zvaná hněv. A necítil ses dobře. A necítil ses dobře ani tehdy když jsi připravoval pomstu. A dokonce ses necítil dobře ani tehdy když se ta pomsta povedla. Oblila tě totiž další negativní emoce, pocit viny. A nedej bože že jsi rozpoutal další pomstu z té druhé strany.
Stejně tak když jsi měl úžasnou tvořivou myšlenku, například nový vztah. Malovalě si to růžově, stavěl jsi vzdušné zámky a oblila tě emoce zvaná láska. A ty ses cítil dobře. A cítil ses dobře když jsi toho partnera(partnerku) objal. A pak zase a zase. Tvořili jste společný život a prožívaly nádherné emoce.
Pokud jsi do toho nedal například pochyby, žárlivost a tak… Pak zase přišly negativní emoce… (ale tady už jsme byli).
Tvůj život se odehrává a emoce jsou tvým kontrolním mechanismem, kdykoliv se necítíš dobře ječas na okamžitou změnu. Ať už myšlenkově nebo reálně.
Pozitivní emoce jsou skvělý (proto se cítím tak skvěle).
Vzpomeň sina nejkrásnější chvíle svého života.
V klidu, vybav si je, nikam nespěcháme.
A teď ta otázečka: Nestálo by za to, prožívat takhle celý život?
Každý den je dnem, který někomu otočí život směrem k prosperitě.
Znám životní příběh Jima Rohna (klikni si pro rozhovor s Jimem Rohnem, který ten příběh obsahuje a dostaneš jej mailem), popisoval ten den, kdy se všechno změnilo - ten den kdy se rozhodl a už neustoupil.
Každý z nás by měl prožít takový den, na který nikdy nezapomene a který mu změní život navždy k lepšímu.
Je spousta cest, kterými to můžeš udělat a já Tě chci poprosit, máš-li ten den za sebou, napiš o tom, já to zveřejním a pomůžeš změnit život i jiným. Pošli to na tenden@skvelyden.cz.
Pokud ten den nemáš za sebou, teprve na něj čekáš, neznáš ještě tu pravou cestu, zkoušíš, prostě cokoliv, napiš na cekamtenden@skvelyden.cz. Zkus popsat svou situaci (i anonymně) a napiš kam by se to mělo obrátit (konkrétně - jsem jako vrba).
Jak jsi na tom doopravdy? Cítíš, že bys něco měl změnit? Hodně? Málo? Úplně? No já si to přečtu a protože vím, že toto není jednoduché, každý kdo se “vypíše” má jistou účast na Setkání optimistů v srpnu (zatím je to tajná akce, a pravděpodobně tajná zůstane, protože Vás zase napíše moc - možná by bylo dobré mi do toho mailu připsat jestli stojíš o víkend Setkání optimistů - stejně jako loni příroda, motivace, legrace, samé pozitivní tváře, zábava, platíš jen lůžko a stravu).
Otázečka navíc:
Nezblázním se z toho rozesílání? (to jen naznačuji, že jestli zase přijde víc mailů než tisíc tak to budu probírat až do víkendu)
Pokaždé, když produkujete myšlenku, nebo neustále na něco myslíte, je to tvořivý proces, něco z vašich myšlenek vznikne.
Takže jestli si stěžuješ, jak je něco špatné, vznikne z toho ještě horší.
Dobrá zpráva je, že to funuje i pozitivním směrem. Jakmile vytváříš ve svém mozku příjemné situace a věci, tvoříš taky a vznikne z toho příjemné naplnění života.
Začni tím, že budeš od života očekávat sto procent a sám sto procent dávat.
Coldwell
Uvedu dva naoko neslučitelné příklady. Olympijský vítěz a opilec-bezdomovec. Co mají společného? Chuť.
Jeden chuť vítězít a druhý chuť pít do bezvědomí.
A co mají ještě společného?
Před dosažením výsledku jedou naplno. Stoprocentní výkon.
Zábavné. Jak odlišné a přece jak stejné.
Každý z nás se rozhoduje. Nikdy bys netušil, kdo všechno je bezdomovec. Rozdíl je jen v tom, jestlito vzdal nebo nevzdal.
Opravdu každý z nás se rozhoduje. Nikdy bys nepoznal, kdo všechno je vítěz. Všichni chceme uspět, ale málokdo podá stoprocentní výkon.
Kam se zařadíš?
Máš chuť? Na jídlo? Na pití? Na úspěch?
Napiš si, na co máš opravdovou chuť. A napiš si, co pro to uděláš (nebo neuděláš stoprocentní výkon).
Tvoje myšlenky jsou příprava. Tvé činy jsou příprava. Všechno je příprava.
A v každém okamžiku si na něco připraven. Na nějakou situaci, na nějakého člověka.
Jde jen o tu přípravu.
Zkus si to představit. Možnost setkat se s generálním ředitelem jakékoliv firmy tu je. Pokud jsi připraven, má to setkání smysl pro oba. Můžeš za ním třeba jít a říct co jsi schopen dokázat v jeho oboru. A vysvětlit mu jak to dokážeš. A on je připraven na nadané lidi. Oboustranně výhodné setkání.
Ta samá situace ovšem bez toho, že bys věděl něco z jeho oboru. Jak asi taková schůzka dopadne, o čem se s ním chceš bavit?
A teď partnerský život. Jsi připraven, dokážeš se postarat sám o sebe, zvládáš už předem hru s malými dětmi atd. Partneři se o tebe porvou.
A ta samá situace, jen s tím rozdílem že umíš např žít jen ze sociálních dávek. Koho asi k sobě získáš? Samostatného partnera určitě ne, neměli byste si co říct. Rvačka o tebe nebude.
Všechno co děláš je příprava.
Na co se připravuješ teď? Bude to velké? Jak vypadá ta příprava? Nepodceňuješ ji?
napiš mi o tom něco priprava@skvelyden.cz
Včera jsem psal o tom jak doba zavádění televize rozdělila divadelníky na dvě skupiny. A co myslíš poučili se z toho všichni pro vždy? Ne. V době kdyzačal elektrotechnický průmysl vyrábět videa, filmaři dostali zase strach. A zase se ukázalo, že ti, kteří to pochopili jako ještě větší příležitost měli pravdu. Filmový průmysl začal navíc prodávat své filmy na kazetách pro rodinné videotéky a pro půjčovny.
Prostě koláč se zvětšoval.
Já jsem to viděl na Prodermu. Dovezli jsme z USA analyzér pleti, který do tří minut dokázal zanalyzovat největší problémy pleti i s návrhem na řešení. Taky z toho byly obavy a ukázalo se, že se najde lepší a rychlejší řešení pro každého ať v prodeji kosmetiky nebo samotném zvýšení užívání výrobků a kvalitnější pleti.
A opět systé výhra-výhra-výhra. Čím byl každý úspěšnější, čím kvalitnější měli lidi servis, tím víc lidí tu práci začalo dělat.
Koláč se prostě rozrůstá do nekonečna…
Spolupracuješ s někým, nebo děláš sám něco pro to aby se systém výhra-výhra-výhra dotkl tebe a tvých blízkých?
Nezáleží na tom jak velký je kousek koláče, ale na tom jak velký koláč uděláš.
Kdysi, když se zaváděla televize, rozdělili se filmaři i divadla na dvě skupiny. Ta první zastávala názor, že to je konec divadel a filmu. Ta druhá to vítala.
Čas ukázal, že ta druhá, ten větší koláč v mysli, měla pravdu. Filmaři dnes točí hlavně pro televizi a herci i z těch nejmenších divadel jsou známi po celé zemi a pro svoje kvalitnější hraní se dostávají do filmu a do televize.
Vždycky jde o to, jestli vidíš prohru nebo příležitost. Pokud uvidíš příležitost, musíš ji zvážit. Je to na tobě. Když jsme začali jako první vozit Galvanic Spa (žehlička na vrásky - www.galvanic.cz) do ČR, oslovovali jsme s tím obchodníky z kosmetickými produkty. Pamatuji, jak nám říkali, že oni mají své produkty. Jen málo z nich pochopilo sílu toho výrobku a to, že když svým klientům Galvanic neprodají oni, prodá jim ho někdo jiný.
A ti nejprozíravější se chopili… ano příležitosti. A dnes mají dál svoje klienty v těch Oriflamech, Avonech, Mary Kay atd. a zůstali jim jejich klienti, protože jim uměli dát na vybranou. Dali jim nadstandartní nabídku. Protože se nebáli té příležitosti.
A já jim i jejich klientům na oplátku dávám svou podporu, mají moje školení od prodejních technik přes komunikaci až po skutečný guerrilla marketing a to pouze za náklady. Tomu se říká výhra-výhra-výhra. Nikdo netratí. Všichni získávají.
Protože koláč je nekonečně velký…..
Tak co, vidíš kolem sebe konkurenci, prohry nebo příležitosti?
napiš mi svoji odpověď na myslenky@skvelyden.cz
Putin pronesl “Nebudet gaza” a izraelský tlumočník to zase špatně přeložil…
Příliš mnoho lidí čeká na svou loď, většina z nich ale na autobusové zastávce.
Dnes jsem si psal v oblíbené kavárně poznámky na Skvelyden.cz a přisedl ke mě kamarád. Ptal se co píšu a já jsem mu vysvětlil, že píšu motivační citáty ze kterých bude ponaučení Pro skvělý den a z toho plynoucí otázka na tělíčko jako pracovní a kontrolní mechanismus pro každého kdo to čte.
Zíral na mne. A zíral jak se rozhlížím po kavárně a píšu další citáty. Zeptal se mne, kde je čtu. Řekl jsem mu, že ve tvářích a chování lidí, v situacích, které vidím atd.
Podíval se na první citát (ten dnešní) a říká: “A to tady vidíš kde?”
Odpověděl jsem mu, že přímo u barového pultu. Koukal tam a povídá: “Já tam vidím jen dvě krásný ženský.”
Odpověděl jsem, že já taky, ale i dnešní citát. Díval se na mne jak na blázna.
Musel jsem mu vysvětlit, že ty ženy se baví dost nahlas a tak vím jaký je jejich sen. Bavily se o tom, že by chtěly být chytřejší, umět se chovat jako nóbl dáma a vypadat mladší aby si jich všiml nějaký bohatý pěkný čtyřicátník.
Můj kamarád pořád nechápal, kde tam vidím ten citát a co je na něm motivačního.
A v tu chvíli mi došlo, že bez pořádného vysvětlení je spousta citátů jen citátem. Říkám: “Podívej, za tu dobu co tady sedíme se objednaly už dvakrát další víno a pořád někoho pomlouvají. Chtějí vypadat líp od toho je na každém rohu kosmetička, ne kavárna s barem. Chtějí se líp chovat a přitom jen pijí a pomlouvají. Z vína jim chytrost do hlavy nepůjde a když chceš být chytřejší, za pár korun si koupíš knížku.” A měl jsem klid. Jirka pochopil a sám říká: “Už to chápu, čekají na loď, ale stojí na zastávce autobusu.”
Tvoje schopnosti se zvětšují, neboť se každý den naučíš něco nového. Myšlenkami na to, co jsi dokázal a co dokážeš, mobilizuješ síly.
Užít si zodpovědnosti sám za sebe je úžasná věc, která tě vždycky posílí. Zvláště pokud se jedná o zdraví. Napříkla obezita je příznak nadváhy, ne příčina. Příčina je v tom co jíš. A tak se taky cítíš. Pokud máš nadváhu, nech si dávat jen poloviční porce a pořádně jídlo zapij, v rozmezí pár týdnů uvidíš výsledek. To samédokáže dělená strava. To samé dokáže večer místo chipsů mrkev (není až tak dobrá, ale o to míň jí sníš).
Namísto přejídání se nebo večerních sexů s ledničkou se jdi projít (deset minut), osvěží tě to víc.
A ztratíš zlozvyk a získáš dobrý návyk.
Co myslíš jsi tak silná osobnost, že necháš půl talíře dobrého jídlaa odejdeš od stolu?
Já ti fandím!
Kondice je rozkaz, abychom nalezli sebe sama, získali sebeúctu a přijímali výzvy života.
Dr. George Sheehan
Cvič, cvičení vytváří pocit výborného stavu.
Cvičit můžeš fyzicky nebo se můžeš cvičit v rozvoji atd. V každém případě ať už provádíš cvičení fyzické nebo duševní, provádíš něco, co zaměstnává tělo a mysl. Dr Sheenan to pociťuje dokonce jako čin, který spojuje práci,, hru, lásku a náboženství.
Když budeš ráno cvičit pět minut, v poledne pět minut a večer pět minut, tak nejen že získáš pozitivní návyk, ale máš jistotu, že ze měsíc shodíš 6kg nadváhy. Jen tak po pěti minutách.
Co myslíš, je to dobrý obchod, vyměnit pět minut za pocit sebeúcty, kondici a lepší postavu?
Budem se teď nějakou dobu zbavovat špatných návyků a osvojovat si ty dobré. A aby to nebyl jen tak, budeme psát o konkrétních.
Napiš mi tedy (nebudu zveřejňovat jméno) jakých špatných návyků se chceš zbavit a které dobré návyky bys rád měl.
navyky@skvelyden.cz
To se nezdá, ale napsat všechny špatné návyky zabere trochu času, že? Tak nezapomeň na ty dobré.
Vždycky - i pár posledních dnů před koncem můžeš změnit vše ve svém životě. Musíš ale vědět, co ti nefunguje a musíš vědět, jak by to mělo vypadat funkčně.
Povím Vám příběh jedné známé. Dvacet let z jejího pohledu fungujícího manželství, vychované děti a najednou jí manžel řekl, že půjdou každý svou cestou. Když jsem jí vyzpovídal co to znamená najednou, musela si uvědomit, že to nebylo najednou, že jim to vlastně nefunguje už dva nebo tři roky a taky si uvědomila, že ignorovala všechny příznaky nefunkčnosti. Tedy ne že by je nevnímala, ale sažila se to udržet za každou cenu.
Teď dostala nabídku na rychlý, slušný rozchod s dohodou majetku atd. A musím uznat, že to byla velkorysá nabídka s tím dělením. Navíc je evidentní, že on se ani nechce hádat, prostě odejde jen s oblečením.
A to se stává, že po x letech už jeden druhému nemá co dát, většinou je to ale spojeno s hádkama, s tím kdo bude muset “vypadnout z bytu” atd.
A ona dostala nabídku, která tohle všechno vylučuje. Ve čtyřiceti, kdy nic není ztraceno, navíc je docela atraktivní, když zhubne pět kilo, budou se o ni chlapi rvát.
Ale ona chce ten vztah, o kterém je vlastně rozhodnuto (on si pronajal jiný byt), udržet za každou cenu.
Takže spoustu energie věnuje přesvědčování, které on už stejně nepřijme, namísto toho aby přijala tu situaci. Vím, jak je to pro ni těžké, ale ona za žádnou cenu nechce vidět to, co vidí všichni kolem. Tedy že ten vztah fakt skončil.
Navíc tím jak vehementně trvá na pokračování, dotáhla tu situaci do hádek a obviňování. Už si říkají i věci, které si nikdy neřekli a nikdy nemuseli. To je definitivní pohřbení vztahu a navíc, teď už to nebude klidný rozchod.
Když jsem jí položil otázku, jestli chce prožít příštích dvacet let tak jako ty poslední dva, řekla že ne. Takže ona to prožít nechce, ale uměle to udržuje.
Pamatuj si, že můžeš začít nový život kdykoliv. Když přijde ta situace a ty musíš měnit partnera, udělej to jako když prodáváš auto. Zatři všechny šrámy, vyčisti to, nalešti to a jdi si koupit lepší.
Víš co ti v životě nefunguje? Půjde to změnit nebo budeš budovat nový život na nových a pevnějších základech?
Očekáváš hodně, dostaneš hodně. Oekáváš průšvih, dostaneš průšvih. Očekáváš lásku, dostaneš lásku.
Platí to úplně o všem. Ale ne vždycky, nebo ještě lépe vždycky ano, pokud ovšem nezačneš pochybovat.
Jeden z nejjednodušších principů světa.
No schválně, cos dneska od rána očekával? Úsměvy nebo kolony, radost nebo sarost, pohodu nebo nervozitu…?
Přiznej pravdu (to že jsi dostal co jsi očekával to vím, pravdu si přiznej jen pro sebe v těch myšlenkách)!
Domysli svůj sen do posledního detailu a začni jej realizovat.
Neexistuje nic, co bys nedokázal, pokud víš co chceš dokázat, proč to chceš dokázat a pokud je splněna podmínka prospěchu. Samozřejmě prospěchu všech, neboť oběť jediného člověka, který by měl být tvou volbou poškozen, by ti zmařila šanci na úspěch.
To je zákon neomezené tvořivosti.
Život není souhrnem toho, co jsme, ale co toužíme být.
Jose Ortega Y Gasset
To, co jsi, to je minulost. Každou vteřinou se ta minulost zvětšuje. Přítomnost je pořád stejná. A budoucnosti neubývá. Jak je to možné?
Je to jednoduché. To co jsi prožil, tu minulost, tu odkládáš. nekonečnou přítomnost neustále prožíváš. A budoucnost tvoříš. Záleží na tobě, jak velká ta budoucnost bude. Co všechno chceš prožít a jak se stavíš ke své mysli a ke svému tělu.
Jedna věc je jistá, teď (kdykoliv je teď) děláš něco, co děláš pro budoucnost. Herci se uí role, aby uspěli, pak hrají aby dostali ještě lepší role…. Ty připravuješ situace se zákazníkem, rodinou atd., tak abyste ty i oni přožili něco.
Tvoříš budoucnost ať chceš nebo nechceš. Pozitivní, negativní, bez emocí. A proto jsi to, po čem toužíš, protože na tom pracuješ. A tím se stáváš úspěšným hráčem své úspěšné hry (vynechal jsem negaci, protože předpokládám, že vědomě si neúspěšnou hru připravuje málokdo.
Na čem teď pracuješ? Co připravuješ?
Umíš si říct pravdu?
Jsi tvůrce, oběť nebo kat?
Vybírej pečlivě, jen jedno má smysl…
můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Nemožné je jen silné slovo, které kolem sebe rozhazují slabí lidé,kteří si myslí, že je snadnější žít ve světě, kde budou jenom dostávat, místo toho, aby obětovali sílu, která je dokáže změnit.
Nemožné není fakt, je to postoj, nemožné neexistuje.
od Marka
Využívej kosmických zákonů k prosazení pokroku svého i blízkých.
Včera jsem psal o mozkovém trustu, to je zrovna jedna z výhod znalosti kosmických zákonů. Žádné zákony nejsou tak dokonalé (nemusím ti to asi vysvětlovat, že na rozdíl od chování lidí, umíme vypočítat na vteřinu přesně průlet planet, případně nám známý raketoplán – jeho cestu i jeho přistání na vteřiny přesně), jako zákony kosmické.
A je jich jen pár, které potřebuješ znát, abys měl život opravdu on-line plný příjemných prožitků. Tak málo by stačilo, aby se ve tvém životě i okolí většina věcí změnila k lepšímu.
Jednou se to naučíš a…
Uvidíme se na semináři nebo zde mám ty úžasné zákonitosti rozepsat na nekonečný seriál? Má se to zveřejnit úplně každému?
Nebo to poslat zájemcům do mailu? Napiš mi svůj názor (vesmirnezakony@skvelyden.cz).
Ne všechno zvládneš sám, umíš něco co druzí neumí a druzí umí něco co zase neumíš ty. Síla týmové práce spočívá v tom, že dáte svoje schopnosti dohromady. To znáš, ale musím ti připomenout, že to je zároveň obrovské násobení energií. Tvoje schopnosti jsou také násobeny, ať už se jen učíš, nebo jen spolupracuješ.
A u toho všeho navíc vzniká mozkový trust, my ho zažijem společně na semináři a ti, kteří tam jedou budou mít příležitost vidět jak to funguje v jakémkoliv tématu a on-line. ta síla je neuvěřitelná. Ti co to dávno pochopili postavili výzkumáky a soustředili nejlepší vědce aby měli nejsilnější mozkový trust a nejlepší výsledky.
Mozkový trust funguje všude ale pozor, funguje i v negativním směru. Snaž se jej využívat jen tam, kde je pozitivní atmosféra. Přinese ti to nečekané prožitky a hlavně – výsledky.
Znáš pořekadlo víc hlav víc ví? S kým by jsi se mohl spojit abys dokázal lépe tvořit? Oslovíš ho? Hned?
Blahopřeji.
můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Tvůj jediný správný směr je to, co chceš skutečně prožít. Děláš pro to hodně nebo málo, vidíš to už podle nadšení, které to provází. Když víš, co chceš, tvůj směr je přímý, když nevíš co chceš, každou chvíli měníš směr. A když se zamyslíš, zjistíš, že tehdy v životě, když jsise držel správného směru, měl jsi nejlepší výsledky a byl jsi plný nadšení. Tvůj vlastní život měl „grády“ a tebe to úžasně bavilo.
Tak proč to nezopakovat.
Tvůj největší zisk ze života jsou prožitky. Dovedeš si představit ty prožitky, kdyby tě život bavil v každé vteřině?
Včera jsem psal o on-line představivosti a dnes to doplním. Velkým urychlovačem je plánování svého času v závislostech. Já dnes rozeberu stručně závislost času a peněz. Existuje spojitost jak na úrovni energií (to budem dělat až na semináři) tak na úrovni přítomnosti a budoucnosti toku času i peněz.
Peníze ani čas nestojí, obojí se hýbe - plyne (dnes je lehké si to představit díky digitálním formám). Peníze se hýbou v čase a je-li tvůj čas organizován, i tok peněz je organizován. Neboli, žiješ-li v chaosu, i tvůj tok peněz je chaotický. Je z toho jednoduchá cesta ven, někteří tomu říkají priority, někteří se naučili používat Parettovo pravidlo, někteří se dokonce naučili využívat energetických vln po kterých surfují hladce k úspěchu.
Harmonie vítězí.
A co ty, žiješ v chaosu nebo v naprosté harmonii? Nelži si, nebo se nic nezmění….
Využívej svou tvořivou představivost ke splnění všeho co chceš prožít.
Existuje říše fantazie a každý z nás ji má v sobě. Já miluji film Nekonečný příběh a už jsem zde o ně psal. Jediné co mrzí, že jsem ten návod nepochopil už v patnácti, kdy jsem to viděl poprvé. Existuje víc takových filmů a my si o nich a o tom „tajemství úspěchu“ budem povídat na semináři koncem ledna, který je exkluzívně pro čtenáře Skvělého dne. Tam nacvičíme tvořivou představivost tak, že se nepotkáš s neúspěchem.
Všichni tam ale nebudou, takže ve stručnosti i pro ostatní. Představivost je nedílnou součástí cesty k úspěchu, nikdy ji nepodceňuj a snaž se jí využívat v každé vteřině on-line.
Rok se sešel s rokem a konečně se zbavujeme “osudové osmičky” a přichází šťastná devítka.
Ti, kteří jsou placení za to, aby strašili, nás už na konci roku strašili tou krizí. Celý svět se do ní opírá a celý svět nedělá nic jiného, než že tu krizi oddaluje. Krize ukazuje slabá místa a ty se musí odstranit, ne uměle podporovat, je to jako s nemocí. Vyléčit odstranit, sáček s ledem je jen na utišení bolesti.
My, protřelí čtyřicetiletím socialismu víme, že hůř už bylo a teď bude jen a jen lépe. Jak nám asi kapitalisti závidí, to ani nemusím popisovat. V každém případě vstupujeme do roku, kdy oslabený kapitalismus půjde dolů a náš raketový růst nám umožní předehnat ty zatuchlé přežitky, kterých se na západ od nás nemohou zbavit.
Věřte mi, že tento rok, bude pro každého, kdo bude chtít, velice úspěšný. V krizi se totiž ti nejschopnější dostanou nejsnáze vpřed.
Přeji Vám všem, aby jste to byli Vy, kteří za rok na Silvestra budou pít na oslavu nejúspěšnějšího roku Vašeho života.