Každé malé zlepšení vede k většímu úspěchu.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Představ si, že každý den se naučíš nějakou vlastnost - schopnost. Celý den ji cvičíš a další den další. Jednou za týden všechny nové znova procvičíš.
Za měsíc jsi bezkonkurenční typ, kterého bude chtít každý.
Jak prosté, jeden den za druhým neztratit rutinou, ale cestou k úspěchu.

Kdo se přestane snažit být stále lepší a lepší, brzy přestane být dobrý.

Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. V tom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a říká: „Prosím, jednu opici typu C++.“
Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5000 dolaru a odejde. Překvapený turista se ptá: „Prosím vás, co to bylo za opici, že byla tak drahá?“
„No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice.“
„A tamty opice?“
„Ty stojí 10 000 dolaru, ale umí programovat v C++, v Javě i v C#.“
„Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta?“
„No, abych řekl pravdu, ješte jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují‚ analytik‘.“

Vidíme to, co vidět chceme.

Opravdu vidíme to, co vidět chceme, říká se tomu fenomén zájmového vnímání.
Nevíte kolik je v ulici Octávií, dokud ji nechcete také, nebo dokud si ji nekoupíte.
Procházíte denně stejnou ulicí a vidíte denně stejné domy, ale až zatoužíte po domě s velkou zahradou, začnete si prohlížet domy i jejich zahrady.
Co dnes uvidíš?

Až budeš připraven využít šance mít cokoliv lepšího (život, dům, auto), zjistíš, že jsou všude kolem tebe.

Jede borec v Mercedesu a bere stopařku. Je pěkná, borec je z ní paf a tak dává návrh:
“Hele kotě, já mám butik a kdybys chtěla, tak tě pěkně voháknu, ale to bys jako fakt musela chtít…”
“Ne děkuji pane, můj otec má také butik a nakupuji u něj grátis.”
Borec to nevzdává a dává další návrh:
“Hele kotě, já mám taky zlatnictví a kdybys chtěla, voháknu ti tělo goldnou všude kde si vzpomeš, ale musíš tedy jako chtít.”
“Děkuji pane, ale moje matka má taky zlatnictví a i od ní můžu mít co chci.”
Borec hotovej ale dává poslední návrh:
“Poslyš kotě, já mám taky nahrávací studio a vydavatelství, takže kdybys chtěla, můžu ti vydat desku, ale musela bys jako fakt chtít.”
“A víte že to by šlo? Nahrála bych písničku k výročí svatby mých rodičů.”
Borec nezaváhá, odbočí do lesa, zastaví, rozepne kalhoty, ukáže na své přirození a říká:
“Tak prosím.”
Ona skloní hlavu k jeho rozkroku, vezmu mu jej do ruky, nastaví směrem k puse a říká:
“Moji milí rodičové, k výročí vaší svatby Vám zazpívám …”

Osobnost z tebe dělají úlohy, které řešíš.

Vyber si směr, vyber si řešení, vybíráš si vlastní osobnost. Tak jednoduché to je. Znáš to, někteří kritizují (cokoliv), někteří tvoří. Jejich energie je rozdílná, náhled optimismus-pesimismus je taky rozdílný. Při setkání s některými se ti vše hroutí (podle nich nic nefunguje a ještě ti to tlačí do hlavy), sekání s druhými ti otevírá pohled i náhled.
A ty budeš jaká osobnost?

Nikdo neztratí respekt před sebou samým, pracuje-li na nějaké důležité úloze , a přitom koná dobro.
George Bernard Shaw

Bůh stvořil muže a řekl:
“Není to ono..",
stvořil ženu a řekl:
“Jestě to není ono…",
no a pak stvořil Tebe a řekl:
“Teda, to je dneska den!”

Věty typu “kdyby” jsou vhodné pro snílky. Otázky typu “jak” jsou pro ty, kteří své sny chtějí uskutečnit.

Dnes tě čeká povyšování. Budeš povyšovat věty typu “kdyby” na věty obsahující “jak".

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Myšlení typu “kdyby” je mlácení prázdné slámy.
Sám víš nejlíp, jestli to používáš nebo ne. Zhodnoť zrovna jak často přemýšlíš “jak” (něco dokázat).
To je pro život i pro byznys. Na obou frontách je tolik váhavců, že nemáš jinou šanci než uspět.

Uděláš všechno, co bude v tvých silách (naštěstí máš dost sil).
Blahopřeji k těm čistým výsledkům.

REDBULL vám dává křídla !
PITTBULL vám bere ruce !

Lidé pracují pro peníze, ale za uznání, chválu a odměnu půjdou světa kraj.
Dale Carnegie

Naše slova by měla být jako úžasná malá stříbrná krabička převázaná mašlí. Tak by je měl vnímat každý, kdo je od nás slyší.
Já vím, že s každým nejde takhle jednat, ale co ti brání v tom, abys ty, na který vlídný slovo neplatí a žijí jen v maximálním sobectví typu “nejdřív co za to", “slabším se musím pomáhat i když nejsou v právu, protože jsou slabší", vyfiltroval ze svého života? Ti nejslabší se vyfiltrují sami i když jim uděláš ústupky. Neznají jejich hodnotu, neznají hodnotu sami sebe, znáš to, když nevíš kam jdeš, jak tam chceš dojít?
Naštěstí si kolem sebe můžeš vytvořit armádu schopných lidí, lidí kterým složit uznání nebude problém, protože si ho sami zaslouží.
Život je tak úžasný…

Když nevíš kam jdeš, jak se tam dostaneš?

Tři chlápci stojí před branou pekelnou. Ďábel se ptá prvního:
“Tak co ty, za co jsi tady?”
“Já nevím, vedl jsem perfektní čistý život.”
“OK, tak se postav támhle…”
Pokračuje k druhému, ten řekne to stejné, a pak dojde ke třetímu, položí stejnou otázku a ten povídá:
“Chlastal jsem, kouřil jsem a rozdal jsem si to s ženskýma z celého okolí…”
“Skvělý,” povídá ďábel, “počkej tady, já dám tyhlety dva do kotle a pak to spolu pořádně roztočíme…”

Příležitost se rodí z nezávislosti ovládané zodpovědným způsobem.
Zig Ziglar

Příležitost přichází každý den. Co každý den, prostě pořád máš k něčemu příležitost. Naučit se komunikovat, projevit kreativitu. Nejhorší totiž je, když se necháš jenom táhnout. Bez toho, že bys přinášel užitek, bez toho, že by tobě zůstala jen nedodělaná práce.
Tak co, chopíš se dnes příležitostí?
Kolika?

Bojíš se neúspěchu, nebo toho, že budeš až moc úspěšný?

Přijde Martin ze školy, hodí aktovku do kouta a hned vletí k sestře do pokoje:
“Jsi hrozná!Už ti nic neřeknu!”
“Co jsem ti udělala, bráško?
“Vyzradila jsi moje tajemství!”
“Nevyzradila, Martine. Jen jsem ho vyměnila za jiné.”

Čím víc žiješ, tím víc máš energie, prožitků, a tím víc dostáváš.

Život, když jej pochopíš, je praktickou ukázkou “perpetuum mobile". Čím silněji žiješ, tím více energie máš.
A nejen energie. Život je neskutečně dokonalý obchod, a ty jsi měl to štěstí a zúčastňuješ se jako prodavač i nakupující.
Prodáváš a za to dostáváš svou mzdu. Nakupuješ a za to platíš. Nejsou to jen peníze, je více úrovní odměňování, ale je to především ten pocit, který budeš mít, až si za svoje odměny budeš plnit svá přání.

Čím víc lidem přiznáš právo dělat chyby a s radostí jim pomáháš je napravit, tím víc chyb si můžeš dovolit a i tobě se dostane přátelské a samozřejmé pomoci bez jediného slova kritiky.
LuKas

Učitel ve škole se ptá dětí, jaké znají dráždidlo.
Přihlásí se Mařenka a říká : “Kouř z cigaret.” “Správně, Mařenko.”
Pak se přihlásí Frantík a praví : “Pyl.“ “Správně, Frantíku.”
Najednou se hlásí Pepíček a povídá : “P..a (dámské přirození)”
Rozzlobený učitel napíše Pepíčkovi poznámku.
Druhý den hledá pan učitel Pepíčka, který si sedl do poslední lavice.
“Tak co ti na to řekl tatínek, a proč sedíš až v poslední lavici, když máš sedět v první?”
Pepíček na to : „Tatínek říkal, že když tohle pro vás není dost dobré dráždidlo, tak jste teplej a já si mám raději sednout od vás dál…”

Mějte odvahu být sami sebou.

Největším nepřítelem člověka samého je konformita. Brání nám vidět nové cesty, zlepšovat originalitu našeho myšlení protože…
…protože takhle to ostatní nedělají
…takhle ostatní nemluví
…ostatní to taky nepotřebují
…všichni říkají, že je to blbost
…to je nepsaný pravidlo (proč je asi nepsaný?)
Doplň si sám co používáš, vzal jsem ty věty co slýchávám, ale určitě znáš lepší “pecky". Taky jsem je měl v hlavě, ale díkybohu už uvolnily místo lepším myšlenkám.

Podle statistik je manželství jednoznačně hlavní příčinou rozvodu.
Musím udělat všechno pro to, aby se to nedozvěděla.

Přijde duše do nebe. Svatý Petr se ptá na povolání.
“Doktor!” praví duše hrdě a už se hrne dovnitř.
“Moment, stát!” povídá Svatý Petr.
“Vy musíte vchodem pro dodavatele!”

Kdykoliv se rozhodnete něco dělat, tak i osud se změní.
Kenton

Ten dnešní citát je hlavně pro ty, kteří ještě nepochopili, že osud mají ve svých rukou.
Moje kamarádka už celá léta životem proplouvá s odřenýma ušima a komentuje to slovy: “To je osud". Jistě, ona to tak nazvala, ona to tak vytvořila, smířila se s tím, plán to tak i dál, tudíž je to osud. Přitom by stačilo tak málo změnit a osud by byl jiný.
Uděláš i ty dnes malou změnu?

Poslední hádku jsem zavinil já.
Když se mě žena zeptala, co je v televizi, odpověděl jsem, že tištěné spoje, obrazovka a prach.
Zachránil jsem to tím, že jsem ten prach šel utřít.

Hospodář koupí nového kohouta, i když má ještě jednoho
starého. A ten starý kohout povída tomu novému:
“Hele, přece se nebudem prát o ty naše výhody, o slepice a tak, kdo je silnější. Mám pro tebe návrh. Dáme si závody v běhu, takhle přes zahradu a zpátky. Kdo prohraje, tak se všeho vzdá. Ale, víš že jsem starší, tak by bylo hezký, kdybys mi nechal metr
náskok. Mladej kohout si říká:
“Co by ne, takovýho starýho musím předběhnout a tak souhlasí. Rozběhnou se,
běží, a když se otočí a beží zpátky, vyleze hospodář na verandu, vezme brokovnici a mladýho kohouta zastřelí. Jde domů a naštvaně říká:
“To je hrozný, to byl tenhle měsic uz čtvrtej kohout a všichni jsou teplí…”

Klíčem k úspěchu je vidět možnosti tam, kde jiní vidí pouze nemožnosti.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Otevři oči. Ven i dovnitř. Koukej na svět a nechej svou fantazii pracovat. Pracovat naplno. Všechno je reálný. Na některý nápady se budeš muset spojit s ostatními, ale všechno je reálný.
A ta úžasná realita bude tvůj život.
Úžasný život.

Nemluvil jsem se svou ženou dva měsíce.
Nechtěl jsem ji přerušovat.

“Pepíčku,vyjmenuj mi základní druhy masa, ” žádá paní učitelka desetiletého Pepu.
,,Prosím …kuřecí,vepřové,hovězí,telecí…",,
“No a ještě jedno, Pepo, já ti napovím sko…sko…sko…".
“Z kočky?”

Život vám dává přesně to, co od něj očekáváte.
Christian Godefroy

Co brání většině lidí, aby dostali, co chtějí?
Jejich přesvědčení, že to mít nemohou.
Lidé jsou tedy tím, co si o sobě myslí.
Pro někoho krutá pravda, pro ostatní úžasná pravda.

Nechala si dát v salonu krásy pleťovou masku z piešťanského bahna.
Dva dny vypadala skvěle. Pak bahno opadalo.
Zachránil jsem to tím, že jí dal peníze na další kůru.

Jan Vybíhal a Pavel Tuček jsou kamarádi. Pavel koktá. Jan onemocněl a volá mu.
Pavel zvedne telefon a koktá: “Tu Tu Tu…”
A Jan na to: “Doprdele, ten Pavel má furt obsazeno.”

Hojnost je předpokladem života. Je zapotřebí se otevřít.

Hojnost všeho. Dovedeš si to představit? Všechno pozitivní a příjemné v nekonečné hojnosti.
Už sis to představil? Zkus to. Zamysli se, ta minuta ti přinese víc než čekáš.
Co všechno je tvoje současná a co všechno tvoje budoucí hojnost?
Co pro to uděláš? Začni tím, že si zapamatuješ ten pocit a tu představu. Začni v ní žít. Jsi-li připraven pochopil jsi.

Vždycky se se ženou držíme za ruce.
Kdybych ji pustil, šla by nakupovat.

Potkají se tři babičky a chlubí se svými vnuky.
Můj bude doktorem. Pořád si hraje s ampulkama a stříkačkama a něco si píchá.
Můj bude asi agronom. Sází na zahradě konopí a mák a čeká na úrodu.
Můj bude určitě šofér. Namočí si hadr do benzínu, hodí si ho na hlavu a řekne:
“Teď mě neruš, babi, bude jízda.”

Žijte se smyslem pro zázraky. Trpělivě.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Asi je ti jasný, že všechno co si dovedeš představit, to dokážeš. Ale rád bych tě upozornil, že dokážeš i to, co si dnes neumíš představit. Promítáš si v hlavě třeba dům. Vlastní dům. A vidíš malý. A ještě máš tendenci pochybovat. Pak se ujistíš. prostě přijde pár úspěchů v práci a ty víš, že ten malý dům mít budeš.
A pak se to jednou přehoupne do jiné dimenze. Najednou si uvědomíš, že můžeš -li mít malý dům, můžeš mít i velký. A pak se začnou dít zázraky. Zázraky vzhledem k té původní pochybovačné představě. Ale vzhledem k situaci, ve které už budeš, to bude jen přirozený vývoj.
Má rada ale zní, věř na zázraky. Nejdřív ty malé a pak…

Moje žena má elektricky vyhřívanou postel, elektrický mixér, elektrický opékač topinek, elektrickou kulmu, elektrickou troubu, mikrovlnku…
Jednou povídá:
“Všude spousta elektrických vymožeností a já si přitom nemám kde sednout.”
Tak jsem ji navrhl, že jí koupím elektrické křeslo.
Zachránil jsem to myčkou na nádobí.

Táta Zajíc se rozhodl naučit svého syna dělat potomstvo.
Tak pozval pár samic na kopec…
“Tak synu pozorně se dívej jak se to dělá…, trky trk děkuji madam, trky trk děkuji madam, trky trk děkuji madam, trky trk děkuji madam.
Tak to teď zkus ty synu.”
Synek jde a: ” Trky trk děkuji madam, trky trk děkuji madam, trky trk děkuji madam, trky trk promiň tati, trky trk děkuji madam…”

Cíle, které máš v podvědomí, bere tvoje tělo jako skutečnost.

Tvoje každodenní realita je obrazem toho, co jsi uložil do podvědomí. Ti co tam ukládají sračky, prožívají ten život přesně tak.
Jsi na druhé straně a tudíž z vlastní zkušenosti víš, že když jsi tam uložil pozitiva a smělé plány, prožíváš ty pozitiva a uskutečňuješ ty smělé plány.
Podvědomí je vynikající computer, který pracuje jen s programem, který mu dáš. Žádné viry, jen čistá práce a výsledky dle tvé představivosti.

Když jsem se ženy zeptal, kam by chtěla jít na výročí naší svatby, řekla, že někam kde dlouho nebyla. Tak jsem ji navrhl kuchyň.
Zachránil jsem to ložnicí.

Pepíček se ráno chystá do školy.
“Mami, je dneska krásný den?”
“Proč se ptáš?”
“Ále, paní učitelka říkala, že se z nás jednoho krásného dne zblázní.”

Udělej ze slabostí přednosti a stáváš se nepřekonatelný.

Tvoje přednosti tě posunují vpřed, tvoje slabosti tě drží zpátky.
V každém okamžiku v sobě podporuješ jednoho ze dvou typů. Když v sobě krmíš tvořivého člověka, měníš se a ani si toho nevšímáš. Zjistíš to vždy jen s odstupem času. Když v sobě ale krmíš lověka lenivého, krmíš vytváření výmluv proč to nepůjde.
Kterého že to dnes podpoříš?

Máme oddělené ložnice. Její je v Brně, moje je v Praze.

Dva vesničtí faráři se potkávají každou neděli, když jedou na kole každý do svého kostela sloužit ranní mši.
Jednoho rána ale, takhle někdy v květnu jde jeden z farářů pěšky.
Ten druhý se ho ptá: „Copak se stalo s tvým kolem?“
A ten první odpoví: „No, obávám se, že mi ho někdo z mých farníků ukradl…“
„To je neuvěřitelné! Ale počkej, něco mě napadlo. Jestli chceš poznat toho nečestného farníka, tak až budeš za chvíli sloužit mši, udělej jim pořádně přísné kázání, v němž probereš podrobně desatero přikázání. A když budeš u kapitoly „Nepokradeš“, tak se odmlč a upřeně se dívej na celé shromáždění a viníka určitě poznáš.“
Příští týden se oba faráři opět setkají a tentokrát jedou na kolech oba dva. „Aaaha, vidím, že moje rada se neminula účinkem“, zvolá radostně ten rádce.
Druhý farář odpoví:
„Nnnoo… jak se to vezme. Udělal jsem sice, jak jsi mi poradil, kázání o desateru přikázání, ale když jsem došel k tomu „Nesesmilníš“, tak jsem si najednou vzpomněl, kde jsem ho nechal!“

Musíte věřit v sebe, když to nedělá nikdo jiný. Díky tomu se stanete vítězem.
Venus Williams

od LuKase

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Ty sám nejlíp znáš své schopnosti. Je zapotřebí si je uvědomovat on-line, to ti umožní vybírat si lehčí cestu k tvému vlastnímu vítězství.
Nechláchol se falešně, dívej se na své výsledky z minula.
Umíš to zopakovat …

Moje žena a já, chodíme dvakrát týdně na večeři do nějaké dobré restaurace. Nejdřív si dáme nějaký aperitiv a potom obvykle místní specialitu.
Přitom si užíváme příjemné společnosti.
Ona chodí v úterý, já pátek.

Jde tatínek s malým Pepíčkem na procházku a potkají úplně cizího pána. Pepíček ho vzorně pozdraví, pán odpoví, a když zmizí za rohem tatínek se zvědavě ptá Pepíčka:
“Ty toho pána znáš?”
“Ano, je to pán z ochrany ovzduší.
Tatínek se ptá: “A jak to víš?”
“No, on k nám chodí, vždycky když nejsi doma, a ptá se maminky, jestli už je čistý vzduch.

Vše, co uděláš hned, co neodložíš na “někdy", je tvoje výhra.

Profesionální odkladači jsou téma na celou knihu. Nikdy k nim nechtěj patřit. Neznají celkový pocit vítězstí, protože díky neustálému odkládání jednají jen nárazově a tudíž jedou jen na procenta z celku.
Jak k nim nepatřit:
1) znát svoje priority a uvědomovat si je on-line
2) rychle vyhodnocovat situace a příležitosti, rozpoznat co mne k cíli vede a co mne od něj odvádí
3) vychutnávat si každou vteřinu - to ti pomůže v rozhodování
Ono je toho víc, ale to je na celý seminář.

To je ono. Spěcháme, běžíme, makáme, jsme vydrážděni, propadáme malomyslnosti, ztrácíme odvahu a nakonec se stáváme nesnesitelnými, vyčerpanými, zkracujeme si život, neuděláme to, co bychom chtěli, a to co uděláme, uděláme polovičatě.
Když jednáš nerad, s nechutí, když svou práci plníš jako “robotu” , když žiješ, protože se nějak musí žít, budeš svou činnost, práci zvenčí ukládanou, pociťovat jako otroctví.
Když však přijmeš každou ze svých činností a budeš jednat se svého nitra směrem ven, budeš svobodným člověkem.

Malý Honzík je u domu a nemůže dosáhnout na zvonek.
Jde okolo starší pán a povídá: “Nechceš pomoct???”
Honza na to: “tak mě udělejte židlu.”
Pán udělá Honzovi židli.
Honza zazvoní a povídá:
“Tak a zdrháme !!!!! “

To, co potřebuješ, to dokážeš.

Určitě si vzpomeš, že to znáš. Kdykoliv jsi něco potřeboval, našel jsi způsob jak potřebu naplnit. Pokud jsi se nenaučil vzdávat se. Tam se pak musíš naučit zase “dokázat to".
Jestliže to fungovalo v minulosti, proč by to nemělo fungovat v budoucnosti?
Zářivá budoucnost…

Mockrát už o tobě říkali, že jsi dobrý, lepší, vynikající, krásný atd.
Kolikrát jsi z falešné skromnosti odpověděl, že to není pravda?
Chceš to ještě někdy říct?

Přijede nejvyšší rabi do Vatikánu na návštěvu.
Všechno si prohlédne leccos se mu líbí, ale nechápe proč uprostřed chrámu stojí telefonní budka.
Zeptá se tedy:
“Svatý otče, k čemu je ta telefonní budka?”
“To je spojení k bohu.”
“A mohl bych si zatelefonovat?”
“Ale zajisté.”
Rabi vejde do budky vytočí číslo a takových deset minut hovoří s bohem.
Po skončení hovoru vyjde z budky a ptá se:
“Co zaplatím?”
“500 dolarů,”
“Cože 500 dolarů za deset minut?”
“No ono to jde přes satelit a to stojí hrozný peníze.” odpovídá svatý otec.
Rabi nekomentuje, vytáhne pět set dolarů a zaplatí.
Po nějakém čase vyrazí papež do Jeruzaléma, všechno si prohlédne a všimne si, že v největší synagoze stojí také telefonní budka.
“To je spojení s bohem?” ptá se.
“Jistě svatý otče.”
“A mohl bych si zavolat?”
“Zajisté svatý otče.”
Papež vejde do budky a asi deset minut hovoří s bohem.
Po skončení hovoru vyjde a ptá se: “Co zaplatím?”
“10 centů svatý otče.”
“Cože jen deset centů, když u nás to stojí takový peníze?”
“To víte, místní hovor.”

Ti, kdo vědí jak hrát hru zvanou život, nebojují se starostmi a dožívají se ve zdraví vysokého věku.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Kdysi jsem četl Minutového manažera a byl to ten jeden ze zlomů, který mne posunul dopředu a ještě zklidnil navždy moje pracovní stresy.
O co jde. Problémy jsou, bez diskuzí. Ale pojď se podívat jak se mění ve výzvy:
Máš tužku a papír a dáváš všechno na ten papír. Máš výzvu, japončíci říkají “Kolik třešní, tolik višní", já jsem si to přeložil jako “Kolik problémů, tolik řešení". Ta výzva má tedy několik řešení. Abys našel správné, musíš najít důvod, který přinesl výzvu. Když ho najdeš, můžeš hledat řešení (odstranění důvodu, prevence atd). Pak už jen z toho co si napíšeš vybereš to nejoptimálnější řešení.
Naučíš se u toho taky některý lidi vyslechnout (mají svoje způsoby řešení - někdy jsou hodně crazy, ale kdo tvrdí, že to není zrovna to, co potřebuješ?
Jsi bez stresu a to od první chvíle, protože víš, že kolik třešní…

Stres neexistuje, vymysleli ho psychoanalytici aby se uživili. Ty nejsi psychoanalytik, že ne? Tak to slovo ze svého života škrtni.

Na procházce viděl Pepíček koně se ztopořeným údem a ptal se učitelky, co to má to zvíře pod bříškem.
“Ále to nic není, toho si nevšímej.”
Pepíček se uznale podíval na učitelku a znalecky doplnil:
“No, to bych chtěl vědět, na jakého jste zvyklá vy!”

Život je příliš krátký na to, aby byl ještě malý.
Benjamin Disraeli

Tohle je jeden z citátu, který mne nakopává, když upadám do myšlenek, které nejsou tvůrčí. Na téhle zemi máme k dispozici několik desítek let a proto nemá smysl ztrácet minuty nebo hodiny tím, že přemýšlíme nad nespravedlností, ústrky atd. Stejně si na to za rok nikdo nevzpomene (mimo ty, co tím žijí). Je lepší si uvědomit, že život je tak velký jak si umíme představit.
Miluju ty velký představy. Jednak dávají sílu a hlavně vedou k výsledku. Proto se pozná optimista už tím, že myslí dál než ostatní.

Věnuj svůj život užitečným skutkům, užitečným činům, velkým pocitům, velkým myšlenkám a trvalé snaze.

Rodiče večer čekají až dítko usne aby si mohli užít. Když už je dlouho klid tatínek vleze na maminku a snaží se.
Vtom se z postýlky ozve: “Co to tam děláte?”
Maminka: “Pšššt spinkej děláme ti bratříčka.”
“Já nechci bratříčka!”
Tak rodiče zase chvíli čekají až je dlouho klid a zkusí to znovu.Tentokrát jde nahoru maminka.
Vtom se z postele ozve: “Co to tam zase děláte?”
Maminka: “Pššt spinkej, děláme ti sestřičku.”
Dítko naštvaně: “Já nechci sestřičku!”
Tak rodiče čekají ještě delší dobu a když jsou si jistí, že dítko spí, jdou na to zezadu.
A v tom se z postýlky ozve: “A pejska taky nechci!!!”

Tajemství úspěchu spočívá v důvěře, která probudí všechny duševní síly.

Ze všeho nejdřív se musíš naučit důvěřovat sám sobě.
Budeš si jist, že neselžeš.
Budeš si jist, že to neděláš jen pro vlastní zisk (ale tvůj vlastní zisk může pomoci druhým - ale to už není jen tvůj vlastní zisk).
Prostě si musíš být jist, že to co děláš je k užitku, neděláš to proti nikomu, nikoho nepoškodíš, chtějí to i ostatní a přinese ti to obdiv. Protože po obdivu toužíš. Každý po něm touží (ti co to definitivně vzdali, tohle nečtou).
Být si jistý a být i schopen veřejně obhájit, že ti jde o obdiv. Vím, že to jsou silná slova, zvlášť pro někoho, kdo má nízké sebevědomí.
Ale to ty nejsi. Tvoje sebevědomí je zdravé…
Jsi obdivuhodný…

Sem tam se stane, že nám nějaká slova připadají tvrdá, nemorální (nemáš chlapa, změň se a budeš si vybírat, přestaň kouřit, vydělávej velké peníze místo malých) atd.
Denně slyšíme o vraždách, ale nedotýká se nás to - protože nevraždíme.
Denně slyšíme o krádežích, ale nedotýká se nás to - protože nekrademe.
Ale když slyšíme tom, že se máme změnit, dráždí nás to - protože chceme hodně věcí změnit, ale nedaří se nám to a nevíme jak na to. Pojďme se místo kritiky slov učit změnit naše vlastní prožívání. Pak nás ty slova nebudou dráždit ale motivovat.

“Můžeš mi říct,” zlobí se otec, “za co jsi dostal trojku z mravů???”
“Kouřil jsem na záchodě,” přiznává se hříšník.
“To mi nepovídej, za to jsem já dostal dvojku!”
“No jo,” brání se syn, “ale tys určitě nepozvracel učitelku…”

Vláda nad myšlením dává moc nad tělem a životem.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Pozitivní myšlení přitahuje pozitivní věci.
Kdo produkuje negativní myšlenky, musí vycházet z toho, že se také realizují. Negativní myšlenky by neměly být namířeny ani proti druhým, ani proti vám samotným.
Pozitivně smýšlející člověk se neptá, co ještě může očekávat od života, ale jaké nároky klade na život a na sebe osobně.

Čím větší užitek pro druhé, tím větší úspěch pro vás.
Na druhé straně ale taky platí:
Čím více uděláte pro sebe, tím víc můžete posléze udělat pro druhé!

Malý Pepánek se v noci vzbudí a vidí, jak z jejich dveří odchází zloděj s plnými taškami.
Aby nevzbudil rodiče, tak na něj polohlasně volá:
„Prosím vás, nemohl byste ukrást i moje housle?“

Najdi svůj důvod a zaměř se na něj.

Někdy se nám nechce. Dokonce si říkáme, kde jsou ty výsledky, kde jsou ty příjemné pocity? Přemýšlíme jestli ten život je opravdu takový jaký jsme chtěli.
Je ale jednodušší otázka. Mám důvod?
Pokud na tuhle otázku máš kladnou odpověď, dovedeš si představit ten důvod i to co tvoje aktivita přinese, máš vyhráno.
A žiješ on-line…

Jakmile pokryjeme naše základní potřeby, začneme toužit po ocenění.
Jestli teda ještě etoužíš, tak se pořád honíš jen za základními potřebami.

Paní učitelka:
“Děti, co nám dává ovce?”
“Vlnu!”
“A co nám dává slepička?”
“Vajíčka!”
“A co nám dává kráva?”
Pepíček potichu: “Domácí úkoly".

Mysli na komplimenty a uznání, které jsi slyšel, nenaslouchej zlým jazykům.

Mnohdy nás od nejdůležitějších rozhodnutí odradili ti, kteří nic nedokázali - mimo přesvědčivé nicnetvořící kritiky). A já říkám jednoznačně:
NENASLOUCHEJ TĚMHLE LIDEM!!!
Jejich veškerý životní výsledek je kritika. Nemají už ani schopnost rozlišit jestli je oprávněná. Nemají světu co dát a tak kritizují.
Ty jsi ale člověk tvořivý, víš, že konstruktivní kritika obsahuje nové tvořivé řešení a proto jsi schopen ji odlišit od prázdných slov.
Tvořivé lidi, kreativní, hledá každý (to mi připomíná, že i já hledám dalších 220 lidí ze všech okresů pro rozšíření služeb, které nabízíme - pokud se cítíš tak napiš na maxitip@skvelyden.cz) a každý s nimi rád dělá, nebo se jen stýká, protože taková setkání jsou oboustranně povzbuzující a motivující.
Přemýšlej s kým se stýkáš a s kým se chceš stýkat.

Tam, kam chodíš se spojuješ s myšlením druhých.
Mockrát se mi lidé říkali, že se se mnou cítí příjemně, není to ale o mé osobě, je to o tom, že jsme byli na tvořivé vlně myšlení a tam se každý cítí skvěle.
Scházej se s tvořivými lidmi a není jiné volby než být úspěšným.

Babička užívá bahení koupel!
Vnučka přijde k vaně, pozoruje tu hustou černou tekutinu, a po chvíli řekne:
“Babi, jak dlouho jsi se nemyla?

Pokrok přinášejí ti, kdo se odvažují stále měnit vše, co není v pořádku.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Svět se mění, dosáhli jsme mnoha úspěchů, změnili jsme spoustu systémů k funkčnějším a k příznivějším. Kolem nás mezitím chodili ti, co jen kritizovali. To staré i to nové. A my jsme mnohdy nechali nakazit. Ale už víme, že ta cesta nikam nevede.
A tak jsme se stali tvůrčí…

…navždy!!!

Pan učitel píše na tabuli vzorec H2SO4 a ptá se podřimujícího Petra co je to za vzorec?
Petr koktá:,,Pane učiteli mám to na jazyku.”
“Tak to honem vyplivni, protože to je kyselina sírová.”

Tvůj život je nebe plné příležitostí.

Záleží jen na tobě, jak se na svět podíváš. Každý den nesvítí slunce, ale každý také neprší. Mnoho lidí se naučilo kritizovat všechno. Slunce, déšť, vítr. Ale všechno se dá využít ku prospěchu a mít ze všeho dobrou náladu.
Tak jako každé počasí skýtá k něčemu příležitost, tak i každá situace ve tvém životě skýtá příležitosti. Je na každém z nás, jak budeme ty situace hodnotit a jak moc chceme hledat příležitost.

Tvoje tvář je odrazem toho, co jsi prožil za posledních pět let. Co tam bude vidět za dalších pět let?

1. pád = kdo, co = nominativ
2. pád = koho, čeho = genitiv
3. pád = komu, čemu = dativ
4. pád = koho, co = akuzativ
5. pád = oslovujeme, voláme = vokativ
6. pád = o kom, o čem = lokál
7. pád = s kým, čím = instrumentál
8. pád = kdo z koho = korytativ
9. pád = koho jak = buzerativ
10. pád = koho kam = delimitativ
11. pád = kdo koho = likvidativ
12. pád = jak na koho = intrikativ
13. pád = komu co = podmazativ
14. pád = co za co = korupcionál
15. pád = jak komu = protekcionál
16. pád = kdo s kým = kopulativ
17. pád = co na co = prezervativ

od Jirky

Budeš-li žít úspěšný život, bude to proto, že si vybereš úspěšný život.

Vybíráš si. V každém okamžiku každým svým činem, slovem, myšlenkou, gestem… Prostě vším.
Pokud jsi milován, je to proto, že sis to vybral. Jsi-li ignorován, je to zase proto, že sis to vybral. Žiješ-li zraňováním, pak proto, že sis to vybral. Žiješ-li moudře, pak proto, že sis to vybral.
Co si vybereš pro dny příští? Pro zbytek života…

Napiš si jak bude tvůj život vypadat. Bude to nejlepší dílo na světě!

1. jdeme na jedno
2. dopijeme a půjdeme
3. od zítřka nepiju

Od Jirky

Vždy existuje další příčka žebříku, která má být zdolána.
E.Caddyová

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Dole u žebříku je obrovská tlačenice. Tam nahoře se lidi netlačí. Chce to jen vědět, že chceš jít ještě o kousek dál.
Někdy je to o jeden úsměv navíc, někdy je to o tom neodložit něco na druhý den ale udělat to hned.
Být kdykoliv na cestě dál neznamená nic dramatického, někdy jsou to opravdu maličkosti, které nás katapultují vpřed.

Tak se jednou Bůh procházel s Adamem po rajské zahradě, představoval mu všechny tvory a Adam jim vymýšlel jména. Bůh se velice radoval ze svého díla, ale Adam posmutněl.
“Copak není v pořádku ?” ptá se ho Bůh.
“Pane, vše je tu krásné a moc se mi tu líbí… Ale když se dívám, kolem sebe, vidím slona se slonicí, krokodýla s krokodýlicí, hada s … :-), prostě každý má svou partnerku a já nic.”
“Tak podívej Adame, něco bych tu pro tebe měl. Dám ti partnerku, která se ti bude starostlivě připravovat jídlo, bude ti prát, mýt nádobí, uklízet a když vše udělá bude ještě připravena radostně udělat cokoli ti uvidí na očích.”
“Úžasné” zaradoval se Adam. “A co mě to bude stát, Pane ?”
“Bude tě to stát jednu ruku a jednu nohu.”
“To je moc Pane “
Adam se zamyslí a nakonec navrhne:
“A co dostanu za jedno žebro ?”

Věř tomu, co děláš. A dopadně hodně hodně hodně dobře.

Když už do něčeho pouštíš svou energii, věř tomu na sto procent. Čistota a prospěšnost tvého díla ti dá sílu ještě větší.
Pochybnosti jsou to, co tě brzdí.

Ak na niečom „pracujem“ alebo sa s niečím „hrám“ tak mozog to vníma inak.

Jeptiška přiběhne za matkou představenou:
“Matko představená, pomozte mi, zhřešila jsem - milovala jsem se s mužem.”
“Tak rychle běžte do kuchyně a snězte citrón!”
“A myslíte, že to pomůže?”
“To nevím, ale zmizí vám ten blažený výraz z tváře!”

Dnes je nový den a je na tobě co z něho uděláš.

Tvoje první myšlenky (ale také všechny ostatní po celý den), určují zabarvení toho, co budeš prožívat odteď do nekonečné budoucnosti.
Záleží je na tobě, jestli ty myšlenky budou pozitivní.
Záleží na tobě jestli budou šťastné.
Nikdo jiný do toho nemá právo mluvit.

Změň svůj postoj a změníš celý náhled.

Stojí dítě u brány a žvýká žiletku.
Čím déle žvýkalo, tím více se usmívalo.