Úkol, který začnu, dokončím - snadno u toho vytrvám.

Než jsem něco začal, věděl jsem, co tím dosáhnu. Navíc každým výsledkem zhodnocuji (násobím) svou sílu.
Když už jsem začal, musel jsem vědět, že tomu věřím a že to dokážu.
Není důvod ke vzdávání se.
Už vůbec ne sám sobě.
Natož jiným.

Dnes je zase jednou ta obrovská příležitost.
Je přestupný rok a ty máš místo 365 dnů jeden den navíc.
Co navíc ve svém životě dnes získáš?
A ti kolem tebe?

Malíř vymaloval kostel a pan farář se zálibou pozoruje dokončené dílo.
Najednou ustrne:
“Vy jste namaloval andělovi na ruce šest prstů! Už jste někdy viděl anděla se šesti prsty?!”
“A vy jste snad viděl někdy anděla s pěti prsty?” odseknul malíř.

Jsem si jist sám sebou ve všech situacích a se všemi lidmi.

Jde o to být naprosto uvolněný v jistotě vůči sobě samému.
Když si uvědomíš své schopnosti, jsi oproštěn od napětí, neboť víš, že všechno nemůže skončit jinak než dobře.

Každý tvůj krok povede správným směrem, pokud si kdykoliv on-line vybavíš, který směr jsi zvolil.

Statkářova dcera jde otevřít dveře staršímu sousedovi.
Dívka:
„Taťka není doma, ale vím, co chcete a můžu vám pomoct. Určitě chcete, aby náš býk obsloužil vaši krávu, že? Tak to taťka účtuje za našeho nejlepšího býka 100 dolarů.“
Soused:
„Ne, kvůli tomu nejdu.“
Dívka:
„Pak máme mladého býka, který ještě není moc zkušený. Taťka si za něj účtuje 50 dolarů.“
Soused:
„Ne, kvůli tomu nejdu.“
Dívka:
„Pak máme ještě starého býka, který je ale ještě celkem schopný. Taťka za něj účtuje jen 10 dolarů.“
Soused:
„Ne, kvůli tomu nejdu. Přišel jsem si s otcem promluvit o tvém bratrovi. Naše holka je totiž s vaším Frantou těhotná.“
Dívka:
„Jé, tak to budete muset opravdu počkat na taťku. Já totiž nevím, kolik si účtuje za Frantu.“

Čelím všem problémům s odvahou, a proto je vyřeším mnohem snadněji.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Odvaha je jako pára u parního stroje. Nemáš dost páry, nerozjedeš se.
Kdekdo ví, že posílení odvahy u sebe sama je základ rozjezdu všeho.
To na co těšíme, na to odvahu máme. Přichází společně s nápadem.
Dávej jen pozor, aby ti odvahu nebrali ti, co ji sami nemají.

Předkládám nápis, který mne opravdu pobavil. byl nalepen na pisoárech jedné nejmenované (ale vynikající) restaurace:

Pisoár probíjí, močte prosím přerušovaně.

Mami, proč se maluješ?
Abych byla hezká, pepíčku.
A mami, kdy to začne působit ?

Lidé si myslí, že mají cíl, protože chtějí “někým být". Ale teprve jasná představa čím se chtějí stát, jim to umožní.

Nevím jestli jsi se s tím setkal, ale já ano. Nadějná slečna, nejproduktivnější věk a ona se rozhodla jít studovat. To mne vždycky nadchlo, když si někdo i po třicítce troufl na školu. Tak jsem se poptal co studuje a jak to uplatní.
Odpovědí mi byl všeobecný obor, ale hlavně ta druhá část mne překvapila. Rozhodla se studovat něco mimo její obor a hlavně nevěděla jestli a jak to bude mít příležitost použít. Co horšího, ani to neplánovala.
Přitom ve svém oboru je jednička. Co mne na tom tak zarazilo? Investice pěti let, když nemá ani slabou představu o tom, co to přinese, v oboru, ke kterému nemá žádný vztah.
Každý z nás někam kráčí, ale měli bychom vědět kam, co bude cestou, co bude na konci a co to nám nebo okolí přinese. Čím barvitěji si tu budoucnost namaluješ, tím barvitější a úspěšnější bude.
Jdu barvit…

Neobávej se vybarvit si svou budoucnost, na tvém seznamu by mělo být všechno co potřebuješ. Zapomeň na omezování.

Mami,” chlubí se Otík, “dnes jsem se v parku jedné paní moc líbil.”
“Opravdu? A co říkala?”
“Že jestli jsou všechny děti jako já, tak hned začne brát Antigest.”

Nejdůležitější dokonalost, kterou může mít kdokoliv, je dostatečná představa sebe sama.

Co je to dostatečná představa sebe sama? Zkus se zamyslet než budeš číst dál.
Je to představa toho jak dokážeš využít svoje schopnosti. Uvědomíš-li si své schopnosti, uvědomíš si i situace, kdy jsi je použil. A uvědomíš-li si situace, dokážeš si představit jak jsi je schopen zdokonalovat, duplikovat, zkrátka tvůj tvůrčí potenciál.
Není nic úžasnějšího než si být vědom sám sebe. Ta představa je fascinující a posilující zároveň.
Skvělý den ti přeji, skvělý den plný skvělých představ o tak skvělém člověku, jako jsi ty.

Dokážeš být milující, odpouštějící a velkorysý člověk. Dokážeš to všechno zaráz a pořád?

Když nastal čas a otec se ptá synka zda ví, jak je to u lidí s děláním miminek a čápem a vránou…
“Já to nechci vědět!!", rozpláče se synek, “slib mi, že mi nic neřekneš!!”
Otec v rozpacích se tedy syna ptá, v čem je problém?
Chlapec vzlyká:
“Když mi bylo šest, udělal jsi mi přednášku, že není žádný Mikuláš, v sedmi jsem se od tebe dozvěděl, že není žádný Ježíšek. Jestli mi teď chceš říct, že dospělí spolu nesouloží, tak jaký má smysl dál žít??”

Teď jste na cestě, abyste získali všechno na světě, co opravdu chcete mít.
Joe Karbo

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Všimni si, že v motivačním citátu je napsáno, že můžeš získat “všechno", ne “něco". A v tom je obrovský rozdíl.
Mít všechno je neomezený slib. Je důležité se zbavit omezení, vlastního limitovaného myšlení.
Pravidelně na seminářích lidi učím uvědomit si vlastní schopnosti, je na to takový trik aby si to vybavili, a potom se teprve zbavují limitů ve vlastní hlavě. Stejné je to s námi se všemi. Limity máme tam, je jedno kdo nám je přikrmuje, my jsme vlastníci.
Chovej se ke své hlavě jako k té nejkrásnější zahradě. Sám tam odpadky házet nebudeš a pohlídáš si, aby to nedělal ani nikdo jiný.

Moudří nepochybují, že jde dokázat cokoliv, moudří se zeptají “Jak?”

Péťa letí ve škole po chodbě a jen tak tak, že nesrazí ředitele.
Ten ho chytí za límec a dává mu lekci:
“Teď se pěkně vrátíš, v klidu půjdeš okolo mně a pozdravíš mě tak, jak to dělá Tvůj tatínek, když se potká se svými známými.”
Péťa se o několik kroků vrátí, nacpe si ruce do kapes, dojde k řediteli, praští ho po zádech, až mu brejle spadly, a na celou školu řve:
“Nazdar ty starej kurevníku, sto let jsem tvojí plešatou hlavu neviděl, to jsi ještě nechcíp??? ”

V každé vteřině života si musíš být jist a musíš zároveň svými činy dokazovat, že jsi tvůrce.

Dokazovat sobě i jiným, že jsi tvůrce je jednodušší, než by se na první pohled zdálo.
Malá nápověda: Buď budoucnost tvoříš, nebo ji netvoříš.
Větší nápověda: Buď podporuješ zkvalitnění současnosti, nebo ji obhajuješ.
Ještě větší nápověda: Buď zlepšuješ, nebo poškozuješ. Je jedno koho a je jedno co.

Ptá se paní učitelka dětí ve škole: “Tak dětičky moje, kdo mi poví nějaký slavný výrok nějaké významné osobnosti?”
Hlásí se Janička: “A přece se točí - Galileo Galilei.”
Hlásí se Jiříček: “Učit se, učit se, učit se - Lenin.”
Hlásí se Pepíček: “Do prdele, tyhle hodiny se nám do gazíku nevejdou - maršál Malinovskij před orlojem na Staroměstském náměstí v roce 1945.”

Každé partnerství začíná u tebe. Ty sám jsi svůj nejspolehlivější partner., věříš-li si a žiješ-li sám se sebou v harmonii.
Josef Kirschner

Budeš sám se sebou v souladu, budeš-li se k sobě znát a nebudeš se sám před sebou zapírat, ledaže bys chtěl tímto postojem v manipulační hře někoho oklamat ve svůj prospěch.

Budeš-li někomu pomáhat, řekni mu, jak dlouho to budeš dělat. Nestanovíš-li mu žádný termín, zvykne si na to a bude tě činit odpovědným za svá selhání.

Petříkův tatínek zaklepe u souseda:
“Tak jakpak, sousede, už jste udělal synovi úkol z matematiky?”
“Ano.”
“A nedal byste mi ho, prosím, opsat?”

Každý konec přináší začátek něčeho nového.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

S každou ukončenou prací, ale i s každou ukončenou spoluprací, a dokonce i s každým ukončeným vztahem přichází možnost vubudovat něco nového a ještě lepšího.
Chce to protřít si oči a neopakovat chyby.
A vidět ne to minulé, ale představit si to nové.
Protože jsi tvůrce.

Nauč se hledat na lidech jen to pozitivní. To je jediná věc, která je vám oběma ku prospěchu.

“Pane doktore, žena odjela do lázní, nechala mi tu syna.
Starám se o něj, chodím s ním na procházky, koupu ho, přesto se mi ztrácí před očima, zhubnul už o šest kilo.”
“To je velmi zajímavé. A čím ho krmíte?”
“Proboha - na to jsem zapomněl!”

Rozhoduj se bezvýhradně, ne polovičatě.

Sám o sobě rozhoduj vždy bez výhrad. Pokud použiješ výhradu, ztrácíš polovinu nadšení a tím i energie k uskutečnění záměru.
Je lepší se při rozhodování zmýlit, než se vůbec nerozhodnout. Ale ty se rozhoduješ a to je známka toho, že i kdyby se stala chyba, jsi schopen se rozhodnout se znova a poučit se z chyby.

Ke všemu, co je veliké je prvním krokem odvaha.
Goethe

Odvaha, slovo nabité energií. A ten pocit, který prožíváte když jste odvážní.
Na každám začátku je odvaha s vámi. Odvážit se znamená víc než jen chtít.
Dnešní citát mi poslala Peggy a já nikdy nezapomenu s jakou odvahou se sama pouští do všeho, co jí život předkládá jako příležitosti. A o tom to je, pozitivní přístup a chuť do života je s odvahou propojen.

Každý tým je spojením jednotlivých talentů, jednotlivých individualit, které své schopnosti při správném pochopení funkce týmu násobí.

Maminko, neměla bys, prosím deset korun pro jednoho starého pána?
To je od tebe hezké, že myslíš na staré lidi. A kde je ten pán?
Stojí za rohem a prodává zmrzlinu.

Každý den, kdy nezapomeš udělat pomyslný krok dopředu, se počítá.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

V sobotu byl takový soukromý seminář, říkám tomu mozkový trust. A jedna slečna tam celý den na každou mou otázku, kdy bude realizovat co se rozhodla změnit, odpovídala 18.2. A já jsem jí pořád dokola opakoval, že zrovna to co ona chce změnit, může změnit v několika minutách. A ona pořád dokola navrhovala to odkládání.
Neodkládejte. Opravdu každý den se počítá. Je jedno co chcete změnit, ale vyžaduje-li něco změnu, udělejte to hned.

Slíbil jsem seminář pro lidi ze Skvělýho dne. Začátkem února. Ale z pracovních důvodů jsem musel zrušit všechny veřejné semináře v únoru a přesunout je na březen a duben. Takže, kdo byl přihlášen, nevěšte hlavu. Semináře budou a dostanete bonus za zpoždění.
Knížku?
Jakou?

Anička donesla ze školy poznámku:
“Vaše dcera nic neumí.”
Otec si poznámku přečetl a připsal pod ní:
“Právě proto ji posílám do školy!”

Zbav se všeho, co tě zatěžuje a ochromuje. Osvoj si vše, co tě dělá svobodným a šťastným.
Josef Kirschner

Asi jsme to zažili už všichni (aspoň jednou). Upínáme se k něčemu, co nám bylo přiděleno, nebo jsme to sbalili, nebo jsme byli sbaleni, nebo jsme si něco koupili a nechceme se toho vzdát i když víme, že nám to bere čas i energii (třeba televize).
Zjistíme, že to není ono pravé, ale většinou jedeme v těch vyjetých kolejích dál. Pro jistotu, nebo s přetrvávající jistotou… Luboš říkal, že rozdíl mezi hrobem a vyjetýma kolejema je pouze v hloubce.
A pak se stane něco, co to změní. Prostě už je to dál opravdu neudržitelné, nebo se třeba ta televize pokazí nebo…
A my jsme tváří v tvář nové situaci. Situaci, kdy najednou se musíme postavit jinak. A zjišťujeme, že to jde líp. Rovněji. Svobodněji.
A to je výhra.
A svoboda.
A s tím přichází pocit štěstí.

Žiješ-li v životě, umíráš-li ve smrti a jsi-li v souladu se sebou samým a s vesmírem, neexistuje nic, čeho by ses musel obávat.

Jak přinutit dospívajícího syna, aby se učil !
Návod, jak přinutit dospívajícího syna, aby se učil:
Návod je zpracován jako malá herecká etuda:
- sedni si synu, dáš si panáka?
- jasně.
- cigaretku?
- jasně.
- kouknem do Playboye?
- můžem.
- co říkaš na ty baby?
- dobrý.
- a víš, kdo je píchá?
- ne, kdo?
- jenom jedničkáři chlapče, jenom jedničkáři…

Prišel takhle chlápek do hospody s irským vlkodavem - takový ten pes velikosti staršího telete. Uvázal psa venku a dal si pivo.
Za chvilku prišel druhý chlápek, tak se rozhlédl, popošel k tomuhle a ptá se: “Hele, to je váš pes, ten venku?”
“Jo, proc?”
“No, mám pocit, že ho můj pes zabil.”
“Helejte, co máte za psa, že by dokázal zabít vlkodava?”
“No, stájovýho pinče.”
“To mi řekněte, jak muže stájovej pinč zabít vlkodava.”
“No, myslím, že tomu vašemu zaskočil v krku.”

Neustále opakuj to, čemu věříš - i když ti to momentálně ostatní nechtějí věřit.

Každý máme své plány a ať už chceme nebo nechceme na základě našich výsledků vtahujeme do hry i druhé. Samozřejmě ty, kteří chtějí.
A to je ten důležitý faktor - chtít, po něm následuje ještě důležitější - rozhodnout se pro něco.
Ty mluvíš o svém snu, svém Citroenu C6 atd. A mnozí ti to nevěří. Nediv se jim. Oni neví, co jsi všechno pro to už udělal a ani neví co ještě uděláš. Ani netuší jak jsi blízko. Neumí si to představit. Jsou před faktorem chtění. Jsou ve stádiu reality, která je již vytvořena. Netvoří dál. Ty ovšem ano. Tvůj život je zajímavější, pestřejší, má šťávu. Tvoje výhoda je, že ti nemůže dojít dech. Protože až ti jednou opravdu ten dech dojde, tak to bude úplně jedno.
Proto jsi pořád na tvůrčím vrcholu, tak si nezapomeň zopakovat, čemu věříš.

Čaruj! S námi hru si hraj.
Čaruj! Hledej ve tmě ráj…
Dan Landa

Děti si hrají na písku, jen Pepíček se baví pliváním na okno.
Paní, co tam bydlí, otevře okno a hartusí:
“Podívej, chlapečku, co to děláš! Copak by ti řekla maminka, kdybys jí takhle plival na okno?!”
“Moc by se divila.”
“A čemupak by se měla divit?”
“My bydlíme až v pátém poschodí.”

Pokud žiješ, žij velkoryse.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Velkorysost se projevuje mnoha směry. O tom ale nechci psát. Každý na to má svůj pohled. A každý ho bude obhajovat.
Chci psát o tom, jak měříme naši velkorysost. A asi o tom nebudu psát, je mnohem jednodušší to položit jako otázku. To ti pomůže víc.
Jsi velkorysý? Jak moc? Jde to změřit? Pomáhá ta tvoje velkorysost někomu k vzestupu?
Přemýšlej.
Odpověď mi psát nemusíš (i když bych ji rád četl).

Téměř každý může vydržet nepřízeň osudu, ale pokud chcete prověřit charakter člověka, dejte mu moc.
Abraham Lincoln

Dcera přijde pozdě domů. Matka:
“No jo, courat se v 16-ti letech s klukama, to by ti šlo, ale že má tvoje maminka 32. narozeniny, to si ani nevzpomeneš!”

Každou vteřinu provokuj změny k lepšímu.

Pokud budeš mít pořád na mysli, že všechno jde změnit k lepšímu, tvá mysl nebude mít čas vímat skutečnosti jako problém, ale naopak jako další výzvu ke změnám k lepšímu.
A ten život pak za to opravdu stojí.

Co k tomu dodat. Je Valentýn. Každý máme někoho rád.
Já mám rád všechny.
A ty?

Maličká Sára sa pýta otca Izáka:
“Ocko, dovolí Hospodin poslať Valentínku človeku, ktorý je iného vierovyznania než my?”
“A komu by si chcela poslať Valentínku?” - pýta sa Izák.
“Usámovi bin Ládinovi.”
“Bin Ladinovi? A prečo?” - pýta sa šokovaný otec.
“No,” - vraví maličká Sára - “keď Bin Ládin dostane Valentínku s vyznaním lásky od maličkého židovského dievčatka, pomyslí si, že nie je všetko vo svete také zlé. Začne mať trošku rád svet. A potom neskôr, keď dostane ešte niekožko Valentínok, pochopí, že svet je prekrásny, prestane sa skrývať a verejne prizná svoje chyby… “
“Sáročka,” - vraví dojatý Izák - “to sú najkrajšie slová, ktoré som kedy počul…”
“Ja viem, ocko.” - odvetila maličká Sára, “Navyše, keď sa ten hajzel prestane skrývať po jaskyniach, budú ho môcť naši chlapci z Mosadu konečne zastreliť… “

od Janky

Člověk, který jedná, je připraven zaplatit cenu, kterou od něho život žádá.
L.Coldwell

Tím, že jednáš, platíš životu cenu za svůj úspěch (pro ty, co zažívali neúspěchy je to stejné, jednali jste špatně).
Je mnoho věcí, které určují náš život, ale realitu tvoříš myšlenkou a pak jednáním. Přemýšlej pozitivně a jednej jen tak, abys byl prospěšný. Úspěch je velice jednoduchá záležitost a je dokonce jednoduší než neúspěch.
Teď víš, že stačí zapalatit vlastním činem. Vlastním činem, který tvoří úspěchy.

Čas je nejlepší lék na nespravedlnost.

V první třídě se ptá paní učitelka:
“Kolik je 1+2″?
Přihlásí se Anička a povídá:
“Já tedy nevím kolik je 1+2, ale určitě je to stejný jako 2+1, protože relace sčítání je na tělese reálných čísel komutativní".

Každá myšlenka s pozitivním nádechem tě posiluje a uvolňuje.

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Všechno co děláš, tedy i myšlení určuje tvoje pocity.
Málokdo si uvědomuje, že každá negativní myšlenka snižuje úroveň pocitů. Naopak pozitivní myšlenka tě nabíjí. Vzpomeň si, jak se cítíš, když se ti daří. Stejně tak se můžeš cítit i když se ti nedaří, to kouzlo je v myšlence, že se ti bude dařit, že něco zlepšíš, že prokážeš svoje schopnosti, že naplníš svůj život.
Je to jednoduché a je to ve tvých rukou (pardon, v hlavě).

Člověk dělá prostředníka vlastním slovům.
J.C.Lec

Příjde Pepíček pozdě do školy a omlouvá se:
“Promiňte, já jsem se opozdil, protože jeden pán na autobusové zastávce ztratil desetikorunu.”
“A ty jsi mu ji pomáhal hledat?”
“Ne, já jsem na ní stál!”

Tvůj velkorysý nadhled ti umožní prožít to nejlepší i v situaci kdy to neprožíváš.

Kdykoliv se obrazně vynoříš z neřešitelné situace, pozice nadhledu ti umožní vidět i souvislosti, které nebyly vidět. Je to známá věc, ponořen do vody nevidíš cestu na břehu.
Zkus to praktikovat na jednoduchých věcech, tak to dostaneš do krve a kdybys někdy spadl náhodou do opravdového problému, zareaguješ automaticky.

Existuje druh géniů, které dokáží rozpoznat jen géniové.
J.C.Lec

Pane doktore, povídá ustaraná matka, náš syn si pořád hraje na písku a dělá bábovičky.
Dá se to nějak léčit?
Proč by se to mělo léčit? diví se lékař. To je přece normální.
My si to s manželem taky myslíme, ale snacha se s ním chce kvůli tomu rozvést!

Existuje tolik světů, kolik se jich vejde do hlavy.

Když jsem byl malý kluk, chodil jsem dědečkovi pro pivo do džbánku. To se tak dřív dělávalo. Stáli jsme tam my kluci po nedělním obědě u výčepu se džbánky a čekali až hospodský natočil piva a přelil do džbánků. My jsme zatím pili limonády a čekali, kdo bude mít větší pěnu.
S hlavou je to jako se džbánem. Každý mohl nabrat jen tolik, kolik byl objem džbánku. My určujeme, jaký je objem toho, co si vezmem. Do džbánku i do hlavy.
S hlavou je to jednodušší. Kapacita je neomezená. Pokud ji sám neomezíš.
Ty určuješ vše.

I podle prázdných šibenic poznáš, že něco visí ve vzduchu.
J.C.Lec

Stojí Anička na zastávce a vidí těhotnou paní,tak se jí zeptá:
Vy máte v bříšku dítě?
Ano, povídá paní.
A máte ho ráda? ptá se Anička.
Ano mám. Odpoví paní.
Tak proč jste ho snědla?

Jsem tvůrcem svého vlastního komiksu a rád v něm žiju.
Donald Trump

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Nejen ty jsi tvůrcem svého komiksu. Každý je tvůrce. Jen někteří pozapomněli na roli tvůrce a hrají roli oběti nebo kata. Většinou se několikrát za den převtělí do jedné ze dvou náhradních rolí.
Čteš dobře, tvůrčí role je ta hlavní. Ty ostatní jsou vedlejší.
Vyber si jestli budeš hrát hlavní roli ve svém příběhu, nebo vedlejší v příběhu někoho jiného.

Když chceš psa bít, hůl si prý vždy najdeš.
Jen je třeba vědět, že na nenávist zajdeš.

Paní učitelka chce po dětech, aby řekly rým. Postupně jich tam několik řekne nějaké rýmy, až paní učitelka vyvolá Pepíčka a ten říká:
„V moři stojí Kokrhel, vodu má až po kolena.“
„Ale Pepíčku, to se přece vůbec nerýmuje.“
„Jen počkejte, až přijde příliv.“

Nejvíc tě vždy namotivují vlastní dokončené věci.

To byl můj problém, nedokončování. Musel jsem si dokonce zavést speciální sešit. Bylo to o tom, že mne dost rozlaďovala (ale uvědomil jsem si to až zpětně) spousta nedokončené práce. Když jsem si ale její seznam fakt napsal, ulevilo se mi už tím, že to bylo uspořádané na papíře.
Další úlevy přicházely s postupným dokončováním toho, co nebylo dokončené. Dokonce mne to dokončení vždycky tak namotivovalo, že jsem pochopil další úžasnou sílu.

Je těžké tleskat těm, co ti svázali ruce.

Chlapec ve třetí třídě dostal za úkol napsat krátké pojednání o rození dětí. Zeptal se doma, jak se narodil, a rodiče mu řekli, že ho přinesl čáp.
Ptal se tedy, jak se narodili oni, a oni zase, že je přinesl čáp.
Stejnou odpověď dostal i o narození dědečka a babičky.
O pár dní později předal chlapec učiteli pár stránek papíru. Učitel se zmateně zarazil, když přečetl úvodní větu:
„Napsat toto pojednání bylo velice obtížné, neboť v naší rodině nedošlo k normálnímu narození dítěte za poslední tři generace.“

Vždy jsou nějaké možnosti. Pokud uvažujete v příliš malém měřítku, můžete je minout.

Řekli nám, že existují normy.
Normy chování, normy práce, normy…
Kdykoliv vybočíš, jsi nenormální. Je jedno jestli vybočíš k lepšímu nebo k horšímu. Desetiletí se zde učilo, že máš být průměrný. A oni to vzali za bernou minci. Za normu.
Neboj se vymykat se normálu. Když se vymkneš k lepšímu, budeš se mít líp.

Prosím vás všechny bez nadsázky:
Myjte si ovoce své lásky.
S.J.Lec

Synek se má vrátit domů do deseti hodin.
V jedenáct ještě není doma.
Fotr zuří,že až přijde,tak ho přerazí.
Kluk přijde ve dvanáct.
“V kolik jsi měl být doma ty hajzle, já tě zbiju jako psa”
Kluk: “Tati nezlob se,ale já jsem dnes poprvé poznal, co je to láska”
Táta: “Tak to je něco jinýho, sedni si a vyprávěj”
Kluk: “Tati já si sednout nemůžu, mně strašně bolí zadek…!”

Svět je velký. Je toho spousta co nevíme, což znamená, že je toho stále spousta co objevovat a co vykonat.
Donald Trump

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Každý den může být tvořivý.
Každý tvůj den.
Svět se hne dopředu s tebou i bez tebe.
Je jen na tobě jestli u toho budeš.

Zub za zub, oko za oko.
Ó spravedlivá epocho!
S.J.Lec

Paní Nováková zjistí, že jejich Pepíček má velice nevyvinuté a malé mužské atributy a tak s ním zajde k lékaři.
“To je poměrně vážné, zkusíme napřed přírodní léčbu. Dělejte mu k snídani klasické omelety, ale do náplně přidejte ananas, ořechy a pažitku.”
Paní ráno připraví snídani a volá na Pepíčka:
“Vezmi si k snídani omeletu a ty další dva talíře s nimi nech tatínkovi!”
od Jirky

Človek sa môže pozrieť na čokoľvek a urobiť s toho niečo iné.

od Janka Burského

Všechno jde změnit. Spousta věcí nám přirostla k srdci ve stavu, který jsme si až nezdravě oblíbili. Ale vše prochází vývojem. Vše a všichni.
Dnes když chceš držet krok, už nestačí jen jít.

Když duch zvítězí, následuje ho tělo samo od sebe.

“Víte, pane kolego, že ve vašem závodě pracuje můj vnuk?”
“Ano, vím, je to velice vtipný člověk. Právě, když tady minulý týden hráli Iron Maiden, bral si volno na váš pohřeb.”

Jsi na cestě, kde budeš jen úspěšným.

Jdeš dopředu, víš kam a víš proč.
Na téhle cestě tě posílí všechno. Přátelské povzbuzení, jakékoliv setkání, selhání druhých vůči tobě… Cokoliv ti totiž ukáže, že jsi zase udělal krok vpřed.
Nemá cenu se příliš ohlížet, zmátlo by to tvou mysl, soustřeď se spíš na tu úžasnou realitu. Ale co úžasnou, úžasnější a úžasnější okamžiky, které sis vytvořil.

Tvoje myšlení vytváří tvé prostředí a tvoje činy. Čím líp myslíš, tím víc námahy si ušetříš.

Učitelka zadala svým žákům 5. třídy úkol. Zjistit od rodičů příběh s ponaučením na konci. Druhý den ve škole děti vyprávějí své historky.
Katka říká : “Můj tatínek je farmář a chová slepice kvůli vejcím. Jednou jsme je v košíku vezli do obchodu na předním sedadle, když v tom jsme nabourali, košík vyletěl a vajíčka se rozbila.”
“A ponaučení?", ptá se učitelka.
“Nedávej všechna vejce do jednoho košíku.”
“Dobře", říká učitelka,"teď Lucka.”
“Naše rodina má taky farmu. Ale chováme slepice kvůli masu. Meli jsme jednou tucet vajec, ale vylíhlo se nám jen 10 kuřat A poučení je - nepočítejte slepice, dokud se nevylíhnou.”
“To je pěkný příběh", říká učitelka, “Pepíčku, jaký máš příběh ty?”
“Ano madam, můj tatínek mi řekl příběh o strýčkovi Liborovi. Strýček Libor byl u Zelených baretů ve Vietnamu a jeho vrtulník to jednou dostal. Musel nouzově přistát na nepřátelském území a jediné co měl byla lahev Whisky, kulomet a
mačeta. Než dopadl na zem, vypil lahev Whiskey aby se nerozbila a pak přistál přímo mezi stovkou vietcongů. Zabil jich 70 kulometem než mu došly náboje, potom zabil dalších 20 mačetou než se mu zlomila čepel a zbytek zabil holýma rukama.”
“Svatá dobroto", zděsí se učitelka, “a jaké ponaučení ti tatínek řekl z tohoto hrůzného příběhu?”
“Neser se do strejdy Libora, když je nalitej.”

Věříš-li sobě více než komukoliv jinému, nemůže tě žádný partner zklamat.
Josef Kirschner

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Zklamání předchází očekávání, spousta lidí má očekávání, dokonce drtivá většina. Pokud o svých očekáváních komunikují otevřeně, mají možnost doladit jejich detaily v závislosti na situaci.
Pokud o nich nekomunikují, mnohdy se stává, že očekávání neodpovídají realitě. Ani nemohou když jejich partneři ani neví co se od nich očekává. Ta komunikace je tam základ, stavební kámen vztahu.
Je mnohem jednodušší věřit sám sobě, protože tvoje vlastní očekávání odpovídají realitě. Tvoje schopnosti jsou dokonalé (pokud se nerozhodneš jinak).

Paní učitelka přijde s žáky na exkurzi do kamenolomu.
Ředitel kamenolomu ji odkáže na střelmistra, co se opírá támhle o lopatu.
Že tady dělá celej život a ví o tom úplně všecko.
Střelmistr říká:
“Děcka, divéte se, tady do té skály se najebó díry. Do tech děr se najebe dynamit …. a ten to rozjebne.
Na takový vélký jebance. Do tech jebanců se jebe a jebe, až se rozjebó na takový menší jebance.
Ty jebance se jebnó do lisu. A ten lis do toho jebe a jebe, až se to rozjebe na prach. Ten prach se jebne do cihelně. V té cihelni se z toho najebó cihle.Ty cihle se jebnó na stavbu.
A ti zedníci se s těma cihlama jebó a jebó, až najebajó baráky.
A v těch barákách se jebe a jebe a jebe, až se najebajó takový zjebanci, jako ste
vy, keří nevijó, jak se jebe do kameňa.
od Jirky

Svobodným občanem budeš jen tehdy, když se nebudeš srovnávat s ostatními.

Proč by ses s někým srovnával když jen ty nejlíp (do všech detailů) víš co doopravdy chceš.
Srovnání s ostatními by tě mohlo svést z cesty, mohlo by ti zmenšit cíle a co nejhorší, mohlo by ti utlumit žár tvé vášně, kterou žiješ.
A ty vášnivě žiješ pro svůj život a proto se budeš srovnávat jen s tím, co doopravdy dokážeš.

„My buď nájdeme cestu, alebo si ju spravíme.“
Hannibal

Paní učitelka se ptá dětí, co dělají ráno, když se probudí.
Pepíček říká:
“Já ráno vstanu a jdu se vysrat!”
“Pepíčku, ty jsi ale sprostý. Čím je tvůj tatínek?”
“Dlaždičem.”
Paní učitelka se ptá Aničky, co ona dělá ráno. Anička:
“Já ráno vstanu a čtu si knihu.”
Paní učitelka se zaraduje:
“A čím je tvůj tatínek?”
“Doktorem.”
“A jak dlouho si čteš, Aničko?”
“No, než se vyseru!”

Vždycky se dívej na život z té lepší stránky, a taky to nejlepší očekávej.

Jako optimista můžeš očekávat jen to nejlepší a to nejlepší se také stane.
Můžou ti házet klacky pod nohy, můžou tě pomlouvat, můžou ti škodit - ale to je jejich ztracená energie. Nenech se vtáhnout do hry, jdi si za svým cílem.
Tvořivost vždycky překonala zášť, nenávist, pomluvy, prostě všechno. A to není z pohádek, to je ze života. Učí se snad někde o lidech, kteří házeli Fordovi nebo Edisonovi nebo Gatesovi klacky pod nohy? Neučí. Zapadli v zapomnění.
Tvořivá síla ti byla dána pro pobyt na Zemi a využiješ-li jí kladně, staneš se nezávislým, obdivuhodným a úspěšným.

Pračlověk čte synovo vysvědčení:
“To, že máš trojku z lovu, chápu, jsi ještě malý. Ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě strany, to je hanba!”

Malý Lojzík byl u zubaře.
Maminka se ptá: “Nebolelo tě to?”
“Né, maminko, vůbec. Když vzal pan doktor do ruky vrtačku, chytil jsem ho za přirození a povídám:
“Nikoho z nás nebude nic bolet, že, pane doktore?”