Jeden velký důvod pro splnění tvého snu umí převážit všechna proti.

Když víš co chceš, víš proč to chceš, to je mnohdy ten hlavní důvod. Je to řešení nějaké situace, která ti nevyhovuje.
A to co ti ve tvém životě nevyhovuje, to můžeš a musíš změnit.
Protože si tvůrce.
A protože víš co chceš.

Žena si kape do očí kapky, pár kapek do jednoho, pak do druhého a nakonec pár kapek mezi nohy.
Manžel na ni kouká a ptá se proč.
Žena odpoví:
„Ta chuděra taky dlouho nic neviděla.“

Když to chceš, udělej to hned.

Mnohdy máme přání a zdá se nesplnitelné. Když ale dáme naše přání do hodně konkrétní podoby, stane se něco, čemu nezasvěcení říkají zázrak.
Najednou se objeví příležitost, nebo člověk takové velikosti, že přestaneme váhat. A to je dobře, protože my jsme zapojili všechny smysly a ono se to projevilo jako čistá funkčnost:
jako cesta ke splnění našeho přání.
Znáte mou větu “nečekej zázraky hned", takže jen doplňuji, nepochybuj o tom, v co věříš.

Pepíček vejde do ložnice a vidí jak si to rodiče rozdávají v posteli.
Otec se zasměje a hodí po něm polštář. Za chvíli zaslechne divné zvuky z
Pepíčkova pokoje, nakoukne a vidí jak si to tam Pepíček rozdává s
babičkou.
Ten koukne na zkoprnělého otce ve dveřích a povídá:
“Není to zas taková sranda když ti někdo píchá mámu, viď?”

Na prvním místě v žebříčku hodnot je tvůj život.
Všechno ostatní je až na prvním místě.
(tento text je bez chyby)

Čteš dobře, jsi na prvním místě všechno ostatní je až na prvním místě.
Druhé místo neexistuje. Druhé místo je vlastně soupis všeho, co nechceš.
A to co nechceš si psát nebudeš. Takže druhé místo můžeš škrtnout.
A s ním všechny lidi, které bys tam dal.
Nebudeš se přece zdržovat.
Tvůj život je na prvním místě a na prvním místě se nečeká!!!

Muži vydrží víc než ženy (tedy víc o všem vyprávět).

Přijde malá holčička do zverimexu:
“Puosimvás, máte maí kwáíčky?”
Prodavač nasadí klasické dětské žvatlání, sehne se k ní a vezme ji k výběhu:
“Ty bys chtěla kwáíčka? A jakýho? Máme tu… maího hnědýho kwáíčka, maího chwupatýho šedivýho kwáíčka, maího uoztomiího bíuího kwáíčka…”
Holčička se dívá do výběhu, vytáhne z pusy lízátko a povídá:
“No myslim, že ta moje krajta na barvu králíka docela sere !!!”

Kdykoliv se rozhlídnu, vidím úspěch.

Růžové brýle nenosím. Jsem spíše realista.
Mohu si to ovšem dovolit. Protože jsem také optimista.
Jak to jde k sobě:
Realista si je nejen vědom své reality (jak tě učili doteď), ale je si vědom také své síly a umění realitu vytvářet.
A optimistický realista vytváří jen skvělou realitu.
Skvělý den i tobě.

Kdykoliv se ráno probudím, cítím tu sílu ze všech stran.
Svou sílu.
Taky sílu toho rána.
Sílu slunce.
A hlad po životě.

Někdo ťuká na dveře:
Kdo je?
Dobrý den, my jsme svědci Jehovovi .
A co chcete?
My si chceme povídat.
A kolik vás je?
Dva.
Tak si povídejte!

Cesta k úspěchu je vždy ve stavbě.

Je neuvěřitelné jak úžasné je stavět cesty. A je jedno o jakou jde cestu, ve skutečnosti vždycky zjednodušíš cestování těm dalším, těm po tobě.
Cesta života vedoucí k úspěchu z tebe vytváří na oplátku velkého stavitele. Stavitele hodného svého velkého jména. Jména, které budou příští generace vyslovovat s respektem.
Začnou tím ti tví nejbližší, ti tu cestu zakusí jako první. A věř mi, že když někdo půjde novou cestou, bude o ní vyprávět.
Tak dobře, jak dobře tu cestu postavíš.

Láska i hory přenáší, dovede postavit most přes neznámo a dovede založit tábor plný úžasných pocitů.
Snaž se být v té karavaně, která toto všechno objeví.
Ty pocity patří mezi nejlepší prožitky na světě.
on-line - však ty víš

Jde chlápek k doktorovi, aby si nechal udělat HIV testy. Vyplní dotazník, odevzdá krev. Za nějaký čas si přijde pro výsledky a ptá se:
“Tak pane doktore, jak to dopadlo?!”
“No mám pro vás špatnou zprávu, testy jsou pozitivní !”
Chlápek je vyšokovaný a chce vědět, jestli fakt neexistuje nějaká metoda, jak by se mohl vyléčit.
Doktor na něj: “…a vy tady píšete homosexuál !”
“…..no, to jsem.”
“…..hm, tak to se dalo čekat! Ale mám pro vás pomoc ! Vezmete 2 litry mlíka, necháte ho 2 dny na slunci a pak to vypijete dohromady se třemi zkaženými vejci a 0.5 kg řádně odvětralého zelí. Tak to budete dělat 20 dní a zachráníte se!!!”
Chlápek poděkuje a nadšeně odejde.
Když je pryč, tak se sestra ptá:
“Pane doktore, proč jste mu rovnou neřekl, že ty testy dopadly dobře?”
“Aby věděl, na co se používá zadek, buz… jeden!”

Raději bych viděl křivou brázdu než nezorané pole.
Dr. Robert Schuller

Mám mnohem raději lidi, kteří se pokusí o něco a napoprvé neuspějí, než lidi, kteří se nepokusí o nic a uspějí v “nepokusu".
Ti první, přestože neuspěli, jsou posíleni. Posíleni tím, že se pokusili.
Ti druzí, přestože uspěli, jsou oslabeni. Oslabeni tím, že se nepokusili.
Když vezmete dva dobré hokejisty a jeden z nich se pokusí uspět v NHL a druhý se nepokusí. Ten první ví, že i kdyby neuspěl tam, uspěje kdekoliv. Ten druhý ztratil schopnost “pokusit se o něco".
Buď vždy ten první. Neboť i to, co na začátku vypadá jako prohra, je vlastně výhra.
A ty jsi vítěz.
Vždy.
Pokud se sám nerozhodneš jinak.

Mnohdy chceme člověku pomoci, a když s tím začneme, dostaneme najednou avízo, že si toho neváží.
Pokud to přehlédneme, vyhazujeme čas, který bychom mohli věnovat sobě.
Pokud to nepřehlédneme, získáme čas a energii k tomu, abychom se více vzdálili od toho, jenž zneužíval naší pomoci.

Cez písomku sa bavia dvaja žiaci:
“Ten učitel je ale debil.”
Spred tabule sa ozve hlas učitela:
“Ticho nenašepkávať… na to musí prísť každý sám….”

Bez prachu, ve kterém se zaleskne, by nebyl paprsek vidět.
André Gide

Lidé mi často říkají, že to mám jednoduché, že prostě zářím a tak mi jde všechno a všichni na ruku. V tom mají pravdu. Ale oni někteří z nich říkají, že takové možnosti nemají a nikdy mít nebudou. A v tom se mýlí.
Až dopíšu tu knihu, která bude nejen návodem na uskutečnění čehokoliv co v životě existuje nebo zatím neexistuje (s oblibou říkám, že to píšu i pro vynálezce), bude zřejmé také to, že jsem šťastný a „našlápnutý“ nebyl vždycky.
Dokonce vyjde najevo, že jsem dokázal motivovat lidi v té době, kdy jsem se nacházel pod takovým tlakem, že mnohdy mne titěrné problémy ostatních opravdu rozesmály. Ale zároveň mne ta schopnost motivovat neopouštěla a neustále jsem ji posiloval.
Chci tím říct jedinou věc, a to že vždy a za všech okolností můžete použít pevnou víru v sebe sama a ve vlastní dokonalý svět, dokonalý život.
Nikdo vám nemůže vzít víru v sebe sama, jen vy sami.
Mnohdy se stáváme svědky toho, co bychom si nikdy ani nepředstavili, ti kteří vás učili pravdě, jako poslední zbabělci tu pravdu pošlapou, jako ti samí zbabělci použijí lži proti vám a budou ty lži ještě přikrmovat, ale vy s rozumem ve formě know-how na vlastní život, pocítíte stejně vždycky vítězství. Pokud se nerozhodnete, stejně jako ti zbabělí, jinak.
V tom prachu kolem vás, se vždy nade vší pochybnost zaleskne váš jas.

Kdo nikdy neopustil úzký kruh opatrnosti, ten nikdy nebyl pošetilý. Ale také nikdy moudrý.
Friedrich von Bodenstedt

Ježíš přichází k večeři, která bude jeho poslední.
Pohlédne na stoly, které se prohýbají pod množstvím jídla.
„Takovýho žrádla, chlapi, kde jste na to vzali prachy“?
Jeden z apoštolů utře mastná ústa:
„Ále, támhle Jidáš prej udělal nějakej dobrej kšeft.“

Nikdy se nevzdávej, stále měj odvahu jít za tím, co hledáš.
Nazim Hikmet

Hledáme lásku, hledáme prožitky, hledáme smysl života, hledáme …
Někteří nepřestávají hledat. A někteří přestávají.
Někteří hledají pravdu. A když ji najdou, leknou se jí.
Ti co hledají lásku, ji nejdřív pocítí v sobě, a přesto lásce později nevěří.
Hledání prožitků je cesta úžasu, pokud se dokážeme soustředit.
Ale najít odvahu na hledání, to je oříšek. Jak hledat odvahu hledat, když k tomu nemáš odvahu?
Přitom je to tak jednoduché, stačí vědět co hledáš a jak moc to chceš.
Odvaha je vyjádřením toho, co chceš skutečně prožít, nebo omluvit. Omluvit, že nepotřebuješ prožít.
Zisk z tvého života jsou prožitky.
Chceš odejít z tohoto světa bez zisku? Jen tak (ale se zápisem pozemku na katastru)?

Štěstí člověka nezávisí na jeho síle, nýbrž na jeho náladě.
Friedrich Hebbel

Postarší pán navštívil doktora pro preventivní prohlídku. Po důkladném vyšetření mu doktor říká:
“Mám pro vás dvě zprávy, jednu dobrou a druhou špatnou. Kterou chcete slyšet nejdřív?”
“No, kterou si mám vybrat, řekněte mi tedy nejdřív tu špatnou.”
“Bohužel máte raka. Od boku vám hádám tak dva roky života.”
“Cože? Raka? Dva roky života? Co si počnu? To mi tedy řekněte, jaká je ta dobrá zpráva?”
“Dobře, ta dobrá zpráva je, že máte ještě Alzheimera a přibližně tak ve třech měsících zapomenete na vše, co jsem vám řekl!”

Veselému člověku připadá svět také veselý.
Johann Wolfgang von Goethe

Geniální myšlenka, jsi-li veselý, svět ti připadá veselý.
Jsi-li smutný, svět ti připadá smutný.
Jsi-li chudý, svět ti připadá chudý.
Jsi-li bohatý, svět ti připadá bohatý.
Jsi-li zamilovaný, svět ti připadá zamilovaný…
Jaký máš dnes svět ty?

Zázraky existují pro toho, kdo dokáže žasnout.

Roztržitý lord so sklerózou rozpráva vo svojom sídle kamarátom svoje historky z polovačiek v Afrike:
“Idem si tak po tej buši a zrazu som pred sebou uvidel leva. Namieril som na neho, stlačil kohútik… a nič…
Stlačil som zase… nič… Lev si ma všimol a rozbehol sa za mnou, no ja som nelenil a vzal som nohy na plecia…”
Do miestnosti vstúpi lordov sluha, aby mu lord podpísal nejaké dokumenty. Lord to všetko popodpisuje, sluha odíde a lord samozrejme zabudne, čo to vlastne rozprával. Pýta sa kamarátov:
“Kde som to vlastne skončil?”
“Ako si vzal nohy na plecia…”
“Ahááá… no tak - vzal som nohy na plecia a lýýýýýzal a lýýýýzal…

Při smyslech je ten, pro koho je svět hudebním nástrojem. Už lehký dotyk poskytuje nitěrnou radost.
Henry David Thoreau

Hrát na hudební nástroj, to je nádherná věc. Když posloucháš profíka, jak hraje na housle nebo klavír, to jdeš do tranzu. To jsou energetický orgasmy.
A co teprve když vidíš profíka hrát na život. Na ten úžasný hudební nástroj, který umí zahrát vše. Který odhalí jakýkoliv nečistý tón a stejně tak pohladí po duši i po těle každým čistým tónem.
Symfonie života je dokonalou souhrou tvých znalostí a jejich uplatnění.
Nebudu tě zdržovat, jdi hrát dál, mistře.

Slunce nevynechá ani jednu vesnici.
Bantuská moudrost

Po vydarenom maturitnom stretnutí sa pacient prebudí z narkózy v nemocnici. Nad nim sa skláňajú bývalí spolužiaci.
Pacient sa pýta:
- Povedzte, čo sa mi vlastne stalo?
- Ale, o tretej ráno si otvoril oblok a povedal si, že nám predvedieš, ako lietajú svätojánske mušky…
- A prečo ste ma nezadržali?!
- Všetci sme si mysleli, že to naozaj vieš…

Někteří lidé mají tisíc důvodů, proč nemohou něco udělat. Ale vše, co potřebujete, je jediný důvod proč to můžete udělat.
Dr. Denis Waitley

Člověk, který vymýšlí důvody, proč něco nejde, má jasnou výslednici – nic.
Člověk, který vymýšlí důvody, proč něco půjde, má také jasnou výslednici. Neustálé výsledky a obdiv.
Co k tomu ještě mám dodat?
Oba si to užívají, ale jeden dá tu příležitost užívat si (výsledku) i ostatním.

Drž se krásy! Z krásy žije dobro v člověku.
Ernst von Feuchtersleben

Jsem rád, že mi posíláte vtipy, úžasně se bavím a dávám je všem k dispozici. Tentokrát jsem ale dostal soupis vtipů, který se jmenoval: “Feministická studie chlapů.”
A co že mne to tak pobavilo? To jak si feministky přiznaly, co je v nich nejchytřejšího:

Jaká je nejchytřejší buňka v ženském těle?
Spermie
Proč?
Zdrhla od mužského…..

Nelamte si hlavu maličkostmi a nezapomeňte, že všechno je maličkost.

Dnešní motivace je úžasná svým zjednodušením, i když je pravdivá. Celý život se skládá z maličkostí, jedna maličkost navazuje na druhou a v těsném sldu za sebou splývají ve velké věci. A my víme, že velké věci se opravdu skládají z milionu maličkostí úspěšně navazáných na sebe.
Takže sečteno a podtrženo, lámat si hlavu kvůli maličkosti je zbytečné ze dvou důvodů. Jednak víme, že jsme tvůrci a základním kamenem je myšlenka, v tom kterém okamžiku nekonečné přítomnosti, tudíž lámání si hlavy způsobuje problém a přetržení řetězce úspěšnosti.
A druhak (jednak druhak třeťak… kde jsem na to přišel?), víme-li jak bude vypadat funkční celek, starosti o detaily nás brzdí a zpochybňují naši víru v celé dílo.
Nikdy nezapomeňte, že karatista se nedívá na desku, kterou jde přerazit, ale dívá se na ruku pod přeraženou deskou.

Umění potěšit spočívá v tom, být sám potěšen.
William Hazlitt

Rozvášněný dav se chystá kamenovat hříšnou ženu.
Ježíš gestem zadrží dav: ?Hoď kamenem, kdož jsi bez viny!?
Z davu vyletí dobře mířený šutrák a žena se sesouvá na zem pod krví.
Ježíš se obrátí do davu s vyčítavým pohledem:
„Ale no tak, mami?“

Když dojde daleko, on se mnoho dozví a naučí se mnoho znát.
Paracelsus

Člověk, který stojí na místě zná (možná) dobře své okolí a zvyky.
Ale bývalo dobrým zvykem už v předminulém století, že synové chodili na zkušenou do světa.
A vraceli se zkušení.
A řemeslo vzkvétalo a začalo se říkat: “Zlaté české ručičky.”
Teď už to tak zase chodí, jen budeme mít víc zlatých českých hlaviček.
Ale co generace, které výměnné pobyty nezažily? Kdy přijde jejich čas?
Mám dobrou zprávu, ten čas je tady, v nekonečné nekončící přítomnosti, my sami rozhodujeme co bude v okamžicích příštích.
Je to o to jednodušší, že už ani nemusíte moc cestovat abychom poznali jiné zvyky (internet) a nemusíme ani opouštět rodiny.
Zlatá doba.

Teprve tehdy, když opustíš město, vidíš, jak vysoko se vypínají jeho věže nad domy.
Friedrich Nietzsche

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trošku hlubší rozhovor o různých
životních situacích. Přišla řeč i na eutanázii.

K tomuto sensibilnímu tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal:
“Nechci abys mě nechala žít v takovém stavu, kde bych byl závislý na
přístrojích a živen tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy
takhle viděla, vypni ty mašiny, které mě udržují naživu.

Ona vstala, vypnula televizi i počítač a vylila moje pivo do záchodu.

od Kataríny

Myšlení rozšířené nějakou novou myšlenkou se nemůže vrátit zpět ke svým původním rozměrům.
Oliver Wendell Holmes

Včera jsme skončili první školení guerrilly života na Slovensku. Nevím sám, proč jsem tam nejezdil a nechával ty lidi jezdit do čech. Bylo to nádherný.
Nadchlo mne hned několik věcí.
První co mi vyrazilo dech, školení bylo vyprodáno po týdnu od zveřejnění.
Druhá věc byla ta příroda, to prostředí.
Třetí byla ta atmosféra, prostě makalo se, bavilo se, jedlo se, pilo se, večer se soutěžilo. Prostě úžasný.
Čtvrtá věc byl ten posun lidí. Je úžasný pozorovat jak se mění sami od sebe k tomu co chtějí být. Byla ta taková harmonie, že jsem si vychutnával tu snahu. Bylo vidět jak se ti lidé chtějí posunout a bylo vidět jak se jim to daří.
Zcela v souladu s dnešním motivačním citátem, už nikdy nebudou menší, budou jen vždycky větší a větší. A k tomu všem blahopřeji.

“Ako dosiahnem oslobodenie?” - opýtal sa učeň
“Nájdi toho, kto ťa zviazal” - odpovedal Majster
Učeň sa po týždni vrátil a hovorí - “Nikto ma nezviazal…”
“Tak prečo hľadáš oslobodenie?”

V lese sa koná maškarný ples. Lienka behá po byte a rozmýšľa, za akú masku sa prezlečie. Vojde do kuchyne a napchá sa tvarohom. Na vyhodnocovaní masiek príde líška k lienke a pýta sa jej:
“A ty si aká maska?”
Lienka sa plesne po lícach , vyprskne tvaroh a povie:
“Ja som vyrážka.”

Ten kdo žije ve strachu, nikdy nebude svobodný.
Horacius

můžete zdarma dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Opět jsem mezi lidmi narazil na fenomén strachu. Já vím, že ty lidi jsou naprogramovaní z televize. Vím, že není jednoduché se zbavit strachu přece to jednoduché je (ve středu jsme seděli v Ústí s Evčou u kávy a vzpomínali jak jsem na jaře v Teplických skalách omdlíval hrůzou z té ani ne stometrové výšky – no a v srpnu jsm zdolal Gerlach – nasmáli jsme se jak dlouho už ne), ale technologie na to je.
Popíšu to orientačně, kdo bude chtít vědět víc, napíše mi na mail (strach@skvelyden.cz).
Ukážu to na sobě. Kdysi jsem díky své vedoucí (Zdeni ahoj) mohl v rámci pracovního nasazení lozit v Moravském krasu po přístupných a nepřístupných jeskyních. Slezli jsme kde co a bylo to úžasný. Jednou se ale stalo, že když jsme lezli do Spirálového komína (to je nad vodní plavbou na Punkevních jeskyních), Jóna (Zdeněk Reich) spadl a svezl se komínem až dolů (byla to hrozná šupa a on sám několik minut vůbec neviděl) a od té doby jsem nikam nelezl.
Byli jsme amatéři, nebyli jsme zajištění a výsledek? Nikomu se nakonec nic nestalo, ale do podvědomí to šlo.
Tímto jsem odhalil příčinu (příčinu strachu si každý musí odhalit v sobě sám).
No a letos jsem dokázal vylézt na Gerlach a ještě s rukama v kapsách (obrazně, protože párkrát jsem si na skálu musel sáhnout, zas taková procházka to není). Šel jsem s Markem, je horský vůdce, zná tam každý kámen a vylezl nahoru mockrát.
A tímto jsem ukázal tu technologii – chceš-li se zbavit strachu, musíš ten úsek přeít s někým, kdo strach nemá a přitom zná praxi.
Překonáš strach a nastává svoboda (strach je jen psychika, jakmile jí ulevíš, zjistíš, že svět je mnohem nádhernější.

Nikdo ti za tvé nepřítomnosti nesebere židli.
Dává novou dimenzi výroku “jsem rozcuchaná".
Odvádí to pozornost od toho, že jsi do práce přišla kromě toho opilá.
Kolegové ti přestanou krást propisky, až uvidí, kde si je schováváš.
Chceš se přesvědčit, jestli to bude stejné, jako když se ti o tom zdálo.
Ti chlíváci z obchodního se ti konečně přestanou dívat do výstřihu.
“Já bych ti ráda zaplatila, ale nechala jsem si peněženku v kalhotách.”
Nápaditý způsob, jak konečně přilákat pozornost toho zajímavého chlápka z osobního.
Můžeš využít záření monitoru tvého počítače, aby ses opálila.
Vždyť šéf vždychy řve: “V osm chci vidět tvůj zadek sedět v práci!”

Žádný významný člověk nežije zbytečně, historie světa není nic jiného než životopis významných lidí.
Thomas Carlyle

Dnešní citát je úžasná ukázka toho, jak je to na světě skvělý. Chceš být skrytý a přežít svůj život v průměru? Tak k tomu máš všechny podmínky. Nemusíš dělat nic navíc.
Chceš být ale velikánem doby? Tak se podrž, opět k tomu máš všechny podmínky. Jen musíš těch podmínek začít využívat. Nikdy nebylo tak snadné být úspěšný. A ty podmínky k tomu nebyly nikdy lepší. Máš všechno co potřebuješ k dispozici.
Když se rozhodneš, bude z tebe významný člověk.
A historie na tebe nikdy nezapomene.
Kašli na historii, to prožívání vlastního úspěchu je nenahraditelný.
To je orgasmus.
On – line.
Přeji ti to každý den.

Viete, čo je to 90-60-90?
Jazda cez mesto okolo dopravného policajta.

od Ivetky

Nikdo nemůže dosáhnout skutečného úspěchu tím, že bude konformní.
J.Paul Getty

Konformita je ve skutečnosti matka průměrnosti. Kdykoliv šel někdo s davem a ne vlastní cestou, měl výsledky jako všichni v davu (+ - nějaká ta procentuální odchylka průměrnosti).
Kdykoliv ale půjdeš cestou nekonformity, svou vlastní neprošlapanou cestou s vírou v sebe sama a ve svůj výsledek, úspěch tě nemine.
Je to tak báječně na tom světě zařízený.
A to se mi líbí.
Život je úžasný.

Tchyni můžeš zahrnout láskou, můžeš ji zahrnout penězi, ale nejlíp je, když ji zahrneš hlínou.

Sen pouze odráží myšlenky snícího.
Jonathan Eleazar

Hodněkrát jsem slyšel, že jsem dobrý psycholog.
Možná ano, moje učitelka dr.Žárská by asi měla radost, jak jsem se zdokonalil, ale píšu o ní proto, že je-li něko dobrý psycholg, je to ona.
A teď malé tajemství, které se odkrývá částečně i dnešním citátem.
Hodně poslouchám lidi a filtruji je do různých kategorií. A jedna z těch kategorií jsou věřící. Ale ne věřící v Boha, věřící v sebe.
Praktická ukázka - moje kamarádka: Zdenku, já bych chtěla taky tak zhubnout, já o tom sním, ale já to nedokážu.
Praktická ukázka dvě - jiná kamarádka: Zdenku, já zhubnu deset kilo. Je to můj sen a já to dokážu.
Sečteno a podtrženo z toho vyplývá:
1. všechny baby chtějí zhubnout
2. všechny baby sní (od slova sen -> i když taky kdeco sní od slova sníst)
3. ti, kteří si věří to dokážou
4. ti, kteří si nevěří používají slova chtěl bych
5. ti, kteří si věří, mají víc příležitosti k mé vzácné přítomnosti a práci na sobě se mnou
(vzácné -> svůj čas věnuji jen vzácně)

Neexistuje nic, čím by se nedalo otevřít pivo. Pivo se dá prostě otevřít vším.
neznámý (evidentně zkušený) muž od vedlejšího stolu

40 ludí. 38 myslí na jedlo a 2 na sex. Co je to?
SVADBA!

40 ludí. 38 myslí na sex a 2 na jedlo. Co je to?
ZLATÁ SVADBA!!

40 ludí. Všetci myslia na sex. Co je to?
FIREMNÝ ZÁJAZD!!!

od Alenky

Jestli budu mít osm hodin na to, abych osekal strom, budu si šest hodin ostřit sekeru.
Abraham Lincoln

Dobrá příprava je věcí nejdůležitější.
Známe to ze všech stránek života (předehra, studium, předprojektová příprava). A přece to podceňujem. Pomíjím teď ty muže jenž nám ostatním kazí dobré jméno tím, že předstírají právě předehru, myslím na to, že od malička nás učili přípravě a přece jdeme dodnes do některých důležitých životních rozhodnutí nepřipraveni. A čas ušetřený (ne)přípravou se nám pak hodí na lámání rukama.
Přeloženo do češtiny je heslo Abrahama Lincolna: dvakrát měř, jednou řež.
Je to čitelnější?

Před více než rokem jsem zde dával odkaz na skript s hudbou finské skupiny Loituma.
Nedávno jsem objevil, že se z tho stal opravdu světový šlágr. Takže doplňuji: mp3
s textem ve finštině zde a ještě video

Takhle to vypadá, když se chlap nechá zaměstnat v Cosmopolitanu a odpovídá na dotazy čtenářek:

Otázka:
Můj manžel mi to vydrží dělat jen 30 sekund.
Odpo­věď:
Velmi tě miluje. Tvůj manžel je na tebe tak nadržený, že se nedokáže
ovládnout. Z toho plyne: Čím kratší akt, tím více tě tvůj muž miluje. Ukaž
mu, že ho také miluješ tím, že mu koupíš nějaký drahý dárek a uvaříš mu
nějaké dobré jídlo.

Otázka:
Můj manžel nikdy nedělá předehru.
Odpo­věď:
Předehra je pro muže něco velmi urážlivého. Znamená, že svého manžela dostatečně nemiluješ, jak bys měla. Musí se dlouho snažit, aby ti přivodil potřebné vzrušení. Proto soustřeď veškeré úsilí tímto směrem, kup mu nějaký drahý dárek a uvař mu nějaké dobré jídlo.

Otázka:
Můj muž mě nedokáže přivodit orgasmus.
Odpo­věď:
Ženský orgasmus je jenom pověra. Byl zákeřně vymyšlen militantními muži, kteří nenávidí feministky. Už se o něm raději před svým mužem nezmiňuj. Ukaž mu svou lásku a kup mu nějaký velký drahý dárek. Nezapomeň ale na nějaké dobré jídlo!!!!!

Žádné pokusy neexistují. Existují pouze udělat to nebo neudělat.
z jednoho filmu

Tvůj život je co?
Je to pokus?
Nebo ho opravdu žiješ?
Mám za to, že pokus jako slovo se dá použít pouze v chemii, protože tam se opravdu někdo může pokusit o něco nového (i tady bych s tím ale polemizoval, oni ti výzkumníci stejně vědí co chtějí udělat nebo objevit, ti první se pokoušeli, ale dnes, to už je řízený proces).
Řízený proces je to skvělé slovo, co mi teď zlepšilo náladu.
Tvůj život, každý krok v něm by měl být řízeným procesem. A jak říká Vova - on-line.
To je tak pro dnešek vše.
Jdu se řídit (ovládat). Sám sebe. A ty?

Takhle to vypadá, když se chlap nechá zaměstnat v Cosmopolitanu a odpovídá na dotazy čtenářek:

O­tázka:
Můj manžel neví, kde mám klitoris.
Odpo­věď:
Tvůj klitoris nemá pro tvého muže žádný význam. Pokud si s ním musíš stále hrát, dělej si to ve svém volném čase. Můžeš se při tom také natáčet na videokazety a prodávat je, abys pomohla vylepšit rodinný rozpočet. A abys ulehčila svému svědomí, kup svému manželovi nějaký drahý dárek a uvař mu nějaké dobré jídlo.

Otázka:
Můj manžel po sexu pokaždé ihned usne. Nemáme ani čas si spolu popovídat.
Odpo­věď:
Sex je pro muže velmi namáhavý. Proto po něm potřebují trochu odpočinku. Je to dokonce tak, že čím víc tě tvůj muž miluje, tím namáhavější je pro něj milování a tím delší potřebuje i přestávku. Přestaň ho neustále nutit. Kup mu nějaký drahý dárek a uvař mu nějaké dobré jídlo.

V podstatě jediná odvaha, která se od nás očekává, je:
být statečný vůči tomu nejdivnějšímu, nejpodivuhodnějšímu a nejnevysvětlitelnějšímu, co nás může potkat.
Rainer Maria Rilke

Co by chtěl člověk víc, než prožívat zázraky?
Chce to každý, každý v to doufá.
Někteří teda tajně.
Někteří veřejně.
A všem se nám to plní.
Jen někteří z nás mají takovou zvláštní úchylku: když už se děje nějaký ten zázrak ( a většinou hned v začátku), začnou to zpochybňovat. Nemají odvahu to totiž prožít.
Omlouvám se za to slovo - úchylku, ale v tomhle matrixu se dotkne jen těch, kteří zrovna tímhle trpí.
Ostatní se usmějí.
Trpíš nebo se usmíváš?

Stačí pro to udělat něco. Prostě začneš akci - kace je trénink na akci příští a jsi-li na akci příští dobře připraven, můžeš mile překvapit.
Prodavač telefonů Paul Potts je toho důkazem. Přihlásil se do obdoby soutěž “Hledání superstar". Jak na něj reagovala porota na začátku, to je vidět. Docela je pobavil vzhledem a tím co bude zpívat. Jak jim sklaply úsměvy, to je taky rásně zachyceno: video1.
Pokud chceš schytat nějaké energetické orgasmy navíc, tak neváhej a dej si video2.
A pokud tě zajímá, kdo tu superstar vyhrál, tak koukni sem, rozhodovali diváci.
Inko, díky za tip.
Je to dokonalá ukázka toho, že všechno je možné.

Takhle to vypadá, když se chlap nechá zaměstnat v Cosmopolitanu a odpovídá na dotazy čtenářek:

Otáz­ka:
Můj manžel tráví večery příliš často se svými kamarády.
Odpo­věď:
To je přirozené chování, které by mělo být naopak podporováno. Muž je „Lovec“ a potřebuje si to s ostatními muži navzájem prokázat. Pobavení? Ne, je to naopak stresující zážitek a návrat k tobě je pro něj pouze vysvobozením. Vzpomínáš přece, jak je vždycky šťastný, když se vrací do svého útulného domova. Nejlepší, co můžeš udělat je koupit mu nějaký drahý dárek, uvařit mu nějaké dobré jídlo a jeho chování mu nevyčítat.

Otázka:
Můj manžel vyžaduje sex ve třech společně s mou sestrou.
Odpověď:
Tvůj manžel je ti jednoznačně věrný. Jelikož mu nemůžeš poskytnout vše co by rád, obrací se na tobě nejvíce podobnou dívku – na tvou sestru. Nebuď pohoršená. Pomůže to sblížit vaši rodinu. Proč nedovolíš, aby se připojila i tvoje matka? Pokud jsi úzkostlivá, nech ho klidně trávit čas s příbuznými, kup mu nějaký drahý dárek, uvař mu nějaké dobré jídlo a jeho chování mu nevyčítej.

Všichni hledající jsou očekávaní.
Ludwig Reeg

Nic nového pod sluncem, jsi-li na cestě, sbíráš zážitky.
Stojíš-li na místě, nic nesbíráš a ztrácíš (dnes je doba, kdy rychle ztratíš špičku z dohledu).
Sám si vybíráš jestli použiješ výmluvu nebo motivaci.
Sám si také určuješ tu finální odměnu.
Sám jsi nebo nejsi spokojený.
Hledáš?

Takhle to vypadá, když se chlap nechá zaměstnat v Cosmopolitanu a odpovídá na dotazy čtenářek:

Otáz­ka:
Můj manžel neustále touží po své bývalé přítelkyni. Mám podezření, že mi je nevěrný.
Odpo­věď:
Schopnost mužů milovat se je bezmezná. Je dokázáno, že muž se počtem svých předešlých sexuálních partnerek zdokonaluje. Pokud má tedy jinou ženu, zdokonaluje tím své sexuální kvality pro tebe. To nejlepší, co můžeš udělat, je koupit mu nějaký drahý dárek, uvařit mu nějaké dobré jídlo a nikdy mu jeho chování nevyčítat.

Otáz­ka:
Můj manžel vyžaduje neustále orální sex.
Odpověď:
Tak mu vyhov. Sperma chutná přeci výtečně a mimo to má v jedné čajové lžičce pouze 10 kalorií. Je výživné a zdravé a pomůže ti udržet figuru. Mimo to vytváří plné zářivé vlasy a lesknoucí se pleť. Muži tohle všechno vědí. Jejich nabídka k orálnímu sexu je nezištná i přesto, že muži zažívají při orálním sexu velké bolesti. To dokazuje, že tě miluje. Nejlepší způsob, jak mu můžeš poděkovat, je koupit mu nějaký drahý dárek a uvařit mu nějaké dobré jídlo.

Vše co hledáte ve formě odměn, si nejdříve musíte zasloužit ve formě služby.

Mít co chceš, co si dovedeš představit, není problém. Pokud si současně dovedeš představit službu, kterou to zaplatíš a co ta služba přinese.
Jedna moje blízká příbuzná celý život lidem radila ve výživě. A lidi ji poslouchali. A ona sama má dnes problémy se svým tělem. Nejen ona, většina lidí, kteří se řídili jejími radami. Naštěstí si chybu nepřizná. Takže ji nemrzí, že tento život promarnila. Nedostavil se totiž výsledek.
Máte-li dobrou teorii, musíte ji sami praktikovat, chcete-li aby druhým pomohla, musíte ji mít odzkoušenou a musíte mít výsledek.
Moje příbuzná vůbec nevypadá na to, že by celý život žila zdravě (a přesto se o to snažila).
Kde je ta chyba? Objeví se kdykoliv, kdy slepě papouškujete to, co vám někdo řekne, aniž byste si ověřili jeho výsledek. Aniž byste si ověřili jaká je skutečná pravda.
Celý život pryč a být za nemocného člověka, to je průšvih…
Tak si vzpomínám, Vova říkal, že nemám chodit k doktorovi, který je obézní…
Ještě když jsem nosil brýle, chodil k oční lékařce, pardon doktorce, co nosila brýle. Mohlo mne napadnout, že kdyby uměla oči léčit, nenosila by sama brýle. A tak sláva připadla tomu chlapíkovi z východu, co mi je sundal za týden…

Víte co odpoví blondýna, když se jí zeptáte jestli už dala rybičkám čistou vodu???
Že tu předchozí vodu ještě nevypily.

Žijte v přítomnosti. Jsou dvě cesty jak toho dosáhnout:
1. Sloužit lidem jak nejlíp umíš.
2. Vložit všechny své síly do všeho, co děláš.
Barry Farber

Já tomu říkám “žít naplno", Voloďa tomu říká “žít on-line” (což se mi hodně líbí a už to používám taky) a Barry tomu říká “žít v přítomnosti".
Všichni ale máme na mysli jednu věc. Prožívání toho co děláme.
Mám na zdi obraz Jima Rohna a na něm je nápis “Úspěch je pravým opakem rutiny".
Včera mi volala Peggy a vzápětí faxovala dopis (už dlouho jsem nedostal psaný dopis - prostě Peggy je jednička) a z něj vyplynulo, že se cítí být vtažena do rutiny.
To je největší průsvih, jaký může kreativního člověka potkat. Ona ta rutina je záchranným člunem pro většinu pracujících, ale ty nejsi většina a tak ti můžu napsat natvrdo, že kdyby se tvůj život měl stát rutinou, vzpamatuj se. To jsou vyjetý koleje. A pak už jen dodám, že rozdíl mezi vyjetými kolejemi a hrobem je pouze v hloubce.
Nikdy nezapomeň být on-line - tvoje hlava to vítá a tvoje prožívání je pouze v tomto stavu. Tvoje práce musí být taková a to ti zastavuje věk.
Musím ti to zdůrazňovat?
Musím aby jsi tu rutinu dokázal odhalit v první vteřině…

Osobní vztahy jsou úrodná půda, ze které pochází všechen pokrok, všechny úspěchy a všechny objevy ve skutečném životě.
Ben Stein

Není dobré učit se od mládí jen jednomu plaveckému stylu. Například jeden můj známý spadl do studny, uměl plavat jenom motýlka a umlátil se o stěny.

Tvoje vlastní já musí být především pravdivé a musí tě následovat jako den následuje noc, pak nemůže být falešné k žádnému člověku.
Shakespeare

Použiji-li Voloďův slovník ( a rád), musím začít tím, že většina lidí asi nemá jedno Já (tedy ne jedno silné). Protože to jejich Já jim ještě večer říká:
“Ráno vstanu a budu před snídaní cvičit, pak si dám zdravou snídani, ovoce a šťávy. A cestou o práce s ebudu učit slovíčka do angličtiny.”
Ráno ale asi vstává jiné Já a říká:
“Ještě chvilku polež, tělo odpočaté je taky důležité.”
Pak vstane další Já a říká:
“Hm, voňavá klobáska je taky dobrá a ještě zahřeje v žaludku…”
Třetí Já pak říká:
“Přečíst si noviny znamená být v obraze, na angličtinu je času dost.”
Poznáváš to?
Jestli ano, tak se mrkni zpátky na motivační citát.
Pokud ne, vyhráváš. Tvůj náskok před ostatními je každý den větší a větší.
A ještě tě za to milují a obdivují…

Kdybych nebyl sám sebou, kým bych byl?
Henry David Thoreau

Nymfomanka ve velké krizi jde po ulici. Má obrovskou chuť na sex. Klepe na nějaké dveře, ale nikdo neotevře a nikde nikoho nepotká. Potom uvidí kostel a vejde do něj. Není tam nikdo krom kněze.
“Co si přeješ, dcero?” ptá se farář.
“Tebe, vem si mě!”
“Prosím?” ptá se otec.
“Chci to a už to nevydržím!!!”
“Ale dcero, jsi v domě božím!!”
“To je mi jedno, chci, abys se mnou souložil, hned!”
“Ale já nemohu! Jsem kněz!!!”
Dívka se svlékne a lehne si na oltář. Má nádherné tělo a kněz neví, co dělat, už to nemůže vydržet, poleje ho horko, pokřižuje se a ptá se Ježíše:
“Pane, co mám dělat?”
A Ježíš odpoví:
“Sundej mě z kříže, sundej mě z kříže !!!!

od Simony

Dokonalosti se člověku dostane pouze jako odměny za námahu.
Sir Joshua Reynolds

Včera večer za mnou přijel bráška (my jsme dlouho nevídali, tak si to teď užíváme), a ještě než přijel, volal mi:
Jdeme sednout, ale vezmi sebou balancbord (to je takový prkýnko, co vás hodí do rovnováhy).
A tak jsem ho vzal a my jsme si povídali a pili (brácha už umí ode dneška pít na tom prkýnku - není to jednoduché, kýve se to z jedné strany na druhou a vy musíte několikrát za vteřinu vyrovnávat, ale to vás právě posiluje - i mentální rovnováhu i fyzickou rovnováhu). Já už jsem o tom psal, to je to prkýnko, jak jsem díky cvičení na něm šel na Gerlach s rukama v kapsách.
Ale chci psát o něčem jiném, ta dokonalost spočívá v tom, že člověk neustále prohlubuje svoje vědomosti a schopnosti. Tam to je, vlastně (a už jsme zase u prkýnka) i to cvičení na něm tě dělá dokonalým v těch směrech, bez toho cvičení je tam obava jako u každého jiného.
A tak je to se vším, i v obchodě, dokud netrénuješ a nezkoušíš (nepraktikuješ), nejsou výsledky, jen obavy z odmítnutí. Ale jakmile začneš, všechno padá nenávratně pryč a každou vteřinou se zlepšuje tvá dokonalost.
O tomhle budu mluvit v Pezinku (15. a 16.9.2007) i na Svojanově (22. a 23.9.2007). tak kdyby to někdo z vás potřeboval, tuším, že Svojanov má ještě pár volných míst. To prkýnko uvidíte na obou místech.

Zvítězí, kdo vytrvá.

Říká kamarád kamarádovi:
“Neměl jsem štěstí ani s jednou z mých žen:
ta první mě opustila a ta druhá ne.”

Odhoď myšlenku na to, aby jsi něčím byl, protože už jsi. Jsi dokonalé mistrovské dílo.

Na světě jsou dva druhy tvůrců: jedni z nich se zabývají objekty - básníci, malíři, ti všichni pracují s předměty něco vytvářejí; druzí jsou mystici, vytvářejí sami sebe. Nepracují s objekty, ale se subjekty; pracují sami na sobě, na své vlastní bytosti. A právě oni jsou skuteční tvořitelé, skuteční básníci, protože sami sebe utváří v mistrovské dílo.
A jsi to i ty. Jsi dokonalé mistrovské dílo, které pokud jsi neobjevil, stojíš si sám sobě v cestě. Ustup na stranu, odhoď strach, zbav se žárlivosti a dalších předsudků a nesmyslů a …
… uvidíš se v nádherné dokonalosti.
Objev sám sebe a dotkneš se nebe!

Když spoutáš oheň, dokážeš jeho energii využít tvořivě
(přelož si to do života - pokud chceš poradit napiš zdenek@skvelyden.cz)

Musím poděkovat za úžasné ohlasy na můj výstup a zároveň musím reagovat na otázky stran společného setkání na Gerlachu.
Ta myšlenka mne nadchla. Jednak je to místo na setkání jak stvořené, potom musím trénovat na MtBlanc a toto je dobrý trénink a hlavně, ti co půjdou, pochopí tu filozofii, to co jsem taky pochopil až nad těma obláčkama.
Takže sečteno a podtrženo:
konzultoval jsem to s horským vůdcem, a ten říkal, že všechno je možné (doporučil termín v říjnu - nejstálejší počasí).
Od vás potřebuji vědět, kdo by se chtěl zůčastnit.
Kdo má zájem (a třeba si ještě pořád nevěří, ale prostě tam ta jiskřička je - kolektiv tě strhne k heroickému výkonu) napište mi prosím na gerlach@skvelyden.cz, nezapomeňte prosím na jméno a telefon (nejlépe i místo odkud startujete - bydliště - a jestli jedete autem a jestli i někoho vezmete z ostatních po cestě), protože to bude rychlá domluva a skvělá akce, tak ať neztrácíme čas.

Potkají se dvě jeptišky, jedna si stěžuje:
“To je hrozný, jak jdeš v noci přes park, hned Tě tam tě znásilní!”
“A jak to víš?”
“Včera jsem byla, dneska jsem byla a zítra půjdu tudy také!”

Máš obrovskou nepopiratelnou moc - moc podnítit svou mysl takovým druhem psychického přístupu, jaký požaduješ.
Napoleon Hill

Když my, lidé, přicházíme na svět, přinášíme si sebou dvě zalepené obálky. Můžeme je otevřít jen my sami, nikdo jiný.
V té první je dlouhý seznam předností a bohatství, které můžeme získat jednoduchým procesem poznávání síly naší mysli a jejího využití ve prospěh nějakého cíle.
V té druhé je stejný počet negativních věcí a trestů, které musíme zaplatit za ignoraci prostředků, které nám nabízí vláda nad naší myslí.
V cokoliv tvoje mysl věří, může i dokázat.
Zkus otvírat jen tu první obálku…

Včera jsme byli u Ferdy na oslavě.
Chvíli panovala pochmurná nálada, ale potom Ferda dostal telegram, že mu zemřela tchýně…

Obklopte se znaky úspěchu.
Barry Farber

Nejlepší znak úspěchu je tvoje vlastní vítězsví sám nad sebou (připomínám, že máš na světě jediného soupeře, sebe, pokud jsi se nerozhodl jinak).
Další modely úspěchu jsou úspěšná filozofie, pozitivní myšlenky, případně mentor.
To všechno nacházíš zde, ale vlastní vítězství nad sebou máš jen v sobě.
Já teď mám na zdi obrázek Gerlachovského štítu - protože byl pro mne velký výsledek, hodně jsem tam pochopil a hlavně dokázal jsem to bez pocitů z rozhledny.
Mimochodem sháním tapetu (kdysi se dělala cca 2m x 4m) na zeď s obrázkem Gerlachovského štítu. Tak kdyby někdo měl… -> zdenek@skvelyden.cz.

Lepší dát 10-20 % příjmu do zdraví a prevence teď než veškerý invalidní důchod později.
Tomáš Šklíba

Dopravák zastaví auto, které jede ve městě 110 a povídá:
dopravák: Dobrý den, váš řidičský průkaz.
řidič: Nemám, ten mi sebrali před chvílí vaši kolegové, když mě chytili vožralýho.
D: Tak techničák.
ř: Cože techničák, nemám, vždyť já sem tak zlitej, že ani nevím kde sem to auto ukrad…
D: To je kradený auto ?!!!
ř: Jo, ale moment, kouknu se do kaslíku, myslím, že sem tam něco takového zahlíd, když sem tam házel pistoli…
D: Jakou pistoli ?
ř: No, jak jsem s ni vodpráskl toho podělanýho řidiče, co mi překážel v tomhle autě, jestli chcete vidět jeho zdechlinu, tak je v kufru…
Dopravák ihned zavolá zásahovku, ta přijede, vyskáče, obklíčí auto a její šéf jde k řidiči a povídá:
Z: řidičák!
ř: Tady prosím…
Z: Techničák !
ř: Tady…
Z: Můžu kouknout do přihrádky?
ř: Jasně… (samozřejmě žádná pistol)
Z: A do kufru ?
ř: Samozřejmě… (samozřejmě žádná mrtvola)
Z: Tak teď jsem trochu zmatený, tady kolega mě zavolal, ze jedete opilý bez papírů, v kradeným autě, ozbrojenej a s mrtvolou v kufru…
ř: No to je skvělý a vsadím se, že bude ještě tvrdit, ze sem jel moc rychle…

… jsem zdolal 26.srpna v 11:23 h místního času.
A mám z toho ohromnou radost.

Ono to vlastně celé začalo tím setkáním s Markem (můj osobní trenér, horský vůdce, skvělý chlapík, nezadaný!!!). Když jsme se potkali, tak on během pěti minut dokázal to, co ostatní nedokázali. Srovnal mi záda, ukázal co mám ve skutečnosti cvičit.
Postavil mne na balancbord a vzápětí i na balon (už jste někdy stáli na balonu? je to jednoduché). Vysvětlil o co vlastně tělu jde a nechal mne cvičit. Slíbil, že když budu cvičit půjdeme na Gerlach a to s rukama v kapsách.
A slib dodržel (Marek přijede na setkání úspěšných na Svojanov).

Takže jsme po večerní návštěvě popradských diskoték (museli jsme dodatečně oslavit troje narozeniny - Markovy, moje a skvelyden.cz) ráno v pět vstali a nechali se odvézt na Slezský dům.
No chtěli jsme vstát ve čtyři, ale fakt se nezadařilo.
Tady je ten Slezský dům i s Velickým plesem (naše obličeje z takticko-technických důvodů zatím nefotím)

Tady jsou Velické vodopády, to byla ještě nádherná procházka (vrcholy nebyly vidět a tak jsem si říkal, proč se z toho dělá taková věda)…

… jenže pak se mraky roztáhly a bylo vidět část toho co nás čekalo (Gerlach odsud ještě vidět není).

Tady už končila procházka růžovým sadem a humor končil. Doteď jsem věřil, že to vyjdu s rukama v kapsách, ale Marek mne uklidnil, že to tak divně jen vypadá, že pokud se mi nechce čůrat, tak ty ruky v kapsách můžu nechat, v opačném případě mi je doporučil vyndat.

Hned na to vybalil lano aby zklidnil situaci.
Myslím, že je právě čas seznámit vás s dalšími lidmi výpravy, úplně vlevo je Marek, vprostřed je Andrea (svačinářka :-), v noci se dozvěděla že jde s námi a tak ještě upekla pizzu na svačinu - k té svačině se jště dostaneme), vpravo Ivetka, ta je tam cíleně jako zástupce mého budoucího klienta. Všimni si, že obě se v tuto chvíli ještě usmívají.

Tady už bylo vidět, že se blížíme do mraků…

…tady je to vidět z horizontálního pohledu, mraky ještě nad námi.

Názorná ukázka, jak to vypadá, když někdo (nahoře) má ruce v kapsách a někdo (nebudu upozorňovat na ty ženštiny necvičené) je používá k opakování si pravěkých metod (jak např. chůze po čtyřech - no taky jsem si semtam hrábl…).

Tady už byly mraky pod námi…

… a byl to nejen fascinující pohled, ale zároveň dokonalá filozofie.

Cesta je evidentně schůdná, všimni si, že Marek má pořád ruce v kapsách (ani jednou nezavrávoral)…

… tady ta schůdnost vypadá hůř, ale můj osobní trenér a tím pádem i osobní horský vůdce mi ukázal, že po nácviku jde zvládnout s rukama v kapsách vylézt i toto. A to se taky podařilo!!!

Pod vrcholem jsme ale zase vlezli do další vrstvy mraků, nicméně skály v těch mracích vypadaly impozantně (Hitchcock by se zde vyřádil)

Tady jsem zapózoval pod vrcholem a rukama přidržel lano, poněvadž holky si to s něčím pletly a furt mě za to popotahovaly.

A konečně vrchol, holky se ještě řadí a já už si to užívám. Je přesně 11:23 gerlachovského času a já prožívám slast (ještě vloni mi bylo na rozhledně vysoké asi 50m blbě)…

… překonávám sám sebe a jsem na vrcholu Tater a vlastně celých Karpat. Je to úžasný pocit, prostě mazec.

Očima jsem prosvěcoval mraky ale v tuto chvíli jsme byli v nich a tak nebylo nic vidět…

… což v praxi znamená, že má člověk čas srovnat myšlenky.
Já jsem se na tom vrcholu vůbec posunul někam mnohem výš. Obrazně řečeno o pár levelů to šlo nahoru.
(v pozadí ti horolezci, co jsme jim změnili významně OOS - viz dál)

Pak šly mraky trochu níž a dál od nás…

… takže bylo vidět Gerlachovský kotel…

… a Kvetnicovou věž.

Na druhou stranu pak je vidět ve středu dole Batizovské pleso (tam jsem se pak po sestupu trhli na chvíli od horského vůdce a dali koupel - třicetisekundovou - dýl se tam vydržet nedalo)

Po té, co jsme při svačině šokovali horolezce (které jsme předtím předběhli) tím, že jsem první den v tatrách (oni se teda nechali rozhodit opravdu kdečím - například když pojídali vitamínové tyčinky a my jsme na svačinu vytáhli Colu a pizzu) jsem ještě před sestupem dal sólo fotečku pro SKVELYDEN.CZ (je vidět, že tento den byl opravdu skvělý)…

… ale jak se říká v odborných kruzích:
Nechval dne před večerem a ženu před smrtí.
Toto byla cesta dolů, jak jinak než naordinovaná s rukama v kapsách, zádama ke skále.

Jak ukazoval Marek, byly i horší trasy…

… některé ani neukazoval…

…byly i tak dobře vidět…

… naštěstí už zase pod mrakama, takže z boku do nás pralo sluníčko…

…a když nepralo, tak se jako sluníčko usmívala Ivetka (netušila, stejně jako ostatní, co nás čeká)

To už jsme byli tak ve třetině sestupu a už z pohledu to vypadalo, že to nejhorší máme za sebou. Libovali jsme si nad tím, zatímco Marek se jen usmíval - nechtěl nám kazit odpočinek.

Tady to je. Byl to drsný pohled dolů, ale nakonec jsme to téměř zvládli.
Téměř znamená, že Ádě se v hlavě spustil program Matrix podprogram Zřítím se (obrázky Staloneho jak ji drží za ruku, pak za tři prsty, pak za prst a pak jen volný pád - to vše v barvě a se zvukem).
Chyba byla v tom, že ji to laplo v okamžiku, kdy už jsem byl pod ní a dál jsem nemohl. Marek jako vzorný horský vůdce ji takticky přemlouval. Já jsem ale vzápětí uchopil realitu (její nohy) do rukou a postupně jí dával jednu nohu za druhou na pevné výstupky (všimni si vzácného okamžiku, kdy se neusmívám).

Když jsme ji ale rozpohybovali, nálada se uvolnila…

… a to tak, že jsem se radostí mohl zbláznit a začal jsem provádět krkolomné (dle situace) kousky, za což jsem si vysloužil napomenutí a upozornění, že i když to tak nevypadá, je pod námi ještě pár stovek metrů, které by volným pádem nekončily nejlíp.

Jak je vidět slova vůdce jsem si vzal k srdci a tak se mohli závěrečné fotografie po sestupu zúčastnit všichni včetně mne.

Co dodat, bylo to úžasné i vzrušující zároveň, bylo to poučné a zároveň námět na filozofické zamyšlení, bylo to kouzelné i vysilující, prostě bylo to SKVĚLÉ.

Vzkaz horolezcům: Hoši posílili jste mi sebevědomí, tím, že jste mi nevěřili, že jsem poprvé na horách. Ta Cola byla originál a pizza lepší než ty vaše tyčinky (Andreo dík).

Vzkaz našem týmu: bylo to super (i ten Matrix s odstupem hodnotím smíchem)

Vzkaz mému osobnímu trenérovi a horskému vůdci:
Marku díky!
Marku vím, že to čteš, posaď se prosím.
Přidrž se:

Beru vážně tu výzvu na Mont Blanc!
Jdu cvičit.

Slyšel jsem už tolik definicí úspěchu, ale ta, kterou mám nejraději, říká, že nelze vysvětlit rozdíl mezi prací a hrou.
Bruce Jenner

Jestliže máme rádi to, co děláme, může se stát, že si ostatní myslí, že pracujeme přespříliš. Ale my tu práci nevnímáme jako práci, protože nás baví. Kolik lidí už mi řeklo, že jsem workoholik nejvyššího stupně. A stejně tolik se ode mne dozvědělo otázku:
“Dokážeš se skvěle bavit celý den?”
A nejčastější odpověď byla: “ne, já musím chodt do práce".
Všimni si prosím toho slůvka musím. Jakmile zjišťuješ, že musíš do práce, není to zábava. Já se každý den večer těším na tu hru příštího dne - já nepracuji, já se opravdu bavím. A čím víc se bavím, tím lepší výsledky ta hra má. A čím lepší výsledky ta hra má, tím víc mne to ještě baví.
Začarovaný kruh.
Udělej si ho taky.
Vstup do něj.

Bez ohledu na to, jak daleko jsi na špatné cestě zašel, vrať se.

Zastaví manželský pár u benzinové pumpy a pumpař říká manželovi: “Máte nové auto že jo?”
Manželka na manžela: “Co říkal?”
Manžel: “Že máme nové auto.”
Za chvíli pumpař říká: “Koukám podle espézetky, že jste z Čáslavi!”
Manželka na manžela: ” Co říkal?”
Manžel: “Že jsme z Čáslavi!”
Pumpař na to: “Já jsem znal jednu ženskou z Čáslavi, ta byla tak ošklivá a blbá, neuměla ani souložit, ani vařit, no hrůza!”
Manželka zase na manžela:” Co říkal?”
Manžel: “Že Tě zná!”

od Simony