Motivační citát 28.2.2007
Hrajeme hazardní hry, protože se nám život zdá být příliš předvídatelný a bezpečný.
Dan Savage
Hrajeme hazardní hry, protože se nám život zdá být příliš předvídatelný a bezpečný.
Dan Savage
Největší hazardní hra života je nechat jej volně plynout a neřídit ho.
Kdysi jsem slyšel Earla Nightingela, jak říkal, že viděl řídit muže obrovský náklaďák. A přirovnal to k životu. Co by se asi stalo, kdyby ten muž pustil volant? Co udělá ten mnohatunový náklaďák za spoušť?
A co by se asi stalo, kdyby jste nechali ten svůj život bez jediného svého rozhodnutí?
Opravdu byste dnes byli tam kde jste?
A co kdybyste to řídili ještě víc a byli ještě dál?
Žena, tak kolem pětačtyřiceti let, utrpí srdeční záchvat. Během toho, co je na operačním stole, se přiblíží smrti. Spatří Boha a ptá se ho, jestli je to pravda, že umře.
Bůh jí odpoví, že ne a že bude žít ještě dalších 30 nebo 40 let. Když je už z nejhoršího venku, rozhodne se využít toho, že je ještě v nemocnici, k tomu, že si nechá odstranit přebytečný tuk liposukcí na stehnech a na břiše.
Když se po dvou týdnech zotaví,žádá v bance půjčku na plastickou operaci. Nechá si zvednout a vycpat silikonem poprsí a rty, narovnat nos, trochu zmenšit zadek a odstranit vrásky nejen kolem očí.
Taky podstoupí léčbu křečových žil a celulitidy, 120 masáží, zmenšení žaludku, aby toho míň snědla, nechá si vytáhnout dvě žebra a všechno možné, aby omládla.
Myslí si totiž, že když má před sebou ještě dalších 30 nebo 40 let života, že bude nejlepší, když je prožije jako fešanda.
Když má za sebou i tu poslední operaci a konečně vychází z nemocnice, srazí ji při přechodu ulice sanitka a než se stačí znovu vrátit do nemocnice, zemře.
Znovu se ocitne tváří v tvář Bohovi a spustí:
“Ty jsi mi lhal! Copak jsi mi neřekl, že budu žít ještě dalších 30 nebo 40 let?!?”
A Bůh odpoví:
“Tý jo, ale to ti teda přísahám, že jsem tě nepoznal!”
Předpokládám, že tohle nečte nikdo, kdo by neměl život plný radosti (pokud jsi jeden z těch, co ho nemají plný radosti, napiš mi co si myslíš, že ti nedělá radost – osobně odpovím každému takovému).
Život je úžasná věc, nejkrásnější let světem jaký si můžete přát.
Oslav to ještě lepším pocitem ze života.
Záleží na tobě, co si do života pustíš a co ne.
Přečti si můj dnešní sen a pochopíš víc.
A oslav život v celé jeho kráse.
Dneska se mi zdálo, že jsem se učil létat. Nádherný sen. První krůčky, první popolétnutí, další odraz od země a další kousek letu. Vychutnával jsem si to. A do toho mi přišla sms (v pět ráno). Tak jsem ji ignoroval. Snil jsem dál. Letěl jsem nad cestou a užíval jsem si ten let. A probudila mne další smska. A já jsem se nedal. Snil jsem dál a začal jsem létat do výšky. Bylo to něco jiného než těsně nad zemí. Trochu mi bušilo srdce (no trochu, spíš hodně) ale byl to ten nejkrásnější pocit. Svěží vzduch, sluníčko a ta lehkost…
Pak mne vzbudilo zvonění telefonu.
Pak už jsem neusnul.
Byl to nádherný sen.
Když jsem pak četl ty smsky, děkoval jsem prozřetelnosti, že jsem je nečetl hned a mohl si o to víc zalétat.
Nenechte si brát své sny kdejakým šrotem.
Sobota 14. 5. 2005:
Už opravdu ničemu nevěřím.
Dnes jsem otevřela dveře s nápisem “Muži” a byl tam jen záchod !!!!
Přítomnost vytváří budoucnost – moje oblíbená věta.
Jsi chytrý, takže víš, že nic není jen tak. Každou minutu sice sjíždí nové auto z výrobní linky, ale netrvalo to minutu, než bylo vyrobeno. Nejdřív někdo musel to auto zkonstruovat, pak se musela připravit výroba, pak se smluvila výroba dílů, pak se postavila montážní hala, pak se v ní školili dělníci a pak teprve začaly sjíždět z montážní linky nová auta.
Tak je to i s tebou a s tvým životem. Přemýšlej, kde chceš být za pět let, jak se chceš mít za deset let… a začni pro to něco dělat.
V tomhle životě jsem žena.
V mém příštím životě bych byla ráda medvěd.
Jsi-li medvěd, držíš zimní spánek. Neděláš nic jiného, než že šest měsíců v jednom kuse spíš.
To bych vydržela.
Než jdeš spát, musíš se pořádně nacpat.
To bych taky snesla.
Když jsi medvědí holka, tak porodíš své děti ve spánku. A ty nejsou větší než vlašské ořechy a když se probudíš, jsou z nich už správná odolná mláďata k mazlení.
To bych teda určitě vydržela.
Když jsi máma medvěd, tak každý ví, že to myslíš vážně. Ten, kdo by zlobil tvoje mladé, dostane facku. A když tvoje mláďata něco provedou, dostanou taky jednu za ucho.
To bych snesla.
Když jsi medvěd, pak tvůj partner OČEKÁVÁ, že ráno budeš vstávat nabručená. OČEKÁVÁ taky, ze máš chlupaté nohy a pořádné špeky.
Ano. Myslím, ze budu medvěd!
Přijde gay s naběračkou do koupelny, kde se koupe jeho přítel a ptá se:
“Můžu si nabrat trochu vodičky?”
“Můžeš, pupíčku…”
Za chvíli přijde znovu:
“Můžu si nabrat ještě trochu vodičky?”
“Můžeš cukrouši…”
Za chvilku ještě jednou:
“Ještě trošku vodičky, můžu?”
“Naber si… to máš takovou žízničku?”
“Ne, hoří nám obýváček, víš?”
To je námět na mail.
Udělej si radost (opravdu udělej si) a napiš všechny důvody proč uspěješ.
Můžeš mi to i poslat -> duvodyprocuspeji@skvelyden.cz a napiš mi k tomu i jméno (nick), chceš-li to zveřejnit - pokud to nechceš zveřejnit, napiš “nezveřejňovat".
Že ti to strašně pomůže v uvědomění si své síly a obrovsky tě to podpoří minimálně na příští týden, to je jasný.
Tak neváhej a piš. I kdybys to psal jen pro tebe, je to to nejlepší co můžeš napsat.
Neboj se dát si to do rámečku, cesta k úspěchu může být lemována krásnými obrazy.
Známý psychiatr je hostem u blondýnky Grace. Rozhovor se brzy stočí na jeho povolání:
“Můžete mi říci, doktore, jak zjistíte duševní poruchu u člověka, který navenek vypadá úplně normálně?” táže se Grace.
“To je jednoduché,” odpoví psychiatr. “Položím mu nějakou velmi jednoduchou otázku, kterou normální člověk bez obtíží zodpoví. Když zaváhá, je to určitá známka duševní nerovnováhy.”
“Jakou otázku například?”
“No, můžete se ho třeba zeptat takto: Kapitán Cook podnikl tři cesty kolem světa a při jedné z nich zemřel. Při které?”
Blondýnka přemýšlí a pak řekne nervózně: “Neměl byste jiný příklad, víte, musím přiznat, že historie není mou silnou stránkou.”
Snažím se dosáhnout svých cílů, protože jsou vzrušující. Mám je pořád na paměti.
Myslíš na své sny? A věříš jim?
Co je důležitější, mít sen a věřit v něj, nebo nemít sny?
A co je z toho lepší?
Odpověď má každý jinak. Někdo si myslí, že bez snů se dál nedostane. A má pravdu.
A někdo jiný má svou pravdu v tom, že nic neví, nic neočekává, nic neplánuje.
A kdo z nich bude používat slova jako náhoda, nebo osud…?
A co máš ve slovníku ty?
Napiš mi to na mojeslova@skvelyden.cz
Dobrý den přeju,
Už dnes vím, že nějaká část mého života se dala využít lépe, hodně jsem toho i prospal. Osm hodin denně
je asi dobrý kompromis. Ale nebylo to to jediný v čem jsem zameškal.
Myslím si, že každý z nás má v životě období, které nežil naplno, ať už z jakéhokoliv důvodu samozřejmě.
Ale už na tom pracuju, nemějte strach, jsem optimista, i když vím co se o nich říká.
Jen je důležité správně zhodnoti co se v životě povedlo a co se v životě nepovedlo a mít odhodlání
na tom něco změnit a zárověn to i udělat. Máte pravdu. O tom není snad ani pochyb.
Myslím, že tento “Pro skvělý den 910″ by si měl přečíst každej človíček na týhle planetě, ale nestačí ho jen přečíst… potom by se třeba lidé přestali bát…. více dávat najevo lásku, lásku jako takovou… milovat života… vždyť smysluplnost věcí, co děláme , může být naše výsada, protože budeme tvořit a milovat…. a tím i růst… I sebemenší smysluplnost vyvolá další, a začas vyústí v daleko větší věci, které jsme ani nemusely předpokládat, že se stanou, z toho, že jsem například někomu pomohl, třeba i náhodně, nebo jen tak někomu dal korunu, co mu chyběla do kávovaru, aby si koupil kafe. Všechno může předbíhat událostem zcela nečekaným. Pokud se rozhodneme lépe využít čas nám vyměřený. Tím, že budem dělat věci, který dělat chceme, budem přemýšlet o čem chceme, a jestli nás něco napadne tak to provedeme, a pokud se už nějak rozhodneme tak ať je o tom vědět…
pokud to má někdo vědět…
s pozdravem Honza K. - peace :)
tyto řádky píšete vy, váš text neopravuji, kopíruji ho v plném znění
Nikdo nemůže nikomu dát nebo vzít štěstí a svobodu. Každý je odpovědný sám za sebe.
Jen hlupák hledá útočiště ve výmluvě, že jeho neštěstí zavinili jiní lidé.
Hrajeme si často na zodpovědné, ale nějak nám do toho nezapadá ta zodpovědnost za každé rozhodnutí, které uděláme. A my děláme rozhodnutí. A děláme nerozhodnutí. A nerozhodnutí jsou taky rozhodnutí.
Ti nejslabší nikdy nic nezačnou, vždycky budou říkat “nevím” a pak se diví, že se svět ubírá někam, kam oni sami nechtěli.
Řiď svůj život.
Za všechno si můžeš sám, tedy i za úspěch.
Na Sicilii se pořádá sraz těch “největších” mafiánů:
Italové zjišťují, jestli jsou Rusáci pořádní mafiáni.
Italové:"Zlatý řetízky - máte?”
Rusáci: “Nemáme”
Italové:"A dvouposchoďový vily - máte?”
Rusáci: “Nemáme”
Italové:"a Meďoury - máte ?”
Rusáci: “Nemáme”
Italové se jim cely sněm šíleně chechtaj a Rusáci jedou domů jako spráskaní psi.
Když se vrátí domů - boss ruský mafie si svolá všechny podšéfy a začne vydávat rozkazy:
“Tak za prvé: Všechny třetí a čtvrtý patra u svejch vil zbouráte!!! Za druhý: Prodáte vrtulníky a tryskáče a nakoupíte Mercedesy. No a za třetí (povídá posmutněle) - zlatý řetízky sundejte čoklům z krku - budeme je nosit my!!!”
od Laďky
Je to tak, kde je hojnost, neubývá.
Máte hojnost ve své hlavě? Myslíte, že vaše myšlenky opravdu odpovídají tomu, že žijete v podmínkách hojnosti?
Zkuste si představit nekonečnou hojnost. Hojnost jídla, pití, výsledků vaší práce, lásky, úsměvů….
Nezapomeňte, že můžete tvořit (skvelyden@skvelyden.cz)
Hlouběji přemýšlet o tom, co dělám (nápomocen může být Skvělý den).
Ondřej Kubera
tyto řádky píšete vy, váš text neopravuji, kopíruji ho v plném znění
Přijde Dežo do Elektra a povídá :
“By sem chcel tamten CD přehravač.”
Prodavač neví, kouká, dumá a pak si uvědomí, že Dežo hledí na jednoplotýnkovej vařič. Zabalí mu ho.
Dežo přijde domů, svolá rodinu, postaví vařič na stůl, položí na něj CD a přístroj zapne. Po chvíli dým a smrad…
Dežova manželka se na něho podívá a říká :
“Ty dylino, tys nekupil CD přehrávač, tys kupil vypalovačku.”
Všechno, co děláš, začíná myšlenkou na to, že to dokončíš. I ten nejlepší nápad je k ničemu, pokud ho neuskutečníš. To platí i o rozhodnutí.
Pokud se nerozhodneš sám, udělají to za tebe druzí.
A teď máš dokonce dvě možnosti. Být ten slabý a nechat za sebe rozhodovat druhé, nebo být ten silný a rozhodovat sám za sebe, dokonce i za ty slabé (v kladném případě tomu říkám dobrá pomoc).
Cesta k úspěchu je cesta tvoření.
Vstáváte a začíná Váš ideální den. Začíná Vašich 16 hodin slávy. Dostanete ocenění od osoby, která Vás zná nejlépe. Co proto chcete udělat?
Všechno! Udělat úplně všechno co je v našich silách. Nešetříme si nic na potom. Protože potom být nemusí. Příliš často říkáme, že když chceme něčeho dosáhnout, tak musíme přemoci sami sebe.Proč se přemáhat?
Přemáhá se člověk, který nechce být lepší a nevidí svůj cíl.
My svůj cíl máme a děláme důležité kroky na cestě k němu.
Jak se cítíte, když naplňujete své sny?
Já se cítím dobře a mám se za to rád.
Jakub
tyto řádky píšete vy, váš text neopravuji, kopíruji ho v plném znění
Proč mají blondýny nanejvýš čtyři děti?
Protože si přečetly, že každé páté dítě, které se ve světě narodí, je Číňan.
Ani sebekratší okamžik nelze prožít znovu. Nevyužiješ-li ho, promarníš nejspíš celý život.
J.Kirchner
Z čeho se skládá život?
Pojďme to spočítat.
Osm hodin spánku - takže třetina života.
Zbývají dvě třetiny. Ty jsme schopni kdykoliv ovlivnit. Dají se celé propít, celé projíst, celé proležet….
Nebo celých šestnáct hodin využít. Smysluplně. Smysluplnost si určuje každý sám.
Myslí si někdo, že život se dá promarnit?
Co se dá dělat pro to, aby se život nepromarnil?
Napíšu sem vaše názory. Napište mi je přesně ve tvaru jak to chcete zveřejnit i se svým jménem, případně nickem. Speciální adresa nepromarnizivot@skvelyden.cz
Je to tak, přestáváte to pasivně sledovat a začínáte tvořit.
Žena říká:
“Víte, můj manžel trpí předčasnou ejakulací.”
“Je to pravda, pane?” ptá se psycholog muže.
“Ne tak úplně. Ona tím trpí, já ne.”
Žít, to je nejvzácnější věc na světě, neboť většina lidí jenom existuje.
Oscar Wilde
Co sis vybral? Život nebo přežívání?
A proč je mezi tím takový rozdíl?
A proč život skoro nezná slovo strach?
A proč ti co přežívají, žijí strachem?
A proč ti říkali, že mít strach je v pořádku?
Napadlo tě to někdy?
Co myslíš, kdo víc šlape na brzdu, ten kdo má strach, nebo ten kdo ho nemá?
Brzdy vymyslel srab, žij naplno.
Novomanželé pozvali na návštěvu do svého malého bytu dávného dobrého přítele. Když už toho dost vypili, rozhodli se, že ho nechají přespat v jejich manželské posteli mezi nimi.
Ráno manželka vstala první a jako správná hospodyně šla udělat snídani. Muži zůstali sami a přítel říká manželovi:
“Poslouchej, to jsem nevěděl, že ta tvoje manželka je taková vášnivá!”
Manžel: “Proč?”
Přítel: “Ona mi ho celou noc držela!”
Manžel: “To jsem byl já! Jistota je jistota!”
Vše, co se nám stává je pouze ozvěnou toho, kdo jsme.
Jen Gebser
Myslíš, že by se tě dotklo nějaké slovo, kdyby jsi s ním nebyl nějak svázaný?
Nedotklo, jsem rád, že to víš.
Takže je poslouchej co říkají. Ne všichni ti mají co říct. Ale ti, kteří se tě dotkli, tě upozornili na dvě věci zaráz:
1. Nejsi duševně zdráv (jinak by se tě o vůbec nedotklo, prostě bys to jen odsouhlasil a pracoval s tím)
2. Uhodili hřebíček na hlavičku (nemusíš hledat své slabé místo, pomohli ti, našli ho a ušetřili ti čas)
Budiž blahořečeni (kdyby tak za tebe dělali všechno….).
A co ty? Kdy ty budeš blahořečený za to, jak skvěle pracuješ na sobě?
Abys mohl důvěřovat sám sobě, není špatné zjistit, s kým máš tu čest.
V.Savčenko
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Jak vlastně řešíš obtížné situace? Umíš je řešit? Nebo ne?
A co je obtížná situace?
Tak o tomhle to není.
Musíš na to odpovědět, sám sobě opravdu musíš, tady neexistuje můžeš. Ti, co používají slovo „můžeš“, ti čtou jiné stránky než tyto. Ale tím to jen začíná.
Zbytek proberem na semináři. Speciální víkend.
Máš zájem? Nebo ještě nevíš?
Napiš město odkud jsi (seminář bude v oblasti největšího zájmu) a pošli na seminarkdojsem@skvelyden.cz.
Sedí žába na studni a smutně kouká. Vtom přijede na koni krásný princ.
„Princi, když mne políbíš, něco dostaneš,“ volá na něj žába.
A princ nezaváhal, seskočil a políbil ji.
A dostal ekzém.
Úkol číslo jedna je přestat cítit „destruktivní matrix“.
Jak na to?
Je to jednoduché?
Nebo se něco naučíte?
Těm, které to oslovilo, to jako vždy pošlu mailem -> stačí poslat prázdný mail na matrix@skvelyden.cz .
V parku běží dva muži. A protože běh je spojuje, vzájemně se představují:
„Nováček, půlmaratón.“
„Kužela, sračka.“
Tvořit je jednoduché.
Pokud netvoříte konstruktivně, přijímáte pravděpodobně roli oběti či kata (viz včera) a tím pádem spouštíte destruktivní program. Samozřejmě, že destrukce se vždy týká i vás. Ať už je to destrukce pocitová nebo fyzická.
Co si opravdu přejete? Tvořit nebo být součástí destrukce?
To je otázka, přece…… Přece co?
Opravdu? A odpovídá to i realitě?
Nebo něco změníme?
A co?
Komu?
Všem.
Tenhle svátek patří mezi ty hóóódně komerční (i když z vánoc jsme to už udělali taky) a tak mi léta trvalo, než jsem ho strávil. Ale teď ho mám rád.
Jeden den v roce navíc, kdy si lidi říkají, to co si zapomínají říkat denně.
No aspoň nám to nezevšední.
Rozdělávám Ferrero …. a samozřejmě myslím na vás!
Fanoš se vrací ráno domů. Otevře dveře a „pác“ – dostane válečkem po hlavě.
Když se probírá z mrákot, první slova, která slyší jsou:
„Fanošku, odpusť mě to, já úplně zapomněla, že máš noční.“
Existují dva protipóly, o kterých jsem zde ještě nepsal, ačkoliv své místo si to zaslouží. Až na semináři s Voloďou (připravujeme ho znovu a extra pro vás) jsem slyšel tak jasnou formulaci, že mi dovolte „téměř citovat“.
Jeden protipól se jmenuje role oběti a druhý protipól se jmenuje role kata. Většina lidí si vybírá právě jeden z těchto protipólů. Ne tak zcela samostatně. Je to odkoukáno ze seriálů a všeho co umožňuje „prožít život z křesla“.
Ale existuje ještě něco jiného než tyto dvě volby. Je to volba tvůrce.
Můžete kdykoliv a za jakýchkoliv okolností přijmout roli tvůrce.
Tvůrce čehokoliv konstruktivního.
Potká se pan Novák s paní Veselou na dovolené v Řecku.
On vychází z vody, ona jde do vody, potkají se, když jim je oběma voda po kolena.
„Jé dobrý den, paní Veselá, co vy tady?“
„Jsem zde na dovolené, bydlím v hotelu Olymp.“
„Já taky, pokoj číslo 360.“
„To je náhoda, já na pokoji číslo 362.“
„To bychom se večer mohli navštívit a povídat si…“
„To je velmi lákavé, pane Novák,“ říká paní Veselá, když vtom si všimne jeho plavek, „pojďme raději dál do vody, nemusí všichni vidět o čem mluvíme.“
Úspěch přichází k těm, kteří zatnou zuby a říkají si: „Někudy musí vést cesta, a na mou věru, já ji najdu.“
Clifford Sloan
Hledání cesty je to, čím můžeme udělat náš život veselejší.
Kdykoliv šlápneš vedle, máš příležitost se smát (slabší povahy to vidí jinak).
Kdykoliv se směješ, pochopil jsi. Ti co se nesmějí, opravdu netuší, že smích je vyšší forma pochopení. Ale ty to chápeš a tak se směješ.
Směješ se i teď? Opravdu jsi pochopil?
Blahopřeji. Cesta opravdu někudy vede.
Jde tatínek se synkem kolem drogerie, kde jsou za výlohou vystavené kondomy.
Synek se ptá táty:
“Co to je?” a táta odpoví “To je na bezpečný sex.”
Na to synek “Aha, to nás ve škole učili a proč jsou v balíčku 3?”
táta “No,to je pro středoškoláky - jeden na pátek, jeden na sobotu a jeden na neděli.”
synek “A proč tady ten balíček má 6?”
táta “To je pro vysokoškoláky - 2 na pátek, 2 na sobotu a 2 na neděli.”
synek “A táto, tady jich je 12!”
táta si povzdychne “No, to je pro nás ženatý muže - jeden na leden, jeden na únor, jeden na březen …..
Nestýkejte se s kdekým, vybírejte si své přátele znova a znova, dbejte aby vaše skvělé myšlenky a odvaha nebyly ředěny a také aby nezevšedněly.
Jsi průměrem svých nejlepších přátel. Všech jejich povahových vlastností. Všech vět, které oni používají. Dokonce i jejich hlášky používáš. A grimasy.
Budeš přesně to, co kolem sebe držíš. Když už to nechceš pustit, tak tam aspoň dostaň vyšší kvalitu. Bezbolestně to jde taky tak, že budeš vždy o něco lepší než oni a zvedneš jim tím průměr.
A když se budou bránit, taky dobře, třeba pochopíš dnešní motivační citát.
Pro co jiného bys podstupoval všechno co tě v životě potkává, než pro úspěch. Přiznám se, že jsem ještě nepotkal člověka, který by mi tvrdil, že všechno co dělá, dělá pro to aby neuspěl.
Ale potkal jsem taky spoustu lidí, kteří říkali, že není důležité uspět. Jak asi vypadá jejich život nemusím popisovat.
Ty jsi ale někdo jiný, ty víš, že chceš prožít ten nejkrásnější život, jaký si dovedeš představit. Už ta představa je úspěch, což teprve ta realizace.
A ty pocity…
Opalují se dva kluci na břehu rybníka a v tom jde okolo nádherná ženská, prostě sexbomba k nakousnutí. Jeden z těch mládenců povída:
“Ty vole, ta kdyby se topila, klidně bych pro ni skočil, vole.”
A co čert nechtěl, za chvíli jde ta ženská plavat a poté nečekaně za srdcervoucího křiku zmizí pod hladinou. Mladík neváhá ani vteřinu, skáče do vody a potápí se pod hladinu.
Za chvíli se skutečně vynoří s ženskou postavou v náručí. Donese ji na pláž, položí na záda, masíruje hrudník, pak přistoupí k dýchání z úst do úst, na což se tak těšil.
Po chvíli se otočí na toho druhého a povídá:
“Ty vole, tý ženský nějak smrdí z huby.”
Druhý na to:
“Se nediv, ty debile, tamta měla bikiny, a tahle má brusle.”
Nadšení je nakažlivé jako chřipka, ale není nebezpečné.
Je to skvělý motor. Šlape jako hodinky.
A má výsledky. Obrovské výsledky.
Nadchni se pro všechno co děláš, nebo to nedělej.
Ratio quasi quaedam lux lumenque vitae.
Rozum je jako světlo a záře života.
Cicero
Jdu v hotelové restauraci na WC a na zemi vidím tisícovku.
Ohnu se pro ní a najednou zjišťuji, že si ji vydělávám.
Ve skutečnosti stačí na začátku přidat, udělat pár kroků navíc, usmát se na svět a…. jdeš s úspěchem ruku v ruce.
Takhle to vypadá hodně jednoduše. Ale ono to ve skutečnosti jednoduché je.
Jak říká Voloďa: udělej si neoblomný záměr.
Neoblomný. A to je jistota, že to dokážeš. Nenecháš se prostě odvést z cesty.
Tím pádem pořád kráčíš po cestě, po které jde úspěch.
A kdykoliv můžeš jít s ním.
V porodnici se ptají rodičky:
“Přejete si, aby byl otec u porodu?”
“Raději ne, mohl by se tam potkat s manželem.
Jestli věříš, že něco dokážeš, nebo jestli věříš, že něco nedokážeš, máš pokaždé pravdu – stačí si vybrat.
Přesně tak, odehrává se to nejdřív ve tvé hlavě. Ty se rozhoduješ, jestli „to“ dokážeš, nebo nedokážeš.
Svým nejbližším říkám: Buďte jako horolezci, připravte se abyste měli dost sil. Dost sil na dobytí vrcholu ve správný okamžik.
Tobě to jak vidíš neříká, tobě to píšu. Tak si to koukej zapamatovat.
Svět je úžasný, tak do něj svou úžasností přidej více lesku.
Periculosum est ostendere civitati, quanto plures mali sint.
Je nebezpečné ukazovat obci, kolik je špatných lidí.
Seneca ml.
Být v rovnováze je ta záludnost schovaná v dnešním citátu.
Cokoliv je v nerovnováze, padá na stranu.
Určitě znáš tělo v nerovnováze. Co dělá? Padá.
A myšlenky? Myšlenky v nerovnováze?
A city. Co dlají city v nerovnováze?
Jak dosáhneš rovnováhy?
Na tohle budu odpovídat v sobotu lidem na semináři.
Jestli chceš vědět, to co potřebuješ vědět, tak si napiš prázdný mail na rovnovaha@skvelyden.cz (někteří z vás dostanou volnou vstupenku na tuto sobotu - zbytek jen základní info, případně info o dalším semináři O tvém lepším Já
Jde si medvěd k lišce pro radu:
“Víš, liško, mám problém. Kdykoliv potkám zajíce, mám děsnou chuť ho seřezat. Když ho neseřežu, hned mám blbej den.”
“No a kde je problém?” diví se liška.
“No já ho vždycky seřežu kvůli čepici, ale už mi to přijde takový bez fantazie.”
“No to je jednoduchý: Chtěj od něj cigaretu. Když bude mít s filtrem, chtěj bez filtru. Když bude mít bez filtru, chtěj s filtrem. A kdyby to nevyšlo, chtěj připálit. Když bude mít zápalku, chtěj zapalovač. Když bude mít zapalovač, chtěj zápalku. Dyť ty už si poradíš.”
A tak medvěd jde lesem a potká zajíce: “Hej, zajíc, dej mi cígo!”
A zajíc s úsměvem: “S filtrem, nebo bez filtru?”
“Bez filtru,” zavrčí medvěd.
“A teď mi připal!”
“A je libo zapalovač, nebo zápalku?”
“Hajzle! Kde máš čepici?”
Dokážeš všechno co chceš.
Protože to víš.
A to je víc.
Vyšší vždycky bere.
Je jedno, v jakém oboru chceš uspět. Klidně uspěj třeba v držení diety, nebo formování těla (to už není dieta, to je životospráva).
Zapomněl jsem napsat, že mám osobního trenéra přes životosprávu. Ale originálního. Přednáší na vysoké škole. Ale není to teoretik, je to praktik. A žádnej suchar, je s ním legrace (teda trochu).
Ale má skvělou dietu. V sobotu ho nechám mluvit na semináři, dám mu hodinu prostor, protože tohle musí ti lidi slyšet (nikdo to neví, na programu to není - prostě překvápko). Má prostě tak vynikající výsledky, že tohle dopřeju všem lidem.
Takže zpět k tomu hlavnímu - uspět - stačí se rozhodnout, mít základní info (třeba i podporu trenéra), začít a pár dnů vydržet. Pak se to stane zvykem a uspěješ nekontrolovaným způsobem.
Jaký je rozdíl mezi letadlem a autem, kterým dojde palivo???
Auto začne zpomalovat, kdežto letadlo zrychluje…
Chodíš do posilovny? Cvičíš?
Nemyslím teď tělo. Myslím hlavu, svoje myšlenky.
Všichni vědí, že když nebudou cvičit, ochabnou jim svaly.
Ale víš, že když nebudeš myslet, ochabne ti mozek?
Teď už to víš. No, snad ti nezkazilo náladu a spíš to bereš jako informaci, se kterou budeš dělat.
Jak se cvičí hlava? To se dozvíš, když napíšeš na hlava@skvelyden.cz.
A taky ti prozradím, jak mozek ochabuje.
Abys věděl co máš a nemáš dělat, aby sis v šedesáti vzpomněl aspoň na pracovní úspěchy….:-)
Dnešek by mohl být pro tebe velkou šancí obejmout své milované a nejbližší.
No schválně, kdy jsi naposledy obvolal svou rodinu a své přátele jen tak? Nic nechceš, jen je slyšet, navíc třeba se můžeš zeptat, jestli jim nemůžeš v něčem pomoci (ale opatrně, paranoidní typy v tom uvidí, že sháníš kšeft).
Možná bude nejlepší je pozvat jen tak na pivo, na grilování (počasí je ti nakloněno).
Doufám, že když už tu párty uspořádáš, že máš telefon i na mne…:-)
Konec legrace, jdi zavolat těm nejlepším.
Jak poznáte, že Vás má blondýnka ráda?
Vyspí se s Vámi dvě noci v řadě.
Máme obrovskou výhodu - myslíme a umíme tvořit.
Takže dnešní motivačka, je ta z těch nebezpečnějších. Musíš se zamyslet nad sebou samým. Nikdo jiný. Nad nikým jiným.
A koukej si nelhat. Takže co chceš dělat za pět let?
A co pro to děláš dneska?
Že je čas? Když nezačneš dneska, budeš za pět let mít zase jen přání. O to to bude horší, že sice ze tejné židle, ale s jinou silou…
Neváhej.
Pracujte, neboť chudí jsou břemenem lidstva, i když jsou krásní, přece jsou obtížní.
Napište si vynikající cíle a vybudujete vynikající vztahy a vytvoříte vynikající výsledky.
Jack Canfield
Nemusíte dosáhnout cíle, kterého už někdo dosáhl. Klidně můžete dosáhnout cíle, který stojí před lidstvem jako výzva.
Možná lék na rakovinu vynaleznete právě vy.
A že ještě nemáte v tom oboru vzdělání? Co když je to výhoda? Co když právě tím, že nemáte svázané ruce teorií dosáhnete víc?
Naplánujte si co chcete, vždycky to dopadne jenom dobře.
Pěkní lidé začínají svou dietu v samoobsluze.
Nesníš to, co nekoupíš.
(vidíš jak jsem nenápadně naznačil, že tě počítám mezi pěkné?)
Syn se zamiluje a sděluje rodičům, že se chce oženit.
“Která to je?”
“Gábinka z vedlejšího baráku".
“Synu” říká táta “musíme si promluvit".
Vylezou spolu ven a táta s omluvou přiznává, že v mládí udělal chybu, a že Gábinka je jeho biologická dcera. Syn to pochopil a chodil nešťastný přes půl roku.
Po půl roce přiběhne zas a oznámí, že se zamiloval a že se chce oženit s Martinkou odnaproti…
Situace se doslova opakuje. Rozhořčený syn běží za mámou a říká, že se tak nikdy neožení protože taťka je biologickým otcem všech pěkných holek…
“Ale synku, jen se v klidu ožeň s Martinkou” říká máma “třeba náš táta je jejím biologickým otcem, ale tvým rozhodně není".
Nikdo na světě toho pro tebe nemůže udělat tolik, kolik toho můžeš udělat ty sám.
V. Savčenko
Jak říká můj přítel Voloďa, zapomeň na to, že pro tebe někdo něco může udělat. To nejhorší co můžeš udělat, je nespoléhat se na sebe a spoléhat se raději na pomoc “odněkud".
Já nevím jak se máš ty, ale já se mám mnohem, mnohem líp od doby, kdy spoléhám sám na sebe. Očekávání je asi největší brzda vývoje. A kdo vymyslel brzdy? Srab. Takže očekávání je pro sraby.
Pro tebe je něco lepšího.
Jistota. Jistota v sebe sama.
To je ta nejjistější věc.
Stejně jako ty sám.
Je třeba upevňovat sílu těla, abychom udrželi sílu ducha.
Victor Hugo
Protáhni se u toho počítače.
Ať všichni vidí, že pro sebe něco děláš.
No jistě že ty!
Přijde žena za doktorem. Doktor dopisuje papíry po předchozím pacientovi. Lehce zvedne oči, podívá se na pacientku a povídá:
“Tak co, mladá paní, jak pokračuje naše hormonální léčba? Vidím, že máte trochu chlupatá ňadra.”
Žena odpoví:
“No, pane doktore, táhne se to až dolů ke koulím a to je věc, o které bych s váma chtěla mluvit.”