Motivační citát 31.1.2007
V každé chvíli v našem životě je důvod k radosti.
Zdenka Jordánová
V každé chvíli v našem životě je důvod k radosti.
Zdenka Jordánová
Ono to tak vždycky člověku nepřipadne, aspoň ne hned, že je důvod k radosti.
Ale asi všichni prožili třeba rozchod se svou první láskou. V první chvíli to byla hrůza. Neuměl jsi si představit, že bys bez ní mohl žít. Pak se to trochu srovnalo. Pak přišla další láska… A byla velká. Byla větší, protože jsi si jí víc vážil (znal jsi cenu ztráty i cenu objevení).
A v této chvíli to byl důvod k radosti. A teď zpět, co ti umožnilo být takhle šťastný? Paradoxně byl na začátku ten rozchod.
Prožívej radost a bezstarostnost, zdroj je nevyčerpatelný.
Nejen v lásce.
Nic není krásnější a ušlechtilejší,
a nic není podlejší a odpornější,
než vztahy mezi lidmi.
V.Savčenko
Nejdřív si polož otázku, ve které polovině dnešního citátu se tvoje vztahy nachází. Jestli v té první, nebo v té druhé.
Ale řekni si to sám pro sebe (protože sobě nelžeš, zatímco nahlas někdy neříkáš pravdu).
Podle toho, ve které jsi části se taky máš.
Z té první části čiší pohoda, z té druhé odpor. To samý vidí lidé, kteří jsou s tebou ve vztahu. V jakémkoliv vztahu.
Bacha, i přetvářka je čitelná a tak se musíš snažit o změnu trvalou, ne jen vteřinově něco maskovat.
Pokud si myslíš, že se měnit k lepšímu nemusíš, je to známka toho, že právě ty se musíš změnit k lepšímu. Až budeš na titulní stránce Time´s, tak o tom můžem diskutovat.
“Jaké květiny mám koupit své dívce?”
“Chceš-li ji hladit, pak růže, chceš-li líbat, narcisy.”
“Co s ní chci dělat, vím docela přesně. Koupím ji kaktus.”
Život je těžký po yardech, ale dětská hračka po palcích.
Dr. Robert Schuller
Když už to vypadá, že se zalekneš velké věci (velkého úkolu), zkus ho rozdrobit na menší.
Prase taky nesníš celé, ale těch řízků co už máš v sobě - nedalo by to dohromady….?
Když tebou dokázalo projít tak velké zvíře jako je prase, tak ty zvládneš lehce tak velký úkol, jako je ten tvůj.
Nový riaditeľ kancelárie po komunálnych voľbách sa zoznamuje s kolektívom:
“Tak, ododnes budeme pracovať podľa nového poriadku:
Pondelok- oddych po víkende.
Utorok- príprava na pracovný deň.
Streda- pracovný deň.
Štvrtok- oddych po pracovnom dni.
Piatok- príprava na víkend.
Sobota a nedeľa- víkendové voľno.”
Na to sa ktosi z úradníkov ozve s tichým roztrpčeným komentárom:
“A to akože v tú stredu sa tu dokedy budeme zajebávať…?”
Oslavujte barvy života a ignorujte detaily. Detaily jsou vždy vulgární.
Oskar Wilde
Život je nádherná a skvělá věc. K životu patří ty nejbáječnější věci.
Kdykoliv se rozhodneš znova žít, můžeš znova žít. Kdykoliv můžeš smutný život změnit ve veselý.
Napětí jde změnit v klid.
To všechno ovládáš svou hlavou.
Zapomeň na detaily…
Do baru přijde krásná ženská, opře se o pult a koketně kývne na barmana, který na ní může nechat oči.
Ten se přiřítí a čím že jako může pomoct.
Ona mu zajede oběma rukama do fousů, až mu z toho naskočí husí kůže, pomalu se těma vousama probírá a zapřede :
“Vy jste majitel tohohle baru?”
“N..n..ne", vydechne barman.
Ženská mu sjede rukama z fousů do vlasů, pomalu mu je cuchá a zavrní:
“A kdypak přijde majitel?”
“N..n..nevím", koktá barman v sedmém nebi.
“Tak až se vrátí,” zašeptá ta ženská, zatímco mu zasouvá prostředník do pusy, aby jí ho mohl cucat, “tak mu vyřiďte, že na záchodě není papír"…
Jednou pozdě v noci se Pepíček probudil a slyšel z ložnice rodičů nějaké hlasité zvuky. Vyhrabal se z postele a vydal se do předsíně.
Než došel ke dveřím ložnice, zvuky ustaly a v koupelně se rozsvítilo.
Pepíček tedy zatočil do koupelny a tam narazil na tatínka, který si zrovna sundával kondom.
“Tati, co to děláš?”
Otec se nervózně rozhlížel a přemýšlel, co synkovi řekne.
Nakonec vykoktal:
“Eh, kontroluju, jestli v koupelně nejsou myši.”
Pepíček se na tatínka zmateně podívá a říká:
“Ty je šukáš?”
*****
Medvěd se probudí po dlouhém zimním spánku a je hrozně nadrženej. Slíbí si, že vojede první zvíře co potká.
Kousek od jeskyně potká ježka a tak ho rychle popadne, jenomže ježek se stočí do klubíčka.
Medvěd kouká kam by mu ho vrazil a po chvilce vztekle řve:
“Ježku kde to máš ! Řekni mi kde to máš!”
Ježek: “Já medvěde ale nic nemám !??”
Medvěd: “Čím jsi to řekl !! Ukaž mi čím jsi to řekl !!”
*****
Jede mírně přiožralej chlápek autem a nabourá do auta s dvěma buzerantama. Jeden z nich povídá:
“René, zavolej policii, pán nám naboural autíčko".
Chlap na to: “Pánové, nešlo by to prosím bez té policie? Dám vám litr každýmu, víte, mám trochu upito…” a buzík na to:
“Reníčku, zavolej policii, pán nám naboural autíčko a ješte bumbal, to se musí vyšetřit”
Chlapík povídá “Pánové, nechte policii bejt, dám vám deset litrů každýmu, víte, mně před tejdnem sebrali řidičák…”
“Renčo, zavolej policii, pán nám naboural autíčko, bumbal a ješte nemá průkazečku, to se musí vyšetřit"!!!
Chlapík se nasere a zařve “Tak víte co? Polibte mi prdel, buzeranti zasraný!!!”
“Reníku, nikam nevolej, pán začíná vyjednávat…”
*****
Prochází se Marta Kubišová po Stromovce a uvidí děsně zabahněnou kachnu. I slituje se nad ní, vezme bílý šátek, kachničku očistí, řekne:
“Kachničko, leť!” a má z toho hroznou radost.
Jde dál a zase narazí na zabahněnou kachnu, vezme papírový kapesníky, celou jí očistí, řekne: “Kachničko, leť!”
Kachna odletí a Marta má ještě větší radost.
Zase jde dál a co nevidí - zase zabahněnou kachnu. Říká si: “No jo, ale čím já ji očistím, když už nemám ani šátek, ani kapesníky?!”
Najednou uvidí kousek dál na lavičce spícího, ožralýho Srstku. Přistoupí k němu, zacloumá s ním a říká:
“Zdeňku, nemáš u sebe papírový kapesníky?”
Srstka se probere a říká:
“Chceš srát? Chyť si kachnu!!!”
*****
Co se stane když vás vzor dosáhne úspěchu?
Co se stane když váš vzor hledá chyby jinde než v sobě?
Co se stane když váš kritizuje vše kolem sebe?
Pro koho jste vzorem?
Jste dobrým vzorem?
Cornix cornici numquam oculos effodit.
Vrána vráně nikdy oči nevyklove.
Macrobius
Desatero božích přikázání má 279 slov.
Prohlášení nezávislosti třinácti severoamerických států z roku 1776 má 300 slov.
Nařízení Evropské unie o dovozu karamelových bonbonů má 25 911 slov.
Zdá se, že úspěch je z velké části záležitostí vytrvalosti poté, co ostatní to už vzdali.
William Feather
Na začátku je vždy jen pár nadšenců. Ti musí dosáhnout hmatatelných výsledků. Pak se přidá spousta lidí. A z těch lidí jen málo dosáhne takových výsledků jako průkopníci. Ale proč?
Protože nevydrží. Průkopníci většinou nemají zázemí, technologie, to všechno teprve vytváří pro ty následovníky. Ale ti jen málokdy pochopí hodnotu vytvořeného zázemí.
Průkopníci tu hodnotu znají a ví, jak ji udržet a zvýšit. Následovníci nemají touhu zvyšovat hodnotu zázemí, protože ji neznají.
Co neznáte nemůžete násobit.
Myslíte si, že lidem ulehčíte, když jim všem připravíte? Taky jsem si to myslel.
Ve skutečnosti jsm jim tím bral to nejcennější - hodnotu.
Turecký host v Tatrách práší z okna koberec.
Jde okolo bača, zastaví, chvíli kouká a pak povídá:
“Ale copak, Aladine, nestartuje?”
Co může člověk milovat?
Svou rodinu?
Svou práci?
Svého Boha?
Své auto?
Někoho cizího?
Na všechny otázky existuje jen jedna odpověď.
Pokud miluješ svůj život, miluješ vše ostatní.
Pokud nemiluje někdo svůj život - co je lehčího, než ho změnit natolik, aby ho začal milovat?
Homines plurimum hominibus et prosunt et obsunt.
Lidé lidem nejvíce prospívají i škodí.
Cicero
Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je ošklivá. Obě jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo…
Když se vysoukali z aut, povídá žena muži: “Tak vy jste muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nich nezbylo, ale my jsme zraněni nebyli. To musí být znamení od Boha. Měli jsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti.
Muž přitakal: “To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!".
Žena pokračovala: “A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto je totálně na mraky, ale tahle lahev vína je naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, abychom toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí.”
Potom podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vypil. Pak ji podal zpět ženě. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou.
Ten se jí zeptal: “Vy nebudete?”
Načež mu odpověděla: “Ne. Já počkám na policii.”
Odvážný člověk jako já ví, že kdykoliv vykročí odvážně vpřed, jeho odvaha se dál posiluje.
Ustrašení neví, že jejich strach umí totéž…
Tohle čtou jen odvážní.
I když na to ještě včera v zrcadle nevypadali.
Dnes je to jiné….
Nedělej si hlavu s tím, co si o tobě myslí ostatní. Ti mají plnou hlavu toho, co si o nich myslíš ty.
Dva chlápci vidí psy pářit se na trávníku.
Jeden říká: “Sakryš, tohle bych chtěl taky dělat.”
“Co ti brání? Je to tvůj pes.”
Snídej odvahu, pokud ji i poobědváš, na večeři už nebudeš chtít nic jiného.
Kdykoliv si dáš porci odvahy, nezbyde místo na strach. A obráceně.
Začni ráno odvážným plánem a jeho realizací.
Nech strach těm, kteří ho chtějí prožívat.
Nech ty, kteří chtějí prožívat strach, vlastnímu osudu.
Odvážnému štěstí přeje - neděl se o něj s těmi, kteří neznají jinou hodnotu než náhoda.
Tlačenice v autobuse a žena se nechtíc dotkla jednoho muže na citlivém místě.
- Promiňte, nechtěla jsem. -
- Slečno, jsem šachista. Chtěla - nechtěla, když jste se jednou figurky dotkla, musíte s ní hrát!
Slibujte si od života co chcete, když se z něj umíte radovat.
Žít sám se sebou v souladu, jak jednoduchá věc, dá-li si člověk pár dnů oddechu aby se to naučil.
Ti, co to umí, jsou ve výhodě.
Ti, co to neumí, umí kopírovat. Kopírujte tohle od kohokoliv kdo to umí.
Štěstí musí objevit člověk především sám v sobě.
Na hrobce jednoho biskupa z 11.století je vyryt tento nápis:
Když jsem byl mladý, snil jsem, že změním svět.
Jak jsem stárnul a moudřel, zjišťoval jsem, že se svět nezmění a tak jsem svůj záměr trochu omezil a rozhodl se změnit jen svou zem.
Ale ani ta se změnit nedala.
Když jsem dospěl ke sklonku svého života, podnikl jsem poslední zoufalý pokus a rozhodl se změnit aspoň svou rodinu.
Ale ani to se mi nepodařilo.
A teprve nyní na smrtelném loži jsem si uvědomil, že kdybych nejdřív změnil sám sebe, šel bych příkladem své rodině, která by se změnila také.
Díky pomoci a povzbuzení své rodiny bych dokázal zlepšit svou zemi a - kdoví ? - možná i celý svět.
Pokud chcete pomáhat druhým, nejdřív pomožte sobě.
od Tomáše Šklíby
Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové kolo. Pak jsem v náboženství pochopil, že takhle Bůh nepracuje. Tak jsem kolo ukradl a požádal Boha o odpuštění.
Život se umí proměnit v krásnější i jasnější.
Jsou lidé, kteří nedávají životu smysl a všechno se jim zdá ošklivé a nefunkční.
Vymýšlím si, takoví lidé nejsou.
Ani v zrcadle.
Všichni jsou schopni dát životu smysl.
Ita maior est muneris gratia, quo minus diu pependit.
Tím větší je vděk za dar, čím méně se s ním otálelo.
Seneca
Rádio Jerevan hraje každý den a pravidelně v celou má zpravodajství.
Hraje hudba , odbije pátá ranní a radio hlásí:
“Je pět nula nula, soudruh Brežněv se právě vyčůral".
Hodinu hraje tichá hudba , odbije šestá a rádio hlásí:
“Je šest nula nula, soudruh Brežněv se právě vykakal".
Opět hraje hudba celou hodinu, odbije sedmá a radio hlásí:
“Je sedm nula nula, soudruh Brežněv se právě probudil".
Vaše myšlenky jsou silné, ale ayste dostali výsledek, musíte je podpořit činem.
Uděláte mnohdy mnoho třeba jen malých kroků, ale uděláte je, a pak zjišťujete, že se dějí zázraky.
Vždy když vám někdo říká, že něco nejde, položte mu kontrolní otázku:
“Co všechno jsi pro to udělal.”
A dávejte ji i těm v zrcadle…
Černovláska na pláži:
“Mám plnou hlavu písku.”
Blondýnka:
“Zajímavé, mně se to dostalo jen do vlasů.”
Rozdíl mezi dobrým a špatným člověkem je volba.
William James
Rozhodujeme se každým okamžikem znovu a znovu a znovu.
Na některé věci jsme před týdnem neměli pomyšlení, na některé sílu…
Ale co nám brání rozhodnout se teď?
Nikdy si nenech vzít svobodnou volbu.
A nezapomeň, že čím víc máš informací, tím správněji se rozhodneš (pokud tedy hledáš informace podložené, a ne klepy).
Ex vitio sapiens alieno emendat suum.
Z cizí vady čerpá moudrý nápravu vady vlastní.
Publilius Syrus
Manželka se ptá svého muže:
“Tak co ta tvoje nová sekretářka?”
“Dobrý, práce jí jde od ruky.”
“A jak se oblíká?”
“Celkem rychle.”
Když je vítr malý, musí být dobrý kapitán.
z japonské filozofie
Opravdu úspěšný člověk dokáže kdykoliv začít znovu a to dokonce na neznámém místě.
Pokud se nerozhodne, že raději bude žít ve strachu, než v úspěšně.
A kdo je opravdu úspěšný člověk?
Každý kdo se minimálně pokusí.
Pokud se nerozhodne jinak.
Četa amerických vojáku hlídkovala na Irácké hranici.
Na jedné hlídce našli ošklivě dobitou mrtvolu iráckého vojáka v příkopě u cesty. O kus dál v příkopu na opačné straně našli ošklivě dobité tělo amerického vojáka, který byl však naštěstí ještě naživu. Podepřeli mu zkrvavenou hlavu a ptali se jej, co se stalo. Šeptem a ztěžka jim začal popisovat tu divnou událost.
“Šel jsem po této ceste ozbrojený po zuby. Na druhé straně cesty stál těžce ozbrojený irácký voják. Přišel jsem k němu, podíval se mu zpříma do očí a zakřičel: Sadám Husajn je bezcharakterní prolhané prase! Podíval se mi taky zpříma do očí a zakřičel: Gerge W Bush je taky bezcharakterní prolhané prase!
No a když jsme tam stáli a třásli si rukama tak nás sejmul náklaďák.”
Věci jsou takové, jaké si myslíš, že jsou, protože si myslíš, že jsou takové.
Greg S.Reid
Docela často se mne v mailech ptáte jak udělat, když změna udělat nejde.
Ale ona jde změna udělat vždycky. Když teda nechcete stát na svém a tvrdit, že to nejde.
Každý z nás denně přichází k něčemu, co už mu v životě nefunguje. A uvědomuje si, že to nefunguje. A uvědomuje si, že by měl udělat změnu. A tím, že si ji uvědomuje, tak tu změnu chce. Brání mu v tom jen strach.
Ale strach z budoucnosti by vám neměl vzít tu krásnou budoucnost. Strach je jen pocit, ale budoucnost je reálná.
Vemte ji pevně do svých rukou.
Starší paní přijde k doktorovi a říká: “Pane doktore, mám takový problém s větry, ale musím říci, že mě to až tak moc netrápí. Moje větry totiž nevydávají žádný zápach a nejsou ani slyšet. Abych vám řekla pravdu, za tu dobu, co tu sedím a mluvím s vámi jsem si uprdla asi dvacetkrát a vy o tom ani nevíte, protože moje větry nejsou slyšet a nezapáchají.”
“Rozumím", přikyvuje chápavě doktor.
“Tady máte recept na jeden lék a přijďte se mi ukázat za týden.”
Za týden je paní zpátky.
“Pane doktore,” spustí hned ve dveřích. “Co jste mi to dal? Moje větry jsou sice pořád tiché, ale zato teď strašně smrdí.”
“Výborně!” na to doktor. “Teď, když jsme vám uvolnili nosní dutiny, můžeme zkusit něco udělat s vaším sluchem.”
Heslo dne je nevzdávat se před žádnou překážkou, natož pak překážkou tak pomíjivou, jako jsou lidé.
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Každý má právo na svůj názor.
Každý má právo svůj názor sdělovat.
Ale každý má také právo některé názory neposlouchat.
Většinou svůj názor vehementně prosazují ti slabí. A jaký je to názor? Kdyby byl relevantní, byli by ti lidé slabí?
Dívejte se jak žije člověk, který vám radí - pokud jeho život odpovídá názorům, které hlásá, přemýšlejte jestli je použijete. Pokud neodpovídá, volbu máte jednodušší.
Přijde doktor na kontrolu do blázince a na levé posteli leží chlap a dělá,že volantuje, doktor se ho ptá, co dělá?
„Jedu do Španělska.“
Na pravé posteli leží spolupacient a ten pod peřinou onanuje. Doktor se ho ptá, co dělá?
„Vždycky, když Venca jede do Španělska, tak mu pigluju starou…“
Nevím jestli to vídáte taky, ale já jo.
Lidi kolem sebe. A z nich mám dnes na mysli přelétavce. Zdálo by se, že jde o ptáky, ale kdepak. Přelétavci jsou lidé, kteří mají každý den jiný cíl, bez toho, že by někdy došli k cíli.
V pondělí je to hodí směrem A, v úterý B, ve středu je to C, ve čtvrtek si vzpomenou na A….
Zkusme si to představit konkrétněji. Náš člověk má cíl dojet na kole z Prahy do Brna. Je nadšený kašnou na Zelňáku (co u ní vznikají ty skvělý vtipy) a jede tam. V pondělí vyráží (s naprostým přehledem by měl být za pět dnů v Brně) a jede směr Brno. Večer v pondělí se při večeři seznámí s člověkem z Liberce. A ten mu řekne o tom úžasným aquaparku. A náš člověk to bere v úterý směr… správně - Liberec. A večer zase odpočívá a dá se do řeči s člověkem z Karlových Varů. …ta nádherná kolonáda… Ráno, jistě, směr KV a večer zase setkání s novými lidmi a směr České Budějovice…. a v pátek ráno směr Ústí n/l.
V pátek večer náš človíček zjišťuje, že je v Praze. Nikam nedojel, zkusil spoustu směrů, potkal spoustu lidí, ale vlastně nic neviděl…
Jeho dny se rozdrobily a nastalo prázdno jako výsledek (extrémně vynalézavý a slabý človíček by vymyslel, že přece to nejdůležitější - přátelství - navázal, potkal spoutu lidí a poznal kus cesty /nikam/ a …. a ….).
Nevím jestli i vy takové lidi znáte, ale pokud ano, pomožte jim. Ta pomoc je velice jednoduchá. Napsat si svůj cíl, věřit v jeho dosažení a dosáhnout ho - být mu věrní.
P.S. pomožte všem - i těm v zrcadle.
Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká:
“Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.”
Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Paní učitelka však zachovala klid. Boty s menší námahou znovu sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu.
Potom se chlapeček podívá na boty a říká:
“To ale nejsou moje botičky.”
Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala: “To jsi nevěděl dřív,” tak s námahou zase botičky sundala.
Když byly boty dole, povídá chlapeček:
“To jsou botičky mýho brášky. Maminka říká, že je mám nosit taky.”
Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot.
Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala:
“Kde máš rukavičky?”
Chlapeček odvětí:
“Rukavičky mám nacpané v botičkách.”
Úspěšný člověk dokáže víc, než mu jeho možnosti dovolují.
Paulo Coelho
Úspěšným lidem není třeba připomínat pomoc druhých, sami si na ni vzpomínají a dělí se s ostatními o pocty a odměnu.
Úspěšní lidé taky nikdy nezapomínají na vděčnost, nikdy nezapomínají na přátele a jsou k nim shovívaví v mezích toho, co jejich přátelé skutečně mohou dokázat. Tedy ta shovívavost nesmí být talentuzabíjející ale talentupovzbuzující (koukám, že jsem vymyslel dvě nová slova, ale trefněji jsem to napsat neuměl).
Buďte úspěšní, ti slabí se od vás sami odvrátí a ti silní, nebo ti se silným potenciálem, ti budou kolem vás pořád. A to je dobře, protože tak dosáhnete víc než jste mysleli.
Jsou takhle sportovci v hotelu na soustředění. Na jednom z pokojů jsou tři kluci, když najednou tam přijde fakt krásná uklízečka a začne uklízet. Hochům se líbí a ona, vědoma si svých kvalit, se jich zeptá: “Hoši, vy byste mě chtěli, že jo?”
“Jo jo, to by sme teda chtěli.”
“Tak víte co, uděláme to takhle. Vy mi dáte nějakou hádanku a když ji neuhodnu, tak jsem vaše.”
Tak jeden z kluků dá hádanku: “Je to červený a na zádech to má sedm černých teček. Co je to?”
Slečna se zamyslí a pak řekne: “Tak to bude Mercedes.”
“To je špatně,” řeknou hoši a vrhnou se na ni. K večeru se po té uklízečce začne shánět správce, a když se tři dny neobjevuje, tak začnou prohledávat celý hotel, až přijdou k tomu pokoji, tam klečí kluci na kolenou, sepjaté ruce a prosí:
“Řekni beruška, řekni beruška!”
V životě nás potkávají spousty dobrých i špatných zážitků. Ze všeho se nakonec oklepeme a jdeme dál.
Celé naše strádání ale můžeme zvládnout rychleji, když víme, že všechno je cesta a to nejlepší na nás čeká, teprve když jsme na to opravdu připraveni.
Funguje to, věřte mi.
Funguje to 100%.
Je jen zapotřebí umět se vzdát nefunkčního…
Chlap se probudí z opice - kolem se válejí prázdné láhve a ženské prádlo.
Přistoupí k zrcadlu - z úst mu visí nit. Zavře oči, zatáhne za ni a mumlá si:
“Ať je to čaj, ať je to čaj…!”
Vím že v dnešní době to může vypadat jako utopie, jsme denně vyučováni, že máme být solidární a s námi budou jiní také solidární, ale původně člověk spoléhal sám na sebe.
Pravěký člověk neměl skoro žádné nástroje, taky neměl odbory, ani sociální systém, a přesto dokázal přežít.
Je mi až hanba za ty, kteří se dnes, v době kdy máme k dispozici nejvyspělejší technologie a sílu strojů a přístrojů k dispozici, nechávají živit. Nemyslím ty nemocné. Myslím ty zdravé, kteří buď nepracují, nebo pracují jen aby se neřeklo.
Naučte se posarat sami o sebe, zkuste žít jako by příspěvky a přídavky neexistovaly - a zjistíte, že je ve vás takový potenciál, že utopií se stane závislost na jiných.
Jedu domů autobusem.
Autobus je přeplněný, takže vzdám ražení lístku a chci poprosit paní přede mnou, aby mi orazila.
Ale jak ji nejlépe oslovím? Budu jí tykat anebo vykat?
Na předposlední zastávce nevystoupila, takže jede až na zastávku poslední.
Pořádně si ji prohlídnu. Má sebou láhev vína, takže jede určitě k nějakému muži.
Ta lahev vína není zrovna z nejlevnějších, takže to musí být hezký muž.
U nás jsou ale jen dva hezcí muži - můj muž a můj milenec.
K mému milenci nemůže jet, protože tam jedu já.
Takže jede k mému muži. Můj muž má dvě milenky - Katrin a Andreu.
Katrin je na dovolené.
Já: “Andreo, můžeš mi prosím orazit lístek?”
Andrea: “Ahoj, samozřejmě, odkud se známe?”
od Pavlínky
Mysli jen na to, co všechno chceš v životě dokázat. Protože možnosti jsou lepší a lepší. Na rozdíl od minulosti.
Tvoje budoucnost by měla být hodně zářivá (klidně tě z ní můžou pálit oči - tak zářivá).
Stojí teplouš před zrcadlem a najednou se vzruší.
Usměje se a povídá:
“Ale jdi ty, vždyť to jsem já.”
Podporujte svoji touhu, zvyšujete tím své možnosti.
Zdeňka Jordánová
Vlastní touha po něčem není jen motor, který vás pohání. Vaše touha obsahuje i mechanismus jejího naplnění. Je to samozřejmě v první řadě věc myšlení a toho jak si věříte.
Vaše touha vám ukazuje vaši cestu. Záleží na vás jestli jí věříte, nebo se budete ptát na cestu všech ostatních - tedy i nezasvěcených.
Děda si příjde uložit do spořitelny 100 Kč.
Pokladní vypíše doklad a bere od dědy stovku.
Vtom děda cukne a říká :
“A když krachne vaše pobočka nepříjdu o tu stovku ?”
“Nepříjdete dědo, za ty peníze vám ručí celá Erste bank”
“A co když krachne celá Erste bank ?”
“Dědo, tak vám za to ručí vláda v čele s p. Paroubkem”
“A co když krachne vláda v čele s p. Paroubkem ?”
“Ale dědo, snad by vám to za tu stovku stálo. Ne ?”
Nikdy se nevzdávejte! Existují pouze dva momenty, kdy se musíte vydat dále cestou kupředu:
Když se vám chce a když se vám nechce.
Greg S.Reid
Když už člověk něco začne, má to dotáhnout do konce. Někdy to není lehký proces, ale zase když to není lehké, je to plné ponaučení. Důležité je nevzdávat se.
Můžou nás brzdit nemoci, můžou nás brzdit přátelé, můžou nás brzdit okolnosti. Ale my jsme jediní, kteří rozhodují o tom, jestli to vzdáme.
A my to nevzdáme.
A to nás navíc posílí do budoucna.
Když to nevzdáme dnes, příště už nás ani nenapadne to vzdát.
To je ta krásná cesta k úspěchu.
Pessimus quidem pudor est vel parsimoniae vel parpeutatis.
Nejhorší stud je stud za šetrnost či chudobu.
Livius
Blondýna přijde se psem k veterináři a prosí:
“Podívejte se, pane doktore, co mu jen může být? Dávám mu všechno, co pes potřebuje ke správné výživě - ale on pořád nežere a nežere a nežere…
Veterinář se podívá na psa a odpoví blondýně:
“Protože je vycpanej a vycpanej a vycpanej.”
Jsem přesvědčen, že nezáleží na tom, kde se v životě nacházíte. Odpověď na dilema, kde jste a kde chcete být, je ve vaší schopnosti znovu snít.
D.Conway Stone
Vždy je čas snít. Když se vám nedaří, přivodí vám vaše sny schopnost kouknout do lepší budoucnosti. Pomohou vám odpoutat se od problémů, které vám svazují nohy.
Ale i v době kdy se vám daří musíte snít.
Proč to všechno? Žijeme v nejlepší době. Dnes se dá vyplnit jakýkoliv sen. Je tolik příležitostí, tolik nástroju a tolik možností realizace, že jestli čekáte na nejvhodnější okamžik, je zde.
Sněte přes den. Žijte svým snem, nebojte se ho začít prožívat.
To je cesta k úspěchu.
Libenter homines id, quod volunt, credunt.
Lidé věří ochotně tomu, co si přejí.
Caesar
Změna uskutečněná v jeden okamžik se změnami jinými, násobí funkci změny.
Skvělý den
Člověk, který přestane kouřit, pít kávu atd (doplň svoje vlastní neřesti), se změní nepřehlédnutelně, a také tu změnu několikanásobně lépe prožije.
Další efekt je ten, že jen tak do toho nespadne zpátky. Jeho mysl je povzbuzena několikanísobným efektem schopnosti. Vlastní schopnosti.
Pokud toto dokážete v jeden okamžik, odměňte se (třeba novým oblečením). Bude dlouho vonět vaší schopností překonat sám sebe.
Quo semel est imbuta, recens servabit odorem testa diu.
Džbánek čím načichne nový, tu vůni si podrží dlouho.
Horatius
Běhá nymfomanka po městě a zoufale hledá chlapa. Najednou vběhne do
kostele a uvidí faráře.
“Otče, Vy mi to musíte udělat.”
“To nejde dcero, vždyť jsem farář.”
“Tak se nymfomanka svlékne a lehne si před oltář. Farář se začne modlit.
Ježíši Kriste, co mám dělat?
A pak se ozve:
“Sundej mě z toho kříže, sundej mě dolů.”
Nejvíc jsem se naučil z vlastních neúspěchů, a díky tomu jsem líp přijal úspěch.
Neúspěchy jsou jednak nejlepším vzděláním a hlavně dobrou průpravou k tomu, vážit si úspěchu.
Spousta lidí při prvním neúspěchu kde co vzdává. Je to škoda, je třeba se spíš poučit kudy cesta nevede.
I ta nejtrnitější cesta někdy skončí. A pak je ten sladký pocit vítězství.
Nenechte si ho nikdy vzít.
V malém přímořském městečku je páter v kostele již unaven ze zpovídání, když má neustále poslouchat, jak se mu lidé svěřují se svými nevěrami. A tak na příštím shromáždění vyhlásí:
“Kdo se mi chce svěřit s tím, že byl svému manželovi nebo manželce nevěrný, stačí, když mi řekne, ře spadl do zálivu.”
Tato konvence se ujala a páter měl ulehčenu práci. Čas plynul, starý páter zemřel a na jeho místo nastoupil nový.
Po několika dnech navštíví nový páter policejní stanici:
“Měli byste něco udělat s bezpečností u zálivu. Neustále tam padají lidé,” říká policajtovi. Ten se pobaveně usměje a doporučí péterovi, aby zašel za policejním ředitelem. Policejnímu řediteli páterova nevědomost také přijde k smíchu a pošle jej za starostou. Páter jde za starostou: “Měli byste něco udělat s bezpečností kolem zálivu, neustále tam padají lidé,” stěžuje si.
Starosta se směje, až se za břicho popadá.
Páter už se rozčílí:
“No to není žádná legrace! Zrovna vaše žena tam minulý týden spadla šestkrát!”
Do téže řeky dvakrát vstoupíme i nevstoupíme. Zůstává totiž jméno řeky, voda však již odtekla.
Seneca
Ne vše co máte možnost udělat znova je vstoupením do stejné řeky.
Před pár lety jsem dělal jisté nové obchodní kroky. S potenciálem tehdy dostupným. Dnes je dělám znova, ale za podpory modernějších technologií a tudíž přístupnější a jednodušší.
Nenechte se nikdy sami sebou zviklat, že už nikdy nezopakujete své snahy, své příležitosti.
Zkoušeli jste to mnohdy za nesrovnatelně jiných podmínek.
Dodejte si odvahu.
Je lepší mnohokrát zkusit a jednou uspět, než nikdy nezkusit a tudíž nikdy neuspět.
Láká vás ta cesta k úspěchu? Nebo ten úspěch?
Auribus frequentius quam lingue utere.
Používej častěji uší než jazyka.
Seneca
Do baru v Texasu vstoupí neznámý kovboj, usedne k pultu, objedná si pití a začne bloumat pohledy kolem sebe. Na konci barového pultu objeví nějakou truhlu a zeptá se barmana, co to má být.
Barman odpoví: “Je to plné peněz jako odměna pro toho, kdo dostane do lepší nálady mého koně. Je už několik týdnů smutnej, málo žere a mám o něj obavy.”
Kovboj zjistí, že kůň stojí na dvoře uvázaný u sloupu, dopije a vykročí do tmy. Za několik minut je dovnitř slyšet řehtání, jak se kůň něčemu směje. Kovboj se vrátí, požádá o odměnu a odchází. Po několika dnech se situace opakuje, na pultu je opět truhla a stejný kovboj ji registruje při své další návštěvě lokálu.
Když se zeptá, proč už zase je vypsaná odměna, barman vysvětluje: “Ale, ten kůň je tak rozdováděnej, pořád se chechtá a já s ním nemůžu nic pořídit. Kdo ho zklidní, dostane tu truhlici plnou peněz.”
Kovboj opět dopije, zmizí na dvoře a po delší chvíli je v baru slyšet smutné ržání a naříkání. Kovboj se vrací a žádá o svoji odměnu.
Barman ji předá, ale přece jen mu to nedá a povídá: “Cizinče, odměna je vaše, ale dovolte mi dotaz se, jak jste to dokázal?”
“Well,” povídá kovboj, “poprvé jsem mu pošeptal do ucha, že ho mám většího než on.”
“No a podruhé?” dychtí po vysvětlení barman.
“All right,” mumlá kovboj, “podruhé - no to jsem mu ho ukázal…”
Nikdy nezapomeňte, jak jste v mládí byli bez zábran. Věděli jste, že všechno jde. Neznali jste pojen “nejde” nebo “nemůžu". Než vás někdo zkazil a dal vám do hlavy, že je to jinak.
Vžijte se do neomezenosti a dokážete vše.
Jak říká Janek Burský, problémy jsou obyčejné výzvy.
Cesta k úspěchu je rychlejší když nemáte limity.
Chlapa sužují obrovské bolesti hlavy. Podle lékaře je jedinou možností kastrace.
Muž nejprve nesouhlasí, ale po čase se bolesti opravdu nedají snést, a tak svolí.
Po operaci mu lékař radí, aby začal nový život, úplně znova. Tak muž jde do obchodu s oblečením, že začne nový život v úplně novém oblečení.
Vejde do obchodu a prodavače požádá o pomoc, že chce kompletně nové oblečení.
Prodavač říká : “Dobře, řekl bych, že potřebujete košili velikost 45 okolo krku.”
Chlap se diví, jak to prodavač pozná, a ten mu vysvětlí, že po těch letech v obchodu …..
Prodavač pokračuje: “sako velikost 56″.
Chlap se zase diví, jak to prodavač pozná, a ten mu znova vysvětlí, že po těch letech v obchodu …..
“A boty tak 10.”
Chlap se diví, a prodavač mu připomene, že po těch letech v obchodu …..
“No a slipy potřebujete velikost 36.”
Chlap na to: “Tak to jste se poprvé zmýlil, mám velikost 34..”
“Ne ne, opravdu, dejte na mně, vaše velikost je 36″
“No nevím, ale celý život nosím 34, tak teď si koupím zase 34.”
“Jak chcete, ale po těch letech v obchodu vím, že když je budete nosit, budete mít přiskřípnutý koule a z toho vás bude pekelně bolet hlava.”
Přesný cíl je odrazový můstek ke každému úspěchu.
Christian Godefroy
Už víš, že když nevíš kam jdeš, dojdeš vlastně nikam, je to prostě cesta v kruhu.
Už dokonce víš, že když máš cíl, víš kam jdeš a většinou tam taky dojdeš.
Musím ti k tomu dát dobrou radu. Když už víš co chceš, měl bys to vědět co nejpřesněji a vizualizovat si ten cíl.
Chceš zhubnout? Představuj si sám sebe hubeného. Svalnatého. Tvoje podvědomí se už postará abys nežral a cvičil (má to prostě od tebe v programu).
V životě člověka přicházejí i chvíle, kdy znovu (mnohdy po letech) potřebuje dobře vypadat. Je zapotřebí si představit jak dobře chceš vypadat. Pak tě tvoje podvědomí přivede třeba ke galvanicu.
Protože tě to omladí a ty to chceš (většina z nás to chce trvale), dojdeš do cíle.
A budeš krásný. Krásná.
Cíl je splněn.
V souvislosti s uvedením nového žádaného produktu na trh, hledáme distributory v jednotlivých městech.
Výrobek má všechny atesty a nemá v tuto chvíli konkurenci. Vzhledem k tomu, že je i finančně zajímavý pro téměř každého spotřebitele (spíše tedy spotřebitelky), je to příležitost opravdu pro každého. Info o výrobku najdete na www.galvanic.cz
Přijde blondýna k benzínové pumpě a prosí o pomoc, protože si zabouchla dveře u auta a klíček si nechala v zapalování.
Pumpař jí dá ohnutý drát, vysvětlí jí, jak zastrčí drát mezi sklo a gumu a ohnutým koncem vytáhne zajištěný kolíček.
Blondýna děkuje,že je to dobrý,že to zvládne a odchází.
Za chvíli přijde do shopu chlap a strašně se směje. Pumpař se ptá, co je mu k smíchu a on mu vysvětluje jak blondýna otvírá drátem auto.
“Jo to je O.K. - já jsem jí to poradil.” pumpař na to.
Chlápek říká: ” jo dobrý, ale na sedadle spolujezce sedí druhá blondýna a říká jí - ještě kousek dolu, pak doleva, ne, teď doprava.
Chcete-li se dostat kupředu v jakémkoliv oboru, musíte vkročit do dveří, ať to stojí cokoliv.
Walt Disney
Měl to Disney jednoduché? Měl hned na začátku úspěch? Disneyland? Neměl. Měl ale víru v to, že dokáže co si předsevzal.
Jedna malá myška v jeho garáži jej přivedla na nápad a přinesla mu úspěch. Ale bylo to tím, že dokázal pro ten úspěch něco udělat. Dokázal začít. Nikdo ho neznal, a on se musel od prvních kroků všechno učit. Každé setkání s novým člověkem pro něj bylo školení.
A protože měl výdrž…. dál to znáte.
Zkrátka cesta k úspěchu vždycky někde začíná.
A začátek roku je ideální pro začátek jakékoliv nové cesty.
Hezký den,
protože je skvělý den tak skvělý přeji Vám všem ať Vám další rok přinese to co od něj očekáváte.
Sedm očekávání bude dostačující pro start do následujícího roku.
A proč právě sedm ? Máme tu rok 2007 a číslo sedm je šťastným číslem a týden má sedm dní pro realizaci Vašich očekávání.
SKVĚLÝ SEDMIČKOVÝ ROK VÁM VŠEM přeje Lenka
Utíká takhle Roubíček ze Sovětského Svazu a na hranicích mu celníci najdou v kufru bustu Lenina.
Ptají se Roubíčka : “Co to je ?”
“To se ptají špatně,” povídá Roubíček,"měli by se spíš zeptat, kdo to je? - To je Lenin ! Zachránce proletariátu celého světa, zakladatel mé milované vlasti, Sovětského Svazu, génius, který naplnil Marxovy myšlenky…”
“Dobře, můžete jít…", říkají celníci.
Na izraelské hranici celníci u Roubíčka v kufru znovu najdou Leninovu bustu a ptají se ho: “Co to je ?”
“To se ptají špatně,” povídá Roubíček, “měli by se spíš zeptat, kdo to je? - To je Lenin ! Ten šílenec, co přivedl polovinu světa do chudoby, největší zločinec dvacátého století, nastrčená figurka, která aby pomohla Němčourům…”
“Dobře, můžete jít…” říkají celníci.
Roubíček přijede ke svým příbuzným a když si vybaluje věci, jeho synovec si všimne Leninovy busty a ptá se Roubíčka: “Strýčku, kdo to je ?”
“Ale to se ptáš špatně, synovče, měl by ses spíš zeptat co to je? To je pět kilo zlata !”
Všechny úspěchy i všechno zasloužené bohatství má svůj počátek v myšlence.
Napoleon Hill
Chci vám popřát, aby vás v souladu s dnešním motivačním citátem celý rok (a nejen tento) provázely jen myšlenky pozitivní.
Abyste dokázali v kterékoliv vteřině rozlišit, která myšlenka je vám ku prospěchu a která ke škodě.
Abyste měli vždy dost sil svoje nejlepší myšlenky realizovat.
Abyste měli vždy dost přátel, kteří budou ochotni realizovat vaši budoucnost v souladu s tou svojí, a aby jste vy naopak dokázali být při realizaci svých cílů nápomocni těm slabším.
Na závěr mi dovolte popřát vám aby jste byli po celý rok zdraví a spokojení stejně jako vaše rodiny a vaši nejbližší.
Non enim vivere bonum est, sed bene vivere.
Je dobré nikoliv pouze žít, nýbrž dobře žít.
Seneca
Manželé právě zapíjejí příchod nového roku, když manželka náhle zesmutní.
„Co je, co se ti stalo?“ ptá se starostliví manžel.
„Ale, právě jsem si uvědomila, že mám všechny šaty od loňska,“ povzdychne si žena.