Motivační citát 30.9.2006
Vítej v novém dni. Zase začínáš přijímat vše dobré! Tak to taky vysílej!
ZŠ
Vítej v novém dni. Zase začínáš přijímat vše dobré! Tak to taky vysílej!
ZŠ
Denně vytváříš a přijímáš něco nového.
Tak to taky posílej dál. jsi tu k užitku všem ostatním.
Když to dodržíš, budeš se mít královsky.
Cesta k úspěchu je snadnější než ostatní cesty.
V jedné zapadlé vesničce žil bezmála stodesetiletý stařeček.
Doslechli se to novináři a za nějakou dobu už se u dědova domečku rojili jako včely. A ptají se dědy, jak to dělá.
“Za svůj věk vděčím našemu panu doktorovi,” skromně odvětil stařík.
“Než se od něj dočkám pomoci, vždycky mě přejde umírání!”
První dva roky jeho života učíte své dítě chodit a mluvit.
Pak strávíte dalších šestnáct let tím, že jim říkáte ať mlčí.
Tuzemská vína se dělí na stolní víno, jakostní víno, víno s přívlastkem (kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové a slámové víno), šumivé víno, perlivé, aromatizované a likérové.
Víno lze získat pouze z hroznů vinné révy.
Taky jste tomu přišli na chuť?
Největší řád ti poskytuje tvůj vlastní život.
To, co z něj uděláš, záleží jen na tobě.
Kirschner
Jen na tobě - to je věta.
Jen na tobě to je, co uděláš se svým životem.
Jen na tobě.
Jen na tobě zálež jestli budou všechny dny stejné jako byly.
Jen na tobě.
Nebo budou lepší?
Jen na tobě záleží jestli půjdeš po cestě k úspěchu.
Cigán a Ukrajinec spolu jedou v autě…… hádej kdo řídí??
No přece policajt.
Víte co chcete. Věřte v sebe a jednejte podle vašich měřítek. Nenechejte sebou manipulovat chválou nebo kritikou.
ZŠ
Kritika a chvála jsou nástroje manipulační hry. Ten, kdo potřebuje pochvalu od jiných a obává se jejich kritiky, je na nich závislý.
Kdo vás přehnaně chválí, chce vás většinou dostat jen na svou stranu.
Kdo vás nepřiměřeně kritizuje, snaží se odvést pozornost od svých chyb k vašim chybám.
Važte si ale upřímné pochvaly a upřímné kritiky. Je to nástroj, který vám umožní růst. Významn vám ten růst urychlí.
Je to součást cesty k úspěchu.
Chlap vyhazuje tchýni z okna a říká jí:
“Vidíš ty čarodějnice, jinej by tě zabil a já tě pouštím na svobodu. ”
Sedí zhulenej bobr na hrázi.
Přijde k němu zajíc a říká: “Hele, bobře, dej mi taky práska!”
Bobr mu dá jednou potáhnut a říká: “Tady, šlukni to a plavej až na druhou stranu řeky a teprve tam se nadechni, jo?”
Zajíc poslechne a plave a na druhé straně potká medvěda.
Medvěd si chce taky zahulit a zajíc mu řekne: “Tam, běž za bobrem!”
Medvěd se vydá za bobrem. Když se u bobra vynoří, tak bobr řekne s úžasem:
“Ty vole, zajíci, ty už to nehul!”
Strach, kterému se podíváš do tváře, ti nemůže vpadnout do zad.
J.Kirschner
Každý strach má svou příčinu.
Poznáte-li ji, můžete jít přímo k podstatě problému.
Můžete nahradit dosavadní řešení mnohem lepší alternativou.
Stojíte-li na kraji propasti a máte strach, nechoďte už dopředu.
Vyberte jinou cestu. Takovou, která vám umožní strach zahodit.
Třeba cestu k úspěchu.
V rodině má každý svůj svět. Každý je odpovědný především sám za sebe, svou svobodu a své štěstí.
Pane doktore, můžete mi doporučit nějaké jídlo, po kterém se mi zlepší nálada a nebudu mít takové deprese?
Ale jistě:
“Jakékoli jídlo podávané na Havajských ostrovech.”
Jeden z těch víkendů, který tak miluju.
Člověk se vykecá, naučí něco druhý, sám pochopí zase něco z toho co sám učí a ještě se pobaví s úžasnejma lidičkama.
Celý víkendový seminář (setkání úspěšných a těch co jsou na cestě k úspěchu) byl poznamenán událostí měsíce, tj. setkáním s Tomem Schreitrem (Velký Al).
Tenhle chlapík nám předvedl lehký odvar z DVSO (znáte z rubriky skvělá kariéra), převedl to celé na barvy, což bylo příjemné zpestření i pro mne, oblíbence softwarové verze.
Většina víkendu byla tedy výukou a procvičováním červenštiny atd. a dalších možností zjednodušení cesty k úspěchu.
Aby to nebylo tak fádní - tak část semináře probíhala jako vždy v přírodě.
Jak příjemná byla pro mnohé vzpomínka na věž hradu Svojanova, když jsme dorazili na místo.
To co vidíte uprostřed obrázku, ten malý skalnatý výběžek nad jezerem, to je místo školení.
Některým to nevadilo a přímo nad vodou si našli místo na práci (Tomáš Šklíba).
Bylo to ale i trochu romantické, proložené mými příběhy z onoho místa za onoho času (romantická láska v pubertě).
Nejde se pořád jen školit, taky se někdy musím normálně vypovídat.
Kluci byli chvíli na semináři taky (je důležité aby v hlavě měli od malička ten nával optimismu a bezpodmínečnou víru v úspěch), ale samozřejmě se nejvíc těšili na odpoledne.
Protože zábava je přirozenou formou života, nemohl jsem jim vzít ten pocit vzletu.
Taky jsem jim ovšem nevzal chuť na párek v rohlíku, z čehož mám výčitky ještě dnes.
Já se do příštího víkendu polepším…
Nejlepší věc co můžete udělat pro chudé, je nezařadit se mezi ně.
Jan Burský
Nezařadit se mezi chudé, to je heslo slovenského lídra.
A jak jsme tak nad tím s Tomem (už jsem o něm psal - velký Tom Šklíba - lídr východních čech) meditovali, tak jsme přišli na to, že je vlastně nejdůležitější dostat lidi z pásma nízkého nebo žádného příjmu. Když je dostatek kapříků, úplně jinak se člověku dýchá.
Taky má lepší myšlenky a optimističtější pohled na svět. A už pro to dýchání a ten fascinující pohled se má něco udělat. Myslím tím změnu. Změnu teda hlavně myšlení.
Protože když nic nezměníte, bude zítřejší den stejný jako včerejší.
A opravdu chcete mít budoucnost stejnou jako minulost?
Nebo ji chcete mít lepší?
Dobří nebyli poraženi proto, že byli dobří, ale proto, že byli slabí.
Brecht
Vžijte se do situace, že na sobě začínáte pracovat.
Najednou narážíte na situace, které jste dřív neprociťovali, ale teď musíte, protože to je součást změny.
Hodně lidí zde dojde do stresu, nemají najednou odvahu pokračovat.
Nebojte se a uklidněte se, udělali jste kroky vedoucí ke změně a je zapotřebí aby se uvedlo do chodu více věcí. Např. vaše myšlenky musí jít s vašimi činy.
Takže když se rozhodnete např. nekouřit, a opravdu od rána nekouříte, vaše myšlenky musí jít jasně ve stejném směru:
“Přestal jsem kouřit.”
“Vydržel jsem to.”
Všimněte si, že věty pro vaše podvědomí mají minulý čas. To proto, že vaše podvědomí je nejlepší computer, a vy jste právě zadali splněný úkol. Vaše podvědomí tedy bude brát vaše přestávání kouření jako hotovou a neměnnou věc.
A teď si ještě jednou přečtěte motivační citát a pochopíte proč jsem si tak jistý (předpokládám, že už jste si jistí taky).
Všechno v našem životě - každá zkušenost a každý vztah - je naším vlastním odrazem.
Jede starší paní tramvají a nad ní stojí děda a pořád bubnuje holí do podlahy.
Paní už to nevydrží a povídá:
“Musíte pořád třískat tou holí?”
“Musím,” odpoví děda, “já si připomínám, že mám vystoupit v Bubenči.”
“Já zase jedu na Malou stranu a taky tady neuchcávám.”
Když byla výrobním prostředkem půda, státy o ní bojovali. Dnes se vede zápas o talentované lidi.
Stan Davis
Cokoliv se naučíte, pomáhá vám ve všech oblastech vašeho života.
Nebraňte se, když vás někdo chce něčemu naučit.
Nemusíte pochopit všechno, ale můžete…
Nemusíte to umět dokonale, ale můžete…
Můžete prostě vše, stačí začít.
Cesta k úspěchu je skvělá a plná zábavy (zábava tomu budete zřejmě říkat až s odstupem času - ale věřte mi, že budete…:-))
Neúspěch nás učí, že porážka se dá přežít. Neuspět není ostuda. Ostuda je bát se vstát a zkusit to znovu.
Benjamin Barber
Mám rád lidi, co se nevzdávají.
Ne vždy se nm podaří uspět, ne vždy si vezmem k sobě ty pravé, ne vždy máme sami chuť udělat ty správné kroky.
Podstatné ale je nevzdát se.
Nikdy.
Žádný důvod není omluvou ke vzdávání se.
Protože cesta k úspěchu je skvělá.
Pacient na pohovce:
Když já mám takové ty návaly svědomí, pane kolego.
Ve dne to ještě jde, to si říkám, že nejsem určitě první doktor, co se vyspal s pacientkou.
Ale v noci to je nejhorší.
To slyším takový hlas, který mi říká:
Karle, Karlíku, vždyť ty jsi veterinář.
Na vlakovém nádraží hlásí rozhlas:
“Pozor pozor, vlak z Prahy bude mít 95 minut zpoždění!!”
Blondýnka vztekle dupne a říká:
“Sakra, skoro hodinu!”
Už víte co chcete změnit?
A už víte, že to asi vše nepůjde ze dne na den?
Nechci vás limitovat, kdo to dokáže, ať to udělá ze dne na den.
Pro ostatní trocha tipů:
- napište si co vlastně chcete změnit (tedy kompletní seznam na jednu stránku - a nebojte se připisovat další a další věci).
- pak si každou věc, vlastnost, schopnost atd., co chcete zlepšit rozepište na pět etap (typická ukázka: budu mít pořádek v dílně, 1.den - uklidím skříňky, 2.den - uklidím police, 3. den - uklidím stoly, 4.den - uklidím i podlahu. 5.den mám pořádek a čisto v dílně)
- pak už ty etapy jen splňte.
Tohle všechno znáš, tak proč si to Zdeňku musíš psát?
Jo už vím… (kovářova kobyla chodí bosa)
Na policejní stanici vtrhne cikánská rodina a všichni jeden přes druhého křičí:
“Ukradli nám lžíce!”
“A kvůli tomu jste se tak obtěžovali?” diví se náčelník.
Vezme si slovo Araňa a huláká:
“To nebyli ledajaké lžičky, byly to naše nejlepší - s nápisem Hotel Hilton!”
Zapomeňte na roli oběti a na chyby v těch druhých, postavte se na vlastní nohy a přijměte zodpovědnost.
Když mluvím o zodpovědnosti, ve skutečnosti mám na mysli sílu.
Lidé vidí většinou vinu v někom jiném, vyjímečně i u sebe, protože tak mohou jiné nebo sebe potrestat.
Být obětí je docela zábava - zodpovědnost se svalí na někoho jiného a zároveň se zbavíme nutnosti cokoliv měnit.
Pamatujte si jednu důležitou věc: nikdy nenesete zodpovědnost za něčí pocit viny.
Umíte si tu větu přeložit do kladné dimenze?
Pošlete mi ji -> zodpovednost@skvelyden.cz
Lichotky jsou jako falešné mince: ochuzují toho, kdo je přijímá.
Wells
Jdou dva důchodci po ulici a jeden se ohlédne za pěknou holkou.
“Francku, taky bys chtěl, aby ti bylo zase 20 let?”
“No, to určitě. Pro pět minut zábavy s nějakou buchtou chodit zase čtyřicet let do fabriky.”
Životu je možné rozumět jen zpětně - ale žít se musí dopředu.
Kierkegaard
Mnohdy opravdu nerozumíme, co se to kolem nás děje, intuice nás žene vpřed (a má pravdu, vůbec je dobré vnímat svoji intuici a řídit se jí) a my nechápem kam a proč.
Zblblí z televizních novin, kde slušného člověka neukážou ani omylem, nevěříme už skoro ničemu. A intuice si nedá pokoj a pokouší. A znovu a znovu. A my se bráníme. Protože nás učili jít s davem.
A tak šlapem s davem. A časem nám dochází co nám nedocházelo. A hlavně nám dochází, že jsme měli udělat něco…
A říkáme: “kdybych tehdy.., byl bych dneska…”
Můj spolužák Strejda (vkusná přezdívka podle příjmení) říkával:
“Kdyby kdyby, kdyby byly v řiti ryby, nemusel být v Jedovnicích rybník.”
Předejděte vašemu “kdyby” a žijte dopředu. Časem pochopíte, že většina změn, které uděláte vás opravdu posunou kupředu.
Zdá se, že dokonalost se nedosahuje tehdy, když už nelze nic přidat, ale tehdy, když se nedá nic odebrat.
Saint Exupery
“Pane doktore, poslední dobou se cítím nějak bídně.”
“A co já s tím? Máte nějaký pádný důvod žít?”
Den co den se nebojte mít skvělé nápady. To už víte, ale co je třeba zdůraznit, abyste ty skvělý nápady realizovali.
Říká vám někdo, že se nechováte konformně? Tak to oslavte další nekonformní zábavou nebo prací.
Opakem odvahy není totiž strach, opakem odvahy je konformita.
Čím víc jste stejní jako všichni ostatní, tím míň máte odvahy.
A odvaha je na cestě k úspěchu důležitá.
To takhle stonala v ZOO gorila. Nejdřív ji šel obhlídnout ředitel, pak veterinář a pak zvířecí psycholog.
Když se potom sešli na krátké poradě, bylo jasno. Gorila potřebuje goriláka.
“Nejsou peníze.” ředitel na to.
“Tak nám gorila nedá gorilátka", na to veterinář.
“A umře steskem", na to psycholog.
Tak dali hlavy dohromady a přišli na geniální plán:
“Hele,” povídá ředitel, ” Franta z údržby žije sám, co kdybysme mu jako to pořádně vysvětlili a přidáme mu tři sta, snad to projde, že by jako on…”
Tak jdou za Frantem a povídají:
“Hele Franto, ty bys určitě nechtěl aby umřela gorila, to víš, snížila by se návštěvnost, klesly by platy, možná by se i propouštělo. Víš, a přitom stačí tak málo. Že bys jako obšťastnil tu gorilu. Za tři stovky…”
“No tak tedy jo,” říká Franta, “ale mám tři podmínky. Zaprvé, nikdo se bude dívat, zadruhé, ostříháte jí drápy a zatřetí, ty tři stovky vám dám až po výplatě…”
Rosteme pouze tehdy, když se snažíme dostat dál, než jsou hranice toho, kde už stojíme.
anonym
Je důležité, abychom věděli, jak vypadá pohled z jiných očí, než z našich.
Já tomu říkám vystoupit z těla a kouknout se z padesátimetrového srázu dolů na sebe, co to tam dělám a jak to to tam dělám. Z padesátimetrového srázu proto, aby bylo zřejmé, že má jít o nadhled. Z té výšky taky uvidíte to, co nevidíte zezdola.
Člověka někdy ani nenapadne, že táhne sebou něco, co už nepotřebuje. Už vůbec jej nenapadá, že když to, co nepotřebuje odloží, bude mít možnost vzít do nich něco jiného.
Lepšího.
Aktuálnějšího.
Prostě něco jiného.
Tomu se říká taky růst.
A to je skvělá cesta k úspěchu.
Láhve, uzavřené korkovou zátkou, musí ležet tak, aby nedocházelo k vysychání zátky.
Optimální teplota skladu je 9 - 11 °C. Nejdůležitější je stálost teploty - nesmí kolísat.
Sluneční i umělé světlo vínu škodí. Také mu nesvědčí pohyb (neotáčet, nepřekládat, zamezit vibracím - například z motoru chlazení).
Tak hned na úvod se vypláču:
Udělal jsem chybu. Obrovskou chybu. Podcenil jsem význam akce Vinobraní. Jel jsem do Znojma autem.
Druhou věc, která už není tak tragická, a je to spíš rada, neberte sebou děti.
Děti se sice na takové akci výborně vyřádí - tolik kolotočů, nafukovacích skákadel apod. najdete snad už jen v Disneylandu, ale vinobraní se vám promění v klasickou pouť.
Vždycky když už si myslíte, že to vaše dítko nemůže zvládnout, najde se v něm síla a kolem vás něco, co ho ještě víc povzbudí.
Takže nebylo moc času a díky tomu příjezdu autem ani možností užívat si vinobraní. Osobně radím všem na vinobraní nejlépe na dva tři dny. Přijet, ubytovat se a ochutnávat hrozny vína, víno samé, ale hlavně, hlavně burčák. Tady se podával pravý burčák, z vína (ti co si koupili omylem burčák v srpnu někde u silnice, ví o čem mluvím).
Chvíli jsem tam honil po jazyku vzorky bílého i červeného burčáku a klobouk dolů před tou jejich šťavnatou úrodou.
Co mne ale opravdu nadchlo, byl stolek pana Chaloupky (na obrázku), který přestože šlo o vinobraní, neváhal nabízet pravou medovinu. A to s obrovským úspěchem. Pravou medovinu vidíte vzácně, většinou se prodává medovina s lihem. Tady teda byla pravá, dva roky zrající.
Nevím už kdy, ale tomuto lektvaru jsem přišel na chuť a stává se ze mne znalec medovin. Povídání o medovině a jejích účincích zde brzy najdete.
Co na závěr, vinobraní je skvělá akce a je dobré jí věnovat celý víkend. Znojmo je nádherné město, vinaří ví co nabídnout a překvapeni budete i tím, že k jídlu nejsou na stáncích jen klobásy a hotdogy, ale hlavně kvalitní pečínky, domácí řízky, živánská atd (tohle je prostě jeden z víkendů, kdy si spravíte chuťové buňky).
Dnešní motivace je asi jasná, ale přece jen si neodpustím přirovnání.
Vesmír je jako vaše možnosti.
Vždy jsou vám nablízku a nemají hranic.
Můžete začít okamžitě co chcete není nikdo (krom vás), kdo by vás limitoval ve vašich plánech a velikosti.
Historie je jako loterie, všichni mluví o tom, kdo vyhrál auto a nikdo o desetitisících těch, kteří mu auto svým losem zaplatili.
Valton
Sedí vnučka s babičkou v kuchyni, když se najednou vnučka zeptá :
“Babičko, kdo je to milenec?”
“Milenec, milenec!", vykřikne babička a žene se ke skříni, ze které vypadne kostra….
Budoucnost patří tomu, kdo věří v krásu svých snů.
Eleanor Rooseveltová
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Vaše sny - vaše projekty - jsou to co vás naplňuje. Není to jen splnění snu, je to i cesta ke splnění snu. Naplní vás každá maličkost, kterou zvládnete.
A jsou také věci, které neumíte, které umí někdo jiný. A které za vás někdo jiný udělá. Stejně jako to co umíte vy, uděláte za někoho jiného.
Každý z nás má své sny, a nikdo z nás neumí všechno. Potřebujeme přátele, kteří nás povzbudí, pomohou, tím co umí nejlépe.
Nebojte se zapojit ty nejlepší lidi z vašeho okolí do splnění svých snů. Pravděpodobně jim tím taky něco pomůžete splnit.
Psychiatr vyšetřuje pacienta a ptá se ho:
“Co by se stalo, kdybych vám uřízl jedno ucho?”
“Míň bych slyšel.”
“A co by se stalo, kdybych vám uřízl druhé ucho?”
“Hůř bych viděl.”
“Jak to?” ptá se psychiatr.
“Spadly by mi brejle.”
Jestli si nepomůžeme navzájem, kdo nám pomůže?
Barbara Mandrell
Chodíme kolem sebe a možná už jsme zapomněli, že budem šťastní, když uděláme šťastné ty okolo nás.
Ale na tohle bychom neměli zapomenout. To je totiž cesta k tomu aby jsme byli dál a výš. Nejen, že nás někdo potřebuje. Také my potřebujem. Není člověka, který by byl absolutně soběstačný.
Vzpomeňte si na to, kdy jste třeba ve škole spolupracovali na stavbě sněhuláka. Jediného vašeho, ale největšího v okolí.
Nebáli jste se týmové práce, protože jste byli nakonec všichni šťastní a spokojení. A ještě jste měli čas dělat něco dalšího. Objevovat. Padat. A zvedat se znovu na nohy. A ani vám nepřišlo, že kolem vás je tým. a že vám pomáhá - i smíchem i otevřenou podporou.
Nechtějte zpohodlnět a nechtějte ignorovat okolí.
Cesta k úspěchu je také sloužit si navzájem.
Kdykoli máte pocit, že jsou děti nezvladatelné, můžete najít útěchu v tom, že dokonce ani všemohoucnost našeho Pána nedosahovala k Jeho vlastním dětem.
Poté, co utvořil nebesa a zemi stvořil Bůh Adama a Evu.
Mezi prvními věcmi, o kterých mluvil jim také řekl: „Nesmíte!“
„Nesmíme co?“ zeptal se Adam.
„Nesmíte jíst zakázané ovoce!“ odvětil Bůh.
„Zakázané ovoce?
My tu máme zakázané ovoce?
Hele, Evo, my tu máme zakázané ovoce!“
„Kecáš!“
„Ne, vážně!“
„NESMÍTE jíst zakázané ovoce!“ zopakoval Bůh.
„Proč?“
„Protože jsem váš Otec a zakázal jsem vám to!“ odpověděl Bůh a sám si říkal,
proč neskončil s tvořením světa hned poté, co udělal slony.
Pár minut nato Bůh viděl, jak Jeho děti svačí jablko a rozhněval se.
„Neřekl jsem vám snad že nemáte jíst zakázané ovoce?!“ zeptal se.
„Ehm, jooo.“ Odpověděl Adam.
„A tak proč jste neposlechli?“ zeptal se Otec.
„Já nevím,“ řekla Eva.
„Ona začala!“ ozval se Adam.
„Neee!“
„Ale jo, začalas!“
„Nee!“
Jelikož v tu chvíli došla Otci trpělivost, potrestal je tím, že budou mít vlastní děti.
Tím momentem se stalo něco, co se dodnes nezměnilo.
Ale přece jen je v tomto příběhu útěcha!
Pokud se trvale a láskyplně snažíte předávat svým dětem moudrost a oni ji odmítají, nebuďte k sobě tak přísní.
Pokud i Bůh měl problém s výchovou dětí, kdo řekl že vy byste to měli mít snadné?
Od Zdeňky Růžičkové
Hladí si těhotná blondýnka před zrcadlem břicho:
“Doufám, že je to moje!”
Můžete celý život snít a můžete ty sny i realizovat.
Rozdíl je jen v jednom, snít se dá ve dne v noci ale pokud tomu nedáte tu energii, je to jen sen.
Zatímco s vaší energií se dějí divy. Stačí udělat malý krok a zjistíte, že splnit si sny není těžké. Stačí udělat víc těch malých kroků a zjistíte, že je to vlastně lehké.
Cesta k úspěchu je opravdu lehká.
Daň ze samostatného myšlení nebyla dosud zavedena jen proto, že by to byl příjem pro stát zcela zanedbatelný.
Laub
Povídají si v parku dva důchodci:
“Tak to vidíš, kamaráde. Dřív jsme se ládovali párkem v rohlíku a teď si můžeme dovolit jenom rohlík v parku.”
Váš duševní postoj, vaše myšlení, váš optimismus dokáže splnit vše, co vy si jen dokážete představit.
Spousta lidí když se jim dařilo, dovolila aby chamtivost vystřídala optimismus v jejich hlavách. Tito lidé, když se jim přestalo dařit (z jakéhokoliv důvodu) klesli na dno. Neměli v hlavě už optimismus ale jen porážku.
Kolik lidí padlo v podnikání a navždy se vzdalo? Kolik v osobnm životě?
Pojďme se ale podívat na ty, co se nevzdali. Ti co mají v hlavě kladný postoj, ti co věří, že všechno jde, když se chce.
Tihle nikdy nepadnou. Vždycky mají v hlavě motor optimismu, který z nich nedovolí udělat nic jiného než - zase - šampióny.
Mějte v hlavě víru sami v sebe, to je optimismus.
Bůh musí mít rád ptáky.
Jinak by jim nedal křídla, jako mají jeho děti - andělé.
Jednou večer se takhle policista postavil naproti jednomu baru a čekal, jestli po zavíračce chytne někoho pro alkohol za volantem.
Když začali z baru vycházet lidi, hned si všiml jednoho, který se doslova vypotácel a začal se motat mezi auty.
Vyzkoušel klíčky u pěti z nich, než našel svoje. Pak seděl pět minut na předním sedadle ohnutý pod volant a zápasil s klíčky.
Tou dobou už všichni ostatní hosté vyšli z baru a odjeli. Když konečně motor naskočil, policista neváhal a vyrazil kupředu.
Postavil se před rozjíždějící auto. Nechal muže vystoupit a fouknout do balónku. A nic! Policajt udiveně říká:
“Sakra, jak je tohle možné?”
A chlápek mu povídá:
“No, dneska sem byl jako volavka určený já.”
Jeden čeká, že se doba změní, jiný pevně uchopí ji a hned jedná.
Dante Alighieri
Měl jsem tendenci (prostě mne to tak naučili), čekat až budou nejpříhodnější podmínky. Takové to: jestli to tak má být, tak to tak bude.
Pamatuji se, že jsem dokázal ve své víře čekat celé roky (nepřeháním) až budou příhodné podmínky.
Pak jsem se teprve začal stýkat s těmi úspěšnějšími a poslouchal jsem je.
Zjistil jsem nejdůležitější věc svého života. Bylo to ono kouzlo, které dnes učím další, bylo to kouzlo síly nápadu.
V okamžiku, kdy máte nápad (nejlépe už několikátý nápad týkající se jednoho plánu), začněte okamžitě s jeho realizací. Zjišťujte jak ho můžete nejlíp realizovat a jak nejlíp prospěje světu. Bez ohledu na problémy pomáhejte vší silou realizaci svého “dítěte".
To neskutečné vzrušení ze hry, ta úžasná exploze síly ve vás, je ten nejlepší pocit jaký můžete zažít.
V létě jsem udělal společný projekt s Telefonicou O2. Pamatuji jak jsem byl nažhavený.
Večer po podpisu jsem byl nažhavený.
Nažhavený na to až ráno vstanu a budu sloužit lidem tím nejoriginálnějším způsobem.
Byla to ta exploze síly. A to jméno jsem jí dal já.
Ten pocit vám přeju zažít.
Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit.
“Mám pro Vás dobrou zprávu paní Novotná” říká doktor.
“Ale já jsem slečna Novotná” namítne mladá žena.
“V tom případě mám pro Vás špatnou zprávu.”
Šel jsem s dětmi na Nový hrad a nejenže zvládli ten výšlap s bravurou hodnou skauta z českého klubu turistů, ale ještě mne nutili zpívat cestou do kopce. Kdysi jsem je to učil, netušil jsem jak spolehlivou mají paměť.
Počasí bylo o víkendu opravdu jak vystřižené z časopisu o cestování. Sluníčko, žádný mráček, svěží vánek - prostě skvělé.
Dokonalé bylo i prostředí hradu. Vynikající výhled z věže do okolí i dobře vybavená mučírna. Taky děla byly naládována a připravena k obraně hradu.
Potom přišlo to nejlepší. Unavení obránci hradu přijali jednohlasně můj návrh navštívit i skvěle vybavený šenk ve stylu starého hradu (zde tedy Nového hradu).
A protože směrnice z Bruselu pamatovaly i na tyto místa, kde nerez kuchyně by působila jako pěst na oko, dostalo mne jak to hradní vyřešili.
Kdo má hlad, ten si může koupit klobásu (mraženou - jak ukládá směrnice), k tomu nafasuje dřevo, sirky a…
Ano, můžete si rozdělat oheň v hradním krbu a opéct si svoji klobásku. Jak romantické. Dvojčata šílely radostí. Kdepak se na tohle hrabe grilování. Opéct si na hradě v krbu klobásu, to je romantika.
Tento víkend bude na Novém hradě pravý jarmark (takže klobásy budou i z udírny) včetně šermířských soubojů a všeho co k hradu patřilo.
Pokud vezmete své ratolesti nebo jen sebe, doporučuji parkovat v Adamově a nádhernou stezkou se projít až k hradu (cestou zpět takto lépe vystřízlivíte z kvalitní medoviny na hradě podávané).
Vezměte si sebou velkou láhev, cestou totiž potkáte studánku s živou vodou (je krásně ledová, křišťálově čistá, lahodná a ještě si u ní počtete moudra).
Přeji i vám také tak skvělé počasí.
Kdo chce víc info jak se tam dostat - pošlete prázdný mail na hrad@skvelyden.cz
Pijí-li všichni z jediného pramene, mohou být všichni najednou otráveni!
Dnešní motivační citát nevypadá na první pohled moc motivačně. Ale je motivační, je motivací i varováním.
Motivací pro ty z vás, kdo si myslí, že jít s davem je bezpečnější. Je to stejná blbost, jako říkat, že v Praze je déšť menší, protože tam prší na víc hlav a kdyby se to rozpočítalo do průměru… :-)
Varováním pro sledovače TV. Jak snadné je ovlivnit názor lidí. Denním ukazováním zpráv o počtu zabitých američanů v tom či onom státě. Útržky vět vytržených z kontextu toho či onoho člověka, politika…
Formují nás. Teda ne všechny, jen ty co se dají, pod záminkou, že musí mít přehled, atd.
Nebojte se hledat vlastní prameny, v době internetu, kdy se ke kvalitním informacím dostanete jakmile chcete, je mrháním času nechat se programovat hromadně od jiných a bez užitku.
Hledání pramenů je cesta k úspěchu.
Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí příbalový leták na Aspirinu:
„ … držte (se) z dosahu dětí.“
Přijde starší pán do nočního klubu a říká bordelmamá:
“Dobrý den, mohla byste mi dodat nějakou mladou kočičku?”
Bordelmamá odpoví:
“Ale dědo, vždyť vy už to máte za sebou.”
Pán se na ni sklesle podívá a říká:
“Aha, a kolik jsem dlužen?”
Tak jak myslíte, tak žijete. Vždycky budete takoví jak myslíte. To co máte v hlavě, to jsou semínka, a to co zasíváte, to sklidíte.
Myšlení je počátek vaší víry. Víry v něco co dokážete (nebo opačně - když třeba myslíte že nedokážete). Jestliže v něco věříte, jdete k tomu jako ke splněné nebo prožité realitě.
Vždycky říkám lidem, že celá jejich realita jim nejdříve projde mezi ušima (tedy hlavou). Vše na co myslíte, postupně realizujete.
Tři blondýnky zůstanou samy na ostrově. Neví, co si počít, a tak tam tak sedí a sedí.
Vtom se jim zjeví víla a říká, že každé splní jedno přání.
Tak první blondýnka říká, že by chtěla být chytřejší, aby se odtamtud nějak dostala. Rázem jí ztmavnou vlasy, je z ní brunetka a ta neváhá, vrhne se do vody a z ostrova odplave.
Druhá blondýnka si přeje být chytřejší, než ta první. Stane se z ní černovláska, ta najde pár ostrých škeblí a s jejich pomocí nařeže rákos a vyrobí si člun, na kterém odpluje.
Třetí chce být ještě chytřejší, než druhá. Najednou se z ní stane muž a odejde po mostě.
Úspěšní si mohou vybrat, mohou být úspěšní i neúspěšní, podle toho jak jim to víc vyhovuje. Neúspěšní nemají volbu.
ZŠ
Čím víc umíte, tím si víc můžete vybírat.
Když budete umět více jazyků, máte několikanásobně větší šanci na dobrou práci než když je neumíte.
Někdy mne šokuje, když třicátníci a čtyřicátníci říkají, že něco se učit už není pro ně. Mají před sebou většinu života a jsou jen líní. V padesáti si budou stěžovat, že nemůžou sehnat práci.
Učte se všechno co můžete. Jazyky, řemeslo, obchodování, zkrátka všechno. Chcete si přece vybrat to nejlepší…
Otrok, spokojený se svým osudem, je dvojnásobným otrokem, protože v otroctví je nejen jeho tělo, ale i jeho duše.
“Musíte vědět pravdu, bohužel, vaše žena má před sebou už jen několik dní.”
“Nevadí, pane doktore. Když jsem to vydržel tolik let, tak to těch pár dní už nějak doklepu.”
Stále naříkáme, že máme málo času, ale žijeme tak, jako bychom ho měli na rozdávání.
Seneca ml.
Co vám dá víc, televize nebo procházka v přírodě? Takhle jsem se jednou zeptal na semináři a rozpoutala se diskuse o tom, jak je to či ono důležité.
V těchto situacích používám flipchart, nechám každého kdo si za svým názorem stojí, aby svůj názor napsal na stranu jednu nebo druhou (příp. pro nebo proti). Každý pak musí svůj názor obhájit před ostatními.
Nejlépe strávený čas je ten, kdy pracujete na své budoucnosti. Nikdy nezapomenu na den, kdy jsem každého na semináři pozval k flipchartu a nechal jsem ho tam napsat mou špatnou vlastnost (tentokrát nemuseli svůj názor obhajovat).
Byl jsem ten den na sebe hrdý. Dokázal jsem překonat ego (moje ego je ještě pořád větší než já) a uspořádat pro sebe zrcadlo pravdy. Přestal jsem se bát vidět své nedostatky. Těm lidem jsem byl vděčný, že mne nešetřili. Díky nim jsem na sobě mohl dál pracovat.
Zkuste to taky někdy, dostane vás to dál a ušetří spoustu promarněného času vám i vašemu okolí.
Proč cikáni kupují tamagoči?
Protože si myslí, že na něj dostanou od státu přídavky na dítě.
Jestliže nemáme úspěšnou minulost, není to důvodem, abychom neměli úspěšnou budoucnost.
Dreiser
Dnešek je zlomový den.
Pokud se vám do včerejška nedařilo, dnes začínáte novou část svého života. Dnes, ne zítra.
Dnes je jeden z těch dnů, na které nikdy nezapomenete, protože se vše mění k lepšímu.
Ode dneška se vám prostě “líp dýchá".
To je ta skvělá cesta k úspěchu.
Stoletého starce se ptají:
“Dědo, jak je možné, že na vás stále letí mladá děvčata?
Děda nic neodpoví, jen si lišácky olízne čelo…
Podíváte-li se na problém s nadějí a vizí svého cíle, neuvidíte problém ale příležitost.
ZŠ
Černoši s černými brýlemi rozřešili rasový problém: vidí bílé ve své barvě.
A vy vidíte problém jako příležitost. Vaše brýle jsou váš cíl.
Zkrátka, když někam jdete a víte kam to je a proč to je, nevidíte špatnou cestu, ale cestu k vašemu vítězství.
Blondýnka řídí auto a stěžuje si vedle sedícímu manželovi:
“Vidíš ty neukázněné chodce? Pořád se mi pletou do cesty!”
“Uklidni se a sjeď konečně z toho chodníku!!!”
Úsilí, s nímž skrýváme své chyby, by stačilo na to abychom se jich zbavili.
Antonioni
Příčiny chyb bývají obvykle nebezpečnější než chyby samy. A nejhorší na tom je, že skrýváním chyb vyvstanou na odiv právě ty hrozné příčiny.
Zkuste si napsat do diáře všechny vaše chyby.
Na každý den jednu.
A pod ni potom doplňte jak se jí zbavíte. Ale až napíšete všechny.
A každý den se jedné zbavte.
Mail pro ty, který chtějí pomoci (nebo se k tomu dotlačit jakoby slibem někomu jinému) chyby@skvelyden.cz - posílat jen do páteční půlnoci
Chlapík na veřejných záchodkách, kouká na souseda a ptá se:
“Proč máš na přirození vytetováno WY?”
“Víš, moje holka se jmenuje WENDY, no a když mi stoupne, tak je tam vytetováno její jméno.”
Po čase je stejnej zvědavej chlapík na veřejnejch záchodkách vedle černocha. Kouká a ten černoch tam má taky WY.
Zeptá se: “Hele, tvoje holka se jmenuje WENDY, viď?”
“Proč myslíš?", na to černoch.
“Protože tam máš vytetováno WY, a když ti stoupne tak tam budeš mít WENDY, ne?”
“Ne", nato černoch “mně když stoupne tak tam mám WELCOME TO THE YAMAICA AND HAPPY HOLIDAY”
V životě jste toho už hodně dokázali.
A ještě dokážete. Máte totiž výsledky. Zapomeňte na to co jste kdy nedokázali a klidně se pouštějte znovu a znovu do vašich úspěchů ať už v pracovním nebo osobním životě.
To je nejskvělejší cesta.
Statisticky je zjištěno, že na každého muže, který se dožije 85 let, připadá sedm žen - to už je ale, bohužel, pozdě.
Přijde 80-tiletý dědeček k sexuologovi a prosí o radu.
“Co mám dělat pane doktor, pokaždé když potkám na ulici půvabnou dívku, vyboulí se mi kalhoty a já se pak cítím trapně.”
“No a odkdy vás to trápí dědo?”
“Odjakživa.”
“A jak jste to řešil za mlada?
“No prostřihl jsem si díru v kapse a když mne to potrefilo, tak jsem ho stáhnul do strany dolů.”
“A co vám brání, abyste to dělal i dneska?” ptá se doktor.
“A vy si myslíte, že v tomhle věku mám takovou sílu v ruce?”
Skvělý víkend - tak to je nová rubrika a zároveň pocit, který zažil každý, komu nebylo lenošno zajet o víkendu do Kyjova.
Srdce každého kluka (my chlapi jsme pořád kluci) jasálo nad tou nádherou. K vidění byly samozřejmě motorky i jezdci. A přijeli ti nejlepší. Byl mezi nimi i Jim Redman (šestinásobný mistr světa v silničních motocyklech) a Ralf Engelhard (čtyřnásobný mistr světa v sidecarech).
Jedinou kaňkou bylo moderování besedy s Jimem Redmanem federální miss Ivanou Christovou. Její parketa bude spíš moderování přehlídky šatů.
Bombastická byla ale divácká kulisa. Pořadatelé dokázali připravit dokonalou trať i atraktivní místa pro diváky. A ti dokázali fandit!

Máme malé sny. I když si už myslíme, že máme velké sny, máme je pořád malé.
Naučili nás totiž skromnosti. Smůla je, že za tu skromnost spousta lidí schovává lenost.
Po bolševikovi nám zde zbylo v hlavách, že nemáme vyčnívat. A tak se spousta lidí bojí mít velké sny.
Ale jen ten kdo má velké sny, má velký a úžasný život.
Seberte odvahu a mějte velké a krásné sny. Nebojte se představit sami sebe jako nejúspěšnější v oboru, sami sebe ještě ve větším a hezčím domě atd.
Když míříte na měsíc, skončíte minimálně mezi hvězdama.
Dívá-li se některá žena často do zrcadla, nemusí to být ješitnost, ale statečnost.
Twain
Výtahem jede blondýnka a bruneta.
Najednou se výtah mezi patry zasekne a tak blondýnka začne křičet: “Pomóóóóc!".
Bruneta povídá: “Aby nás někdo slyšel, tak musíme křičet spolu..".
A tak blondýnka začne křičet: “Spoluuuuuuuuu!”
Zvyky dělíme na dobré, špatné a oblíbené.
Oblíbeným zvykem je například vítat nový rok.
Špatné zvyky, také zlozvyky, jsem nedávno, cestou na Kutnou Horu, slyšel probírat v rádiu. Rozesmálo mne, jak si tam ženy stěžovaly na to, že se muži dloubají v nose. Stál jsem zrovna na křižovatce a musím uznat, ženy si stěžují právem, zkrátka bylo na co koukat.
A teď ty dobré zvyky. Dají se charakterizovat jednodušeji. Jsou to zvyky, kterými jakkoliv posloužíte okolí. I jen obyčejný úsměv při pozdravu dokáže okolí nakazit a donutit také k úsměvu.
Pěstujte si dobré a lepší zvyky. Je to součást cesty k úspěchu.
Jdou takhle dva z krematoria a nesou urnu s popelem tchýně.
Mrzne a strašně to klouže.
Povídá jeden:
“Pieta sem, pieta tam - sypej ! ”
Dokonalost hodin není v tom, že jdou rychle, ale v tom, že jdou správně.
Vauvenargues
Stejně jako u hodin i u lidí je základem - jít. Stojící člověk se nikam nedostane.
Jdoucí člověk může jít rychle nebo pomalu.
Nejdůležitější je ovšem mít správný směr. Někdy se nám stane, že jdeme po cestě, která nikam nevede. A bývá to pro nás zklamání, protože na začátku jsme věřili, že jdeme po správné cestě.
Je dobré se vrátit a změnit cestu. Změnit třeba jen směr. Je důležité nepropadnout skepsi. Jedna cesta není stejná jako druhá. Na každé cestě se naučíte něco nového.
Mám rád nové cesty.
Skvělé cesty.
Cesty k úspěchu.
Včera jsem neměl Skvělý den. Kdo jste se včera přihlásili na tuto stránku, také jste ji nenašli.
Po tom jak jsem zde hned na začátku vychválil server pes.cz, kde jsme hostovali, to musím odvolat.
Včera jsem řešil proč nejede Skvělý den a byrokracii na kterou jsem narazil, jsem neviděl ani ve filmu.
Proto vyhlašuji konec čoklovi a jdu hledat jiný hosting.
Změna je život.
Změna musí jít k lepšímu.