Motivační citát 31.8.2006
Ve chvíli, kdy ztratíš sebedůvěru, vydáváš pevnost nepříteli.
Marden
Ve chvíli, kdy ztratíš sebedůvěru, vydáváš pevnost nepříteli.
Marden
Sebedůvěra - základní kámen každého, kdo chce něco dokázat.
Je důležité si věřit, už kvůli sobě samým a proto na ni já kladu obrovský důraz.
Na semináři pro NSE a VPN v září bude o sebedůvěře celý odpolední blok.
Věnujte své sebedůvěře pozornost jako by šlo o největší poklad.
Posílení sebedůvěry jsme vloni řešili po mailu a asi to není problém zopakovat (stačí poslat prázdný mail na sebeduvera@skvelyden.cz - odpověď není automatická, přijde hromadně do týdně, kdo na ni odpoví dostane další lekci sebedůvěry).
Lord provádí návštěvu svým zámkem a ukazuje své lovecké trofeje. Mezi hlavami je i hlava s podivným úsměvem.
“To je taky váš úlovek?”
“Ano. Tchýně. Do poslední chvíle si myslela, že ji budu fotografovat.”
Žádný velký člověk se nikdy nevymlouvá na nedostatek příležitostí.
Emerson
Příležitosti hýbou nejen světem, ale hlavně naším životem.
Jsou situace, kdy víme, že kolem nás jde příležitost. A my se rozhodneme, že ji nepotřebujeme. A to jen proto, že se neumíme dívat do budoucna, co nám to může přinést.A pak po čase se dostaneme do svízelné situace a říkáme si, kdybych tak tehdy…
Dnešní motivační citát je postaven tak, že se nemáme vymlouvat na nedostatek příležitostí, ale dal jsem ho sem hlavně proto, že je čas těm výmluvám předejít.
Ještě je čas.
Sedí voják na pařezu a cucá patronu. Najednou patrona bouchne a rotrhne mu pusu od ucha k uchu.
Jeho kamarád přiběhne, kouká na něj a řve:
“Ty blbče, ty se tomu směješ, ale mohlo tě to zabít!”
Na naše nejšílenější nápady nám skeptici odpovídají nesouhlasem a vymýšlením důvodů proč to či ono nepůjde.
Dělají pro nás skvělou práci.
Vyfiltrují se z naší blízkosti při uskutečňování našich “utopistických nápadů".
A nám se pak ty nápady realizují lépe.
Nebojte se nechat skeptiky bádat nad problémy, které nikdo ve skutečnosti řešit nebude, a uskutečňujte svoje nápady se stejně “trhlými nadšenci” jako jste vy.
Ideální žena je ta, která je vám věrná a zahrnuje vás péčí a něhou, jako kdybyste byl jejím milencem.
Achard
Nemocný leží v nemocnici, když k němu přijde muž v bílém plášti.
“Tak, kolik měříte?”
“Sto osmdesát šest centimetrů, pane doktore.”
“Nejsem doktor. Jsem truhlář!”
Svoboda znamená zodpovědnost, proto se jí většina lidí bojí.
Shaw
Lidé si myslí, že mít jistotu je lepší než mít svobodu.
Tahle myšlenka mne dostává hlavně ve spojitosti s jistotou pracovního zařazení. Je to o zkušenosti, taky jsem měl rád tu “jistotu". Taky jsem ji obhajoval. Až jednoho krásného dne skončila. Opravdu ze dne na den. Neměl jsem to jak ovlivnit. A pro bylo asi nejhorší, že jsem ten stav ještě dlouho nedokázal připustit. Pořád jsem čekal, že to bude jako dřív.
Naproti tomu svoboda vám umožňuje kdykoliv se rozhodovat a to opravdu svobodně.
Myslete při svých jistotách na zadní kolečka, ať nemusíte začínat od nuly jako já tenkrát. Dopřejte si tu svobodu už při své jistotě. Začněte si budovat už teď svou svobodu.
Jistotu svobody…
Malý hubený chlapík sedí u baru a asi hodinu zírá do svojí skleničky.
Najednou k němu přijde řidič kamiónu, vezme mu jeho drink a vypije ho.
Chlapík se hned rozbrečí.
“Ale jdi kámo, to byl jen vtip, koupím ti jiný, utěšuje ho řidič.”
“Ne, v tom to není. Tohle byl nejhorší den mého života. Přišel jsem pozdě do práce a tak mě vyhodili. Chtěl jsem jet domů, ale ukradli mi auto. Chtěl jsem si zavolat taxíka, ale zjistil jsem, že mi někdo ukradl peněženku. Tak jsem šel deset kilometrů domů pěšky a tam jsem našel svoji ženu s jiným mužem. Tak jsem přišel sem. A právě, když jsem se rozhodl se vším skoncovat, tak se tady objevíš ty a vypiješ mi můj jed.”
Nikdo není tak bohatý aby si mohl koupil vlastní minulost.
A každý je tak mocný, že ji každým okamžikem tvoří.
O jaké minulosti budete mluvit zítra? Jistě o té dnešní. A bude čím se chlubit?
Cesta k úspěchu je budování úspěšné minulosti.
Znáte moje heslo, buď budete příkladem nebo odstrašujícím příkladem.
Buďte géniové nebo talenti. Obě skupiny se mají hodně dobře.
Pak ještě teda existují další skupiny a podskupiny.
Ti musí jet v kolejích, které jim někdo jiný přichystal.
A rozdíl mezi hrobem a vyjetými kolejemi je jen v hloubce.
Buďte géniové nebo talenti…
Volají Američané Rusům, že vynalezli telefon do nebe, Rusové přijedou a vytočí dlouhé číslo, ozve se:
“Svatý Petr, prosím?”
Tak Rusové, že to byl omyl, zaplatí potom 100 dolarů a odjedou.
Druhý den volají Rusové Američanům, že vynalezli telefon do pekla. Tak Američani přijedou, vytočí dvě nuly a ozve se:
“Haló, tady Lucifer!” Oni se leknou, že to fakt funguje, a ptají se, co jsou dlužni za vyzkoušení.
“Jednu kopejku.”
“A proč tak málo?”
“To je místní hovor.”
Kdykoliv něco neodložíte, ale naopak začnete realizovat, dostaví se pocit úžasného uvolnění.
Je to tak, začnete dělat a zapomínáte na strach a podobný hovadiny.
A čím víc jste zahloubáni v té které práci, tím větší vzrušení z přicházejícího dokončení (úspěchu) vás ovládá.
A vzrušení to je vášeň.
A co děláte vášnivě děláte s radostí.
Přeji vám vášnivý den.
Jde chlápek po ulici, v ruce urnu a evidentně má skvělou náladu.
Usmívá se, poskakuje a píská si.
Vidí ho jiný a ptá se:
“Vy jste hroznej. Trochu úcty, ne? A vůbec, proč máte tak dobrou náladu?”
“To máte tak, to je tchýně. Celej život se flákala, nic nedělala. Tak teď si ji dám do přesýpacích hodin a bude makat jak barevná.”
Díkybohu máme někdy myšlenky větší než jsme sami. Díky tomu se dostáváme dál než jsme dnes.
Stačí kousek po kousku udělat něco navíc, aby se během kratšího či delšího časového úseku ukázalo co všechno jsme dokázali zlepšit a o kolik se máme líp.
Naše uši to můžou urychlit tím, že budou naslouchat jen těm, kteří už něco dokázali a přestanou poslouchat ty neúspěšné.
Jeden manželský pár zažil strašnou nehodu a ženina tvář byla ošklivě popálena. Podle doktora nebylo možné na tvář transplantovat kůži z jiné části jejího těla, jelikož byla příliš štíhlá.
Manžel samozřejmě nabídnul k použití svou kůži, ale jediné vhodné místo byla kůže z jeho hýždí, a proto taky požádal doktora o zachování diskrétnosti v tomto choulostivém případě.
Po úspěšném zákroku byli všichni ohromeni ženiným novým půvabem. Vypadala totiž mnohem přitažlivěji než kdy předtím.
Jednou když byla s manželem o samotě, chtěla mu poděkovat za to, co pro ni udělal.
“Miláčku, chci ti za všechno velice poděkovat. Nevím jak se ti odvděčím.”
“Ale s tím si nelam hlavu, zlato,” odpověděl manžel. „největšího poděkování se mi dostane pokaždé, když k nám přijede tvá matka a políbí tě na tvář!”
Tajemství silných spočívá v tom, že se neustále překonávají.
Barres
Bůh vás chraň před tím, aby jste někdy usnuli na vavřínech. Takhle vznikají odpadlíci a neúspěšní.
Překonávat každý den sám sebe znamená, jít stále dál k lepšímu obrazu svému. K dalším úspěchům, náskoku před “odpočívajícími” (jak elegantně jde nahradit slovo líný) a hlavně k neustálému růstu a sebeuspokojení.
Cesta k úspěchu je dlouhá, ale paradoxně už po chvíli si ji můžete vychutnávat jako nekonečnou cílovou rovinku s vámi na čele závodu.
Srdce udělá vždycky čáru přes rozpočet rozumu.
La Rochefoucauld
Dali nám to do hlavy ( a mnohým dodnes dávají) - předsudky.
Ani si to neuvědomujeme a používáme je k tomu, aby jsme nemuseli změnit své návyky (jsou to naše návyky nebo něčí jiné?).
Zbavit se jich je jednoduché, stačí se rozhodnout, že si vytvoříme na vše co nás zajímá, svůj vlastní názor. Právě bez těch předsudků člověk zjistí, že svět je lepší, když se prožívá jako originál.
A to je součást cesty k úspěchu.
Víte jaká jsou čtyři nejhorší slova, která vám může říct cikán?
Jsem tvůj nový soused.
Komukoliv si můžete stěžovat, že jste něco nedokázali. Jen vy sami víte, kde jste ani nezačali něco dělat pro změnu.
Komukoliv si můžete stěžovat na okolnosti, kvůli kterým jste vzdali něco, co jste začali. Jen vy sami víte, kde to byla slabost a kde opravdu byly důvody odložit realizaci.
S kýmkoliv se můžete poradit, ale jen člověk, který v tom kterém oboru něco dokázal, má pro vás hodnotu poradního hlasu. Ostatní jsou slabší než vy a nemají právo vám dávat své nezkušenosti.
Vaše cesta k úspěchu má pravidla. Přečtěte si ještě jednou motivační citát a určíte si je.
Jede Lord se sluhou na lov opic. Berou s sebou pytel, psa Kulekouse, palici a pušku. Sluha se ptá:
“Na co máme tu palici, Lorde?”
Lord: “Ta je pro plán A. Ja vylezu na strom, praštím opici, opice spadne do pytle, ty ho zavážeš a je to.”
Sluha: “A na co je nám pes Kulekous?”
Lord: “Toho máme pro plán B. Ja vylezu na strom, praštím opici, opice spadne vedle pytle. V tu chvíli vyrazí Kulekous, rafne ji za koule a přivleče do pytle.”
Sluha: “V tom případě nechápu, na co máme tu pušku.”
Lord: “Ta je pro plán C. Ja vylezu na strom, praštím opici, opice uhne, ja spadnu na zem. V tom případě okamžitě zastřelíš Kulekouse!”
Kůň jménem Čas táhne váš vůz. Měli byste jej řídit. Pasažérem ve voze je totiž váš život.
Zvláštní motivační citát, že? Vznikl v pátek. V okamžiku přípravy něčeho pro vás.
Je zapotřebí dotáhnout do konce ten projekt s timemanagementem. Musel jsem opustit myšlenku, že to půjde jen přes net, ale na to aby to šlo hlavně přes net myslím stále.
Zvláštností je, že ten počáteční projekt je nerealizovatelný zrovna z důvodů, které vás vedly k touze zvládnout svůj TM.
Takže stěžejní záležitost tohoto podzimu bude naučit vás (kteří to chtějí ) řídit vůz v němž se veze váš život.
Užívejte neděle. Váš relax je taky cestou k úspěchu.
Sedí dva blázni a jeden povídá:,,To je divné,že se ty ryby neutopí!”
,,Co by na tom bylo divného?Od čeho si myslíš,že jsou rybáři?Od čeho si myslíš,že jsou rybáři?Když je rybě nejhůře,tak ji vytáhnou na vzduch!”
Často je třeba větší odvahy k tomu svůj názor změnit, než za ním pevně stát.
Ch.F.Hebbel
Klapky na očích - to je syndrom těch, co stále vzpomínají a nechtějí vidět změny.
Prý bylo líp. Jasně že bylo, ale líp? Jenom ty možnosti co dneska jsou.
Já tvrdím, a dokazuji to denně výsledkama, že dnes je tak skvělá doba, že kdo jde s dobou (dělá změny) a nevzdává to každý den hned ráno, tak prostě uspěje.
Dnes je fantastická doba. opravdu může uspět každý.
Pokud se rozhodne uspět.
Přestaňte svůj úspěch podmiňovat a rozhodněte se uspět.
To, co máte právě teď, je tento okamžik.
Vzpomínky na minulost, plánování budoucnosti, to vše předčí jediná věc. A to je tento okamžik.
A my teď tím co uděláme rozhodujeme o tom, jaké budou další okamžiky.
Jak se budeme mít. V jakých podmínkách se budeme o okamžiku rozhodovat za měsíc, za rok.
Budou stejné?
Přeji vám, abyste tímto okamžikem udělali něco pro to, aby ty příští okamžiky byly jen a jen lepší.
Zamilovaný je ten, kdo je ochoten vsadit vše do hry lásky bez záruky na štěstí.
Robert Browning
Zajímavá práce je snadná a jsem si vždy jist jejím výsledkem.
Henry Ford
Zajímavá práce - to je tak úžasné sousloví, že už samo o sobě vzbuzuje zájem. Pokud je pro vás jakákoliv práce zajímavá, dojdete vždy k výsledku.
Výsledek není až na konci. Výsledky se dostavují den co den.
Mým včerejším výsledkem je dvouletá denní motivace, kterou dnes kolem sebe sypu bez zaváhání. A to je výsledek, před dvěma roky jsem neuměl motivovat lidi tak spontánně jako dnes.
A protože je to zajímavé vidět jak lidi kolem vás rostou, dělám to dál. A je to čím dál lepší. Jsem úplně nažhaven pomáhat dalším a dalším.
Buďte mezi nimi, vaše výsledky vás budou také bavit.
…která vám teda určitě zlepší náladu.
Je to fakt dobrý.
Tak vesele do nového dne…
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Nejen svaly, ale i možnosti nevyužíváme. Naštěstí se rozhodujeme zcela svobodně. Nebo to není naštěstí?
Kdykoliv máte příležitost, podívejte se kam vás to může až posunout v životě. A zkuste dohlédnout co nejdál.
Pak vezměte odvahu do ruky a…
Dál už psát nemusím. Optimisti si domyslí…a mají pravdu.
Pesimisti si taky domyslí… a mají tu svou pravdu.
Se kterou pravdou se líp žije?
Tak skvělou cestu k úspěchu.
A když je má on, mám je i já (ti co mne znají vědí, že já mám narozeniny víckrát do roka - miláčkové bohů se rodí vícekrát). A protože ukazuji vše co je dokonalé, tak vám musím ukázat co mi poslala kamarádka - dokonalé blahopřání:
Milý Zdeňku,
přeji ti k lvím narozeninám
štěstí v životě,
život ve zdraví,
zdraví v pořádku,
pořádek v hlavě,
hlavu čistou jak bílé mraky,
mraky zasloužené lásky,
lásku nebývale krásnou,
krásné dny skvělé,
skvělou každou chvíli
a chvíli času na naše setkání.
Jitka Šostá
…no a já jdu se skvělým dnem slavit….
… a pro vás je zde šlehačka na dortu - sleva na telefonování přes mobil (25 - 80%)
Po měsících příprav jsme spustili s Telefonicou O2 Czech Republic, GOLDLOGem a dalšími partnery nový projekt, který zvyšuje zisk a přitom snižuje náklady.
Je přístupný všem podnikatelům, firmám i jejich zaměstnancům.
Ušetří 25% - 80% nákladů spojených s telefonováním přes mobil.
Toto je guerilla marketing. Žádný multilevel, žádné omezení. Žádné náklady navíc (nedokupujete žádné zařízení apod.).
Jednou a provždy ochutnáte a zůstáváte při tom.
Přináší to každému spoustu dalšíchvýhod.
A protože dnes je narozeninový den, pojďme se o tom všem bavit jako o dárku.
Jen dnes a jen vážně. Prvních třicet osm jako dárek. A pro zbytek třicet osm procent sleva. To je taky skoro gratis. Dnes.
Takže mail, přes který můžete dnes projevit zájem i nezávazný (jméno, příjmení, firma, telefon) narozeniny@skvelyden.cz
V každém geniálním díle poznáváme své zavržené nápady a myšlenky.
Katka Zábojníková
Je skvělé když ty nápady poznáváme už podle toho, že jde o naše dílo.
Horší je, když stále odkládáme a tak z těch našich nápadů, které dotáhne někdo jiný, má užitek zase někdo jiný.
Dá se tomu předejít. Každý nápad si zaslouží abyste si ho zapsali. Na tohle jsou nejlepší počítače, protože to neztratíte. Čas od času zjistíte, že už máte tolik indicií, že můžete rozjet vlastní projekt.
Pokud má stabilní základ, získáte k němu i partnera. Čím pevnější základ, tím lepší partner.
Zítra má Skvělý den narozeniny.
A tak vám dám příležitost u jednoho velkého projektu být. S velkými partnery.
Tak zítra. Ráno.
P.S. svoje nápady si pište už dnes…
Nač se trápit? Nač říkat, že něco nedokážeme? Stejně všechno dokážeme. A nebýt těch řečí a odkládání, byli bysme dál.
Co byste říkali na to, kdybytvůrci vašeho prohlížeče (Firefox, IE, Opera) ještě dnes říkali:
Udělat něco takového, aby lidi mohli prohlížet stránky i s obrázky atd, je složité, ale jednou… snad…?
Za deset let se o vás může mluvit jako o Gatesovi. Pokud pro to začnete dělat něco už teď.
Brání vám v tom něco?
Pošťačka zvoní u dveří. Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem v puse.
Otřesená pošťačka se ptá: “Ehmm… Ahoj, jsou rodiče doma?”
Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí:
“Co myslíš? Jsou?”
V životě můžete udělat jen několik zásadních chyb.
Nezačít dělat změny (myslet si, že všechno bude už navěky fungovat stejně a vy budete mít to svoje jistý).
Vzdát to, když už jste začali dělat změnu.
A nakonec jedna z nejhorších chyb, poradit se s někým, kdo je “mimo mísu".
Věřte si a najednou zjistíte, že všechno se dá dokázat i po malých krůčcích.
Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění.
Tomáš Baťa
Jdu opravdu tam kam chci jít?
Každý je zodpovědný za svá rozhodnutí a za to jak a kdy je realizuje. Někteří se neumí rozhodnout vůbec. Za ty pak rozhodují druzí.
Někteří se rozhodují tak, že se vlastně nic nezmění. Stojí na místě, mnohdy na základě strachu z něčeho co nezažili.
A někteří umí udělat rozhodnutí a ještě u toho zariskovat. Ale je to opravdu riziko? Ve skutečnosti očekávají riziko a tím jsou schopni ho snížit nebo dokonce vyrušit.
A o tom to je, pokud si přejeme více úspěchů máme možnost toho dosáhnout.
Nejenže jsou kolem nás lidé, nejenže mají větší problémy než my, ale oni je navíc i řeší.
Vždycky se mi víc líbili lidé, kteří namísto řečí raději řešili situaci, ve které se ocitli.
Myslím si, že je máte taky raději.
A oni mají ještě raději vás, protože od vás se dozví navíc, že problém je příležitost.
Blondýna listuje telefonním seznamem:
“Novák, Novák, Novák…
teda, to je neuvěřitelný kolik ten člověk může mít telefonů.!”
Nejméně vysilující je spolehnout se na své vlastní síly.
Katka Zábojníková
Některé věci se mi stávají pořád dokola.
Jedna z nich je skoro šílená.
Mám geniální nápady (to máme všichni, jen se to někteří bojíme přiznat) a jejich realizace mnohdy vázne na tom, že tu syrovost nápadu předám někomu, kdo to má zpracovat do jedlé podoby. A nedochází mi, že to co já vidím úplně jasně, může být ve své syrovosti naprosto nepochopitelné pro jiného génia.
A já trpím zklamáním, že nápad, který mohl pomáhat (a vydělávat) leží ladem. A pohlížím na onoho jiného génia jinak, než na génia.
Dá se nějak předat představivost?
Nebo se má člověk v určitých úsecích opravdu spoléhat jen na vlastní síly?
Stojí dva policisté na tramvajové zastávce.
Jeden čeká tramvaj č.1 a druhý na tramvaj č.2. V tom přijíždí tramvaj č. 12 a jeden z nich volá:
„To máme štěstí, kolego, pojedeme spolu!“
Jestliže se chceš zalíbit všem, nebudeš se nakonec líbit nikomu.
Stendhal
Každý by měl znát své nejlepší schopnosti a těmi sloužit ostatním.
Jsou lidé, kteří by udělali cokoliv, jen aby se zalíbili. A nakonec… Klasik už to napsal.
Dejte najevo v čem jste silní a rozvíjejte ty schopnosti dál.
Dejte najevo, že víte v čem můžete prospět nejlíp a hlavně, že to rádi uděláte.
To je cesta k úspěchu.
„Náčelníku, proč si berete do lesa potápěčské brýle?“
„Protože je prý hodně hluboký.“
Svět je plný nadějných lidí, kteří umí pomáhat a kteří mohou lidem prospět.
Setkal jsem se s takovým člověkem. A zjistil tak na vlastní oči, že i sebeschopnější člověk, pokud nezná cíl své cesty, bloudí. Pomožte sobě i jiným tím, že se naučíte ptát co bude výsledkem celého života.
Nejen vy, ale i ti na kterých vám záleží se budou muset zamyslet.
Michael Swenson miloval plavání. Každý večer po škole chodil do bazénu, kde si jen tak pro potěšení plaval jedno tempo za druhým. Jak ubíhal čas, Michael dospěl do věku, ve kterém člověk skutečně potřebuje nějakou pozornost a uznání. A jakže dosahujeme my lidé uznání? Obyčejně tím že jsme v něčem dobří.
Michael se rozhodl, že vstoupí do světa plaveckých závodů. Ironií osudu je, že zrovna druhý den se v novinách objevilo oznámení, že se jeden takový místní závod koná. Michael se do něho přihlásil a pokračoval v tréninku. Byl to závod na osm kilometrů přes jezero. Michael zintenzivnil svůj trénink, měl jen čtyři týdny na to, aby se připravil.
Konečně nadešel den závodu a k Michaelovu překvapení se přihlásily stovky závodníků. Ke zvýšení nervozity navíc přispělo tisíc fanoušků povzbuzujících své favority.
Potom už byly dány potřebné instrukce, plavci se seřadili, padl výstřel ze startovací pistole a závod byl zahájen. Michaelova příprava a dřina se vyplatila. Po čtyřech kilometrech byl na čele. Pak ale zasáhla únava, která z nás ze všech dělá zbabělce. Černé myšlenky zaplavily Michaelovo myšlení. Co si to tady dokazuji? Stejně to nedokážu, usoudil Michael. Budu teď v klidu, poučím se a příště vyhraju.
Jakmile Michael zpomalil, zaútočil na něho plavec z druhé pozice. Na šesti kilometrech byli od sebe s Michaelem asi sto metrů. Michael ale znovu zabojoval. Chytil druhý dech, černé myšlenky šly stranou, odhodlal se k velikému výkonu. Rozhodl se, že musí dobýt vítězství a slávu. Na sedmi kilometrech byl ale druhý závodník za Michaelem už jen asi třicet metrů. Michael to věděl, a tak zabral ještě více.
Pět metrů před cílem pak ale druhý závodník Michaela předhonil a závod vyhrál. Oba závodníci se v cíli zhroutili, leželi v písku a snažili se popadnout dech. Potom se stalo něco zvláštního. Všichni diváci gratulovali vítězi k jeho výkonu, ale vzápětí obraceli pozornost k Michaelovi. Proč? divil se. Nakonec přece nevyhrál.
Paní která procházela kolem a neviděla závod ani závodníky, byla také zmatená. Chytila jednoho muže za rameno a zeptala se: „ Proč se všichni věnují tomu chlapci? Ten přece nevyhrál!“
Pán se k ní otočil a odpověděl: „ Michael by snadno vyhrál, jen kdyby mu nechyběla jedna ruka!“
Největší problém těch méně soběstačných (ekonomicky slabších) přátel je ten, že čas od času se najde někdo, kdo jim “pomůže".
Oni dostanou něco zadarmo, my si myslíme, že jsme jim pomohli a oni… čekají až zase něco dostanou.
Znám to na vlastní kůži.
Pokud chcete opravdu někomu pomoci, donuťte ho udělat první krok. Jestli neudělá další je to jeho věc, ale bude znát hodnotu, protože ji prožil.
Zeptáš-li se, budeš pět minut vypadat jako blbec. Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.
Napište mi důvod proč nemůžete být veselí.
A až mi to napíšete, připojte k tomu řešení (odbourání toho důvodu).
Nemýlím-li se, budete to tedy posílat veselí.
Takže prosím na veseli@skvelyden.cz.
Poděkujte si nastotisíckrát, splníte-li tento úkol.
Běží dvě dívky po poušti a za nimi lev.
Jedna dívka ještě úplně neztratila hlavu, a proto zpomalí, hodí lvovi do očí písek a znovu se rozběhne.
Lev zabrzdí, chvíli slzí, pak se dá opět do běhu a za okamžik je jim v patách.
Ta odvážná zase zpomalí a celá scéna se opakuje.
Když je lev dohání potřetí, naštěstí už dívky dobíhají ke stromu a ta rozhodná na něj šplhá. Jak je bezpečně v koruně, křičí na svoji společnici: „Tak dělej polez!“
Ale ta stojí se založenýma rukama pod stromem a s vychytralým úsměvem odvětí:
„Coby, já mu písek do očí neházela!“
Všechno se sčítá.
Když dnes něco uděláte (třeba jen zčásti), můžete to zítra přičíst k dalšímu kousku (zase třeba jen částečce) a tak dále až najednou zjistíte, že dílo je hotovo, případně dostatečně velké.
Konkrétní příklad. Tento web nevznikl přes noc. Každý den jsem napsal tři čtyři příspěvky a výsledek po určité době je skoro 3500 příspěvků.
Kdybych to měl psát najednou, tak to neudělám. Ale každou chvíli udělat kousek není namáhavé, naopak povzbudivé. Pořád vidím jak dílo roste.
Takhle se dá dělat všechno…
Přeji vám velké výsledky.
Jeden policajt hovorí druhému:
- Ty, neuveríš, čo som včera videl. Slepý chlap si čítal časopis.
- Ale nevrav, určite si iba pozeral obrázky.
Co je to velký život, když ne mladistvá idea uskutečněná zralým stářím?
Alfred de Vigny
Je to tak, hodně lidí zapomíná (raději) na všechno to, co chtěli dokázat. Je pro ně dokonce snazší říkat, že šlo o naivní ideály.
Tak přesně pro tyhle mám svou oblíbenou větu. Buďte rádi, že to takhle nevzdal Henry Ford. kdyby to vzdal a neuskutečnil svou ideu levných aut dostupných pro všechny, chodili byste dnes pěšky.
Pro ty ostatní, co ještě nic nevzdali mám jinou oblíbenou větu.
Dokážete to. Stejně jako ten Ford. Jako Baťa. Jako Gates. Jako vy…
Píše se sedmý červenec 2007, rok a týden od památné chvíle, kdy vstoupil v platnost Šimonovského silniční zákon, řidiči zvaný “Šizák".
Co se změnilo?
První měsíc po zavedení “Šizáka” Češi nasbírali miliony bodů a díky pokutám za “rychlou” jízdu mnoho z nich po zaplacení pokut klesá pod hranici chudoby.
Smutný a typický je případ Josefa K.
Jel 1.7.2006 po obci 50,001 km/h, byl zaměřen radarem, přišel o dva body a patnáct set Kč (čtvrtina důchodu). Zdrcen usedl do auta, plakal a sledoval tachometr, aby nepřekročil třicítku v Dlouhé Lhotě. Pro slzy neviděl, že obecní strážník Nováček (dříve třikrát trestaný pro znásilnění, loupeže a zpronevěru) stojí (celý den) na začátku přechodu pro chodce. K. „vyfásl“ pokutu pět tisíc a další čtyři body dolů. Pak se zapomněl připoutat a uvázat psa. Řidičák fuč, zadlužil se a spáchal sebevraždu…
Tři měsíce po Šizákovi končí bez papírů dva miliony řidičů a stát (včetně obcí) vybral na pokutách 105 miliard korun. Stavějí se nové silnice. Řidičské oprávnění si udržují jen bohatší občané schopní kompenzovat potřeby pokutujících.
Šest měsíců po Šizákovi mnoha uplácejícím docházejí úspory a po silnicích se prohánějí více méně pouze policisté. I jim však jdou především pěší strážníci ve službě po krku, a tak i oni pomalu přicházejí o právo řídit vozy.
Sedm měsíců: vázne zásobování potravinami a zbožím, mnoho pacientů umírá - chybějí řidiči sanitek. Autobusová doprava zcela zkolabovala, po Praze jezdí poslední dva taxíky. Lidé se rvou o tramvaj. Benzinky houfně krachují.
Devět měsíců: Češi dojezdili. O řidičák přišel Zdeněk Bambas, šéf dopravní policie. Papíry už nemá NIKDO! Kupují se koně, muly, osli a tažní psi. Na kopnutí kopytem zemřelo více osob, než je obětí dopravních nehod.
6. 7. 2007. Rozvášněným davem pěších pohanů byl upálen Milan Šimonovský.
Marně volal: “Obětujte Šizáka, ne mě!” ……………..
Od Pavlixe
Klíčem k veškerému úspěchu, který dnes máme, je:
Neptej se, čiň se.
Vikki Carr
Dnešní citát jsem použil hlavně pro jeho poslední slova.
Samozřejmě je dobré se ptát, je to o tom, že když máte informace neuděláte tolik chyb.
Zdaleka nejdůležitější je ale opravdu čin jako takový. Pokud svoje myšlenky myšlenky a nápady podpoříte akcí, jste na cestě k úspěchu.
Mami, koupíš mi zmrzlinu?
Zlato, jen proto, že spím s tvým otcem mi ještě nemusíš říkat mami.
A jak ti teda mám říkat?
Normálně. Milane…
od Jirky Palubjáka
Jistota není totéž co svoboda… jistota je ve skutečnosti opakem svobody.
Robert Kiyosaki
Čím víc hledáte jistotu, tím míń máte svobody.
Chcete-li svobodu, musíte se vzdát jistoty.
Například zaměstnanci chtějí jistotu, kdežto podnikatelé chtějí svobodu.
Chcete-li být úspěšní měli byste toužit spíš po svobodě než po jistotě.
Kapitán vyučuje policejní nováčky matiku:
“5-7+2=0, chápete?", ptá se.
Nováčci samozřejmě nechápou.
“Dobrá, vysvětlíme si to na příkladu: V autobuse jede 5 policistů, 7 jich vystoupí.
Kolik policistů musí nastoupit, aby v autobuse nikdo nebyl?”
od Arnošta Kotoučka
Kdo chce mít zisk, musí nést i náklady.
Tittus Maccius Platus
Někteří lidé si myslí, že mohou něco získat aniž by vložili. Takovým ukázkovým příkladem by mohl takto uvažující zemědělec. Na jaře by nechtěl sázet ale na podzim by chtěl sklízet.
To samozřejmě nejde. Jsou ale lidé, kteří si myslí, že by to jít mohlo.
Jim Rohn říká, že musíte umět jednu ze dvou věcí, buď umět na jaře sít, nebo se naučit na podzim žebrat.
Kéž by to všichni pochopili.
Je to spolehlivá cesta k úspěchu.
Nejkrásnější pocit zažívám, když se mi podaří odolat pokušení.
A když se mi to nepodaří, tak to také není k zahození.