Když se zdá být vše ztraceno, zůstává ještě Budoucnost…
(a ne náhodou s velkým B - jak bude ve skutečnosti velké, záleží na vás)

Někdy se i my, dospělí, chováme hůř než malé děti.
Bojíme se myslet pozitivně, natož to ještě vyslovit nahlas!
Na otázku: “Jak se máš?", říci: “Skvěle, výborně, vše se mi daří.”
Obáváme se, že dobré zprávy zakřikneme. A když už něco pozitivního vyslovíme, honem hledáme nějaký kus dřeva, abychom to pro jistotu třikrát zaťukali.
Co nám brání v tom, abychom byli pozitivní a přestali ťukat do dřeva?
Takže odteď?
To bude skvělé…
Mějte skvělý den!

Cítíme se šťastni pokaždé, když přijmeme sami sebe a když se snažíme proměnit své nedokonalosti.

Každé desetiletí člověka má své vlastní štěstí, naděje i vyhlídky.
J.W.Goethe

Když honíš dva zajíce, nechytíš ani jednoho.

Zastaví náklaďák na červenou, ke dveřím doběhne blondýna a zaťuká na okýnko.
Řidič ho stáhne a blondýna na něj:
“Jmenuju se Marie, jedu za vámi a koukám že ztrácíte náklad.”
Řidič jen zakroutí hlavou, padne zelená a on odjede.
Na příští križovatce se scéna opakuje.
Na třetí červené blondýna doběhne k řidiči, zaťuká na okýnko a zase:
“Jmenuju se Marie, jedu za vámi a koukám že ztrácíte náklad.”
Tam už to řidič nevydrží, stáhne okýnko a povídá:
“Já jsem nějakej Karel, je zima, jsme v Praze a já sypu sůl na silnici.”

Žádné rozhodnutí je také rozhodnutí. Neučiníte-li žádné rozhodnutí, udělají to za vás jiní. Naučte se za sebe rozhodovat sami.

Zkuste se na chvíli vzdát všech svých dřívějších představ. Včetně představy o tom, že jste v něčem nedokonalí.
Nebojte se, když budete chtít, můžete se k té své původní představě pak zase vrátit.

A teď si zkuste vytvořit novou představu o Vás. Představu o tom, že jste dokonalí.
Ve všech směrech. Já tomu říkám: Na co sáhnu, to mi jde.
Vidíte se jako úspěšní? Ano? Tak to je skvělé.
Tak už u toho zůstaňte, nevracejte se…

V lásce mizí všechna protivenství života.
Rabíndranáth Thákur

Armín Nágel jde po cestě a potká pohřeb. Uhne a v průvodu, který ho míjí, vidí svého přítele:
“Copak Tě to potkalo Leon? Manželka?”
Leon smutně prohodí: “Ne, manželka ne, tchýně.”
Nágel kývne chápavě hlavou a říká: “Taky dobrý…”

Opice se naučí skákat tak, že to zkouší znovu a znovu.

Váš duševní postoj je jediná věc, nad kterou můžete získat naprostou kontrolu.
Napoleon Hill

Kdykoliv vám něco chybí, nebojte se požádat o pomoc. Je to jednoduché, řekněte životu, co chcete, a dovolte, aby se to stalo.

Ztracený je veškerý čas, který neproměníte v jakoukoliv formu lásky.

Vola s největšími rohy vždycky obviní, že trkal.

Obklopte se lidmi, kteří vás podpoří, zejména když se vám do něčeho nechce. Oni vám pomohou růst.
L.L.Hay

Když si řeknete slovo odpuštění, co nebo kdo se vám vybaví?
Je něco, co jste někomu ještě neodpustili?
Nebo jste snad dokonce někdy řekli: …tak tohle ti teda určitě nikdy neodpustím…?
A je vám to k něčemu? Mimo to, že se vždycky užíráte, když si na to vzpomenete?
Táhne vás to zpět k minulosti.
Namísto toho aby jste tvořili budoucnost…

Nemusíte vědět jak odpouštět. Jediné co musíte udělat, je být ochoten odpustit. Vesmír se pak postará o to, jak.

Když kradl pes, potrestali kozla.

Pepíček píše rodičům dopis z tábora:
“Je tu hezky. Hodně jím a odpočívám. Buďte klidní a nebojte se o mě.”
P.S. Co je to epidemie???

Větru člověk nemůže poručit, ale může stavět mlýny.
Holandská moudrost

Vaše plány a cíle jsou víc než jen přání. Pokud je ve svém nitru stále živíte, zajistí vám také obranu proti jedům a bolestem doby. Je důležité své cíle vidět, i když jen v představách.

V nás samých svítí šťastná hvězda.

Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku.
“Proč to děláš?” ptá se jí.
“Abych byla krásná!” odpoví maminka.
Za chvíli si masku sundavá a dcerka se ptá: “Vzdáváš to?”

Spící kočka potkana nechytí.

Naše síly rostou, víme-li o nich.
Vauvenargues

Vlastní sílu poznáte díky překážkám, které dokážete překonat a díky příležitostem, které vytvoříte.
Chce to jen odvahu.
A tu vy máte.
Taky máte skvělý den.

Stanovujeme si cíle, ale už cesta k cíli je neskutečně skvělé dobrodružství plné úspěchů.

Co má blondýnka napsáno na stropě nad postelí?
Ach ach (to aby nezapomněla text)

Kdo spěchá, pije čaj vidličkou.

Naučte se rozpoznávat to lepší v přítomnosti a nestavte minulost přítomnosti jako bezpodmínečný vzor.
Caspar David Friedrich

Abyste byli úspěšní, musíte si vytýčit naprosto jasný cíl a zároveň přesný postup, kterým se chcete k tomuto cíli ubírat.
Teď hned…

Když si člověk něco zamane, dokáže víc, než by jeden věřil.
J.H.Pestalozzi

Zatímco všichni chválí páva pro jeho překrásný ocas, ptáci křičí: Podívejte se na jeho nohy a hlas!

Jeden jediný okamžik dokáže všechno změnit. A bude to vaše rozhodnutí, že to bude k lepšímu.

V životě je to jako na nebi, právě proto, že souhvězdí na jedné straně zapadají, musí nová na druhé straně vycházet.
Nebojte se opustit staré, uvolníte tím místo pro nové.

V každém dni našeho života je něco krásného a dobrého. A někdy také poetického.
Konstantin Paustovskij

Nám všem , kterým je mezi 20. až 60. lety…
Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít…
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo.
Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu.
Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy.
Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví.
Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku.
Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili…
Několik hodin jsme se mořili a stavěli trakaře ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali.
Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy .
Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat…
Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet.
Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!!
Spadli jsme ze stromu, řízli se, či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my!
Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout.
Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík).
I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko.
Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si…
Blahopřeji!!!

Brouk, který požírá zrno, bývá potichu.

Tak kdo to nepostřehl, máme nový odkaz na skvělé stránky. Babinet.cz - to je projekt, který mne po dlouhé době opravdu nadchl. Když říkám nadchl, tak to myslím vážně.

Jeho podtitul je “Vše pro ženy a dívky", ale já bych to nelimitoval. Je tam jedna úžasná věc, kterou by si i chlapi měli přečíst. Jsou to Otázky žen mužům. Považuji to za skvělý počin, aby se ženy dověděly, co si chlapi doopravdy myslí (a přitom anonymně). A zároveň možnost mužů k zamyšlení nad tím, co všechno vlastně berou jako samozřejmost a co všechno nevidí svýma očima.
Je to skvělá rubrika, takže mi to nedalo a s Jirkou Koubou (to je také technický tvůrce Skvělého dne) jsem se domluvil abych mohl taky odpovídat. První odpověď na otázky ženám si už dnes můžete přečíst (moji první odpověď, jinak těch odpovědí je tam už přes sto).

Nevím jestli psát dál, co tam všechno najdete, myslím si, že se tím má každý prokousat sám. Ono je to taky těžké, je tam tolik zajímavých věcí…

Takže moje doporučení: www.BABINET.cz

Život je možný pouze v pohybu.

Kdo se dovede rychle rozhodovat, rozhoduje se i za jiné.
Rozhodnost je ostrý nůž, který řeže čistě a rovně. Nerozhodnost je tupý nůž, který rve a trhá, a zanechává po sobě nečistý řez.
Říkejte ano nebo ne - málokdy snad.

Milujte! Milujte! Milujte!
A všechno ostatní vám bude přidáno.

Cizí prasklý džbán se zdá lepší než vlastní neporušený.

Dva čundráci jdou na tůru a míjí holku, která spravuje píchlý kolo.
Jeden se nabídne, že jí pomůže. Za chvíli dojede svýho kamaráda na kole.
“Ty jsi jí to kolo ukradl?”
“Ne. Dodělal jsem tu duši, ona si sundala kalhotky a prý, že si můžu vzít co chci.Tak jsem si vybral kolo.”
“Dobře jsi udělal. V těch kalhotkách bys vypadal jak buzík.”

Pohled zpátky a pak kupředu. To znamená poznat z minulosti úkol současnosti a cíl budoucnosti.
Bruno Apitz

Vaším velkým cílem by mělo být přátelství s celým světem.
Pak budete mít opravdu skvělý život.

Přátelství a láska potřebují důvěru, tu nejhlubší a nejopravdovější.

“Mami to maso je nějaké tvrdé. Můžu ho dát Bóbikovi?”
“Nemůžeš, tohle je náš Bóbik!”

Pospíchej pomalu a najdeš něco k snědku, říká chameleon.

Jediné, čeho bychom se mohli bát, je náš vlastní strach.
Franklin D. Roosevelt

Pamatujte, že strach je zbytečný. Jeho hlavní účinek je, že ošálí smysly a způsobuje, že se nám věci jeví jiné, než jsou.
Vypusťte ho ze života a budete se mít navždy líp.

Pravá láska je zažehnutý klid.

Nepočítej kuřata dokud se nevylíhnou.

Žena říká: “Tady to vypadá jako v chlívě. Nedá se nic dělat, jdem na to, tohle musíme spolu dát do pořádku. Špína se válí všude, kam se podívám, zítra bys byl bez spodního prádla, jestli to nedáme hned teď vyprat.”

On slyší: “Bla bla bla, JDEM NA TO, bla bla bla, MUSÍME SPOLU, bla bla bla, BEZ SPODNÍHO PRÁDLA.”

Od Jany

Světlo, které vidíš v tomto okamžiku, vybledne před silou záře, kterou spatříš, budeš-li kráčet dále kupředu.
Rámakrišna

Člověk je vždycky víc, než o sobě ví. Není něčím jednou pro vždy, je cestou.
Přeji vám, aby jste na to nikdy nezapomněli.

Žijeme jen v tu dobu kdy milujeme.

Zatímco zajíc spí, želva vyhrává závod.

Říká manžel manželce:
“Představ si, že na náměstí střílí nějaký blázen do lidí. Nechceš se tam jít taky podívat?”

Pro bojácného je vše ničím, pro odvážného málo je mnohým.
Jeremias Gotthelf

můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Slovo nemožné byste neměli nikdy vyslovovat. Je to uzavření brány (cesty) k dokonalému výsledku. Naučte se úžasnou otázku: Co musím udělat aby to bylo možné?. Případně Jak to mám udělat abych to dokázal?

Malé výročí.
Jak skvělý pocit.

Tak dnes v 18.19 hod to bude půl roku, co funguje SKVĚLÝ DEN na webu. Na hodnocení je asi ještě brzo, přesto Vám pár věcí musím napsat.

Je to jednak poděkování tvůrcům - ti co zde nebyli od začátku to neví. Tento web “na zakázku” jsem dostal de facto ke svým narozeninám. Nápad se zrodil v mé hlavě, ale bez pomoci týmu: Jirka Kouba* a Marvin , by nespatřil světlo světa v podobě jaké je a v rychlosti v jaké se to daří jen profíkům jejich formátu.

Další poděkování patří Vám - čtenářům. Kdybyste nechodili SKVĚLÝ DEN číst, nemělo by smysl jej psát.

Poděkování patří všem těm, co mi píší a posílají příspěvky ke zveřejnění. Pokud napíšete jméno, už víte, že zveřejňuji s uvedením autora. Omlouvám se těm, kterým jsem příspěvky nezveřejnil. Věřte mi, že to ale vždy mělo svůj důvod, posuzuji to vždy podle kvality obsahu a situace (spousta z nich čeká na zveřejnění).

Poděkování patří i lidem, kteří o nás píší (Novinky, iDnes atd).
Poděkování patří i člověku, který o nás mluví: moderátor, úspěšný businessman a gurmán pan Petr Novotný.

Poděkování patří i všem těm, o kterých ani nevím, že nás propagují.

Děkuji tedy všem, kteří sem chodí a jsou pozitivně nakažliví pro své okolí. Přeji Vám skvělé čtení.

*Jirka Kouba - mimojiné autor úspěšného webového projektu Babinet

Čím víc milujeme, tím víc žijeme.

Když se soudí husa, neměla by v porotě být liška.

V Treťjakovské galerii přivádí průvodce skupinu návštěvníků před velký obraz, na kterém je namalován malý stan, z něj trčí čtyři nohy – ty krajní nahoru palci, ty uprostřed nahoru patami.
Průvodce ukáže na obraz a říká:
„…a teď stojíme před známým obrazem, který se jmenuje Lenin ve Finsku.“
„Aha,“ zvolá jeden návštěvník, „už vím. To je ta salaš, kde žil soudruh Lenin, když byl ve Finsku ve vyhnanství.“
„Ne, to je obyčejný stan,“ říká ten průvodce.
„Aha,“ říká další návštěvník, „ty nohy palci nahoru, to jsou nohy soudružky Krupské, Leninovy manželky.“
„Pochopitelně,“ volá další návštěvník, „nohy soudruha Vladimíra Iljiče Lenina jsou ty mezi nimi, patami nahoru!“
„Ne, to jsou nohy soudruha Ordžonikidzeho!“ kontruje průvodce.
„A kde je potom tedy soudruh Lenin?“ ptají se všichni.
„No přece v tom Finsku!“

Silák se s radostí staví tam, kde to fouká nejsilněji.
Christian Morgenstern

Svůj mozek využíváe z deseti procent. K čemu slouží těch zbývajících devadesát?
Přemýšlejte o tom. Co se ještě můžete naučit?

Lidé vás hodnotí podle lásky. Podle jakékoliv lásky. Nebojte se milovat cokoliv.

Pokud má někdo problémy se sebemotivací a přepadají ho myšlenky typu – moje služby (zboží) nikdo nechce, špatně se to prodává, ve firmách nikdo není atd., běžte se podívat na pracák, abyste věděli, do čeho se ženete.
Martina Karpíšková

Za hluboké totality vejde do obchodu zákazník a říká prodavači:
„Soudruhu, potřeboval bych břitvu. Můžete mi nějakou ukázat?“
„Břitvy nejsou,“ řekne prodavač.
Zákazník odejde ale jiný zákazník se zeptá:
„Proč jste mu řekl, že nemáte břitvy, když támhle pod sklem je máte vystavené?“
„Kdo si myslí, že já jsem nějakej soudruh, tak ať se holí srpem!“

Kráva, která skáče, najde málo potravy.

Jak by řekl Standa Trotl: “Investigativní novinařina přináší výsledky!”
Ano, po všech těch nechutných článcích a pálení směnek přichází konečně pravda.
Standa si na byt nenakradl, Standa si ho vyzpíval.
Podařilo se nám (ve spolupráci s www.Ateo.cz) přijít na kloub největšímu únorovému skandálu.
Standa, Míla a Pája založili heavymetalovou kapelu a s ní objíždí české luhy a háje.
Po úvodním turné, kdy zcela beznadějně propadli s podbízivou skladbou “Myslíme to upřímně", se hoši konečně do strun opřeli jaksepatří a nyní dobývají hitparády s osvědčenými šlágry typu:
- S náma už to nevyhrajou
- Řekni kde ty kytky (růže) jsou
- Sliby se maj plnit aspoň o vánocích
a klasickou již skladbou od Paula Foxe (Pavla Lišky) Žoltyj parachod, kde chtějí zopakovat jeho triumf - 31.týdnů na čele mongolské hitparády.

Při rozhovoru s frontmanem skupiny Standou vyplynula na povrch důležitá informace:
Standa: “Je neotřesitelnou pravdou, a věřte mi, že je to pravda transparentní, že nebýt soutěže superstar, neskončili bychom ve Zlatém slavíku na 34512.místě (za nimi už skončila jen Anička Dajdou jejíž hlasy byly omylem připsány Karlu Gottovi), ale na mnohem lepším místě, myslím si upřímně, že i na prvním.”

Nezbývá než popřát hodně úspěchů a dobré umístění v soutěži Bagdádská politická píseň 2005

Ten, kdo se chce dostat k pramenům, musí plavat proti proudu.

Vyhlédněte ven, vzhlédněte vzhůru do věčnosti, vyjděte ze svého úzkého ohraničeného Já a pochopíte, že nejste ničím omezeni. Jen se nebát to zkusit.

Jediný způsob jak si pořídit opravdovou lásku za peníze, je pořídit si psa.

Stojí takhle devadesátiletý stařík u úřadu vlády s transparentem:
„Děkuji Stanislavu Grossovi a jeho vládě za krásné dětství.“
Vyleze ven mluvčí vlády a povídá staříkovi:
„Poslouchejte, vždyť vy když jste byl dítě, tak pan Gross ještě nebyl na světě!?“
„No právě, za to děkuji.“

Kdo chce mít vejce, musí snášet slepičí kdákání.

Hranice úspěchu nejsou vymezeny, pokud si je sami předem nepostavíte.

První krok k úspěchu je jasné poznání, že neexistuje žádná náhoda, žádný osud, který by se nedal změnit, žádná nevyhnutelná karma, žádná předepsaná životní cesta, žádné předem určené trápení, ale poznání, že život není nic jiného než výsledkem našeho chování a myšlení.

Nic nevábí lidské srdce jako láska.
Sv.Kateřina Sienská

Vrátí se Pepa z práce dřív a přistihne svou ženu in flagranti se sousedem. Vjede do něj vztek, neudrží se, začne křičet:
„Tak ty takhle, ty mrcho líná. V obchodě na rohu dostali kakao a ty se tady válíš v posteli?“

Jakákoliv tragédie se může obrátit v nejvyšší dobro, pokud k ní přistupujeme tak, aby nám mohla pomoci růst.
L.L.Hay

Když odpustíte a zapomenete na to, co vám kdo udělal, nejen že z vašich ramen spadne obrovské břemeno, ale také se vám otevře možnost skutečně se mít rád.

Pravá láska začíná tehdy, když nečekáte nic nazpět.

Šel jsem takhle jednou večer po parku, hrozná tma… a najednou jsem šlápnul na mužský zadek.
A ozval se mi ženský hlas:
“Děkuji.”

Chcete-li cokoliv změnit, musíte nejdřív vyšlapat nové cesty a vyjet nové koleje.

Jste připraveni změnit své názory a své myšlení? Tak na co čekáte? Začínáme…
Ze všeho nejdřív se na sebe začněte dívat jako na dokonalou bytost.
Máte celý den na to, aby jste si to zapamatovali.

Nikdy nezapomeňte odevzdat křivdu formou odpuštění. Hříšníci se s tím srovnají lépe než vy.

Nepije to, nejí to a přesto to roste. Co je to?
Ceny!

Mnohé z toho, co přitahujeme do svého života, se nám dostává kvůli něčemu, co sami do světa vyzařujeme.
M.Voráč

Zanechte včerejšek za sebou a nemarněte více čas rozebíráním chyb a omylů, které vám možná zkazily den. Skončily a jsou pryč.
Vzdejte díky za nový den. Den ničím nezkažený.

Bránu srdce nám neotevře žádný úplatek nebo protekce, ale pouze láska. Přirozená, bezpodmínečná láska.

Modlí se Karel večer před spaním:
Pane Bože, já chodím do práce každý den a dřu 8 hodin, zatímco má žena je jen doma. Chtěl bych, aby rozuměla, co musím vytrpět každý den. Prosím tě, vyměň na pár dnů její tělo s mým. Amen.”

Pánbůh díky své nekonečné moudrosti zázrak udělal.
Příští ráno se vzbudil Karel v ženském těle.
Udělal snídani, vyvenčil psa, vzbudil děti, připravil jim oblečení, připravil jejich oběd a odvezl je do školy. Potom jel zpět domů, vyzvedl věci v čistírně, stavil se v bance pro peníze a pak jel na velký nákup. Doma uklidil celý nákup, vyčistil kočce krabici a šel vyvenčit psa.
Již bylo 13.00 a on pospíchal ustlat postele, odnést špinavé prádlo, trošku oprášil a zametl podlahu v kuchyni. Pak jel do školy vyzvednout děti, kde nastala debata s dětmi o učebnicích nutných k vypracování úkolu a které byly zapomenuty ve škole. Když konečně dorazili domů po několika cestách zpět do školy, připravil jim mléko a chleba a dohlédl na to, aby děti začaly s úkoly. Během času vytáhl žehlící prkno a současně se díval na televizi.
Teď už bylo 16.30 a čas přípravy večeře. Poté co se najedli, uklidil ze stolu, uklidil kuchyni a spustil myčku nádobí. V době kdy šla jeho partnerka ven se psem, připravil dětem koupel, poskládal čisté prádlo, naládoval další pračku a dohlédl na to, aby děti šly do postele.
Ve 21.00 byl naprosto vyčerpán a ačkoliv jeho denní činnost ještě nebyla zcela hotová, šel si Karel lehnout. V posteli očekávala jeho partnerka milování.

Další ráno se Karel vzbudil a ihned padl u postele na kolena a modlil se k bohu: “Prosím, prosím Bože, přeměň to zase zpátky, byla to chyba závidět mé ženě možnost být doma přes den.”
Pánbůh díky své nekonečné moudrosti odpověděl: “Cítím, že jsi se ponaučil, rád to zase změním, ale musíš počkat 9 měsíců, protože jsi si včera nevzal antikoncepci a tak jsi otěhotněl…”

Svět ovládáte jen vy. Jste v bezpečí.
L.L.Hay

Abyste dokázali změnit svou podvědomou mysl (přejít k pozitivnímu myšlení), potřebujete mít uvolněné tělo.
Zbavte se proto napětí. Nechte odplynout své emoce.
Přejděte, respektive přelaďte se, do stavu otevřenosti.
Buďte přístupní.
A teď si přečtěte ještě jednou motivační citát dnešního dne.

Láska je nejlepší učitel.

Superpočítač stál na konci montážní linky Supertovárny.
Zrovna k němu přišla exkurze. Manažer přistoupil k počítači, aby předvedl malou ukázku.
“Tohle je Superpočítač. Dá vám inteligentní a správnou odpověď na jakoukoliv otázku, kterou mu položíte.”
Jeden chytrák (v každé skupině nějaký je) vystoupil z řady a do mikrofonu Superpočítače povídá:
“Kde je můj otec?”
Ozvalo se hučení a cvakání, zablikala světýlka, a vyskočila kartička s nápisem:
“Rybaří na Otavě.”
Chlápek se začne smát:
“Hahaha, to byl chyták. Můj otec je už deset let po smrti!”
Manažer neztratí hlavu a povídá:
“Je mi líto, že nejste spokojen s odpovědí, ale víte, že počítače jsou velmi přesné. Zkuste svůj dotaz formulovat jinak.”
Chytrák to zkusil:
“Kde je manžel mé matky?”
Počítač zase zablikal, zacvakal a vypadla kartička s textem:
“Mrtvý. A tvůj otec pořád rybaří na Otavě.”

Nesnažte se změnit své přátele. Snažte se změnit sami sebe. Tak své okolí změníte nejlépe a nejrychleji.

Život je velmi jednoduchý.
Každý z nás si vytváří vlastní zkušenosti. To, čemu věříme, se stává naší pravdou.

Milovat znamená najít ze všeho východisko.

Chlápek, který smrděl jako lihovar, se těžce svalil na sedadlo v metru vedle jednoho kněze. Měl flekatou kravatu, stopy jasně červené rtěnky po tvářích a z půlky plnou láhev ginu čouhající v kapse. Vytáhl značně zmuchlané noviny a chvilku v nich četl.
Pak se ptá kněze: “Otče, nevíte, co způsobuje artritidu?”
“No, myslím, že nadměrná konzumace alkoholu a nevázaný sexuální život.”
Opilec se s divným výrazem vrátil k novinám a pomrmlával si něco o nepochopitelných věcech a osudu.
Kněz chvilku přemýslí o tom, co řekl, a pak se opilcovi omlouvá:
“Víte, nechtěl jsem být tak tvrdý. Jak dlouho máte artritidu?”
“Já ji nemám, ale tady píšou, že ji má Papež.”

Kůň měl v dobách, kdy ještě sloužil Nefritovému císaři v Nebeském paláci, nádherná křídla.

Mohl se prohánět po obloze, plavat v oceánu i běhat po zemi. Byl arogantní a domýšlivý a urážel ostatní zvířata.

Jednoho dne dostal příkaz, aby doručil zprávu Dračímu králi Východního moře. Před branami paláce ho zastavila královská stráž a kůň se velmi rozhněval a v zuřivosti kopnutím jednoho ze strážců zabil. Když se o tom Nefritový císař dozvěděl, rozzuřen jejich opovážlivostí, nařídil, aby koni uťali křídla a aby jej zasypali obrovskou horou.

Kůň trpěl pohřben horou dvě stě let. Jednoho dne tudy procházel předek všech lidí. Když kůž zaslechl jeho kroky, začal volat, že by si přál celý svůj život zasvětit službě lidstvu. Prvnímu člověku se koně zželelo a pomocí kouzla jej osvobodil. Na důkaž vděčnosti se kůň dal cele do služeb člověku, oral pole, nosil náklady a udatně bojoval v bitvách. Když pak byla vybírána zvířata pro znamení zvířetníku, lidé jej doporučili Nefritovému císaři jako jedno z prvních zvířat. Císař jejich přání neprodleně vyhověl.

V okamžiku, kdy se věnujete pozitivním myšlenkám a tvrzením, jste vykročili z role oběti. Už nejste bezmocní. Přiznáváte si svou sílu.
L.L.Hay

Existuje jedna úžasná věta, kterou můžete kohokoliv naučit. Nejdřív ale sami sebe.
“Láska, to jsem já.”

Láska dává a nic nežádá, přijímá bez vzdoru, odpouští bez váhání a trpí jen pro svou vlastní nedostatečnost.
Peter Lippert

Žena: Dala bych si chipsy.
Muž: Nejez to, zase budeš brečet, jak vypadáš.
Žena: Jak vypadám?
Muž: No jak bys vypadala.
Žena: To se tě právě ptám. Ptal ses mě, jak vypadám.
Muž: Já že se tě ptal? Mně je to přece jedno.
Žena: Tobě je jedno jak vypadám?
Muž: Ale není mi to jedno, co furt máš?
Žena: Já nic nemám, jen že jsi říkal, že blbě vypadám.
Muž: Cože jsem říkal?
Žena: No že blbě vypadám.
Muž: To jsem neříkal, vždyť víš, že se mi líbíš.
Žena: Jak moc?
Muž: Co jak moc?
Žena: Jak moc se ti líbím?
Muž: No normálně - moc.
Žena: Tak normálně nebo moc?
Muž: No moc, no.
Žena: A jak moc?
Muž: Šmarja moc moc. Necháš mě dívat?
Žena: Já tě ruším? Tak já tě ruším a blbě vypadám, že jo. Já tady taky nemusím být.
Muž: Mlčí (Nemusíš).
Žena: Ty mlčíš? Takže tu nemusím být?
Muž: Cože? Ale jistě že tu musíš být.
Žena: Musím? Tak já musím? Jistěže musím! Kdo by ti pral a vařil, že?
Muž: Ale přece víš, že tě miluju.
Žena: Nevím. Jak to mám vědět? Jak mě miluješ?
Muž: (Montoya se tlačí na Schumachera) Co? Cože? Jo, miláčku, určitě máš pravdu?
Žena: Jak cože? Ty mě vůbec neposloucháš!
Muž: Počkej prosím tě chvíli. Jedou 49 kolo, ještě tři a budeme si povídat.
Žena: Musím ještě žehlit.
Muž: Tak běž žehlit.
Žena: Jistěže, já můžu jít žehlit a ty se budeš dívat.
Muž: (Úpění.) Tři kola miláčku, tři kola, potom klidně vyžehlím já.
Žena: Jistě, ty určitě vyžehlíš. Ty něco uděláš. To bych se dočkala. Kdy jsi tady naposled něco udělal? C-O-K-O-L-I-V.
Muž: Nikdy.
Žena: No jistě, to jsi celej ty.
Muž: Dáš už pokoj, prosím tě? Za chvíli bude konec.
Žena: Ne za chvíli. Hned je konec. Mám toho dost. Jdu pryč. Nebudu utrácet svý mládí s někým, jako seš ty.
Muž: Cože nebudeš utrácet? Mohla bys prosím tě chvilku mlčet?

Muž odevzdaně vstává, přináší z kuchyně chipsy a podává je ženě. Žena naštvaně bere pytlík a cpe si do pusy plnou hrst chipsů.

Žena: Myslíš, že jsem tlustá? Asi bych to neměla jíst, co?
Muž: Zoufale chytá hlavu do dlaní…

Hrajte svůj život naplno. Diváci vašeho života, kteří si platí vstupné, to vždycky ocení.

Spousta lidí, dřív než se pustí do díla, vymýšlí, co všechno nebude fungovat, kde bude problém, atd. A současně jsou schopni vymýšlet proč ten problém nebude možné vyřešit.
Úspěšní řeší problém až když přijde. A on většinou nepřijde.
Přeji vám, aby jste byli ti úspěšní.

Bohové dali člověku dvě ruce, aby je neobtěžoval s každou maličkostí.

Sedí v krčmě japonec, američan, angličan, francouz a čech.
Japonec plivne na američana a ten mu povídá:
“To jsi neměl, jdeme ven!”
Zvenku je slyšet bum, prásk, třesk, vrátí se jen japonec a říká:
“To bylo karate. Od nás. Z Japonska.”
Japonec plivne na angličana a ten říká:
“To jsi neměl, jdeme ven!”
Zvenku je zase slyšet bum, řach, třesk, vrátí se jen japonec:
“To bylo kendo. Také od nás. Z Japonska.”
Potom plivne na francouze a zase jdou ven.
Zase je slyšet: bum, bác, prásk, vráti se japonec a říká:
“To bylo džudo. Taky od nás. Z Japonska.”
Když plivne na čecha, ten taky říká:
“To jsi neměl, jdeme ven!”
Zvenku se ozve jediný třesk! Vrátí se čech a říká:
“To bylo taky od nich. Z Japonska. Hever z Mazdy…”

Odkládáme-li lásku k sobě samým na dobu, kdy budeme dokonalí, promarníme život.
Už jsme dokonalí - právě tady a právě teď.
L.L.Hay

To co si naplánujete se plní. Je to jako objednávka v restauraci.
Sedíte u stolu, číšník si píše co chcete. Pak čekáte a vůbec vás nenapadne ptát se Jak to dělají? nebo Co tam dělají?. Prostě víte, že to dostanete.
Stejně tak je to s kuchyní vesmíru a vašimi přáními. Splní se v pravou chvíli na pravém místě.
(Pokud to nevzdáte a nepůjdete si objednat někam jinam něco jiného)

Mladý žid se chce ženit. Přijde do rodiny, ale rodičům řekne, že nechce kupovat zajíce v pytli. Že ještě před svatbou chce vidět nevěstu, jak ji pánbůh stvořil.
Rodiče váhají, ale protože se jedná o dobrou partii, nakonec svolí.
Mladík si se zájmem dlouho prohlíží nahou nevěstu a pak rozhodně prohlásí:
“Nevezmu si ji, nelíbí se mi její nos!”

Vyhýbejte se přátelství s alibisty, ušetříte si tím jejich “rektální alpinismus” až budete nejlepší.

Život není nic jiného, než výsledek našeho myšlení a našeho chování.

Mějte druhé k tomu, aby nezapomínali. Dávejte jim, co si sami přejete.
(Byl bych docela rád, kdybyste mi napsali, co dáváte lidem, protože si to sami přejete - napište i v případě nejasnosti nad dnešními větami - známá adresa zdenek@skvelyden.cz)

Jestli si myslíte, že ve vztahu s člověkem, kterého milujete, něco objevíte, tak jste vedle.
Skvělý vztah budete mít, když do toho vztahu půjdete s tím, že něco vytvoříte.

Tak jsem zase slyšel větu o tom, že jsem “klikař".
A zase mne to rozesmálo.
Málokdo ví, že “klika” se dá objednat.
Je k tomu zapotřebí vytrvalost, nadšení, jasný cíl a udržení směru.

Ale já jsem se včera dověděl, že jsem klasický “klikař". Typický lev (znamení). A mám to v osudu. A ještě spoustu dalších vět.
A když jsem se dost nasmál, tak jsem použil přirovnání.
Abych to objasnil.
Vzpomněl jsem si na to, jak jednou při olympiádě nebo mistrovství světa vyhrál Jan Železný - oštěpař. Seděl jsem v jednom restaurantu odpovídající obecní skupiny a poslouchal místní pivaře, jak mu fandí.
A když vyhrál, když mu dávali na krk medaili, tak někdo řekl: “Ten má ale štěstí!”
Celá hospoda přitakala.
Sborově: “Ten měl ale štěstí!”
A já jsem málem dostal přes ústa.
Protože jsem pivařům řekl, že jde o zasloužený úspěch a že je hloupost říkat o štěstí někomu, kdo se na to celý léta připravoval.

A tak je to s tou “klikou” pořád.
Lidi vidí úspěch, ale nedokážou si ho spojit s přípravou.
A tak jsem pro ně “klikař".

Přeji vám všem aby jste byli “klikaři” taky.

Manželé po 20 letech manželství sedí v restauraci, jedí a najednou k muži přistoupí krásná dlouhonohá blondýnka, políbí ho a říká:
“Miláčku, uvidíme se i dnes večer?”
On jí odpoví: “Ale samozřejmě, kočičko.”
Blondýnka odejde a šokovaná manželka se ptá manžela:
“Kdo to byl?!”
Manžel klidně odpoví: “Moje milenka.”
Manželka dostane hysterický záchvat, vříská na muže:
“Ty darebáku, já se s tebou rozvedu, tohle to nestrpím…!!!”
Manžel nadále pokojně jen tak od jídla:
“OK, rozvedeme se, ale zapomeň na ty dovolený v Karibiku, norkový kožichy, lyžování v Alpách…”
Manželka rychle ztichne, nastane napjaté ticho, ve kterém manžel pokojně pokračuje v jídle.
Okolo přechází starší pán s krásnou brunetkou, pozdraví se s manželem a manželka se ptá:
“A to byl kdo?”
Manžel na to: “Kolega z práce se svojí milenkou.”
Manželka je chvíli ticho a potom říká: “Pch, ta naše je hezčí.”

Nikdy nic nevzdávejte. Zastavíte tím život. Váš život.

Rozzářená tvář vám udělá nejen skvělou image, ale nadělá i spoustu přátel a vydělá spoustu peněz.
Tak se rozzařte (to je slovo - zkuste si ho napsat a rozzáříte se už u psaní) a excelujte!

Štěstí je důvěra v lidi.
M.Horníček

Sedí muž u stolu v kuchyni a čte noviny.
Vejde jeho žena a říká: “Neměl bys číst potmě, zkazíš si oči!”
Muž odsekne: “Když už mám zkaženej celej život, tak ty oči oželím…”

Když děláte tvrdě v práci, vyděláte si lepší živobytí, když děláte tvrdě na sobě, vyděláte jmění.
Jim Rohn

Čím více budete rozdávat, tím více budete dostávat. Než rozdáte všechny peníze, vyzkoušejte to na úsměvu. Ono to funguje.

Na ceduli před luxusní restaurací je nápis:
“Váš účet za vás zaplatí vaši vnuci.”
Host vejde do sálu, objedná si ty nejvybranější pochoutky a když mu vrchní přinese mastný účet, tak řekne:
“Počkejte, počkejte. To přece zaplatí moji vnuci, ne?”
A číšník na to:
“To máte pravdu, ale tohle je účet vašeho dědečka.”

Láska má několik podob, ale vy jí můžete dát tu nejkrásnější.

Štěstí je vytvářet, nikoliv vlastnit.
Napoleon Hill

Všechno je tak, jak si naplánujete. Naplánujete si úspěch? Uděláte první kroky a pak už vás to vcucne jak….
Tak plánujte pozitivně.
Bacha, když si naplánujete neúspěch, tak to taky vyjde. Funguje to všemi směry…

Příroda je vychytralá síla, která pomocí několika rafinovaně umístěných oblastí, dokáže pro svůj záměr zachování rodu, získat i toho, kdo o zachování rodu vůbec neuvažoval.

Tlačenice v metru.
Mladá žena se nechtíc dotkla neznámého muže na citlivém místě.
“Promiňte, nechtěla jsem,” omlouvá se.
“Slečno, já jsem šachista, chtěla-nechtěla, když už jste se jednou dotkla figurky, musíte s ní hrát!”