Motivační citát 31.12.2004
Stanovte si co chcete v životě nejvíc, napište si to a nedovolte nikomu a ničemu odradit vás od splnění.
Stanovte si co chcete v životě nejvíc, napište si to a nedovolte nikomu a ničemu odradit vás od splnění.
Dnes je Silvestr. O půlnoci budete říkat nová (budou opravdu nová?) předsevzetí.
Naplánujte si je jako cíle, slibte si odměnu za jejich splnění. A napište si to.
Napište si to na co nejvíce papírů a vtipně si je rozmístěte tam, kde je budete příštích 72 hodin nalézat. Po třech dnech vám už přejdou do krve.
A začněte je plnit hned, nečekejte na půlnoc.
Víte co je dnes ve skutečnosti za den?
Dnes je první den zbytku vašeho života.
Bude to nový život? Ano?
Tak tedy Happy New Life
Policajti mají přednášku o sexu.
Přednášející se snaží vykládat co nejjednodušeji, aby to policajti pochopili. Když se dostane k francouzskému sexu říká:
“Francouzský sex je když se líbáte, tam kde čůráte. Rozumíte?”
Policajti přikyvují jen v zadní řadě se zdvihne policajt a ptá se:
“Prosím vás a líbá se jen pisoar, anebo i kachličky okolo?”
K tomu, abyste žili svobodně a šťastně, musíte obětovat nudu. Není to vždy snadná oběť.
Ona: “Nech toho, mám svy dny.”
On: “Tak si s nim aspoň pohraj.”
Ona: “Boli mě hlava.”
On: “I na to jsem myslel, posypal jsem si ho Ibuprofenem”
Mějte dlouhodobé cíle, krátkodobé nezdary pak budou jen poučením na cestě k úspěchu.
Klíčem k uvolnění skutečné síly je schopnost stanovit si takové cíle, které jsou dostatečně vzrušující na to, aby ve vás zapálily oheň nadšení a vášně.
Pokud jde o cíl, který toto nedokáže, stanovte si alespoň vzrušující odměnu za jeho splnění.
Přijde mladík do drogerie a chce si koupit balíček prezervativů.
Prodavač se ho zeptá, jestli chce balení po 6, 9 nebo 12 kusech.
“A proč jsou vlastně balený po tolika?” ptá se mladík.
A prodavač mu odpoví: “6 to je pro Židy - na každý den jeden a v sobotu to oni nemůžou. 9 to je pro černochy - na každý den jeden a na víkend po dvou. No a 12 to je pro bělochy - jeden na leden, jeden na únor, …”
Pravda, když už ji říkáte, nemá mít žádnou minulost ani budoucnost. Prostě je, a to je vše, čím má být.
Opice říká, že má velké pysky proto, že jinak by byla už příliš krásná.
Jake jsou tři nejoblíbenější lži?
a) faktura už byla uhrazena
b) nevadí zůstaneme přáteli
c) samozřejmě že ti to nenastříkám do pusy
Najít své životní poslání a pak tvrdě pracovat na jeho naplnění, to je skoro dokonalý vzorec pro úspěch.
Svoje poslání nevymýšlíme, ale objevujeme. Každý z nás má jedinečný úkol. Tak proč nevyužít jedinečné příležitosti ho splnit?
Přijdou cikáni do recepce hotelu a recepční se jich ptá:
“Máte rezervaci?”
Cikan: “Ne, vypadame snad jako indiani debile ?!”
Chcete vyhrát myčku? Jde to.
Chcete vyhrát auto? Jde to.
Chcete vyhrát dům? Jde to.
Chcete vyhrát úspěch? Tak to nejde.
Úspěch musíte mít nejdřív v hlavě a pak pro něj musíte dělat.
A úspěch sebou přináší vše co chcete.
Rok 1938.
Dva židovští obyvatelé Berlína sedí v parku na lavičce. Jeden z nich poznamená:
„Mojžíš nám zkazil život!“
„Jak to mluvíš o našem velkém prorokovi? Vždyť díky němu jsme odešli z Egypta!“
„No právě, kdybychom tam zůstali, měli jsme dnes anglický pas!“
Měli byste vědět co chcete a chtít mnoho. Ale měli byste také vědět jak toho dosáhnout.
Tomáš Baťa
V aktivech neoceňuje obchodník svoji energii, pracovitost a obchodní nadání, a přece to jsou veliká aktiva.
A myslíte, že je mají jen obchodníci?
Používáte svoje aktiva ke splnění cílů?
Nebo jimi mrháte?
Máte už svůj cíl?
Tak tedy vykročte …
Měl jsem se ženit.
V den svatby jsem přijel k domu své nevěsty. Když jsem vešel dovnitř, nebyl tam nikdo, jen matka mé nastávající.
Byla to velmi atraktivní žena. Chvíli jsme si povídali a pak mi řekla, že jsem se ji vždycky líbil. Bez dlouhých okolků mi navrhla, že se spolu pomilujeme.
Byl jsem neschopný cokoli říci.
Řekla, že teď půjde nahoru do své ložnice a je na mně, jestli půjdu za ní nebo odejdu. Pomalu stoupala po schodech a já se díval na jeji krásné pozadí.
Pak jsem se otočil a vyšel z domu.
Za dveřmi čekal její manžel, objal mne a řekl, že jsem obstál v jejich zkoušce. Nyní vědí, že je na mne spoleh a že mi svou dceru mohou s klidem v duši svěřit.
A poučení z tohoto přiběhu?
Provozujte pouze bezpečný sex s kondomem (pro co si myslíte, že jsem šel do auta?)!!!
Říkáte, že milujete. A říkáte to na počkání.
Přeměňte ta slova ve skutky. Láskyplné pohodupřinášející skutky.
- Děti, jak dělá ovečka?
- Beeee.
- Dobře, a jak dělá kohoutek?
- Kykyrykyyy
- Dobře. A jak dělá svině?
- Dobrý den, silnični kontrola, Vaše doklady, prosím.
Bez cílů a plánů jsme jako plachetnice, která napjala plachty, ale nezná svůj směr.
Neustále si pamatujte, že nejde o to, kam vás postaví, ale jak tam stojíte.
Muž šel na plastickou operaci, stálo ho to sice tisíce, ale byl nadmíru spokojený s výsledkem. Cestou domů se zastaví pro noviny a když odcházel, zeptal se prodavačky:
“Promiňte,kolik byste mi tipovala roků?”
Prodavačka odpoví: “Přibližně 35.”
Muž, celý naradostněný, odpoví: “Mám 47 roků” a s potěšením pokračuje v cestě domů. Zastaví se ještě v McDonalds na hamburger a též se zeptá prodavačky, kolik mu typuje roků, ta pro změnu poví, že 29, též jí odpoví, že mu je 47. Muž je celý radostí bez sebe.
Když už stojí na zástavce, zkusí to ještě jednou. Zeptá se starší paní tu samou otázku.
Paní mu odpoví: “Nuž synku, já mám 85 roků, oči mi už neslouží tak jako kdysi, ale když jsem byla mladá, měla jsem způsob, jakým se dalo s určitostí říct, kolik má muž roků. Když mi dovolíte, abych si vám pohrála s tím, co máte v rozkroku takových 10 minut, budu přesně vědět váš věk.”
Muž se poohlídne a řekne si, vždyť tady není nikdo okolo, tak proč ne. A dovolí babce strčit ruku do nohavic.
Babka se po 10 minutách nadýchne a řekne: “Nuž, typovala bych vám takových 47.”
Muž: “A jak jste to věděla tak přesně?”
Babka se usměje a poví: “Stála jsem za vámi u McDonalda.”
Kdysi mi jeden člověk říkal, že prožívá peklo na zemi. Jeho problém byl v tom, že nemiloval nikoho (ani sebe).
Tak, a teď už víte co je peklo.
Raději zkuste prožít ráj na zemi. Milovat je skvělá věc.
Baví se dva policajti:
“Dal jsem si včera udělat IQ test.”
“Jo? A jaký je výsledek?”
“Chválabohu, negativní.”
Když jsem se před půlrokem v jedné brněnské čajovně setkal s Mohsinem Mortabou, bangladéšským hudebníkem, netušil jsem ještě, že budu dělat Skvělý den v internetové podobě a už vůbec jsem netušil, že první cédéčko, které doporučím bude od něj.
A je to tady. Snažím se pravidelně kupovat si Nový prostor a proto mám jeho CD. Unikají vám souvislosti? Fajn, tak teda podrobněji.
Ve vánočním čísle bylo přibaleno CD Boshonto. Já jsem ani nejdřív nezpozoroval co to je za CD. Když jsem to kupoval, byl jsem dokonce přesvědčen, že tam budou koledy.
Příjemné překvapení jsem zažil až dnes. V touze po inspiraci jsem se rozhodl pustit si něco, co jsem ještě neslyšel. A už booklet mi připomněl tu tvář (Mohsin Mortaba koncertuje se skupinou Hypnotix) aby vzápětí příjemná hudba přinesla inspiraci. Moshin zpívá ve své mateřštině což kouzlo okamžiku ještě podtrhuje.
Kvalita je dána více okolnostmi, na bookletu jsem se dočetl, že producentem CD je skladatel Zdeněk Král.
Takže až půjdete kolem prodejců Nového prostoru (to jsou ti, co s námi pluli na palubě parníku, ale souhrou okolností se ocitli ve člunu - tedy ti z nich, co to nevzdali úplně) řekněte si o vánoční číslo. Za stopadesát grošů českých získáte skvělé CD.
Mohsin Mortaba
V každé situaci nám život nabízí smysluplné možnosti jak jít dál. Jen jich smysluplně využít.
Pro každého z nás je v životě přichystán smysluplný úkol. Zhostěte se ho s noblesou sobě vlastní.
Žena má starosti o budoucnost, dokud se nevdá.
Muž si nedělá starost o budoucnost, dokud se neožení.
Úspěšný muž je ten, který dokáže vydělat víc peněz, než jeho žena dokáže utratit.
Úspěšná žena je taková, která najde takového muže.
Osud je zbabělý pes. Lekne se, když na něj dupneš!
Petr Novotný
Kolikrát jste přemýšleli nad tím, jakým způsobem říct, že někoho milujete?
Napadlo vás někdy, že je lepší to celý život dokazovat než říkat?
Přijdou takhle cikáni/romové (já to dávám přes lomítko, protože je nerozeznám) do obchodu se zbraněma.
“Dyk more pane prodavač, máte nejaké zbraně?”
“Mám,” na to prodavač,” pistole, kulomety, granáty atd.”
“Tak nám je prodejte.”
“Tak to nepůjde", s klidem na to prodavač.
“Proč? Máte snad neco proti nám cikánům?”
“Mám. Všechno co jsem jmenoval!”
Potkají se po hodně dlouhé době dva spolužáci:
“Hele, Karle, kde jsi byl posledních patnáct let ?”
“Ale, v base.”
“Prosím tě a kvůli čemu ?”
“Kvůli slepicím.”
“Prosím tě, vždyť kvůli slepicím se nedává patnáct let ?”
“Vyhrabaly tchýni.”
Dostal jsem jich letos spoustu, jako každý z vás. Ale jedno bylo opravdu netradičně pojaté a přitom neskutečně půvabné.
Jak říkáme my “horňáci” -> dokonale vyvedené.
Udělala ho moje kamarádka Barborka a já jsem si vyžádal souhlas, aby jste mohli kouknout všichni.
A na závěr otázka: “Těšíte se do takovéhoto roku?”
Já jo.
Skvělý den.
Dnes obdarováváte své blízké dary a vyjadřujete tím k nim svůj vztah. Zkuste ten vztah vyjádřit i city. I objetím. I odpuštěním všeho co se jim nepovedlo.
A motivujte je svou láskou a vírou v ně - tou největší energií, kterou můžete dát.
Dnes je ideální den na to, aby ho měli skvělý i všichni kolem Vás.
Víte, že to dobře dopadne. Jiná varianta není.
Večer všichni zasednete, bude výborná slavnostní večeře, dostanete skvělé dárky…
Má smysl dnes na někoho zvyšovat hlas, když víte, že to dobře dopadne? Nemá.
Má smysl se stresovat kvůli tomu, že budete večeřet o pět minut později? Nemá.
Dnešek má jediný smysl. Naplnit celý den láskou.
Mějte celý den skvělý Vy i Vaši blízcí
Milý Ježíšku,
mám malé kapesné a proto mi přines pod stromeček bubínek, trumpetku a pistoli na vodu.
Dědeček mi dá peníze, abych nebubnoval, starší sestra mi dá peníze, abych netroubil, a naše babička mi dá peníze, abych ji přestal polévat vodou.
Malý chlapec se ptá maminky: “Mami, mami, co dostanu letos na vánoce?”
“No, to máš tak, zlobil jsi a nedostaneš vůbec nic. Leda že bys napsal Ježíškovi, že budeš celý příští rok hodný.”
Tak chlapeček se zavře do pokoje, a začne psát: “Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští rok hodný…”
Chvíli se na to kouká, pak to roztrhá a začne znovu: “Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý příští měsíc hodný…”
Zase to roztrhá a tak pokračuje ke dni, půldni, hodině, až nakonec rezignuje.
V neděli jde s maminkou do kostela a tam ukradne sošku Panny Marie. Přijde domu, položí před sebe sošku a začne psát: “Ježíši, jestli chceš ještě někdy vidět svou matku…”
Přeji Vám všem ty nejskvělejší vánoce jaké si jen umíte představit.
Přeji vám, aby všichni kolem vás cítili tu skvělou pohodu a klid, jakou jste jim na letošní vánoce připravili.
Přeji Vám, aby byl každý okamžik vánoc skvělý.
Zdeněk
(PF 2005 - 750kB)
foto: Centrum.cz
Nemějte strach z loučení. Rozloučení je nezbytné k tomu, abyste se mohli znovu setkat. A nové setkání, po chvílích nebo celých životech, je jisté pro ty, kdo jsou přátelé.
Stojí dva policajti a čumí na měsíc.
Ten jeden říká: “To je ale daleko. To je ale strašně daleko.”
Po chvíli zas: “To je ale daleko.”
Ten druhý už to nevydrží a ptá se: “Co je daleko?”
“Ále mám jet na měsíc na školení…”
Jestli se dožiješ sta let, chci se já dožít sta let bez jednoho dne, abych nemusel nikdy žít bez tebe.
Z knihy Medvídek Pú
Víte kolik policajtů se utopí, když jsou v člunu tři???
No přece 6. Tři hned a tři při rekonstrukci…
Zradit sám sebe, abyste nezradili druhé, je pořád zrada. Je to ta nejhorší zrada.
N.D.Walsch
Okamžitá rozhodnutí jen málokdy ovlivňují pouze okamžik, v němž je učiníte.
(Chcete-li být zdraví, zeptejte se sami sebe, zda je dobré pít alkohol jen proto, že si teď myslíte, že je to příjemné)
Potkají se dva policajti a jeden říká:
“Tak jsem slyšel, že letošní Silvestr bude v pátek.”
Druhý se lekne: “Jen aby nebylo třináctého!”
Každý slyší, co říkáte.
Přátelé poslouchají, co říkáte.
Ti nejlepší přátelé poslouchají i to, co neříkáte.
Hotline: Pane, zadejte CONTROL ALT DEL.
Klient: A jo, tohle znám (v pozadí je slyšet: klik klik klik klik…)
Hotline: Co se děje na monitoru?
Hotline: No nic… Zkuste to znovu: CONTROL ALT DEL.
Klient: (klik klik klik klik klik…)
Hotline: A teď?
Klient: Pořád nic…
Hotline: Jak přesně zadáváte tenhle příkaz?
Klient: No, stisknu klávesy C,O,N,T,R,O,L a potom A,L,T potom D, E a nakonec L. Asi má být CONTROL s K, že?
Odvaha je to, co svět potřebuje. Nikoliv neomylnost…
Wilfried Grenfell
Na večeři byli pozváni kněz a rabín, kteří se ani trochu neměli rádi. Když došlo na moučník, zjistili, že zbyl poslední kousek nádherného lákavého dortu. Oběma se sbíhaly sliny. Hostitele napadlo, jak spor vyřešit:
„Mohli byste si ten moučník rozdělit napůl, ale když žádný z vás nechce jen polovinu, mám pro vás návrh. Až se ráno vyspíte, povíte mi, jaký sen se vám zdál. Ten, komu se bude zdát krásnější sen, si ten dort sní k snídani.“
Druhý den zrána oba hosté vyprávějí své sny. První se ujme slova kněz:
„Zdálo se mi, že jsem se procházel po krásném parku, když tu náhle ke mně přiletěl obrovský pták a odnesl mě na svých křídlech vysoko, vysoko, až do ráje…“
„To je zvláštní, mně se také zdálo, že vidím kněze letět na křídlech ptáka rovnou do ráje,“ vypráví rabín. „A hned mě napadlo, že už se nebude chtít vrátit, a tak jsem šel do kuchyně a ten dort jsem snědl.“
Přítel, to je někdo, kdo zná píseň v tvém srdci a dokáže ti ji zazpívat, když jsi ty sám zapomněl slova.
Viděli jste někdy hasiče v akci? Já už jo. A byl to profesionální zásah.
Ale k věci. Jezdíte vlakem? To je docela zajímavý způsob přepravy s dost velkým procentem vzrušujících zážitků. Například je vždy čemu se zasmát. Slabší povahy se mají vždycky nad čím rozčílit. Prostě pro každého něco.
Tentokrát to předčilo všechna očekávání.
Vystupuji z vlaku a co nevidím. Čtyři hasiče v akci. U vagonu ze kterého vystupuji. No co by vás napadlo?
Oheň? Ne.
Voda? Netekla ani na záchodě, takže evidentně ne.
Ještě chvíli přemýšlejte.
No nebudu vás napínat, sám to nevidět, nepřišel bych na to. Prostě průvodčí si zamčel malým visacím zámečkem to svoje kupé (či jak se tomu říká) a ztratil klíč.
Čtyři profesionálové z hasičského sboru na místě chvíli hodnotili situaci, potom jeden (odhaduji, že náčelník či velitel zásahu) se zvednutým malíčkem poslal nejmladšího do hasičského auta.
Chvíle napětí…
Ááá, kleště. Velké kleště.
A konečně akce. Velitel zásahu přecvakl malý visací zámeček.
Průvodčí se poníženě klaní, jde vydat balík, kvůli kterému vlak chytá zpoždění a hasiči po skvělém výkonu odcházejí k autu.
Ale ne jen tak. Celá tahle situace má dva soustředěné pozorovatele. Chlapy s vytříbeným smyslem pro humor.
A ti skandují: “Hoši děkujem! Hoši děkujem!”
Hasiči zrychlují chůzi.
Profesionální zásah čtyři proti jednomu (visacímu zámečku) končí.
Vlak odjíždí.
Vím, že je to těžko uvěřitelné, ale je to psáno podle skutečné události. Osoby uváděné v příběhu jsou také skutečné. Jakákoliv náhoda je vyloučena.
Synek se ptá:
„Tati, co je to poctivost?“
„Hned ti to vysvětlím. Když najdeš dvě stě korun, nemá cenu chodit na policii. Prostě si je necháš. Když najdeš deset tisíc, tak to odneseš na stanici a všichni si tě budou vážit jako čestného člověka.
Ale kdybys našel milion, tak si ho nech, protože pak už nepotřebuješ, aby si o tobě někdo myslel, že jsi poctivý.“
Odvážní jste tehdy, když se stanete rovnocennými partnery problému, který leží před vámi.
Ralph Waldo Emerson
Chlápek si takhle umře a dostane se do pekla.
Hned k němu přijde čert a povídá “Já jsem tvůj uváděcí čert a ukážu ti, jak to tady chodí.”
Chodí spolu po té obrovské pekelné říši a čert říká: “Vidíš, tamhle je bar. Tam normálně přijdeš, objednáš si něco k pití, co budeš chtít, a dostaneš to. Můžeš chlastat jak chceš, všechno je to zadara, taky lehký holky tady jsou, můžeš si nějakou vybrat, nebo třeba dvě a užívat si s nima jak dlouho vydržíš.
Vidíš tamhle na parkovišti ty auta? Tak do kterýhokoliv si můžeš vlézt a jezdit po pekle jak budeš chtím, benzín zadara…všechno prostě v pohodě.”
Chlápek začíná být už docela nadšenej, fakt se mu v pekle líbí.
Čert ale nekončí. “Vidíš, tady to je jídelna, sem přijdeš, řekneš jaký jídlo chceš, může to být jakákoliv lahůdka, a za chvíli to dostaneš a můžeš dlabat kolik se do tebe vejde, všechno samozřejmě grátis.”
No chlápek už je celej šťastnej a už by nejradši vyrazil do pekelnýho baru, když v tom se proti němu otevřou dveře a tam maníci v obrovských kotlech se vaří a úpí bolestí a hrůzou a čerti poskakujou okolo a přikládají pod kotle…
“No ale čerte, co má tohle jako znamenat?", ztuhne ten novej chlapík.
“Toho si nevšímej", říká mu čert,” to jsou katolíci, oni to tak chtějí…”
Úředník je člověk jako každý jiný, jenže o tom většinou neví! Kéž by si to chtěli uvědomovat všichni, kdož od státu berou peníze za službu lidem.
„Proč Bůh stvořil nejdřív muže a pak teprve ženu?“
„Protože nechtěl, aby mu někdo radil, jak má stvořit muže.“
Mám tady zajímavou úlohu, kterou dostali uchazeči, u kterých se zkoumala jejich psychologická a charakterová schopnost.
Úloha zní: Jedete v autě. Je bouřlivá noc. Jedete kolem autobusové zastávky, na které stojí tři lidé a čekají na autobus. Stará dáma, která nevypadá dobře, jakoby snad měla každou chvilku umřít. Starý přítel, který vám jednou zachránil život a perfektní žena, nebo muž, o kterém jste snili celý život. Můžete s sebou vzít jenom jednoho a nemůžete se na zastávku vrátit. Které z těchto osob byste nabídli svezení?
Jenom jediný kandidát odpověděl dobře. Neměl žádný problém na tuto otázku odpovědět. Napsal: Já bych dal klíče od auta svému starému příteli, aby odvezl tu starou dámu do nemocnice a zůstal bych na zastávce a čekal na autobus se ženou svých snů.
Jaké je poučení z tohoto příběhu? Vždycky získáme víc, jestliže budeme schopni opustit naše tvrdohlavé myšlenkové hranice a začneme myslet za těmito hranicemi.
Odvaha je umění povstat a promluvit, ale také umění sednout a naslouchat.
Winston Churchill
Snažte se ostatní chápat. Ten, kdo všechno chápe, nikoho neodsuzuje. Pochopení a odsuzování se vzájemně vylučují.
V sanitce jedou čtyři. Řidič a sestra vepředu, doktor s pacientem vzadu.
Jízda probíhá normálně, když najednou řidič pustí ruce z volantu, chytne se za krk, začne se škrtit, chroptí a vyvaluje oči. Sanitka se začíná nekontrolovatelně přesunovat do protisměru, když v tom sestra vedle řidiče vezme kabelku a praští ho s ní po hlavě.
Řidič chytne volant a normálně pokračuje dál.
Za chvíli se situace opakuje. Řidič pustí volant, oběma rukama se škrtí, chroptí, vyvaluje oči, sanitka míří nekompromisně mimo silnice a v poslední chvíli ho zase sestra praští po hlavě a pokračuje se v normální jízdě.
Když už se to stane po pátý, tak pacient nervozně šeptá doktorovi: “Pane doktore, co to s tím řidičem je? Dojedeme vůbec v pořádku do nemocnice?”
Doktor mu s úsměvem povídá: “Nebojte, to je v pořádku, manžel té sestřičky vpředu se ráno oběsil a řidič si z ní jen dělá legraci…”
Na stanici hlásí staniční rozhlas: Pozor! Pozor! Osobní vlak z Trnavy mešká 95 minut.
Cikán/rom na to: Do kelu, skoro hodinu!
Jestliže je chůze snadná, mějte se na pozoru, možná je to tím, že jdete z kopce.
Dávejte pozor na vymyšlenou dokonalost…
Posuzujeme druhé lidi podle své vlastní představy dokonalosti, takže je přirozené, že nemohou splnit naše očekávání.
Sedí žena u svého muže, který je na smrtelné posteli a ten jí říká:
“Když nám vyhořel dům, byla jsi u mne.
Když nás vykradli, byla jsi u mne.
Když teď umírám, sedíš vedle mne.
Tak si tak říkám - jestli mi ty krávo jedna nepřinášíš jenom smůlu.”
Milé ženy, pořád něco slýcháme o ženských pravidlech.
Konečně máme možnost napsat něco i my.
Tak tedy - tohle jsou naše pravidla!
Všimněte si, že všechna mají číslo 1.
Vaši muži
1. Narozeniny a Valentýn a výročí nejsou výzvou k vašemu opětovnému pátrání po dárku.
1. Občas na vás nemyslíme - smiřte se s tím.
1. Neděle = sport. Je totéž co úplněk a příliv nebo odliv. Nic s tím nenaděláte.
1. Nakupování není sport a nikdy je za sport považovat nebudeme.
1. Záchodové prkýnko - už jste velké holky. Když je nahoře, dejte ho dolů. My ho musíme mít odklopené, vy zase sklopené, nebudeme vyvádět kvůli tomu, že jste ho nechaly dole.
1. Řekněte jasně, co chcete. Vyjasněme si jedno: jemné náznaky nezabírají, důraznější náznaky nezabírají. Prostě to řekněte!
1. Ano a ne jsou dokonale přijatelné odpovědi takřka na každou otázku.
1. Choďte za námi s problémem jedině tehdy, budete-li ho chtít vyřešit. Na soucit máte ostatní ženské.
1. Kontrolujte prosím olej v autě!
1. Pokud nechcete nosit prádlo jako fotomodelky, nechtějte na nás, abychom se oblékali jako hoši z telenovely.
1. Domníváte-li se, že jste tlusté, pravděpodobně jste, neptejte se nás. Odmítáme na to odpovídat.
1. Nechte nás koukat na jiné ženské, stejně se podíváme - máme to v genech.
1. Prosíme - kdykoli je to možné, mluvte až o reklamních přestávkách.
1. Kryštof Kolumbus nepotřeboval poradit, my taky ne.
1. Náš vztah už nebude nikdy takový, jaký byl během prvních dvou měsíců, co jsme spolu chodili. Smiřte se s tím a přestaňte si stěžovat kamarádkám.
1. Všichni muži rozeznávají pouze 16 barev - stejně jako výchozí nastavení Windows. Nemáme nejmenší tušení, co je meruňková nebo skořicová.
1. Položíte-li nám otázku, na kterou nechcete slyšet odpověď, očekávejte odpověď, kterou nechcete slyšet.
1. Pokud se vás ptáme, co se stalo, a vy odpovíte nic, budeme se chovat, jako že se nic nestalo.Víme, že to tak není, ale za hádku to nestojí.
1. Nejsme jasnovidci. Naše neschopnost číst vaše myšlenky není důkazem toho, že nás nezajímáte.
1. Pivo je pro nás stejně vzrušující jako pro vás kabelky.
1. Máme vytvarovaná těla! Kulatá je také tvar.
Děkujeme, že jste si to přečetly.
Víme, že dnes mnozí z nás budou spát v obýváku na gauči, ale to nevadí. Bereme to jako čundr.
Potkají se po letech dva vysloužilí policajti, kteří bydlí v odstavených vagónech na nádraží.
“Jak se Ti bydlí?” ptá se ten první.
“Ale, jde to, jen je blbé, že v mém vagóně je napsáno: “Zákaz kouření” a tak musím chodit kouřit ven.”
“No, to máš ještě docela dobré, to v tom mém je zas na záchodě napsáno: “používat jen za jízdy!” a já, vždycky, než ten vagón roztlačím, tak se u toho pos***.”
Díky tomu, že dělám Skvělý den už nemám bolesti v zádech.
Tak tohle může napsat málokdo, kdo sedí u počítače, že? Ale já už můžu.
Skoro každýho z nás bolí “v kříži", nebo páteř jako taková. Já jsem dnes byl na pozvání u jednoho čtenáře Skvělého dne (nebojte všechny vás navštěvovat nebudu) a on to byl zároveň fyzioterapeut na klinice v Motole. U magistra Tomáše Rychnovského. Ale já mu budu říkat kouzelník. Protože se zádama jsem měl problém tak dlouho, že už jsem nevěřil, že by to mohlo být lepší. A najednou to lepší je. Dnes po půl hodině u “kouzelníka Toma” (tohle až si přečte, tak mám po žížalkách) jsem v pohodě.
Celou dobu jsem kvůli bolestem v kříži chodil na masáže a do posilovny. Úplně bez účinku to nebylo (možná jsem taky nebyl u správného maséra), ale oproti dnešku to byl slabý odvar. Dnes mám vyřešeny problémy se zádama.
Fyzioterapeut, tedy kouzelník Tom, mi vysvětlil a ukázal, kde bolest vzniká a co vlastně signalizuje. Bolest (moje - v kříži) má příčinu už v systému svalů souvisejících s dýcháním. Já to neumím popsat, ale fakt je, že bezbolestná úleva by asi zajímala většinu z Vás.
Takže odkaz na “Kouzelníka” je tomasrychnovsky@hotmail.com a speciálně pro vás, čtenáře Skvělého dne i telefon 605 425 678. Tam se dozvíte jak málo stačí, abyste byli v pohodě a měli Skvělý den se vším všudy!
Nikdo nikdy nedokázal nic velkolepějšího než ti, kteří mají odvahu věřit v něco Vyššího, než je náhodná okolnost.
Bruce Barton
Zkusme se zamyslet, co se to stalo s naší svobodou…
Většinu času děláme něco, abychom potěšili jiné, aby nás přijímali, místo abychom žili tak, abychom potěšili sami sebe.
Na letišti hlídají dva černí šerifové. Jeden z nich si s obdivem prohlíží velký Boeing 747 a povídá druhému:
“Nedovedu pochopit, jak můžou teroristi tak velké letadlo unést.”
“Ty vole,” říká druhý,"to se neunáší na zemi, ale ve vzduchu, když je to letadlo takhle malinký!”
Ten, kdo zabloudí, může objevit nové cesty. Proto, když už se ocitnete tam, kde jste být nechtěli, zamyslete se, jestli jste opravdu nechtěli. Není to náhodou vaše nová cesta o které už léta mluvíte?
Tchyně poprosila zetě, aby ji doprovodil k lékaři.
Doktor ji prohlédl a zeť se ptá:
“Je nějaká naděje?”
“Bohužel, je to jen chřipka…”
Štastný je ten, kdo sní své sny a je připraven zaplatit cenu, aby je realizoval.
Leon Suenens
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Zapomeňte na břemeno minulosti….
Včerejšek nemá nic společného s tím, čím jste. Včerejšek se týká toho, za koho jste se považovali.
Mladá žena přijde do práce s monoklem.
“Co se ti stalo?” ptají se kolegyně.
“Muž mě zmlátil.”
“Myslely jsme, že odcestoval.”
“No dyť. Já si to taky myslela.”
Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho.
Obohacuje toho, kdo ho přijímá,
aniž by ochuzoval toho, kdo ho daruje.
Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj bývá stálá.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel,
a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.
Úsměv vytváří v domově štěstí,
ve starostech je oporou, citlivým znamením
přátelství.
V únavě přináší odpočinek,
ve znechucení vrací odvahu.
V zármutku je útěchou a pro každou bolest
přirozeným lékem.
Je dobře, že si ho nelze koupit,
ani půjčit, ani ukrást, protože má
hodnotu okamžiku, kdy se daruje.
A kdybys potkal někoho, kdo by neměl pro
tebe úsměv, ačkoliv na něj čekáš,
buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem,
protože nikdo nepotřebuje úsměv
jako ten, kdo ho nemá pro druhé.
Už jsem se zde chlubil, jak jsem si konečně pořídil levné a přitom kvalitní nářadí (7.prosinec - článek To je dárek). Taky jsem konstatoval, že to měl být původně dárek pro někoho. Nechal jsem si ho… a objednal jsem ho znovu a u stejného prodejce.
Tak a teď to přijde. Proč to dávám jako SKVĚLÝ TIP. Protože ta firma, nejen, že správně vyhodnotila, že si objednávám podruhé. Oni také správně vyhodnotili, že objednávám to samé.
Teď už to přijde: obratem mi napsali, jestli je všechno v pořádku s tím prvním nářadím, když si to objednávám znova. Já jsem je obratem ujistil, že to v pořádku je, že chci opravdu ještě jednou to samé. A oni mi obratem doručili druhé nářadí se slevou a s dárkem. Tak už mám i profesionální šroubováky.
Já nakupuji na netu často, ale s tímto se jen tak nesetkáte.
Takže můj tip: www.mannesmann-naradi.com
Policejní, plně obsazené auto zastaví na E 55 podezřelou osobu, tedy prostitutku. Ta jim hned nabízí pohlavní styk:
“Za kolik?” ptá se jen pro zajímavost řidič.
“Zepředu za tisíc, zezadu za patnáct set.”
Ze zadního okénka se ozvalo: “Proč my na zadních sedadlech to máme mít dražší?”
Problém není v tom, že lidé chtějí příliš mnoho, problém je v tom, že chtějí příliš málo.
Jack Canfield
Radujme se….
Radostný postoj činí všechno možným.
Bez radosti není nic.
Život bez radosti nemá smysl.
Sedí blondýnka a brunetka, popíjejí kafe a koukají na zprávy. Ukazují nějakého chlápka, co stojí na mostě a vyřvává, že skočí.
“Vsaď se, že neskočí,” povídá blondýnka.
“Vsaď litr,že jo,” brunetka na to.
Chlápek přeci jen skočí. Blondýnka se vytasí s tisícovkou, ale brunetka na to:
“Díky, ale já to nevezmu. Seš kámoška a já to viděla už ve zprávách o páté.”
“Já taky,” odvětí blondýnka, “ale nikdy by mě nenapadlo, že skočí znovu.”
Většinou neznáme všechny souvislosti.
I když máme víru,potřebujeme také důvěru,
že vše, co přichází, se vždy děje v náš prospěch.
A to se vyjeví až časem.
Někteří lidé přicházejí do našeho života a rychle odcházejí,
někteří se stávají našimi přáteli a zůstanou na chvilku.
Přesto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy a
my nezůstaneme nikdy zcela stejní,
protože dobří přátelé nás proměňují!
Život je neobyčejný
a chuť každého momentu neopakovatelná!
Starý milionář zemřel a zanechal závěť s tímto nápisem:
“Manželce odkazuji vilu, synům peníze ve stejné výši.
A svému švagrovi, který pořád tvrdil, že je lepší být zdravý než bohatý, odkazuji svůj dres na jogging.”
Ve tři hodiny v noci se ona potichoučku vkradla do sousední místnosti.
Kladivem rozbila 19-palcový monitor, CéDéčka polila lepidlem, bednu počítače vyhodila oknem a tiskárnu utopila ve vaně.
Potom se vrátila do ložnice, do teplé postele a přitiskla se s láskou k boku svého nic netušícího spícího manžela, o kterém byla přesvědčená, že už teď veškerý volný čas až do konce života bude věnovat jejich lásce.
…. do konce života jí zbývaly ještě čtyři hodiny…
Cesta k úspěchu vede nejčastěji mimo vyšlapaný chodník.
Frank Tyger
Přestaňte se ptát proč. Otázka “PROČ?” je ta nejnepodstatnější otázka v celém lidském dobrodružsví.
Je to nesmyslná, zbytečná a marná otázka neplodící nic jiného než další otázky se stejně zbytečnými odpovědmi.
Existuje pouze jediná otázka, která má v dané chvíli vůbec nějakou hodnotu. PRO CO SE ROZHODNU TEĎ!
Blondýna volá do aerolinek.
“Prosím vás, jak dlouho trvá let z Prahy do Lonýna?”
Momentík prosím.
“Děkuji vám” a položila sluchátko.
Hledáte ideálního partnera?…
Buďte ideálním partnerem. Buďte tím, co hledáte, a to, co hledáte, si vás najde. Všichni hledají totéž. Proto přestaňte hledat. Staňte se tím, co hledají druzí.
Byly Vánoce a soudce byl v příjemné náladě.
Zeptal se předvedeného muže: “Za co jste tady?”
“Za předčasné vánoční nákupy.”
“To přece není žádný přestupek. Jak brzy jste nakupoval?”
“Dvě hodiny před začátkem otvírací doby.”
Dnes je skvělý den na velké vítězství, zvítězíte nad nejnebezpečnějším z vašich nepřátel - překonáte svůj strach.
Nezapomeňte, že pod tvrdou schránkou každé osobnosti se skrývá někdo,
kdo potřebuje být oceněn a milován.
Láska se měří podle toho, jak často jeden druhému porozumíte, nikoli podle toho, jak často se jeden druhého dotknete.
Učitel filozofie jednoho dne přišel do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šuplíku nádobu a naplnil ji až po vrch kameny.
Potom se zeptal studentů, zda si myslí, že je nádoba plná? Studenti s ním souhlasili, že je.
Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny,
zatřásl nádobou až kamínky propadaly mezi kameny.
Zeptal se znovu.
Je teď nádoba plná?
Studenti se pousmáli a souhlasili, že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným pískem a vysypal ho do nádoby.
Písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.
Zeptal se znovu.
Je teď nádoba plná?
Teď už studenti horečně pokývali, že je nádoba opravdu plná.
Ale profesor vzal jseště sklenici vody a dokázal ji nalít dovnitř.
Co tím chtěl asi studentům říci???
Život je jako nádoba……
Kameny znázorňují důležité věci v našem životě.
Jako jsou naše rodina, partner, zdraví, děti…,
všechno, co je tak důležité, že kdybychom to ztratili, bylo by to velmi zničující.
Kamínky znázorňují ostatní, méně důležité věci.
Například naše zaměstnání, dům, auto…
A písek je všechno ostatní. Drobnosti.
Když dáte písek do nádoby jako první,
nezůstane vám žádné místo pro kameny.
A teď se ptám já:
Co myslíte, že je voda?
A odpovědi čekám na oblíbené adrese zdenek@skvelyden.cz.
“Šest roků jsem nepil, nekouřil a nelítal za holkama", chlubí se chlap v hospodě.
“Proboha co ti bylo", žasnou spolustolovníci.
“Nic, potom jsem začal chodit do základní školy.”
Všechny peníze světa nemají tolika ceny, jako v pravou chvíli pohár nejlepšího vína.
Na pláži se mladý muž dívá na opalující se dívku.
K večeru se osmělí ji oslovit: “Slečno, jakou mám u vás šanci?”
“No, jste druhý v pořadí.”
“Aha, a kdo je ten první?”
“No, kdokoliv.”
Tragédie života nespočívá v tom, že nedosáhneme cíle; tragédie spočívá v tom, že nemáme cíle, kterého bychom chtěli dosáhnout.
Bill Newman
Dělejte vždy všechno až do konce, tedy až do chvíle, kdy vaše práce přináší uspokojení všem ostatním.
Sedí takhle tři chlapi v hospodě a dohadují se čí manželka u toho víc křičí.
Jeden povídá: To ta moje u toho tak řve, že padají hrnky z kredence.
A druhý na to: To je prd, to ta moje u toho vyvádí tak, že vzbudí celou partaj.
Pánové to nic není, dodává třetí, to moje stará u toho řve tak, že ji slyším až dole v hospodě…
Kdo vymyslel triatlon?
Cikáni (nebo romové - tak teď vážně nevím).
Pěšky na koupaliště, vykoupat a zpátky na kole.
Největším nepřítelem toho nejlepšího v našem životě bývá to dobré.
S.R.Covey
Naučte se, že právě malé, denní, události dělají život velkolepým.
V ruském obchodě:
“Můžete mi navážit půl kila něčeho k jídlu?”
“Ano, přineste si, navážím!”
Klient: Dobrý den, moje Nescafé nefunguje…
Hotline: Eee … je mi líto, paní, ale my neděláme podporu kuchyňských spotřebičů…
Klient: Ne, ne!!! To je Nescafé na Internet…
Hotline: (???)… Jak??? Nechtěla jste náhodou říct Netscape???
Klient: Ano, to je ono! Netscape… Nescafé… vždyť je to totéž…
[Po ránu je nejlepší šálek dobrého Netscapu.]
Čím lépe člověk pochopí úkol svého života, tím smysluplnější se mu bude jeho život zdát.
Viktor E. Frankl
Naučte se, že peníze nedělají postavení mezi lidmi, ale že je to ochota a vstřícnost.
Povídá žena manželovi: “Já si skočím na pět minut k sousedce a ty mezitím nezapomeň každých deset minut podlít pečeni!”
Klient: Nemůžu najít, kam jsem nainstaloval váš produkt.
Hotline: Klikněte dvakrát na Pracovní místo, prosím.
Klient: A kde to má jako být?
Hotline: Máte na monitoru ikonu “Pracovní místo"?
Klient: Tomu vůbec nerozumím, proč mi vykládáte o pracovním místě?
Hotline: Vy nemáte žádné pracovní místo?
Klient: Ne, milý pane, já už jsem v důchodě!
Žít znamená splnit něco, co je nám uloženo, a když se tomu vyhneme, zbavujeme se smyslu žití.
Jose Ortega y Gasset
Stačí aby jeden člověk řekl: “Cítím se s Tebou dobře", abyste se cítili dobře.
Ale někdo musí začít to říkat.
Jste na tahu…
Ptá se děda vnuka:
“Kdepak jsi byl?”
“Ale na zkušené, dědo.”
“Tak je to správně, synku, na zkušené je to lepší než na panně.”
Klient: Zaseklo se mi pécéčko… hlásí mi to chybu “message not found” (s příšernou, nesrozumitelnou výslovností)
Hotline: Uf, můžete mi prosím hláskovat tu chybovou hlášku?
Klient: Jasně! M jako mamka, E jako airbag…
Kdysi kdesi žil starý Mistr a ten uváděl své žáky na duchovní cestu. Byli to mnichové a novicové. Žili celý čas v klášteře, četli svatá Písma, modlili se a meditovali. Až jednoho dne vstoupil obyčejný muž a řekl:
“Poslyš, Mistře, já nejsem žádný mudrc, já jsem obchodník. Já se nemůžu dát vzít do kláštera, protože jsem věčně na cestách. Neumím se modlit ani meditovat, vždyť mě to nikdo nenaučil! A přesto bych i já chtěl vstoupit na duchovní cestu. Řekni, je vůbec nějaká možnost pro lidi, jako jsem já?”
Mistr se hluboce zamyslel a pravil: “Nu…jistá možnost by tu byla, ale je velmi riskatní. Když se to povede, ještě dnes budeš na duchovní cestě. Když se to nepovede, přijdeš o hlavu.” V obchodníkovi hrklo. Neměl nejmenší chuť ztratit hlavu, ale přitom dobře tušil, že takovou šanci víckrát nedostane. Sebral všechnu odvahu a přikývl.
Mistr dal přinést šachový stolek. Z kláštera přivolal mladičkého mnicha a do ruky vzal těžký meč. “Vy dva,” řekl, “si teď zahrajete šachy. Kdo prohraje, tomu na místě useknu hlavu, a vítěz bude na duchovní cestě. Nuže začněte!”
Obchodník se rychle zpotil hrůzou, protože po prvních tazích poznal, že mladý mnich je velmi silný hráč. Tah po tahu byla hra těžší a on se musel soustředit až do krajnosti, aby neudělal chybu. Partie trvala dlouho, oba mlčky bojovali celý den.
Potom se nachýlil večer a obchodník hrál lépe a lépe. Konečně přišel úžasný okamžik, kdy viděl, že příštím tahem dá mníškovi mat. A vtom poprvé za celý den pronikla clonou jeho strachu překvapivá myšlenka:
“Ale jak k tomu ten chlapec vlastně přijde? Proč on, který je tak mladý, má zemřít jen proto, že já se chci dostat na jakousi cestu?” v poslední vteřině ruku stáhl a udělal jiný, úmyslně slabý tah.
V tu chvíli Mistr odložil meč.
“Dost!” vykřikl.
“Jsi na duchovní cestě.
Našel jsi odvahu riskovat život - a bez té se na žádnou cestu nedostaneš.
Našel jsi schopnost soustředit se, jak když jde o život - a bez té se na žádné cestě neudržíš.
A konečně jsi v sobě našel soucit, který pro tebe byl víc než vlastní život - a bez soucitu každá cesta zabloudí a nedojde k cíli.
Jsi na cestě, tak jdi!”
Štěstí není ani tak to, když někdo říká: Daří se mi dobře. Štěstí je spíše, když může říct: Jsem zde k něčemu, co stojí za to.
Elizabeth Lukasová
Každý z nás má své životní povolání nebo poslání. jde jen o to nebát se ho objevit a pak ho naplnit.
Ona: “Miláčku, miluješ mne?”
On: “A to si myslíš, že tady dělám kliky?”
K hostinám svých přátel se ubírej pomalu, k jejich neštěstí rychle!
Sekretářka: Mám takový problém s Windows…
Hotline: Co máte na monitoru?
Sekretářka: Eee… květináč.
Hotline: Ne, chtěl jsem říct - co je tam napsáno?
Sekretářka: A jo tak… no… Sony!
Pane Bože, dej mi moudrost, abych pochopila muže,
dej mi lásku, abych mu odpustila,
dej mi trpělivost na jeho nálady,
jenom mi, prosímtě nedávej sílu,
nebo ho jednou zabiju!
Jarmila M.
Stalo se Vám někdy, že jste doma chtěli něco opravit? No schválně přiznejte… Skončilo to u touhy, nebo jako v mém případě u nářadí? A přitom jsem vždycky tak chtěl…(ukázat, že to dokážu).
Měl jsem s nářadím dva problémy. Jeden byl ten, že jsem kupoval levné nářadí (a potom stále dokupoval, protože čínský šroubovák “z bláta” nevydržel moje utahování atd.), druhý pak ten, že jsem ho měl nepřehledně uložené (a poztrácené).
Ale tomu je konec. Jasně pochopili jste, tohle není reklama, tohle je chlubení. JÁ MÁM SKVĚLÝ NÁŘADÍ!!! Je dokonce profesionální (používají ho i v servisech) a jmenuje se Mannesmann. A je to kufřík. Plnej kufřík!!! Teda, plnej nářadí. Ať už to jsou kleště na odizolování drátů, obyčejné kladívko, kombinačky, hasák, ale třeba také šroubováky, nebo i gola sada, dokonce i zkoušečka. Prostě na co si vzpomenu,vím kde to hledat. Jeden malý kufřík a v tom 99 kousků nářadí, jeden kousek hezčí než druhý, chrom-vanadium materiál, vyrobené v německu z kvalitního materiálu, ne jak jsme zvyklí na to bláto z číny.
Co k tomu ještě dodat. Snad jen to, že tímto kufříkem jsem se původně chystal někoho obdarovat k vánocům.
Chystal, no. Ne vážně, je to skvělý, takže si to nechám, ale objednal jsem to ještě jednou (kde taky sehnat tak skvělý a levný dárek).
Nebudu sketa, prozradím vám kde jsem to sehnal, dokonce i to, že je to ve slevě (a ne v ledajaké), i když to nebude těžké si najít. Je to přímo od dovozce tohoto nářadí z www.mannesmann-naradi.com, tedy z jejich shopu.
Oni si to zaslouží, abych je pochválil.
Skvělý den vám všem.
(obrázek jsem vzal na mannesmann-naradi.com)
Není nic snazšího, než být zaměstnaný, ale není nic těžšího, než být efektivní.
R.A.Mackenzie
Když se vám zdá, že je něco velmi důležité, zeptejte se sami sebe, jestli na tom bude záležet i ode dneška za rok.
Richard Carlson
Žena říká:
“Víte, můj manžel trpí predčasnou ejakulací.”
“Je to pravda, pane?” ptá se psycholog muže.
“Ne tak úplně. Ona tím trpí, já ne.”
Opravdový přítel je ten, který k nám vstupuje do dveří právě ve chvíli, kdy z nich zbytek světa odchází.
Klient: Dobrý den, nedaří se mi k vám připojit.
Hotline: Dobře, hned to zařídíme, ze všeho nejdřív bych potřeboval vědět, jestli jste v 3.1, 95, 98 nebo v Linuxu.
Klient: Ne, pane, jsem v Brně, 602 00.
Někdy je nutné zpomalit, abychom mohli vyrazit rychleji.
A.McGee Cooper
Jestliže po něčem opravdu toužíte, je rozumné se nyní obejít bez něčeho jiného, abyste jednou mohli získat to, co chcete.
Robert Kiyosaki
Přijde mozková buňka do mužské hlavy a tam, tma a nikde nikdo, a tak zařve:
“Halooo je tu někdo?", a nic se neozývá.
Tak řve znovu: “Halooo, je tu někdo?”
Zase nic.
A tak tam asi hodinu řve, až přijde další mozková buňka a říká:
“Co tu řveš, ty nevíš, že jsme všichni dole???”
Kdybys měl odejít na věčnost dřív než já, zeptej se tam, jestli si s sebou můžeš přivést kamaráda.
Dva bratři, kteří žili na farmě vedle sebe, se pohádali. Po čtyřiceti letech, co takto vedle sebe farmařili, dělili se o stroje, pracovní sílu a materiál a používali vše podle toho, jak kdo potřeboval, to byl první vážný konflikt. A pak se jejich spolupráce rozpadla. Začalo to malým nedorozuměním, pak se z toho vyvinula hádka, nakonec si vyměnili pár hořkých slov a poté následovalo několik týdnů ticha.
Jedno ráno někdo zaklepal na Janovy dveře. Jan otevřel a tam stál muž s tesařským nářadím. „Hledám práci na několik dnů,“ řekl. „Nemáš něco, s čím bych mohl pomoct?“ „Ano,“ řekl starší bratr. „Mám pro tebe práci. Podívej na ten potok u tamhleté farmy. To je farma mého souseda, vlastně je to můj bratr. Ještě před týdnem na tom místě byla louka, ale on pak vzal bagr a teď…, teď je tu tento potok. Možná to udělal, aby mne naštval, ale já mu ukážu. Vidíš tu hromadu dříví u stodoly? Chci, abys mi postavil plot 2,5 metru vysoký, abych se už nikdy nemusel dívat na jeho pozemek a do jeho tváře.“
Tesař řekl: „Myslím, že tomu rozumím. Ukaž mi, kde máš hřebíky a já to pro tebe udělám, abych tě uspokojil.
Starší bratr musel odjet do města, a tak pomohl tesaři připravit materiál a pak na den odjel. Tesař celý den tvrdě pracoval, vyměřoval, řezal a zatloukal hřebíky. Když se farmář při západu slunce vrátil, tesař právě skončil. Ke svému velkému údivu tam nestál žádný plot, ale most. Most, který spojoval oba břehy potoka. Byl opravdu dobře postaven. A soused, farmářův mladší bratr, přecházel most s nataženou rukou.
„Jsi opravdu přítel, že jsi nechal postavit tento most po tom všem, co jsem ti řekl a udělal.“
Oba bratři se sešli uprostřed mostu a podali si ruce. Když se obrátili, tesař sbíral své nářadí do brašny.
„Počkej, zůstaň ještě několik dní. Mám pro tebe ještě jinou práci,“ řekl starší bratr. „Rád bych zůstal,“ odpověděl tesař, „ale mám postavit ještě hodně takových mostů.“
Klient: Nedaří se mi spustit váš CD-ROM angličtiny.
Hotline: Vložte CD do jednotky… spustilo se to?
Klient: Ne!
Hotline: Tak zadejte “Start".
Klient: Ne, nefunguje to, nic se neděje…
Hotline: Uf, jaký používáte operační systém?
Klient: To jako chcete vědět, jakou mám značku hi-fi věže?
Když se na chvíli zastavíte, tak máte možnost předběhnout ty, co běží. Protože tak můžete korigovat váš směr s vaším cílem, máte možnost zhodnotit jestli váš cíl je správný…
(a zase ty kouzelný tři tečky - ta nekonečná svoboda vašeho rozhodování)
Zvoní mobil v posilovně, zvedne jej funící muž: “Prosím.”
“Ahoj miláčku, jsi v posilovně? “ptá se žena.
“Ano jsem, co potřebuješ” odpoví muž otráveným hlasem.
“Tak to je fajn. Já jsem ti jen chtěla říct, že ten kožich jak stál 60 tisíc, tak ho zlevnili na 40. Že si ho můžu koupit?” Škemrá žena.
“Ale jo.”
“Tak to je super, ty jsi dnes tak zlatý! Tak čau,” zaševelí sladkým hláskem žena a položí mobil.
Muž v posilovně zavěsí také a se zvednutým telefonem nad hlavou zakřičí:
“Chlapi, nevíte čí je to mobil?”
Klient: Pořád mi to ukazuje, že je špatně jméno uživatele nebo heslo.
Hotline: Zavřete prosím okno, pane.
Klient: No jo, to je pravda, venku je opravdu dost hluk…
Nezapomeňte, že nezáleží jak váženými jste v životě.
Každý potřebuje přítele, který s ním dokáže dělat i hlouposti!
Šloma se prochází po městě a dostane chuť na zmrzlinu. Zamíří tedy k nejbližšímu zmrzlináři, ale tomu visí na stánku nápis: „ŽIDŮM NEPRODÁVÁM.“
„Jak to, že neprodáváte Židům? Za to vás budu žalovat! Jak se jmenujete?“
„Šimon Kohn.“
„Cože? Kohn? A to se nestydíte, po tom všem utrpení, které jsme museli snášet, se vy, Žid, stanete antisemitou?“
Kohn se k Šlomovi nakloní a zašeptá: „A už jste někdy tu moji zmrzlinu ochutnal?“
Nečekejte, až budete osamělí, abyste poznali hodnotu přátelství.
Všímejte si příjemných lidí kolem sebe už dnes.
Udělejte si z nich své přátele.
Klient: Zrovna se přihlašuji na vaši stránku, ale nerozumím tam úplně všemu…
Hotline: Dobře, podíváme se na to spolu.
Klient: Chce to po mě, abych zadal údaje o místě, ze kterého volám, telefonní číslo… Co tam mám napsat?
Hotline (učitelským tónem): Zadáte telefonní číslo místa, odkud se přihlašujete… Asi od vás z domu, že…
Klient: Dobře… Už to je… A teď se mě to ptá na nějaké město…
Hotline: Zadáte název místa, odkud voláte.
Klient: Takže tam mám napsat moje město…
Hotline: Ano…
Klient: Už to je… A teď se to ptá na poštovní směrovací číslo…
Hotline: …
Klient: Haló?? Co tam mám dát?
Hotline (podrážděně): Vaše poštovní směrovací číslo!
Klient (s upřímnou lítostí): Promiňte mi, jestli vás otravuju, ale víte, já se v informatice moc nevyznám…
Jubilejní stá skvělá cesta ke skvělému dni.
Tak něco o cestě.
Skoro každý by chtěl žít na vrcholu, ale málokdo ví, že všechno štěstí a růst se uskutečňuje při cestě tam.
Pepíček přichází první den ze školy.
“Tak co,” zajímá se otec, “jaké to bylo?”
“Fajn,” připouští dítě školou povinné, “všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?”
“Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej:
Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov.
A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa, a ten se jmenoval Stalin.
Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili.
A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci.
Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu…”
Pepíček se chytá za hlavu a volá: “Ježíšimarjá, to je ale bordel!”
“Výborně,” na to otec, “tak jsi to přece jen pochopil.”
Sekretářka: Říkáte tedy, že nemám v přístupovém hesle používat velká písmena, je to tak?
Hotline: Přesně.
Sekretářka: A číslice mám psát taky malé?
Jakmile zaznamenáte své sny a cíle na papír, rozpoutáte tím proces, ze kterého vyjdete jako jiná osobnost.
Mark Victor Hansen
Vedoucí oddělení pro zákazníky, vedoucí marketingu a šéf firmy jdou na jednání. V parku najdou zázračnou lampu. Otřou ji a objeví se duch lampy.
Duch říká: “Normálně jsou k dispozici tři přání. Takže každý z vás může mít jedno přání".
Vedoucí oddělení pro zákazníky zvolá: “Já první! Já první!”
A vysloví přání: “Chci být na Bahamách, na rychlé lodi, s dvěma sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” - a je pryč.
“Teď já!” bere si slovo vedoucí marketingu.
“Chci bejt v Karibiku na exotickém ostrově, s pěti sexbombami a mořem chlastu!”
“Frnk!” - a je pryč.
“A vy?” osloví duch šéfa.
Šéf: “Chtěl bych, aby tihle dva idioti byli po obědě zpátky v kanceláři!”
A poučení z téhle historky? - VŽDYCKY NECH NAPŘED MLUVIT ŠÉFA!
Pokud jsou ve vašem životě věci, které se vždycky obtížně hledají, je to patrně proto, že nemají ve vašem životě své vlastní místo.
Klient: Dobrý den, můj syn se u vás zaregistroval a já nemám jeho přístupové heslo, abych se připojil… je mu 13 let… a já bych se taky rád podíval na Internet.
Hotline: [po ověření osobních údajů] Ano, pane, zapište si prosím své přístupové heslo: D, I, R, A (musí hláskovat, mrtvý smíchem…) D,O, R, I, T, I…
Klient: Grrr! Zatracenej spratek! Hned jak přijde, dostane pár facek!!!
Ano, jste partneři.
Skvělý den se stal partnerem celorepublikového Srdíčkového dne.
A vy jste Skvělý den.
Dnes a zítra budete potkávat studenty a budete mít možnost si koupit něco užitečného za symbolickou cenu.
Ona ta cena je symbolická jen zdánlivě. Dohromady se vybere spousta peněz, které poputují tam, kde je potřebují děti, které jsou nemocné. Budou za to přístroje, které by se jinak nekoupily. Které by prostě jinak nepomohly.
Vy si dnes máte možnost koupit něco víc než jen samolepící bločky. Vy si můžete koupit kus radosti.
Kus radosti těch dětí, které budou uzdraveny, vždyť kdo by si nepřál aby byly všechny děti zdravé. Jste to vy, kdo jim zase umožní plnohodnotný život a návrat do šťastného dětství.
Vy si ale také kupujete kus radosti jejich maminek a jejich tatínků. A jste to zase vy, kdo jim svými symbolickými příspěvky utírá slzy štěstí nad uzdraveným dítětem.
Jste to vy, kteří jsou dnes a zítra strůjci štěstí ve tváři ostatních, neznámých.
A já vám děkuji. Ze srdce.
Děkuji vám za všechny ty, kteří vás neznají a nemohou vám poděkovat. A přitom by chtěli.
Děkuji vám a přeji vám skvělý den.
Muž bez odvahy a statečnosti je jen věc.
Napoleon Bonaparte
“Pane šéf, můžete mi dát zítra volno? Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem!”
“No, ale dovolte, co si to dovolujete. Kvůli takovému důvodu vám přece nebudu dávat volno?”
“Děkuji, děkuji šéfe, já jsem věděl, že se na vás mohu spolehnout!”
Hrubé slovo, stejně jako vystřelený šíp, nevrátíte zpět, ani když se omluvíte.
Dva sedláci uplatňují nárok na jednu krávu. Zatímco jeden tahá za hlavu a druhý za ocas, advokát dojí!
Znáte ten novej typ židovského auta? Nejen že se otočí na pětníku, dokonce ho i sebere.