Přání je otcem naděje.
M.Ebner-Eschenbach

Nekažte si život představami, které vám nehrozí.

Chlápek takhle přijde na poštu a všimne si, že u jedné přepážky stojí proplešatělý padesátník a má před sebou hromadu růžových obálek polepených srdíčky. Na každou stříkne z lahvičky parfém a dá ji na vedlejší hromadu.
Chlápek vyvalí oči a ptá se ho, co to dělá.
Padesátník odpovídá: “Rozesílám tisíc valentýnek podepsaných ‘Hádej kdo!’”
“Ale proč to děláte?”
“Jsem právník se specializací na rozvody.”

Když štěká jeden pes, ostatní se přidají.

“Tak jsem slyšel, že ses oženil.”
“No jo, už mě nebavilo vysedávat po hospodách.”
“No a co teď?”
“Teď už mě to zase baví.”

Nemohu Vám dát recept na dlouhý život. Život je to, jak žijete, jak spíte, jak jíte, jak pijete, jak pracujete.
Život je to, co jste Vy.
Dora Zinsová ve 104 letech

Nevěřte tomu, že se člověk může stát šťastným neštěstím druhých.

Už jako dítě jsem se rád motal v kuchyni.
A nemotal jsem se sám!
Motala se máma, motal se i táta.
A když jsem se v 15 rozhodoval co dál, GAMBRINUS pro mě byl jasná volba…

Když se člověk přizná ke své slabosti, stává se velkým.

Citát Jiřího Suchého: Myslela na svých devadesát milenců a na to, jak je sama. Kdyby měla stoosmdesát milenců, byla by méně sama, nebo dvojnásob sama?

Nevíš, kdo je tvým přítelem, pokud se s tebou neprolomí led.

Soudce říká obžalovanému:
“Vy jste panu Železnému řekl, že je idiot. Vyslovte nad tím svoji lítost!”
“Slavný soude! Velmi lituji, ze Železný je idiot!”

Jste tak mladí, jako vaše naděje a tak staří, jako vaše zoufalství.

Už Cicero napsal, že pro milujícího není nic obtížné. A proto - milujte.

Jednou v pátek ráno se učitelka v jednom americkém městečku rozhodla, že zkusí alternativní řešení motivace svých žáčků. Kdo pozná autora citátu, bude smět jít domů. Začala s čímsi o nejlepší hodině Anglie.
Hned se hlásí jedna holčička: “To řekl Winston Churchill!”
“Správně, Suzie, můžeš jít.”
Pak přišel další citát: “Neptej se, co pro vás může tato země udělat,” a než to paní učitelka dořekla, vyskočila jiná holčička a povídá:
“To byl John F. Kennedy!”
Malý Johnny v poslední lavici, naštvaný, že prošvihl dvě dobré příležitosti, jen zamrmlal: “Kdyby ty ženské držely hubu…”
Paní učitelka to zaslechla a naštvaně říká: “Kdo to řekl?!?”
A Johnny hned: “Bill Clinton. Nashledanou v pondělí.”

Nezapomeňte, že štěstí nespočívá ve velikosti vašich skutků, ale ve velikosti vaší lásky.

Neboj se bacilů, tělo včas tuž,
tělo měj z ocele, chceš-li být muž.
Bacily spaluj, buď hořící keř:
na dravost svých krvinek věř!

J.Solar Půjde to!

Když spíš se psem, budeš mít ráno plno blech.

Chlápek tuhle povídal, že mu ukradli kreditku, ale nenahlásil to, protože ten zloděj utrácí míň než manželka.

Po čtyřicátém roce věku, je již každý zodpovědný za výraz své tváře.
Abraham Lincoln

Nejvíce dáte tomu, komu dáte naději.

Učitel se ptá Pepíčka: “Pepíčku, kdybys měl stokorunu a poprosil tatínka o další stokorunu, kolik bys měl potom stokorun?”
“Jednu, pane učiteli.”
Učitel si tak povzdechne a smutně povídá: “Pepíčku, ty nevíš vůbec nic o počtech.”
Pepíček odpovídá také smutně: “A vy zase nevíte nic o mém tatínkovi.”

Neštěkej na měsíc, na horko, déšť,
co změnit nejde, to ať vezme nešť!

Tím jen, co změnit jde, hlavu si lam!
Neklej a nečekej! Opři se sám!

J.Solar Půjde to!

Ruka pracovitých panovati bude.

Sedí takhle chlápek na lavičce, vedle něj na zemi sedí pes.
Jde okolo nějaká panička, která se tak mile na psa podívá a ptá se pána: “Kouše váš pes?”
“Ne, můj pes nekouše.”
Tak se paní ohne k pejskovi - a raf, půlka rukávu pryč, trocha krve by se taky našla. Paní se začne rozčilovat: “Pane, dyť jste říkal, že váš pes nekouše!”
“No taky jo! Ale tohle není můj pes!”

Zavřou-li se jedny dveře, otevřou se jiné.
M.Cervantes

Pokud milujete, je to jako byste říkali: “Je nádherné, že existuješ.”

Když jsem byl malý, maminka mi říkávala:
“Papej, chlapečku, papej, abys vyrostl a vzali tě na vojnu.”
A já vůl žral a žral.

Jen člověk, který riskuje, je svobodný.

Po bouři sluníčko, po poušti háj,
po pátku svátek je, po lednu máj.

Neztrácej náladu, neztrácej vtip,
vydrž a dočkáš se. BUDE ZAS LÍP!

J.Solar Půjde to!

Kdo nic neriskoval, ten nemá nic.

“Jaroušku, mluvil jsi s tím člověkem, který mě včera vytáhl z řeky, když jsem se topila?”
“Samozřejmě. Tři hodiny se mi omlouval.”

převzato z diskuse o zavedení 50%-ní dani pro bohaté v Polsku.. velmi poučné..

Milé děti, dnes si povíme něco o daňových úlevách.
Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.

Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd.
Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1000 korun.
Pánové se dohodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.

Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánů platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.

Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100% úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33%. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28%. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25%. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22%. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16%. Každý z těch šesti na tom bude lépe, než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.

Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
“Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pan, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: “A tenhleten dostane hned 100!"”
To je pravda!", křičel pátý pán, “Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!".
“Opravdu!", přidal se sedmý, “takže jemu stovku a mně jen dvacku?!".
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: “A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!” A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.

Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.

A takhle, milé děti, funguje daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací…

Chci klid, abych přijal, co změnit nemohu, ale chci i odvahu, abych změnil, co změnit mohu.
R.Niebuhr

Jestliže milujete svět, už tím ho měníte.

Pepíček si furt strká prst do nosu.
Matku to rozčílí a řekne mu: “Jestli si budeš strkat prsty do nosu, tak budeš tlustej jako strejček Pepa!”
Pak nastoupí do tramvaje a Pepíček začne pomrkávat a uculovat se na jednu těhotnou maminu.
Té to nedá a po chvíli se ho zeptá: “Poslyš chlapečku, ty mě odněkud znáš?”
“Ne, ale vím co jste dělala!” zní odpověď.

Každého jedenkrát přejedou kdes´,
pod křížem života každý snad kles´.

Trny má každičký růžový keř.
Dokud však dýcháš jen, DOUFEJ A VĚŘ!

J.Solar Půjde to!

Jeden pstruh v hrnci má cenu dvou lososů v moři.

U přestupkového soudu vypovídá starší paní, které hrozí odebrání řidičského průkazu za nebezpečnou jízdu.
Soudce se jí táže: “Jaké je vaše zaměstnání?”
“Učitelka.”
Soudce se na chvilku zarazí a pak se mu zajiskří v očích: “Padesát let jsem čekal, až před tímto soudem stane nositel povolání učitelského.
Teď si tedy sedněte ke stolu a pětsetkrát napíšete ‘Nebudu jezdit na červenou.”

Musíme žít tak, jako bychom měli jen hodinu času a vyřizovat jen důležité.
A zároveň tak, jako by to, co děláme, mělo pokračovat i na věčnosti.
L.N.Tolstoj

Včerejšek je neměnná minulost. Žijte dneškem! Plánujte zítřky!

V procesu s politikem obviněným z korupce se státní zástupce při výslechu svědka hlasitě vrhá do útoku: “Není snad pravda, že jste přijal padesát tisíc, abyste zvrátil tento případ?
Svědek kouká z okna, jako by snad neslyšel otázku.
Státní zástupce ji tedy zopakuje ještě jednou a hlasitěji.
Svědek se stále tváří, že neslyší.
Nakonec se ozve soudce: “Pane svědku, odpovězte, prosím, na tuto otázku.”
Svědek zpozorní a povídá: “Och, promiňte, ctihodnosti. Myslel jsem, že se ptá vás.”

S láskou se stává snadnější vše, co bylo těžké pro rozum.

(nejvyšší rozčilení vyjádří angličan tichým ť - ť - ť)

Angličan - boř se svět - neztratí klid,
Angličan neumí vztekat se, klít.
Anglický klid vždycky, lidé drazí,
ať nás nic na světě nerozhází.

J.Solar Půjde to!

Kdo jest moudrý? Kdo se učí od každého.

Byla jednou jedna holčička, co se jmenovala Markétka.
Jednou takhle zvedla telefon a nějaký chlap jí začal říkat šílené prasárny a nechutnosti.
Ale Markétka se jen smála, protože věděla, že má špatné číslo.

… jestliže se vyhneme strasti, kterou nám přináší řešení problémů, vyhýbáme se součastně i duchovnímu růstu, k němuž nás problémy vybízejí.
M.Scott.Pech

Neustále se měníme, ale z lidí, do kterých se zamilujeme, v nás něco zůstává navždy. A naopak v nich něco z nás. Čím jsme lepší, tím lepší…

Učitelka se ptá dětí ve škole: “Děti, co nám dává husa?”
Přihlásí se Pepíček: “Sádlo.”
“A co ještě nám dává husa?” ptá se učitelka Pepíčka.
“Sádlo.”
“To už jsi říkal. Trochu ti pomůžu,” naléhá učitelka. “Co má tvoje máma pod hlavou, když spí?”
“Ruku.” odpovídá Pepíček.
“A co má tvůj otec pod hlavou, když spí?” ptá se trpělivě dál paní učitelka.
“Noviny,” odpovídá Pepíček.
“A co míváš pod hlavou ty?”
“Polštář.”
“A co je v polštáři?”
“Peří.”
“No! Takže co nám dává husa, Pepíčku?” ptá se učitelka.
“Sádlo!”

Opravdovým člověkem jsme jen natolik, nakolik milujeme.
Boris L. Pasternak

Říkával Zdeněk Srstka v dobách kdy jsem sledoval televizi, taky ta zpěvačka co jí zakázali zpívat doktoři (dr.Husák a dr.Štrougal) a na jejíž jméno si nemůžu vzpomenout to říkávala. Jó, Kubišová. Marta Kubišová.
Nevím jestli ten pořad v TV ještě běží, ale při pročítání těch lepších weblogů jsem narazil na něco podobného.
Liší se to jen v tom, že tato příležitost se neopakuje.
Můžete mít to, po čem toužíte. Štěňátka německých ovčáků. Ale jaký. Krásný. Jak bych řekl já, nezkažený sociálně-demokratickou morálkou. Jak by řekl Srstka: odvážně vyhlížející nového pánečka, který je bude mít rád a kterýho budou bránit do roztrhání těla (to jsem asi…ten konec…ten bude spíš ze Švejka).
Konec citátů. Jestli opravdu vaše dítě, manžel, manželka touží po pejskovi (až budou štěňátka od irskýho vlkodava, tak můžete dát nádherný dárek také tchýni) tak vězte, že podrobnosti najdete zde

Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

V malé restauraci nápis na dveřích:
“Děkujeme za návštěvu. Pokud vám chutnalo, pošlete sem své přátele. Pokud ne, pošlete sem svou tchýni.”

Když už ti voda sahá po krk, hlavu vzhůru!

Každý člověk se chová dokonale hloupě alespoň pět minut denně. Moudrost spočívá v nepřekročení tohoto limitu.
A já vám fandím…

Starý Kohn vzal synka do ZOO.
Malý je z toho úplně u vytržení, všechno obdivuje a najednou se neudrží a vykřikne: “Ježíšmarjá, támhle šukaj opice!”
Kohn mu cvakne pohlavek a říká: “Pamatuj si, Moric, že slušně vychovaný židovský chlapec neříká Ježíšmarjá.”

Dovoluji si Vám oznámit výsledek charitativní veřejné sbírky pod tradičním názvem „Srdíčkový den“, která se konala v termínu od 13.9. do 15.9.2004 (psal jsem o ní v příspěvku Možnost podílet se…

Díky přispění široké veřejnosti, které tímto upřímně děkujeme, získalo naše občanské sdružení Život dětem pro nemocné děti částku ve výši 8 049 420,50 Kč. Tato částka je určena pro Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1.lékařské fakulty University Karlovy (ke Karlovu 2, Praha 2), a to přímo její jednotky intenzivní a resuscitační péče. Této jednotce jsme již zakoupili speciální monitorovací systém ve výši 5 200 000,00 Kč. Vzhledem k tomu, že celková hodnota tohoto monitorovacího systému činí částku ve výši 6 480 778,50 Kč, musí naše sdružení ještě z následné sbírky, kterou pořádáme 1. – 2. prosince tohoto roku doplatit zbývající část ve výši 1 280 778,50 Kč. K dalším obdarovaným patří Pediatrická klinika FN Motol Praha, a to přímo laboratoř autoimunitních onemocnění. Této laboratoři jsme zakoupili laboratorní mikroskop a přístroj Centrifuga v hodnotě 182 640,60 Kč, také jsme přispěli částkou ve výši 315 000,00 Kč na zakoupení průtokového cytometru. V současné době také nakupujeme přístrojovou techniku pro Nemocnici SZZ Krnov, Nemocnici v Havlíčkově Brodě, pomáháme Stacionáři pro děti s očními vadami v Chebu a dalším vybraným dětským zařízením.

Především díky široké veřejnosti, která nám v rámci Srdíčkových dnů přispívá zakoupením drobných předmětů, a také díky přispění firem, které nám pomáhají, mohlo naše občanské sdružení Život dětem k dnešnímu dni zakoupit pro dětská oddělení nemocnic v Praze a republice přístroje a další zdravotnickou techniku v celkové výši 36 156 352,00 Kč. Ještě jednou všem tímto upřímně děkujeme.
S pozdravem a přáním příjemného dne

Anna Strnadová
ředitelka

Když není jablko, stačí malá mrkvička.

Lidí se nebojme, ale sebe!
Tomáš Baťa

Láska není v moci člověka, člověk je v moci lásky.

Profesor na vysoké škole rozdal studentům zkouškový test.
Za hodinu je vybral a všiml si, že jeden student sponkou přicvakl zespodu k testu tisícovku a lístek s nápisem ‘deset korun za bod’.
Na další hodině profesor studentovi vrátil práci - celkem třicet čtyři bodů a sponkou přicvaknutých 660 korun zpět.

Peníze nejsou vše, zdraví je víc,
zdraví půl znamená veselá líc.
Slunce máš, raduj se, patří ti den.
A co snad ten ti vzal, vrátí ti sen…

J.Solar Půjde to!

Lepší pírko v hrsti, než pták na stromě.

Nejopojnější jsou ty sny, sněné s otevřenýma očima.
Pierre Corneille

Malá láska, když není opětována, se změní v přátelství, velká v nenávist…

“Poslouchaj, Kohn, co by dělali, kdyby narazili v poušti na lva?”
“Vzal bych flintu a zastřelil ho.”
“A kdyby neměli flintu?”
“Tak ho picnu revolverem.”
“A kdyby neměli revolver?”
“Tak ho uškrtím páskem.”
“A co když nemaj pásek?”
“Tak mu narvu kožich do chřtánu a zadusím ho.”
“Ale jdou, Kohn, na poušti takový vedro, kde by vzali kožich?”
“Hele voni, Pick, komu vlastně fanděj, mně a nebo tý bestii?”

Přátelství je jako stinný strom.
S.T.Coleridge

Nefňukej, nekuňkej, neškareď hled,
patronům smutným se vyhýbá svět.
Přílišnou vážnost si na pohřby nech,
ať vymře mračivých morousů cech.

Mlád jsi, když umíš se od srdce smát,
Pompes & Funebres nemá svět rád.
Lidé jdou za světlem jak jepic pár.
Přitahuj lidi - a přitáhneš zdar.

J.Solar Půjde to!

Jednou se Mistr vypravil se žáky na procházku. Vykládal jim o nesobecké službě, o pomoci každému, lidem, zvířatům, rostlinám. Najednou se učitel otočil a jeden ze žáků tam nebyl.
Zastavil se, počkal a hned se ptal, kde se zdržel. Žák řekl: “Víš, na cestě lezl hlemýžď, právě uprostřed, a protože je to nebezpečné, přenesl jsem ho na okraj cesty.”
Mistr se rozzlobil: “To je ta nejpitomější věc, jakou si mohl udělat!” a už letěl pohlavek.
Žák byl zděšen: “Můj Mistr, a tohle říká, na jedné straně mluví o pomoci, ale možná i on je trochu sobecký, prostě potřebuje, abych ho pořád poslouchal. Teď je jeho ego uraženo, že jsem mu nebyl v patách …”
“Ale Mistr mírně povídá: “To nebyla dobrá pomoc, nevěděl jsi, kam chtěl ten hlemýžď jít, dal jsi ho nalevo, ale třeba chtěl doprava, takže teď musí jít celou cestu ještě jednou.”
paramhans svámí Mahéšvaránanda

Když se chceš vyhnout podezření, nezavazuj si boty v melounovém poli.

Tvoje duše, to je pneumatika. Musí být vždy napumpována nadšením a láskou, humorem a dobrou vůlí - jinak ti cestou necestou života cvakají zuby.
J.Solar

Všechno může počkat. Jen láska ne. Kdo nechá čekat lásku, uráží toho nejvýznamnějšího hosta svého života.

Promovaný ekonom se na stará kolena zajde podívat na univerzitu, na které kdysi studoval. Coby renomovaného odborníka jej náležitě uvítají a provádějí ho po budově. Nahlédnou do učebny, kde se zrovna konají písemné zkoušky.
Chlápek nakoukne přes rameno jednomu studentovi a udiveně se ptá profesora: “Zdá se mi to, nebo jsou ty otázky úplně stejné, jako před čtyřiceti lety?”
“Nezdá, otázky jsou pořád úplně stejné, akorát odpovědi jsou teď úplně jiné.”

Svět bez lásky je jako země bez slunce.

Ve Vatikánu uděluje papež požehnání dlouhému zástupu věřících a ve frontě stojí také slavná Pamela Anderson.
Když přijde k papežovi, hluboce se ukloní a papežův zrak nechtěně sklouzne do jejího obřího, plného výstřihu.
Papež jí požehná, zvedne zrak k nebi a řekne: “Pane Bože!”
A ze shora se ozve: “No to je dost, že mě voláš také k něčemu pořádnému!”

Neplačme nikdy nad rozlitým mlékem,
na světě pranic se nespraví brekem.
Slzy nech slečinkám, dětičkám pláč!
Jen jednou za život plakat ti stač!

J.Solar Půjde to!

Když chce někdo košili, nedávej mu náprsenku a rukávy.

Tak jsem chtěl vědět, jak dokáže numerologie odhadnout člověka. Poptával jsem se, ale výsledek -> nula. Až jsem narazil na človíčka, který se tomu věnuje. Na paní Jarmilu Kuskovou.

Vyzpovídal jsem ji ze všeho co jsem chtěl vědět. Zprvu mnou byla trochu šokována (já jsem ztělesněný živel), ale po praktické zkoušce na tarotu (tvrdil jsem, že nemám problém a karty to potvrdily) jsem jí svěřil své datum narození a čas.

Nechal jsem si udělat numerologický rozbor. A klobouk dolů, co všechno o mne vyšlo. Zíral jsem, jak jsou moje schopnosti už předurčeny (některý jsem překonal, v jiných mám rezervy) ale hlavně jak to ta žena dokázala z těch pár čísel vyčíst. Není to jednoduché a rozbor trvá několik hodin, paní Jarmila nenechává nic náhodě.

Je to vynikající věc hlavně pro ty, kteří si snad v něčem nevěří, protože jestli to budete mít tak optimistické jako já, jdete okamžitě do změny. Kolikrát jste už věděli co chcete, ale potřebovali jste slyšet: “Máš na to! Jdi do toho!” atp. Tady to dostanete dokonce černé na bílém. Taková “nastřelovačka” do kapsy.

Jarmila alias Svitluny (tak ji znají její přátelé) to dělá na úrovni. V rámci numerologie zvládá numerologickou analýzu osobnosti, partnerskou numerologii, dělá i osobní konzultace (a musím uznat, že vážně pozitivně motivující), význam snů a výklad karet a další a další věci o kterých ani nepíšu, protože dnes mimořádně přidávám odkaz na stránky, kde si můžete přečíst víc a případně se zkontaktovat.

Kde můžete najít další informace: www.svitluny.mysteria.cz

Věřte, že štěstí je ve svobodě a svoboda v odvaze.
Perikles

Nezapomeňte, že tím, že milujete, získáváte ve svém bližním sebe…

Americký astronaut Neil Armstrong, který stanul jako první člověk na povrchu Měsíce, zde nepronesl jen svůj legendární výrok o “malém kroku pro člověka a obrovském skoku pro lidstvo", ale (pomineme-li běžnou komunikaci s jeho druhy a řídícím střediskem v texaském Houstonu) před tím, než se vrátil zpět do modulu Apolla 11, řekl záhadnou větu, o jejímž významu se přela celá generace jeho krajanů. Před opuštěním měsíčního povrchu se totiž ještě zadíval na vzdálenou Zemi a z jeho úst zaznělo:
“Good luck, Mr. Gorsky!” ("Hodně štěstí, pane Gorsky!")

Mnoho lidí z agentury NASA se domnívalo, že větička byla adresována jakémusi ruskému kosmonautickému rivalovi, jenže po prozkoumání všech jmen v sovětském (i americkém) vesmírném programu bylo zjištěno, že se v nich žádný kosmonaut tohoto jména nevyskytuje, a ani nikdy nevyskytoval. Proto byla při nejrůznějších příležitostech po dlouhá léta Armstrongovi kladena otázka, co vlastně svým nevysvětleným a nevysvětlitelným pozdravem mínil. Armstrong se však namísto odpovědi vždy jen tajemně usmál.

5. června 1995 ve městě Tampa Bay na Floridě opět přednesl Armstrongovi tuto, tehdy již 26 let starou, otázku jakýsi reportér a astronaut konečně odpověděl. V té době již byl skutečný pan Gorsky po smrti a Armstrong mu již pravdou ublížit nemohl.

Malý Neil hrál kdysi jako kluk se svým kamarádem na dvoře jejich domku baseball. Jeho přítel tehdy odpálil míček a ten přistál na zahradě jejich sousedů, manželů Gorských, přímo pod okny jejich ložnice. Neil pro něj doběhl a když se pro míček skláněl, zaslechl paní Gorskou, která křičela na svého manžela:
“Orální sex! Ty chceš orální sex!?! To by musel chodit sousedovic kluk po Měsíci, abys dostal orální sex!!!”

Pan Novák si poprvé v životě přivedl domů milenku, protože manželka poprvé v životě odjela na školení. Ale co čert nechtěl, zrovna když se po osprchování věnovali na koberci v obývacím pokoji hlavnímu důvodu návštěvy, ozval se zvonek.
“Koho sem čerti nesou,” zahlaholil pan Novák, “počkej, jdu se podívat.”
“Teď nemůžeš přestat, Františku,” kvičela mladá vzrušená žena, “Mě by pak strašně bolela hlava.”
“Dobře,” zamumlal hostitel a pokračoval hlava nehlava. Další a další zvonění ho ovšem tak znervóznilo, že byl nucen svou zajímavou činnost nedobrovolně ukončit. Došmátral se ke dveřím, nahlédl do kukátka a zděsil se.
Běžel zpátky do obýváku a vzrušeně šeptal: “Vrátila se stará, řeknu, že jsem spal, ty se rychle oblékni a vyskočíš z okna.”
“Já už jsem skoro oblečená, ale z okna vyskočit nemůžu.”
“Musíš.”
“Ale miláčku, vždyť je to třinácté patro,” kňourala milenka.
“Skákej a nebuď pověrčivá.”

Lásko,
zapoměli jsme na tebe.
Ale ty na nás nezapomínej!
Máme na zemi jen tebe.
Nenech nás umřít chladem…
Dej, ať projevíme známku života!…
Objev se znenadání,
vezmi nás za ruku
a zachraň nás!
Jacques Prévert

Člověče nedři se, na vše jdi s fortelem,
radost je jediným člověka ortelem!

Na vše jdi ležérně, hravě a zvesela,
smích musí jiskřiti i z tvého popela!

J.Solar Půjde to!

V Indii žije jeden ptáček, který si umí postavit velice důmyslné hnízdo. Je jemně utkané, docela jako svetr, a visí na stromech. Když je zima, je uvnitř teplo, a i v největších vedrech je v hnízdě příjemný chládek. Ať prší sebevíc, ani nejmenší kapička nepronikne dovnitř, a protože hnízdo je celé oválné, ani ve velké bouři žádné vajíčko nevypadne. Dokonce je i velice bezpečné - visí totiž na tenké nitce na těch nejslabších větvičkách v koruně stromu. Slabounké větvičky neudrží ani hada ani vránu, kteří by si na vajíčkách rádi pochutnali.

Jednoho dne bylo protivné počasí, pršelo a foukal studený vítr, pod stromem seděla opice a třásla se zimou. Tiskla se ke kmeni a drkotala zuby. Všude kolem samá voda. V malém kulatém hnízdečku seděl ptáček a díval se na opici. Bylo mu jí strašně líto, srdce mu přetékalo soucitem. A tak najednou povídá: “Proč si nepostavíš vlastní domeček? Podívej se na mne, jsem sice malý, mám jen dvě nožičky a zobáček, ale jaké mám pěkné hnízdečko, chrání mne před každým počasím.” Tak rozprávěl ptáček s opicí.

Ta seděla a mlčela, což ptáčka povzbudilo a pokračoval: “Bratře opičáku, ty vypadáš skoro jako člověk - máš ruce, velké tělo, proč zbytečně trpíš? Postav si chaloupku, když někdo tak malý jako já si umí vyrobit vlastní přístřeší…” Ten ptáček to myslel dobře, chtěl opravdu pomoci, ale v opici se všechno vzepřelo: “Ty! Ty, takový malý, mi budeš radit!” Opice skočila na strom, zlomila větev, shodila hnízdo, rozcupovala je a mrštila s ním do kaluže. “Tady to máš,” povídá.

Bylo docela zbytečné radit té opici, jako je zbytečné radit někomu, kdo radu nedokáže přijmout.
Z knihy Božské zrcadlo

Kdo nikdy neviděl hrad, bude obdivovat i prasečí chlívek.

Bílá pastelka, jako symbol neviditelného světa nevidomých i bílé slepecké hole, která je nejjednodušší, ale nejúčinnější pomůckou nevidomého člověka pro pohyb po tomto světě, bude prodávána za symbolickou cenu minimálně 20,- Kč.

Dnes můžete pomoci i Vy.

Jak?

Zakoupením originální “Bílé pastelky", jako symbolu světa neviditelných linií, symbolu světa nevidomých a výraz lidské solidarity a dobré vůle. Zakoupením pastelky tak pomůžete těm, kteří se učí zvládat život ve tmě.

P.S. Zkuste někdy jít se zavřenýma očima po ulici (ale v doprovodu!!! ať Vás někdo nesrazí), pochopíte, že vaše peníze jdou na skvělou věc.

Celonárodní sbírka Bílá pastelka se koná každoročně od roku 2000 u příležitosti Mezinárodního dne bílé hole (15.10.). Probíhá v mnoha městech ČR a její výtěžek je věnován na výukové programy pro lidi, kteří se učí zvládat pro vidícího člověka zcela běžné činnosti, jako např. samostatně chodit se slepeckou holí, obsluhovat počítač bez možnosti používat zraku a mnoho dalších dovedností nezbytných pro samostatný a nezávislý život ve změněných a značně ztížených podmínkách.

V každém boji zvítězí ten, kdo vydrží o pět minut déle než jeho soupeř.
Stará pravda

Když milujete, buďte odvážní ale zároveň i ohleduplní.

Když mě zvali, říkali: “Přijď, bude psina.”
To jsem ještě netušil, že jim včera přejeli foxteriéra.

Život žije pouze z lásky.

Sýčkové, smolaři, sešli se v sněm,
skuhrali do noci: “Běda nám všem,
Osud zlý všechny nás doštval až sem!
Plačtivým údolím celá je zem.

Nejde to! Běda nám: Ouvej, ó, ach!
Hrozí nám deficit, bída a krach!”
Dušičku z těla jim vytřepal strach.
Sluníčko našlo je na márách!

J.Solar Půjde to!

Ptáci neštěstí mohou létat nad vašimi hlavami,ale nedovolte jim stavět si hnízda ve vašich vlasech.

Žádný člověk není takovým hlupákem, aby nedošel k úspěchu v jedné věci, je-li v ní vytrvalý.
Leonardo da Vinci

Opravdová láska myslí jen na daný okamžik a na věčnost. Nikdy na délku trvání.

Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout.

Arnold Schwarzenegger to má dlouhé. Helmut Kohl to má krátké. Madonna to nemá vůbec. Papež to má, ale nepoužívá to. Co je to?
Příjmení.

Kohn dostane dopis z berňáku a tak se jde poradit s rabínem.
“Rabi,” povídá, “mám problém. Dostal jsem dopis z berňáku a nevím, co dělat. Ptal jsem se svého přítele Abrahama Roubíčka a ten povídal, že si mám zajít k Levimu a koupit si to nejkrásnější oblečení a pak jít na berňák. Myslí si, že pak si na berňáku budou myslet, že takový džentlmen by nikdy nepodváděl.
Ale pak jsem byl i u Samuela Stříbrného a ten povídal, že se mám obléci jako chudák. Prý si na berňáku pomyslí, že na takovém chudém muži si nic nevezmou.”
Rabín chvíli přemýšlí a pak povídá: “Poslouchej, Kohne, dám ti radu, kterou dávám nevěstám na svatební noc. Běž si někam koupit sexy spodní prádlo - je úplně jedno, jak vypadáš, stejně tě ojebou.”

V jedné velké zahradě rostl bambusový strom. Rok od roku byl silnější a krásnější. Majitel zahrady měl z něho velkou radost.
Jednoho dne se však před ním zastavil a řekl: “Milý bambusový strome, budu tě potřebovat!”
A strom odpověděl: “Pane, jsem připraven, použij mě, jak chceš a k čemu chceš.”
Pánův hlas zvážněl: “Když tě použiji, musím tě ořezat!”
Tu se strom zachvěl: “Ořezat? Mě? Svůj nejkrásnější strom v celé zahradě? Ne, to ne, prosím tě! Použij mě ke své radosti, pane, ale neořezávej mě!”
Tu Pán zvážněl ještě víc: “Neořežu-li tě, nemohu tě upotřebit.”
V zahradě se rozhostilo naprosté ticho. Vítr zatajil dech.
Potom sklonil bambus svou nádhernou korunu a řekl pokorně: “Pane, nemůžeš-li mě použít jinak, pak mě ořež!”
Pán odvětil: “Můj milý bambusový strome, budu ti muset ořezat také listy a větve!”
“Ach, pane, ušetři mě toho! Chceš-li, znič mou krásu, ale ponech mi listy a větve!”
“Neořežu-li ti listy a větve, nemohu tě upotřebit!”
Slunce skrylo svou tvář. Nějaký motýl ustrašeně odlétl.
Zasažen do hloubi duše, bambus zašeptal: “Pane, pak mi ulom větve!”
“Můj milý, musím udělat ještě víc. Musím tě uprostřed rozříznout a vyjmout tvé srdce. Kdybych to neudělal, nemohu tě použít!”
Nato se bambus sklonil až k zemi: “Pane, pak tedy řež!”
Pán zahrady tedy porazil bambusový strom, ořezal větve, rozdělil ho na dvě části a vyřezal dřeň. Suchými poli ho pak donesl k prameni. Bambusovým kmenem spojil pramen s vodní strouhou v poli. A rozříznutým bambusovým tělem začala proudit čirá, třpytivá voda do kanálu a na vyschlá pole, aby je zavlažila a dala tak vzrůst bohaté úrodě. Nádherný bambusový strom se tak stal velkým požehnáním.
Na všechny strany roznášel vodu - k životu pro všechny.

Čínská povídka

Vyplatí se následovat starého vola.

Peníze-li ztraceny - nic není ztraceno,
hlava-li ztracena - všechno ztraceno.
od německých obchodníků

můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz

Tím, že milujete, stáváte se teplem a světlem pro toho druhého.

Láska vám dá křídla a vy pak… (letíte a letíte… to je pocit, co?)

Kde jsou ženy nejvíc černé?
V Africe.

Na jedné universitě měli studenti jakousi databanku esejí, referátů a domácích úkolů na všechny předměty. Aby tato recyklace prací nevypadala podezřele, byly v databance eseje na jedničku, na dvojku i na trojku, takže průměrný student mohl práci použít, aniž by vzbudil podezření.
Jeden student, který strávil víkend mnohem příjemnějšími věcmi než psaním eseje, tedy našel v databance jednu trojkovou, nenápadnou esej do svého předmětu. Vytiskl ji, přepsal a odevzdal na hodině.
Ještě na konci hodiny mu ji profesor vrátil s napsaným komentářem: “Tuhle esej jsem napsal asi před dvaceti lety. Vždycky jsem si myslel, že by si zasloužila jedničku, a proto ji tak s radostí hodnotím právě dnes.”

Když vlk kulhá, starý zajíc skáče.

Klidná síla v obtížích je první známkou pravé velikosti.
Thomas Carlyle

Dobrý architekt nedělá dvakrát stejnou věc. Buďte Ti dobří a jděte dál…

Láskou odejmete moc i svým nepřátelům…

Napoleon odpočíval ve svém stanu, když tu náhle vrazil dovnitř sluha a volá: “Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich milión!!”
“Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.”
Pak Napoleon odešel a po pár hodinách se vrátil z vítězné bitvy.
Sluha se ho ptá, k čemu byla to červená košile, a Napoleon odpovídá: “Milý Jeane, to je psychologická záležitost. Když mám červenou košili, vojáci neuvidí krev, kdybych byl zraněn, a tudíž se nebudou obávat, že bych mohl zemřít.”
O pár hodin později opět sluha přiběhne: “Pane, Angličani! Přicházejí! Jsou jich tři milióny!!”
“Dobře, Jeane, přineste mi moji červenou košili.” Opět se Napoleon vrátí z bitvy jako vítěz.
Druhý den ráno sluha přibíhá a volá: “Pane, Angličani! Přicházejí! Je jich šest miliónů!! Tady je vaše červená košile!”
“Ne, Jeane, jestli jich je šest miliónů, pak to znamená, že je čas na moje hnědé kalhoty.”

Všechno ztrať, co jen máš, všeho se vzdej,
dohoníš všechno, jen jedno vždy měj,
jediné ztratit je smrtelný hřích.
Nad všechny poklady světa je SMÍCH!

J.Solar Půjde to!

Žili byli děd a babka v malé chaloupce na kraji vsi u lesa. Nikdo nevěděl, jak tu žili dlouho, byli tu prostě odnepaměti. Vstávali za úsvitu a spát chodili se slepicemi. Měli se rádi, měli rádi lidi i zvířata kolem sebe i celý boží svět. Každý den děkovali Bohu za všechnu tu krásu, kterou jim posílá. Nemoci jako by se jim zdálky vyhýbaly. Když lidé nedali na jejich rady, onemocněli. Ale když s pokorou přišli, s prosbou o pomoc a upřímnou snahou napravit se, staříci jim vždy pomohli najít, kde udělali chybu a i bylinky na pomoc přidali a jako by jim svým přátelským pohledem a pohlazením srdce rozehřáli, mysl povzbudili, sílu dodali, každý od nich odcházel s nadějí a odhodláním uzdravit se.

Přešly roky - svět se začal měnit. Do polí vyjely těžké stroje, v lesích zazpívaly motorové pily a nad tím vším se objevila práškovací letadla. Čmelák si chodíval k babičce stěžovat, srnka onemocněla, potok se zakalil, tráva žloutla, stromy ztrácely jehličí, ale lidi ze vsi jako by očarovala zlá víla (civilizace) - nic neviděli, jejich životní příběh je přestal zajímat. Zato vymyšlené příběhy “hrdinů” z obrazovek televizorů jim začaly brát dech. Do kraje se začal vkrádat neklid, hádky, závist, nenávist. Bohu už neděkoval nikdo za jeho lásku. Na jeho místo se v srdcích lidí usadilo sobectví - “láska” jen k sobě, sebeláska. Kde se ztratí láska, onemocní srdce a začnou nemoci.

Onemocněla země, voda, vzduch, zvířata i lidé. Přestali lidé chodit do chaloupky pod lesem na radu. Začali věřit televizním reklamám vědců a “odborníků". Co takový starý nevzdělaný děd s babkou mohou vědět o tom, jak se má žít? A tak se z výklenků v domech vytratily pytlíky s třezalkou, mateřídouškou a dobromyslí. Objevily se spreje, šampony, gely a kondicionéry a tablety, kapsle a pilulky. Z města za kopcem sem začal přicházet divný štiplavý vzduch, nebe se zatáhlo - a přišel do té doby neznámý host - KAŠEL.

Časem vyrostla ve městě veliká továrna na výrobu léku proti kašli. Byl to zvláštní lék - vyráběl se z krve a potu lidí. A lidé ze vsi začali dávat svou krev a pot na výrobu léku proti kašli, ale byl velmi drahý, protože se muselo zaplatit všem těm vědcům, technikům, dělníkům a administrativním pracovníkům, kteří tak dobře pracovali na výrobě tolik potřebného léku na záchranu lidstva. A jak vědců přibývalo, lék zdokonalovali a byl čím dál dražší, až lidé z vesnice, z jejichž krve se vyráběl, si ho už sami nemohli koupit.

A tehdy se babka posadila před bránu továrny a začala nabízet dobrou radu a pytlík bylinek proti kašli za jeden stříbrný. Lidé jako by se začali probouzet z těžkého snu. Někteří začali poznávat babku a začali se řídit její radou. Začaly k ní chodit zástupy, ale netrvalo dlouho a objevil se úředník.
“A co ty babko, tady se živíš? Máš na to od nás licenci? Máš na to vůbec vzdělání? Platíš ty vůbec daně? Ty se tu nedovoleně obohacuješ. Ty obelháváš poctivé lidi. Využíváš tu jen placebo efektu a šíříš nevědecké názory. Ty…Ty…Ty…v našem demokratickém zřízení tohle my trpět nebudeme. Máš od nás zákaz podnikání a dostaneš od nás pokutu za nezákonnou živnost a … a … a …”

Toho dne se někam ztratili děd i babka. Zmizela i jejich chaloupka (les zmizel už dříve), nikdo nevěděl kam.
Zůstala jen továrna na lék, který už nepomáhal, a lidé, kteří kašlali a kašlali, a jestli neumřeli, tak tam kašlou dodnes.

Vladimír Vogeltanz (z knihy Co s doktorem - cesta etikoterapie)

Staré koště zná špinavé kouty nejlépe.

Pohodlí činí z lidí děti, obtíže z nich činí muže.
Samuel Smiles

Každý den je zcela novým stvořením. Berte si, kolik jen můžete, z toho co vám může nový den nabídnout.

Ovoce zraje díky slunci a lidé díky lásce.

Co je vrchol nevěry?

Když je vám vaše žena nevěrná s vaší milenkou.

V carském Rusku, v Petrohradě, spadl Žid do Něvy a topí se.
“Pomóc, pomóc!” volá marně.
Po břehu se procházejí dva policisté, ale ani je nenapadne, aby na volání o pomoc nějak reagovali.
“Zachraňte mě!” volá Žid, který už polyká andělíčky.
Policisté se srdečně smějí.
Židovi už hledí smrt do tváře. Z posledních sil zvedne hlavu nad hladinu a vykřikne: “Pryč s carem!”
Načež se policajti srdnatě vrhají do řeky, vytáhnou Žida na břeh a vedou ho na okrsek.

Růžové brýle - máš růžový svět,
černými brýlemi zčerná ti hned!

Na konci, pravda sic, černý je hrob,
cestou však hvízdej si, růžemi krop!

J.Solar Půjde to!

Krokodýlí mládě nepláče, když spadne do vody.

Nepozbývejte mysli, bývá to často poslední klíč ve svazku, jímž se otevře zámek.
Trotty Veck

Ženské nemají smysl pro nesmysl.

Nikdy nečekejte na zítřek, máte-li někomu říci, že ho máte rádi…

Láska nedává nic kromě sebe a nedostává nic kromě sebe.
Láska nic nevlastní ani nechce, aby někdo vlastnil ji, protože lásce láska stačí.
Džíbrán Chalíl Džíbrán

Víte, kdo má největší koule na světě?
No přece sněhulák.

Život je houpačka, věřte mi,
jinak to nechodí na zemi.
Nahoru, dolů zas - to je řád,
tak se to střídává napořád.

Jas a stín, úsměv a slzičky
život nám splétají celičký.
Tenhle řád pro tebe má se snad
najednou převrátit? Akorát!

J.Solar Půjde to!

Když žába vidí, jak kovají koně, také nastaví nohu.

Kněz, pastor a rabín jdou z teologické konference na hotel. Je parné léto, všichni mají žízeň a tak když vidí restauraci, zamíří k ní. Ale ouha, všichni si zapomněli peníze.
Kněz se zamyslí a povídá: “Mám nápad. Počkejte tady, vyzkouším to a když to bude fungovat, budeme mít všichni pití zadarmo.”
Vejde do baru, objedná si pití. Vypije sklenici, zvedá se, přijde k němu vrchní a podává mu účet. Kněz povídá: “Ale synu, já jsem platil při objednávání.”
“Promiňte, otče. Je tady hrozný frmol, nevím, kde mi hlava stojí.”
Kněz vyjde ven a vysvětlí ostatním, jak na to.
Pastor jde dovnitř a situace se opakuje.
Nakonec jde dovnitř rabín. Také si objedná, vypije a když se zvedá, přiběhne vrchní s účtem.
Rabín povídá: “Chlapče, já platil při objednávání.”
“Promiňte mi. Jste dnes už třetí duchovní, kterému jsem tohle udělal. Opravdu se omlouvám. Asi mi to horko už leze na mozek.”
“To nic, mladíku. Docela spěchám, tak mi přineste zpátky drobné na tu stovku, co jsem vám dal, a já si půjdu po svých.”

Být ohrožen, to velkým býti nutí,
být ohrožen, to síla je a růst.
Viktor Dyk

Život je jako sklenice. Je jen na Vás, čím ji naplníte, protože si to nakonec stejně vypijete sami.

Tchýně požádá zetě aby ji doprovodil k lékaři.
Když je po prohlídce, zeť se ptá doktora:
“Jak to vypadá? Je nějaká naděje?”
“Bohužel, je to jen chřipka!”

Láska není slepá, naopak vidí věci, které ostatním unikají…

Hapal jsi, synáčku, rozbil sis nos?
Naříkáš, běduješ na špatný los?
Neplakej synáčku, osuš si zrak:
Obrobu stříbrnou každý má mrak.

J.Solar Půjde to!

Představme si skupinu výletníků, kteří vyrazili na cestu, aby zdolali obtížný vrchol, a podívejme se za nimi několik hodin poté, co vyrazili. Dá se předpokládat, že je v této chvíli můžeme rozdělit na tři rozdílné skupiny.

- Jedni litují, že opustili přístřeší. Únava a nebezpečí se jim zdají být v nepoměru ke zdárnému výstupu. Rozhodnou se, že se vrátí.

- Druhé nemrzí, že se na cestu vydali. Slunce svítí a je nádherný výhled. Ale k čemu stoupat ještě výš? Není lepší užít si hor tam, kde jsou, uprostřed louky nebo lesa? A lehnou si do trávy nebo se toulají okolím v očekávání příjemné chvíle pikniku.

- Ostatní, zbývající, praví alpinisté, nespouštějí oči z vrcholku, který si předsevzali, chtějí ztéci. Vyrážejí znovu.

Unavený - požitkář - nadšenec. Tři lidské typy, které každý z nás v zárodku nese v hlubinách svého já a na které se fakticky odjakživa lidstvo kolem nás dělí.

Teihard de Chardin

Když chceš uspět, žádej o radu tři starce.

CHTĚL BYCH neznamená nic, CHCI tvoří divy.
A.R.Vinet

Kdo fňuká a není nemocný je buď hlupák nebo lenoch. Ale nejspíš obojí.
napsal pan Solar už v roce 1937

Buďte veselí a zdraví, už víte co z toho vyplývá…

Ti, co vám říkali, že existuje ráj a že je na zemi, ti vám nelhali. Jde jen o to chtít ho prožít. Naplánujte si svůj protějšek (svého partnera), co nejdokonaleji.
Věřte mi, že přijde.
Pak budete vědět, že ti co vám říkali, že existuje ráj a že…

Citát: Je to jenom otázka nábytku! Pro ženu je těžší zůstat věrnou v pokoji s gaučem, než v místnosti, kde jsou jenom křesla!

Jak se řekne maďarsky kočárek.

Fakanfáro.

Nesmíš se starat moc, života bát,
starost je stárnutí, starost je kat.
Klidný buď, dny ať jdou čehý či hat.
Nesmíš je proklínat, nesmíš jim lát.

Život je zahrada, život je sad,
znáš-li být dítětem, znáš-li si hrát.
Milován Někým, mít někoho rád -
to je to umění: věčně být mlád.

J.Solar Půjde to!

Každý z nás potřebuje vnitřní klid a vnější svobodu. Je to ve vnitřním klidu a vyrovnanosti, jak můžeme mít opravdovou vnější svobodu.
Svoboda znamená přijmout svět a cítit, že celý svět je naším vlastním domovem. Skutečná svoboda je neoddělitelná jednota s vesmírem.

Sri Chinmoy

Jednoho dne dostal Bush infarkt a umřel. Okamžitě se odebral do pekla, kde už byl očekáván.
“Jsi na mém seznamu,” řekl mu ďábel, “ale já zrovna nemám volné místo.V každém případě tady ale musíš zůstat, takže mám pro tebe návrh. Mám tady pár hříšníků, kteří nebyli tak špatní jako ty. Jednoho z nich pustím, ale ty půjdeš na jeho místo. A budu k tobě dokonce tak dobrý, že ti dovolím, aby sis sám vybral.”
Bushovi se to zdálo jako dobrý obchod.
Ďábel tedy otevřel první místnost. Tam byl veliký bazén, v něm plaval Nixon. Stále se potápěl a něco hledal, ale vždy se vynořil s prázdnýma rukama.
Znovu a znovu.
“Ne,” řekl Bush. “Já nejsem dobrý plavec. Myslím, že tohle bych dělat nemohl.”
Ďábel tedy otevřel druhou místnost. Tam byl Newt Gingrich a velikým kladivem rozbíjel kameny. Kamenů nikdy neubývalo.
“Ne,” řekl Bush. “Mám problémy s ramenem. Strašně bych trpěl, kdybych musel pořád rozbíjet kameny.”
Ďábel tedy otevřel třetí místnost. Tam ležel na zemi Bill Clinton, ruce svázané nad hlavou, nohy svázané a roztažené. Nad ním se skláněla Monica Lewinská a dělala to, co dělala nejlépe.
Bush hleděl v šoku.
Pak řekl: “Jo, myslím, že tohle bych vydržel.”
Ďábel se zachechtal (jak jinak, než ďábelsky) a řekl:
“Monico, můžeš jít.”

Když už mi hoří dům, tak se u něj ohřeji.

Jakmile si důvěřuješ, umíš žít.
J.W.Goethe

Když jdeš hasit oheň, neber si šaty z listí.

Děcko s provinilým výrazem ve tváři přijde večer do ložnice:
“Tati, umíš psát ve tmě?”
“No, myslím, že jo. Co mám napsat?”
“Svoje jméno do mojí žákovské knížky.”

Dvě věci berte klidně. Předně ty, které se změnit dají. Za druhé pak ty, které se změnit nedají.

Jak vyberete ze sta blondýnek jednu hloupou?
Namátkou.

Tak jak milujete, tak jste milováni. Zvolili jste si partnera a buď už ho máte, nebo na něj čekáte (v tom případě se víc usmívejte a otevřete oči - možná už bloudí kolem vás).
To všechno, co si s ním naplánujete, to s ním také prožijete. Plánujte dokonale a přemýšlejte co plánujete (pozor, funguje to 100%-ně - naplní se vám jak pozitivní myšlenky i negativní - plánujte pozitivně).

Ticho zvětšuje vnitřní hloubku. Ticho zvětšuje vnější sílu. Ticho probouzí mé srdce. Ticho osvobozuje můj život.
V naprostém tichu jsme daleko za myslí. V tomto tichu se nachází hluboký klid, světlo a další kvality. Ticho je výstižným vyjádřením nevyjádřitelného.
Sri Chinmoy

Mým působištěm je svět.
Heslo německých obchodníků

Má spoustu jablek a hrušek, ale jeho srdce touží po kdouli.

Mladý, nezkušený muž byl velmi překvapen, když mu jeho žena tři měsíce po svatbě porodila syna. Utíkal za rabínem a zeptal se, jak se něco takového mohlo stát.
Rabín chvilku přemýšlel, jak manželství zachránit, a pak povídá: “Synu, zjevně nemáš o těchto věcech ani ponětí a nezvládneš ani tak jednoduchou věc spočítat. Řekni mi: Žiješ se svojí ženou tři měsíce?”
“Ano, od svatby jsou to tři měsíce.”
“A ona s tebou žije tři měsíce?”
“Ano.”
“A vy dva spolu tedy žijete tři měsíce?”
“Ano, pochopitelně.”
“No, a máme to. Tři měsíce plus tři měsíce plus tři měsíce, není to dohromady devět měsíců - doba těhotenství?”

Nejlepší prostředek proti hněvu, je odklad.
Málokdo ví, že v německé armádě si mohli vojáci stěžovat až poté, co se vyspali - s chladnou hlavou, jinak byli potrestáni.
Zkuste řešit věci až se zklidní váš hněv. Budete zírat, jak neobyčejně praktický bude výsledek.

Co se stane s manželem, když si vezme jen 1/4 viagry?
Nic. Chodí po pokoji a jen tak popichuje…

Láska je jediná neporazitelná moc na světě.
F.M.Dostojevskij

Všichni toužíme po radosti. Radost nezískáme tím, že předstihneme ostatní, ale tím, že je vyneseme do popředí. Skutečnou radost získáme sebedáváním, ne vlastněním nebo předváděním své vlastní nadřazenosti…
Pravá vnitřní radost přichází sama. Nezávisí na vnějších okolnostech či vnějších dosaženích.
Sri Chinmoy

Sama smrt před opravdovým mužem často prchla.
Lucanus

…A jsou takoví, kteří mají málo, ale dávají vše. Jsou to ti, kteří věří v život a v jeho štědrost a jejich pokladnice není nikdy prázdná.

Jsou takoví, kteří dávají s radostí a tato radost je jejich odměnou.

Jsou takoví, kteří dávají s bolestí a tato bolest je jejich křtem.

A jsou takoví, kteří dávají a nepoznávají v dávání bolest ani v něm nehledají radost, ani nedávají z ohledu na ctnost. Ti dávají tak, jako myrta v údolí vydechuje do prostoru svou vůni. Jejich rukama promlouvá Bůh a jejich očima se usmívá na zem…

Chalil Džibrán - Prorok

Jeden pták v hrsti má cenu dvou ve křoví.

Žena s milencem ve vášnivém objetí. V tom se ozve klíč v zámku. Žena okamžitě vyjekne: “Sakra, to je manžel. Rychle, schovej se v koupelně.”
Chlápek nezaváhal a rychle za sebou zavřel dveře od koupelny.
Žena akorát schovala jeho oblečení pod postel, když v tom do místnosti vstoupí manžel a hned povídá: “Sakra, co tady děláš nahá?”
“Slyšela jsem tě přijet, tak jsem ti chtěla připravit vášnivé uvítání.”
“Bezva, akorát si umeju ruce a hned jsem u tebe, drahá.”
Než jej stihla nějak zarazit, otevřel dveře do koupelny. Stojí tam nahatý chlap a rukama plácá ve vzduchu o sebe.
“Kdo sakra jste?” zařve manžel.
“Jsem z deratizační a desinfekční firmy. Vaše žena nám volala, že má hrozné problémy s moly.”
“Ale vždyť na sobě nemáte žádné oblečení!” vykoktal manžel.
Chlápek se na sebe podíval a překvapeně uskočil: “Ty malé bestie jsou čím dál tím drzejší.”

Rámus není autorita!

Více než milion, více než cokoli
ten má, kdo zdraví má, koho nic nebolí.
Všecko se dokáže, všecko se dohoní.
Jak máme zdravíčko, vždycky jsme na koni.

J.Solar Půjde to!

Jak probíhá smršťování lásky v manželství?
Nejdřív jí má muž plnou hlavu.
Pak už jen plný zuby.

To, že láska je všechno, je všechno, co o lásce víme.

„Čím pokornější člověk je, tím větší je jeho síla.“

Sri Chinmoy

Dopustíš-li se chyby, neudělej druhou tím, že chceš zatušovat první. Přiznej ji!
J.H.Lorimer

Pětičlenná rodinka si vyjela na pláž. Děti si užívaly moře a stavěly hrady z písku, když tu se v dálce objevila jakási stará žena. Šedé vlasy jí poletovaly ve větru, šaty už měla jen samé špinavé cáry. Jak šla, sbírala pořád cosi ze země, dávala to do tašky a něco si při tom mumlala.

Rodiče přivolali děti k sobě a nakázali jim, aby se od té staré paní držely dál. Když je míjela, usmála se na ně. Nikdo jí však pozdrav neopětoval.

Za pár měsíců se o té stařeně dozvěděli, že ze svého vlastního rozhodnutí zasvětila celý život tomu, že na plážích sbírala skleněné střepy, aby se o ně nepořezaly děti.

Anthony de Mello Modlitba žáby

Šadchen domlouvá mladému kandidátovi ženitby:
“Mám pro vás fajnovou nevěstu - hezkou, s dobrým věnem, z výborné rodiny! Má jenom jednu malou vadu - je trošičku těhotná.”

Útrapy jsou solí života.

Nezapomeňte, že lidé raději vidí usměvavé tváře a lidi plné nadšení než zamračené a unavené ztroskotance.

Ty věříš pověře, na “štěstí", smůlu,
člověče styď se, cožpak jsi Zulu?
Ty věříš v pavouky, na sena fůry,
na lógr, podkovy, na nožky můry?!

V mládence slepé a v královnu Sáby?
Pověře dneska přec věří jen báby.
Pověře věří jen slaboch a robě.
Celý muž, pravý chlap - VĚŘÍ JEN SOBĚ!

J.Solar Půjde to!

Víte jak se pozná absolutní mlha?
I ptáci chodí pěšky…

Veliká láska?
Já myslím, že to je, když se dva lidé dovedou snášet po celý život - oddaně a věrně.
K.Čapek

„Laskavost je jako sníh. Vše, co pokryje, zkrásní.“

Sri Chinmoy

Největší síla je v tom, neočekávati nic, leč od sebe.
Georges Clemenceau

Pamatujte, že nic není jen tak a bez tréninku není šampionů!

V ten den se řeč mistra zúžila na jednu záhadnou větu.
Jen se ironicky usmál a řekl: “Všechna moje současná činnost je sedět na břehu a prodávat vodu z řeky.”
A ukončil svoji řeč.

Prodavač se usadil na břehu řeky a přicházeli k němu tisíce lidí, aby koupili vodu. Jeho úspěch spočíval v tom, že ti lidé neviděli řeku. Když ji nakonec uviděli, odstěhoval se.

Kazatel měl velký úspěch. Přicházely k němu zástupy, aby se učily moudrosti. Když získaly moudrost, přestaly chodit na jeho kázání. A kazatel se spokojeně usmíval. Dosáhl svého cíle, protože v hloubce duše věděl, že dával lidem jedině to, co už vlastnili - jen aby chtěli otevřít oči a vidět.

“Když já neodejdu” - řekl Ježíš svým učedníkům - nepřijde k vám Duch Svatý.

Kdyby jsi přestal prodávat vodu s takovým zaujetím, lidé by měli víc možnosti vidět řeku.
neznámý autor

Jedno kuře v ohradě má cenu stovky kuřat v bažině.

Sedí si tak profesor ve veřejné knihovně a sbírá jakési informace na svou další přednášku statistiky, když najednou překvapen vykřikne: “Překvapivé! Zvláštní!”
“Co se stalo?” optá se jeden ze studentů.
“Věřil byste, že při každém mém výdechu zemře jeden člověk?”
“Opravdu zajímavé,” opáčí student. “A zkusil jste jinou zubní pastu?”

Prší-li, řekni si: “To jsem rád",
s osudem dobře být kamarád,
změnit když nemůžeš cokoli -
z toho ať hlava tě nebolí.

Nic ti být nemusí na škodu,
ve všem si najdi svou výhodu,
perské se přesily nemusíš bát:
Ve stínu budeme bojovat!

J.Solar Půjde to!

Odloučení lásku nezmenší.
W.Shakespeare

Úspěch vždycky a všude začíná jediným slovem: ODVAHOU.
H.N.Casson

Kdo chce získat hříšníky, musí kázat krátká kázání.

Zkušenost lásky je volba, kterou děláme, duševní rozhodnutí vidět v lásce jediný pravý smysl a hodnotu v každé situaci.
M.Williamson

Co je to orální antikoncepce?

To je, když ti řekne NE.

Nechoď přede mnou,
nemohl bych tě následovat.
Nechoď za mnou,
nemohl bych tě vést.
Jdoi vedle mne
a buď mým přítelem.
A.Camus

“No jo, Horowitz, oni si chtěli ode mne půjčit padesát tisíc! Ale jakou mi můžou dát záruku?”
“Slovo gentlemana, pane Kohn!”
“Tak to jo … tak mi ho přivedou!”

Kupředu musíš, to žití je řád,
kdo čeká ztrácí, kdo stanul, ten pad.

Moře ať vzdouvá se, uragán hřmí,
Zdeněčku* nedej se! Lodičko, hí!

*nahraďte svým vlastním jménem

J.Solar Půjde to!

Staří kozlové milují mladé listí.

“Byl jednou jeden velmi moudrý a šlechetný král, který zjistil, že v jeho státním žaláři je velký počet nevinných lidí.

A tak nařídil, aby bylo pro nevinné postaveno jiné, mnohem pohodlnější vězení.”

Minutové nesmysly (vydalo nakladatelství Cesta)

Manželská dvojice se řítí po dálnici svižným tempem. A v té rychlosti manželka manželovi sdělí, že se s ním chce dát rozvést. Po patnácti letech.
Říká: “Hele, už jsme spolu patnáct let a už mě irituješ, dám se s tebou rozvést. A budu chtít bourák!”
Muž neříká nic, jenom přidá plyn.
A žena říká: “Samozřejmě obě konta budu chtít a taky náš barák! “
Manžel nic, jenom přidá plyn.
A žena pokračuje: ” A taky si nechám obě dvě děti. Vychovám z nich normální lidi!”
Muž nic a ještě přidá plyn!
A žena říká: “A víš co? Stejně několik let už spím s Honzou!”
A muž zase přidá plyn.
A žena se rozčílí a řve na něho: “Hele, ty nic nechceš? Copak ty opravdu nic nechceš?”
“Ale, víš co? Já mám pro život všechno, co potřebuju.”
“Jo? A co to je, prosím Tě?”
“Airbag!”

Přehánění je pravda, která ztratila trpělivost.

“Se štítem nebo na štítě!”
říkaly matky spartské synům táhnoucím do boje
“Vrať se z boje vítězně, nebo čestně padni! Nikdy však nezahazuj štít, aby se ti lépe utíkalo!”

„Můžeš mít radost. Není to tak těžké. Jen se usměj na každého, koho potkáš. Dokážeš se na každého usmát. K tvému překvapení, radost přišla.“

Sri Chinmoy

Proč musí stávka na železnici trvat alespoň 24 hodin?

Aby se to bezpečně rozeznalo od zpoždění.

Malá láska soudí přísně a zaniká, velká odpouští a tím se zvětšuje.
E.Hemingway

Rány jsou hořké, však sladké vždy přec,
bojovat, bít se, to chlapská je věc,
muž musí umět se s životem rvát,
vydržet ránu a ránu zas dát.

Hledej, co hořké a hledej vždy boj,
hořké a tvrdé, toť síly je zdroj,
sladkému uhýbej, měkkých se chraň,
Každičký sval tvůj se ocelí staň.

J.Solar Půjde to!

Práce vzdaluje od nás tři velké nepřátele:
nudu, neřest a nouzi.

Nechť tě netrápí, co se nevrátí!

Potká medvěd zajíce a ten mu říká: “Čau medvěde, pozdravuje tě Hroutil.”
“Jakej Hroutil?”
“Ten co ti pinďourem kroutil!”
Zajíc se strašně chechtá a uteče. Za nějakou dobu se zase potkají.
“Čau, medvěde. Co dělá Hroutil?”
“Jakej Hroutil?”
“Ten co ti pinďourem kroutil!”
Zajíc se mu zase vysměje a odejde.
Medvěda už to štve, tak se jde zeptat lišky, jak má zajíce dostat.
Liška mu říká: “Tak mu to taky udělej. Řekni mu třeba: ‘Pozdravuje tě Trkal.’ a až se zeptá, jakej Trkal, tak řekni: ‘ten co ti ho tam strkal’!”
“To je skvělý, díky, fakt, na to bych nepřišel,” říká medvěd a jde za zajícem: “Čau zajíci. Pozdravuje tě Trkal.”
“Já vím, říkal mi to Hroutil.”
“Jakej Hroutil?”

„Všichni máme svobodu vytvořit si svou vlastní budoucnost.“
Sri Chinmoy

Myslete si vždy: To je snadné, to mohu.”
Pokládáte-li nějakou věc za snadnou, dokážete ji, i kdyby jiným připadala obtížná.
Emile Coué

Každý věk má svoje hračky.

Chlápek náhle zemřel a neměl sepsanou poslední vůli.
Vyčerpaná vdova sedí u právníka a žádá radu.
Právník povídá: “Takže, váš manžel zemřel a nenapsal závěť. Řekl něco před tím, než zemřel?”
“Jo. Říkal tohle: “Marie, polož tu pušku, stejně s ní netrefíš širší stranu stodoly.”

Každá lidská bytost na zemi v sobě ztělesňuje vnější sílu a vnitřní sílu.
Svou vnější sílu si uvědomuje, když se dívá vně, kolem sebe.
Svou vnitřní sílu si uvědomuje, když se ponoří hluboko do svého nitra.

Sri Chinmoy

Nejjistější způsob, jak rozbít vztah, je trvat na tom, aby vše bylo podle vás.

Co se stane z komára, který sežere viagru?

Šicí stroj!

Jaká může být větší radost, než zprávy od přátel?
R.Browning

Další skvělá zpráva je, že v Praze bude 3.října 2004 koncertovat Sri Chinmoy.

Sri Chinmoy věří, že hluboko v srdci každého z nás je ukryt náš vnitřní poklad radosti, ticha, laskavosti a energie – poklad, který má schopnost dát našemu životu více štěstí.

Koncert v T-Mobile Aréně je pozváním k objevné cestě do našeho vnitřního světa a zároveň povzbuzením pro kohokoli, kdo ve svém nitru cítí, že náš život může být šťastnější, nabídneme-li světu kolem sebe svou dobrou vůli a upřímné srdce.

Leonard Bernstein řekl po setkání se Sri Chinmoyem:
„Jaká síla je v hudbě toho člověka! Můj hudební duch je velmi, velmi hluboce dojat… Mohu jen doufat, že jednoho dne budu moci sdílet tuto vesmírnou fontánu klidu a hluboké energie, ve které on přebývá…“

Více o tomto energií a moudrem nabitém velikánovi naší doby na www.srichinmoy.cz

Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl.
Svatopluk Čech: Jitřní písně

Špinavé prase v domě je lepší než žádné.

“Vím všechno!” křičí žárlivec na přicházející manželku.
“Jo? Tak mi řekni, kdy byla bitva u Trafalgaru, ty chytráku!”

Samou přirozeností laskavosti je šířit se. Jste-li laskaví k druhým, dnes budou laskaví k vám a zítra k někomu dalšímu.
Když vás někdo požádá o laskavost, víte, co tomu člověku ve skutečnosti dáváte? Dáváte mu neobyčejnou sílu své lásky.

Sri Chinmoy

Chcete věřit? Tak milujte. Bez podmínek. Naplno.

Proč mívají blondýnky okolo pupíku modřinu?

Protože existují taky blonďáci.

Ani za všechny peníze světa nekoupíš přítele ani nezaplatíš jeho ztrátu.

„Chceš změnit svět? Pak změň nejprve sám sebe.
Chceš změnit sám sebe? Pak zůstaň zcela tichý v moři ticha.“
Sri Chinmoy

Velká ctižádost je vlastností velké povahy.
Napoleon Bonaparte

Učitel určitě nebyl puntičkář, pokud šlo o etiketu a dobré způsoby, s druhými však vždy jednal s přirozenou zdvořilostí a šarmem.

Stalo se, že jakýsi žák byl velmi hrubý k dopravními policistovi, když jednou v noci vezl učitele domů. Na svou obranu řekl: “Raději jsem sám sebou a jednám s lidmi tak, jak to cítím. Zdvořilost není nic než nafouklá bublina.”

“To je vcelku pravda,” řekl učitel přívětivě, “ale nafouklé máme i pneumatiky u auta, a podívej jak tlumí nárazy.”
Ukázka z knihy: Minutové nesmysly

Citát od Járy da Cimrmana:
“Oč by bylo více síly, pro sekery, dláta, pily, pro lopaty, pro motyky, nebýti té erotiky.”
To je docela známý citát, ale docent Miloš Horanský k tomu připsal:
“Kde by lidstvo bylo, kdyby méně pilo. Kde by už byl pokrok, kdyby nebyl rozkrok!”

Dáte-li jednomu člověku celé srdce, nemusíte dát druhému méně. Naopak, každý z nich tak dostává víc. Když darujete své srdce ostatním, všichni jedině získají.

Tak jako oheň, který ještě úplně nevyhasl může znova plápolat, tak i láska, která ochladla se může zase vznítit.

Kdo si hoví, rezaví.

Víte jak se pozná “viagrové” dítě?

Má modré oči a pořád někde postává.

V synagoze se vedle sebe modlí Lederer v hezkém novém kožíšku a Kohn ve starším ošumělém kabátu.
Lederer prosí: “Bože, dej, ať udělám kšeft za 10.000 $.”
Vedle něj Kohn: “Dej, ať udělám kšeft za 5$.”
A tak to jde dokola - jeden za 5, druhý za 10.000.
Po chvíli Lederer vstane, sáhne do portmonky, vyndá pět dolarů a podává je Kohnovi:
“Vezmou si to, Kohn, a nerozptylujou mi Hospodina.”

Hesla jsou křídla, štít jsou a meč.
Hesla jsou prapory, vedou nás v seč.
Hesla jsou jiskry, sil bohatý klín.
Z hesel jež zapálí, rodí se čin.

J.Solar Půjde to!