Jedné paní se narodilo děťátko.
Vypadalo úplně normálně, až na jednu drobnost, která všechny překvapila.
Jak se poprvé nadechlo, místo pláče se začalo smát.
Hrozně moc smát,
Pěstičky zaťaté, celé schoulené, úplně se třáslo ale smálo se na celé kolo. Sotva se stihlo mezi záchvaty smíchu nadechnout.
Doktoři ho ihned začali prohlížet, jestli je všechno v pořádku.
Když mu porodník rozevřel pěstičku, aby zkontrolovat prstíčky, hádejte, co našel?
Antikoncepční pilulku.
Milovat znamená jednat tak, aby ten druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
J.Vanier
* Říkali otevřít ventil A a zavřit ventil B, nebo to bylo opačně?
* Je tato součástka skutečně tak důležitá?
* Od zítřka přecházejí všechny zdejší počítače na Windows 98.
* Kluci, je ten dým, co se vznáší nad reaktorem normální?
* Dá se ten otvor zaplácnout žvýkačkou?
* Přišla upomínka, že jsme nezaplatili stočné a vypínají vodu.
* Samozřejmě že mám středoškolské vzdělání, i když maturitu jsem neudělal.
* Říkáte, že máme dvanáct vteřin. Na co?
* Proč všichni z představenstva tak narychlo odjíždějí?
* Je zde nejmodernější ruská technologie a tady pan od reaktoru pracoval v Černobylu.
* Haló, televizní zpravodajství? Máme pro vás jednu super zajímavost…
Přátelství zvyšuje štěstí a zmenšuje utrpení. Zdvojnásobuje radost a dělí se o zármutek. Nezapomeňte zavolat svým přátelům a popřát jim skvělý den!
Breviář “Půjde to!” prostý má vtip:
S písničkou do kroku jde se to líp!
J.Solar Půjde to!
„Nesnaž se změnit svět. Neuspěješ. Snaž se svět milovat.
Hleď, svět je změněn – změněn navždy.“
Sri Chinmoy
Myslíte si, že umřít na konci života, je ta správná odměna za všechna ta zvládnutá úskalí?
Celý život budujete, pracujete, staráte se a na konci…
Smrt.
To je nějaká odměna?
Představte si, že by to šlo obráceně:
Vytáhnou Vás z chlaďáku.
Sundáte ty skvělý šaty, převlíknete se do tepláků a pošmatláváte si to v klidu po domově důchodců.
Pak Vám dají zlatý hodinky a jdete na spoustu let do práce.
Až budete dost mladí, můžete do školy!
Pak už to jede jak po másle: mejdany, skvělý pití, marihuana, holky…
Vysoká škola, střední škola, základka.
Stanete se dítětem, nemáte žádnou zodpovědnost, máte spoustu hraček na který jste dřív pro samou práci neměli čas.
Stanete se miminkem.
Postupně zapomenete chodit.
Vrátíte se do bříška, všichni budou mluvit jen o Vás a o zdraví, maminka bude jíst to nejlepší…
Bude Vás devět měsíců nosit…
…a nakonec…
…to celé…
…skončí…
… nádherným orgasmem!
Tak tomu já říkám skvělý konec!
Skvělý den!!!!!
Myslíte si, že vám bude ku prospěchu padák (byť barevný a krásně složený) na zádech, dokud neskočíte?
A co si potom myslíte o Vašich schopnostech, které máte a den za dnem je ještě zkvalitňujete?
Nemyslíte, že už je čas je také použít?
(Spolehlivost padáků se neprověřila tím, že je někdo nosil na zádech. Prověřila se tím, že někdo skočil.)
Světlo, které vidím, je láska.
Teplo, které cítím, je láska.
Ticho za zvuky, které poslouchám, je láska.
Slova, která čtu, vyjadřují lásku.
Ty jsi láska.
Existuje jen láska.
Konečně jsem to pochopila.
Miluji Tě.
z sms korespondence mezi dvěma úžasně zamilovanými
Jen milující člověk má sílu a schopnost vykonat všechna dobrá díla, která svět potřebuje.
Jedno si pamatuj, ve štítu měj:
Dodržuj pravidla, děj se co děj,
na hřišti v životě, poctivě hrej.
Byť bys hrál o život, vždycky
FAIR PLAY
J.Solar Půjde to!
Byla jednou jedna holčička, co se jmenovala Markétka.
Jednou byla takhle na procházce, když se před ní objevil chlápek, který na sobě měl akorát pršiplášť a pod ním vůbec žádné oblečení.
Ale Markétka se jen smála, protože věděla, že nebude pršet.
Nepršelo, a tak pole byla dohněda vyprahlá, a obilí z nedostatku vláhy polehávalo. Lidé byli znepokojení a podráždění a pátrali po obloze ve snaze najít jakékoli znamení nadcházející úlevy. Dny vystřídaly neplodné týdny. Déšť stále nepřicházel.
Duchovní z místních církví vyhlásili hodinu pro modlitby, která měla proběhnout na náměstí hned tuto sobotu. Požadovali, aby si každý s sebou přinesl nějaký předmět spjatý s vírou.
V určenou sobotu v pravé poledne obyvatelé města nastoupili jako jeden muž, náměstí se zaplnilo úzkostnými tvářemi s nadějí v srdcích. Duchovní byli dojati při pohledu na rozličné předměty, které modlící tiskli v dlaních - svaté knížky, kříže, růžence.
Když hodina modliteb vypršela, spustil se, jakoby mávnutím kouzelného proutku, jemný déšť. Dav provolával slávu a lidé vysoko pozvedávali své poklady, aby vyjádřili vděčnost a chválu. Uprostřed zástupu čněl jeden symbol víry, který poněkud zastiňoval ty ostatní:
malé, asi devítileté děvčátko si přineslo deštník.
Laverne W. Hall
Pro zdraví spíš se zajícem proběhni se po lese,
než čekat co za pět zlatých felčar tobě přinese.
Moudrý místo dryjáku dá přednost práci poctivé:
neb Bůh vpravdě nezamýšlí tahat z bryndy churavé.
John Dryden okolo roku 1700
* to je ta paní, co mi s laskavostí sobě vlastní půjčila Breviář pana Solara Půjde to!
Potká stará blecha mladou a ta se třese zimou.
Stará se jí ptá: “Prosím tě, co je to s tebou?”
“Ale, chtěla jsem se trochu zahřát, tak jsem vlezla hajnému do vousů, a on celý den jezdil po revíru na motorce a to jsem sakra vymrzla.”
Stará blecha na to: “No jo, to je hned vidět, že jsi ještě mladá. To si musíš vlézt nějaký mladý holce do kalhotek a uvidíš jaký tam je teplo.”
Po nějaké době se opět sejdou a mladá je zase úplně zmrzlá.
“Proč jsi mě neposlechla?", říká stará.
“Ale já jsem to udělala přesně tak, jak jsi mi radila. Vlezla jsem krásný mladý holce do kalhotek, tam ti bylo takový teploučko, že jsem hned usnula. No a pak jsem se probudila hajnému ve vousech a zase jel na motorce!”
Tvá budoucnost je prázdná strana.
Bude taková, jakou si ji uděláš!
Něco takového se může stát jen v Americe. Muž z města Charlotte v Severní Karolíně si koupil balíček vzácného a velmi drahého druhu doutniků, který následně nechal pojistit, mezi jinými, i proti zničení ohněm. Do měsíce všechny doutníky vykouřil a poté od pojišťovny požadoval vyplacení pojistky s tvrzením, že o doutníky přišel při “několika drobných požárech". Pojišťovna pochopitelně odmítla peníze vyplatit, odvolávajíc se na fakt, ze dotyčný muž “zkonzumoval” doutníky přirozeným způsobem - tj. kouřením. Muž pojišťovnu zažaloval… a vyhrál!
V rozsudku sice soudce přiznal, že žádost klienta pojišťovny byla poněkud neobvyklá, nicméně dal muži za pravdu v tom, ze nebyla porušena smluvní pravidla. Pojišťovna souhlasila s pojištěním doutníku proti ohni a nestanovila ve smlouvě přesně, jaký je “akceptovatelný způsob” zničení doutníku ohněm. Pojišťovna byla nucena pojistku vyplatit.
Místo dlouhých soudních průtahů s odvolacím procesem se proto pojišťovna rozhodla podřídit se rozsudku a svému klientovi vyplatit částku 15 tisíc amerických dolarů.
Po proplaceni šeku však celý případ nabral nečekaný průběh. Pojišťovna podala na muže trestní oznámení s podezřením ze žhářství, na základě kterého byl uvězněn. S použitím jeho vlastní výpovědi v předešlém procesu pojišťovna u soudu prokázala, ze muž úmyslně spálil svůj pojištěný majetek, čimž se dopustil trestného činu a byl odsouzen k 24 měsícům vězení a pokutě 24 tisíc dolarů…
Pepík neustále tyká paní učitelce, až nakonec paní učitelka řekne: “Do zítřka napíšeš stokrát: Nebudu tykat učitelům.”
Druhý den to Pepík donese 200x.
“Proč jsi to donesl 200x?”
“Ale, já jsem ti chtěl udělat radost!”
Najděte si čas na vyjádření uznání a ocenění práce druhých, protože vděčnost a pochvala jsou pohlazením duše…
Láska spočívá v tom, že se dokáže smířit s nedostatky toho druhého.
B.Franklin
Co tady chcem?
K dobru být všem.
Miluj kdos muž:
Miluj, toť služ!
J.Solar Půjde to!
Jediný zákon: Opravdové dalekozraké sobectví.
Jediné přikázání: …aby se všem vedlo na zemi.
Jediný hřích: Hloupost.
Jediná svátost: Láska.
Jediná taktika: Spolupráce.
J.Solar
Najděte si čas na štědrost a velkorysost, protože přejícnost je protiváhou rozbujelého sobectví.
Víra znamená věřit v to, co nelze vidět, a odměna za víru spočívá v tom, že lze vidět to, v co věříme.
V oblasti jižně od Sahary panovalo jednou velké sucho. Stepní tráva vadla, zvířata už neměla co pít, jen poušť postupovala pořád dál. Dokonce i stromy a suchu přivyklá křoviska hleděly vstříc svému konci. Prameny a řeky dávno vyschly.
Jen jedna jediná květina sucho přežila. Ale i pramínek byl blízek zoufalství: “Proč se tu namáhám kvůli této jediné květině, když už je všechno kolem nás vyprahlé?”
Tu se jeden starý strom sehnul nad malým pramínkem, a než sám umřel, řekl: “Milý malý pramínku, nikdo neočekává, že dáš zazelenat celé poušti. Máš za úkol darovat život jedné jediné květině.”
Pohádka ze severní Afriky
V suoivsoltsi s vzýukemm na Cmabridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořdaí psíemn ve solvě. Jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí sěms a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že??
“Občane, co to tady na veřejném prostranství děláte?”
“Co bych dělal? Souložím!”
“No - v zásadě to zakázáno není. Ale kde máte partnerku?”
“Byla hotová dřív, tak šla domů …”
Sláva je slunečnice s křiklavou korunou ze zlata, která nevoní.
Ale láska je živá růže dýchající vůní z každého lístku.
Najděte si čas na tvůrčí práci, protože hrdost z výsledku práce posiluje ducha.
Láska dává - nebere,
napravuje - nerozbíjí,
důvěřuje, věří,
nikdy neklame,
je trpělivou oporou,
pečlivě rozděluje
každou radost, každý smutek.
Lidské myšlení ztrácí smysl, když nemá žádný určitý cíl.
Montaigne
Pamatujte na svou lásku jako ona na Vás, se vší něhou, kterou může pociťovat jedna láska pro druhou, kterou čas nezahladí a vzdálenost nezmění, a která je vždycky stejná.
Jede muž po silnici a proti němu jede žena.
Když se míjejí, žena se vykloní z okýnka a zařve: “Prase!".
Muž neváhá, vykloní se taky a zařve za ní: “Čůzo!".
Oba pokračují v cestě a muž to v první zatáčce napálí do obrovského prasete stojícího uprostřed cesty …
Poučení: kdyby tak muži někdy poslouchali ženy ….
Tak jestli posloucháte Dobrý kafe na Frekvenci 1, tak už to víte také.
Ti co neposlouchají by měli číst.
Já jsem sice neprožíval šílenství kolem Superstar, ale dokáže mne nadchnout, když se dozvím, že stříbrná Superstar Šárka Vaňková dělá koncert.
Proč mne to dokáže nadchnout?
Ten koncert má název “Děkuji, Šárka".
To už začíná být zajímavé.
Na koncertě bude i Julián Záhorovský, Petr Novotný, Luboš Xaver Veselý, skupiny JAD a Flashdance.
A teď to nejlepší.
Všichni ti, kteří vystoupí se vzdali nároku na honorář a výtěžek koncertu tedy půjde na konto Dětského domova v Chomutově.
Takže chomutovští se můžou dnes nejen bavit, ale také žít s pocitem, že vstupné je určeno na dobrou věc, a že se zapojili.
Je to skvělá akce, takže ještě kde:
Chomutov v 18,00 ve Sportovní hale.
(foto MAFA)
Najděte si čas na přátelství, protože srdečný vztah k lidem dává životu příjemnou příchuť.
Cestuje skupina inženýrů se skupinou manažerů ve vlaku.
Každý manažer má svoji jízdenku, inženýři mají dohromady jen jednu. Najednou jeden z inženýrů volá: “Jde průvodčí!” a všichni inženýři se natlačí do jednoho WC.
Průvodčí zkontroluje lístky manažerů a vidí, že dveře na WC jsou zamčené. Zabouchá na dveře a zavolá: “Jízdenku, prosím!”
Z WC se pode dveřmi vysune jeden lístek, průvodčí ho cvakne, prostrčí zpět, poděkuje a spokojeně odchází.
Na zpáteční cestě mají manažeři jen jeden lístek a světe, div se, inženýři nemají žádný. Jeden z manažerů uvidí průvodčího a zakřičí: “Jde průvodčí!” a všichni manažeři se utíkají schovat na WC.
Inženýři trochu pomaleji odcházejí na další WC. Poslední z inženýrů, ještě než se schová, zabouchá u manažerů a zavolá: “Jízdenku, prosím…”
Ponaučení: Manažeři často používají inženýrská řešení, aniž by jim rozuměli.
Dělník jsi? Rolník jsi? Umělec? Žrec?
Továrník, obchodník, doktor či švec?
Co na tom sejde, jen stůj, kam jsi šláp!
Hlavní je přece vždy, abys byl CHLAP!
J.Solar Půjde to!
Krize je produktivní stav. Člověk z něj musí odstranit pouze příchuť katastrofy.
Max Frisch
Těsně po půlnoci vnikli po překonání bezpečnostního systému do banky dva zloději, kteří očekávali, že naleznou jeden nebo dva velké trezory naplněné hotovostí a cennostmi.
Byli překvapeni, když našli stovky malých trezorku rozmístěných po celé bance. Rozluštili kombinaci prvního trezoru a uvnitř nalezli pouze misku vanilkového pudinku.
Podle zvukových záznamu jeden ze zlodeju pronesl: “Aspoň se teda trochu najíme.”
Pak zloději otevřeli další trezor, ale obsahoval také pouze misku vanilkového pudinku místo zlata, diamantů, šperků nebo peněz. Pokračovali tak dlouho, dokud neotevřeli všechny trezory. Nenašli vůbec nic jiného, než misky s pudinkem. Zklamáni rychle a potichu opustili banku, přejedeni vanilkovým pudinkem.
Druhý den o loupeži informovaly všechny deníky.
Titulek zněl:
Dnes časně ráno byla vyloupena největší irská spermobanka..
Už si zvykáte? No jasně, sem tam vám zde píšu o tom, jak malou částkou můžete někde pomoci. Malá částka je jako kapka. Ale ta vaše kapka tvoří jako spousty dalších už slušný výsledek.
Zkoušeli jste někdy nakapat hrnec vody? Já ano. Tedy spíš jsem byl svědkem té události. Kdysi na návštěvě v rodině, která měla kapající kohoutek. Ráno dali do dřezu hrnec a večer po návratu z práce byl plný a oni v tom vařili (jinak super příspěvek k šetření vodou).
Jenže stejně tak jak nakape za den hrnec vody, tak nakape pomoc po malých částkách.
Mým dalším tipem na spolupodílení se na pomoci druhým je časopis Lev, který se distribuje pomocí kamelotů (tímto zdravím usměvavou kamelotku z Brna jménem Romča -> měla jste pravdu, je to i dobré čtení).
Únavou padáš a proklínáš svět,
na čele chmury a v duši máš jed,
udřený uštvaný - před chrty laň-
tady Ti kamarád podává dlaň.
Tady máš neděli v šedivý den,
tady ti slunce zlý zaplaší sen,
tady je studánka, nahni se, pij,
otevři srdce, směj se a ŽIJ!
J.Solar Půjde to!
Najděte si čas na lásku, protože milovat někoho znamená, že se vyplatí žít.
Člověk musí mít budoucnost v mysli a minulost v aktech.
Talleyrand
Každé zobecnění je nebezpečné, i to, co jsem právě teď řekl!
Alexander Dumas ml.
Pelyněk máš-li pít, vypij jej hned,
v ústech se, uvidíš, změní Ti v med.
Klejou-li na tebe, seber se, spěš,
rychle jim do rány pospíchej, běž!
Muž nesmí kroutit se, muž nesmí lhát,
kluk jenom zapírá, kluk se smí bát.
Přiznej a vyznej se a splať každý hřích:
Svět půjde kolem vždy s úctou a tich.
J.Solar Půjde to!
Neodpoutávej se nikdy od svých iluzí! Když zmizí budeš dál existovat, ale přestaneš žít.
Mark Twain
Uč se a snaž se a der se vždy vzhůru,
člověčím sádlem tu svoji maž fůru!
Tomu, kdo snaží se, pomáhá nebe.
Uděláš všecko, když uděláš sebe.
J.Solar Půjde to!
Mladý výtečník Pepíček byl u zubaře.
Maminka se ptá. “Nebolelo tě to?”
“Né, maminko, vůbec. Když vzal pan doktor do ruky vrtačku, chytil jsem ho pevně mezi nohama a povídám: Nikoho z nás nebude nic bolet, že, pane doktore?”
Najděte si čas na zábavu, protože ve hře a rozptýlení je tajemství trvalé mladosti.
Člověk se za život setká s mnoha lidmi. Většina takových setkání Vám vypadne z hlavy po pár vteřinách. Pak jsou ale jiná setkání. Je to s lidmi, se kterými se cítíte dobře, prostě pohoda. Ať už jde o pracovní setkání nebo soukromou záležitost, s určitými lidmi to má takový náboj, že na to nemůžete do smrti zapomenout.
Přesně takový dojem mám ze setkání s Petrem Novotným, který pro naše stránky poskytl sáhodlouhý rozhovor o tom, jak něco dokázat.
Každý ho známe z televize, známe ho z Frekvence 1, kde má skvělý pořad Dobrý kafe (každé ráno od 8,31 do 9,00) ale osobní setkání s člověkem takového formátu a pozitivního náboje, dokáže povznést ještě výš i takového optimisty jako jsem já.
Přál bych vám všem, abyste se mohli taková setkání prožívat.
Ten rozhovor je bomba.
Bylo to v naprosto uvolněné náladě a pan Novotný odpověděl všechny otázky, moje i těch z Vás co si napsali, s úžasnou dávkou optimismu a motivace.
Opravdu se máte na co těšit!!!
… když vznikaly povídky pánů Šimka a Grosmanna. Bylo to nádherné.
Jak to vím? Mám konečně zkušenost z jejich tvůrčí dílny.
Byl jsem poprvé v životě v kavárně Slávie (na Národní). Ta atmosféra z let šedesátých na mne sice moc nedýchala (ona kavárna se snažila, ale já jsem se soutředil na něco jiného) ale vím přesně jaký museli mít ti pánové pocit, když tvořili.
Protože dělali to, co je bavilo a dělali to tak jak to nejlíp cítili, troufám si říct, že prožívali skvělé chvíle, ne-li celý život.
I já jsem tvořil. Krátce. Ale šlo to ze mne. Samo. Tam odněkud zevnitř. Také je to tím, že mám pro koho tvořit. Stejně jako ti dva úžasní pánové.
Přeji Vám, aby jste bez ohledu na to kde jste a s kým jste, měli také ten skvělý pocit naplnění života, lásky, úspěchů i snů.
První školní den na americké střední škole představuje učitelka nového žáka, Sakiro Suzukiho z Japonska. Hodina začíná a učitelka říká: “Uvidíme kdo ovládá historii Ameriky.
Kdo řekl: “Dejte mi svobodu, nebo mě raději zabijte?”
Ve třídě je hrobové ticho, jen Suzuki zvedne ruku: “Patrick Henry 1775 ve Philadelphii".
Výborně Suzuki, a kdo děti řekl: “Stát je národ a národ nesmí zhynout?”
Suzuki: “Abraham Lincoln v roce 1863 ve Washingtonu.”
Učitelka se podívá na žáky a říká: “Stydím se za vás, Suzuki je Japonec a zná americkou historii lépe než vy!”
Zezadu se ozve tichý hlas: “Polib nám prdel ty zasraný japončíku!”
“Kdo to řekl?!” zvolá učitelka.
Suzuki zvedne ruku: “Generál McArthur v roce 1942 na Guadalcanalu, a Lee Iacocca v roce 1982 na valné hromadě firmy Chrysler.”
Ze zadní lavice se ozve: “Je mi z toho na blití!”
Učitelka křičí: “Kdo to řekl!?!”
Suzuki okamžitě odpoví: “George Bush senior japonskému premiérovi Tanakovi v průběhu oběda, Tokio 1991.”
Jeden ze studentů zařve: “Vyhul mi ho!”
Učitelka na to hystericky: “A dost!Kdo to byl teď?”
Suzuki bez mrknutí oka: “Bill Clinton k Monice Lewinské, 1997, Washington, Oválná pracovna Bílého domu.”
Další ze studentů vyskočí a zařve: “Suzuki je hromada sraček!”
Suzuki opět klidně: “Valentino Rosii při Velké ceně motocyklů v Brazílii 2002.”
Celá třída propadne hysterii, učitelka upadá do bezvědomí, dveře se otevřou a dovnitř vtrhne ředitel: “Sakra to snad není možný, takovej bordel jsem ještě neviděl!”
Suzuki: “Prezident Václav Klaus poté co spatřil nový návrh státního rozpočtu na další období, Praha, srpen 2004.”
Najděte si čas na přemýšlení, protože myšlenky jsou zdrojem nekonečné síly.
Ten nejpomalejší, který neztratí cíl z očí, jde stále ještě rychleji než ten, který bloudí bez cíle.
Gotthold Ephraim Lessing
Láska je umění;
na světě není nic důležitějšího, než se tomuto umění naučit.
Erich Fromm
Zedník volá stavbyvedoucímu: “Pane šéf, dnes fakt nemůžu přijít do práce. Bolí mě hlava, břicho a celej se cejtím takovej oslabenej.”
Vedoucí mu říká: “Počkej Tondo, neblbni, máme frmol, víš že Tě dneska opravdu potřebuju. Víš, co já dělám v případě, kdy je mi podobně? Řeknu manželce, ať mi ho ******* (jde o orální sex) a hned je mi líp a do práce dojdu. Zkus to taky!”
Za dvě hodiny volá zedník znovu: “Šéfíku, za chvíli jsem v rachotě. Udělal jsem přesně to, co jste mi poradil a cejtím se jak rybička. Jo a máte moc krásnej barák.”
Nezlob se, že růžový keř má trny, ale raduj se, že trnitý keř má růže.
Nemíchejte se do záležitostí jiných, pokud neznáte všechny podrobnosti a okolnosti.
Kdo nezná přístav, do kterého se chce plavit, tomu není žádný vítr příznivý.
Seneca
Starší džentlmen opouští hotel a povídá v recepci:
“Poslal jsem vám postel.”
Recepční je z toho poněkud zmatená, ale je zvyklá na různé rozmary, a tak odpovídá, že to nebylo zapotřebí, náš hotel má postelí dost, “ale stejně vám děkujeme, pane!”
“Plosím, plosím.”
Kdybych rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
1. list Korintským (Nový zákon)
Modřina motor je, žene tě vpřed.
Za větrem, “pod šturcem” hnití je, jed!
Bavlnka, skleník je pro muže zmar.
Do boje, synu, ať dostaneš “pár"!
Pod penzí, v teploučku, nezraje chlap,
pod duchnou měkne duch, měkne sval, dráp.
Pravého muže je touha a čest:
pod vlastní vlajkou plout - na vlastní pěst!
J.Solar Půjde to!
Malý rom potká na ulici chlapce z vedlejšího domu a ptá sa ho:
“Hádej co dostanu na Vánoce?”
“Co?”
“Tvoje kolo!”
Pro trvalé partnerství si vybírejte protějšek, se kterým si rádi povídáte. Časem zjistíte, že konverzační schopnosti budou důležitější než kterékoliv jiné.
Tak dnes v 18.19 hod to bude měsíc, co funguje skvělý den. Na hodnocení je ještě brzo, přesto Vám pár věcí musím napsat.
Je to jednak poděkování tvůrcům - ti co zde nebyli před měsícem to neví. Tento web “na zakázku” jsem dostal de facto ke svým narozeninám. Nápad se zrodil v mé hlavě, ale bez pomoci týmu: Jirka Kouba a Marvin , by nespatřil světlo světa v podobě jaké je a v rychlosti v jaké se to daří jen profíkům jejich formátu.
Další poděkování patří Vám - čtenářům. Kdybyste to nechodili číst, nemělo by to smysl psát. Mám od Vás i pár ohlasů, takže už vím, že to není zbytečná práce a pomáhá Vám to.
Díky vám a vaší návštěvnosti jsme třeba dnes zaujali úžasné 237. místo mezi všemi sledovanými weby na CNW, tj. z cca 14500 webů (co by za to jiní webmastři dali po měsíci provozu).
Poděkování patří všem těm, co mi píší a posílají příspěvky ke zveřejnění. Pokud napíšete jméno, už víte, že zveřejňuji s uvedením autora. Omlouvám se těm, kterým jsem příspěvky nezveřejnil. Věřte mi, že to ale vždy mělo svůj důvod, posuzuji to vždy podle kvality obsahu.
Poděkování patří i lidem, kteří o nás píší (ČRo, iDnes atd), registrují nás rychlostí blesku (pan Mgr.Štěpánek ze společnosti Seznam.cz).
Poděkování patří i člověku, který o nás mluví: moderátor, úspěšný businessman a gurmán pan Petr Novotný.
Poděkování patří i všem těm, o kterých ani nevím, že nás propagují.
Děkuji tedy všem, kteří sem chodí a jsou pozitivně nakažliví pro své okolí.
Slibuji, že dohlédnu na to aby bylo co číst a nad čím si lepšit náladu.
Slibuji dnes přede všemi,
a je nám to všem jasný,
budu dělat dál SKVĚLÝ DEN,
ať jsou všichni šťastný!
Váš Zdeněk
Blondýnka dělá test složený z otázek s možností odpovědí ano-ne.
Dívá se na papír…
5 minut…
10 minut…
Potom v náhlém záchvatu inspirace vyndá z peněženky minci a začne vyplňovat test stylem panna=ano, orel=ne.
Za půl hodinky má všechno hotové, zatím co zbytek třídy se ještě potí nad papíry…
Posledních 5 minut času, a ona najednou začne v zoufalství vyhazovat minci, mrmlat a strašně se potit. Dozírající přijde znepokojeně k ní a ptá se: “Co se stalo?”
Ona na to: “Kontroluju si odpovědi… a skoro všechno mám špatně!”
Možná, že zlomím kdes hnát,
možná, že srazím si vaz,
nikdy však nebudu bát
rváti se znovu a zas.
J.Solar Půjde to!
Co je vůbec hodno toho, aby to bylo vykonáno, je také hodno toho, aby to bylo provedeno pořádně.
Lord Philip Chesterfield
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
Prožívejte plně každý okamžik svého života. A nejlépe ho oceníte s někým blízkým.
To takhle jdete po ulici a najednou vidiíte světlušku s tykadýlkama a s lucerničkou. To zaujme každýho. Byly dvě, ty světlušky. Upozorňují na nadační fond Českého rozhlasu a za malý peníz si u nich můžete koupit pohlednici. Výtěžek samozřejmě jde na ušlechtilé věci. Tak jsem si taky koupil.
Když nenarazíte na světlušky na ulici, tak na ně můžete narazit na jejich webu. Samozřejmě když budete chtít narazit. Všechno je to o tom, co nakonec uděláte.
Mimochodem na té pohlednici, je kresba světlušky, jak ji nakreslila nevidomá dívenka Pavlínka Francová -> a ta dívenka maluje lépe než já!!!
Není nic sladšího, silnějšího, vyššího, širšího, nic není příjemnějšího, bohatšího, lepšího než láska, která je dokonale prožívaná.
V Bratislavě stojí turisti pod Michalskou věží, když najednou přiletí rogalo, narazí do věže a zřítí se dolů.
Za chvíli na to přiletí druhé rogalo a situace se opakuje.
Turisté se zděšeně ptají na chodníku sedícího žebráka, co to má znamenat.
Ten jim suše odpoví: “Viete chudobna krajina, chudobni teroristi!”
Za pecí, Honzíčku, nečekej zdar!
Za pecí u buchet škoda tvých jar.
Vydej se na cestu, volá tě svět.
Zmoudřelý, bohatý, vrátíš se zpět.
Nedrž se maminky za sukně jen,
neboj se, vyprav se daleko, ven!
Jednou se vnoučatům pochlubíš rád:
“Já jsem se broučkové neuměl bát.”
J.Solar Půjde to!
Nezapomeňte, že opravdové štěstí nespočívá v počtu přátel, ale v jejich hodnotě a výběru.
Nikdo neví co může vykonat, do té doby, než to zkusí.
Syrus
Jediný pořad, který se snažím pravidelně sledovat (doplňuji, že nesleduji televizi a rádio poslouchám právě jen vybrané pořady), to jest Dobré kafe s Petrem Novotným bylo dnes pro mne opravdu milé. Mluvilo se v něm o stránkách, na které právě pohlížíte. A mluvilo se dobře!
Nezaváhal jsem ani na vteřinu a domluvil jsem krátký rozhovor pro tento server. S kým? No jasně, s pozitivně smýšlejícím gurmánem a úspěšným businessmanem Petrem Novotným.
Bude na téma … nevím jestli bych neprozradil moc. Ale bude na téma. Bude to o lásce k dětem. Ke všem dětem.
Proč Vám to píšu dopředu?
Protože do čtvrtka dopoledne máte možnost poslat své otázky - které by vás zajímaly - pokud se chcete podílet. Buď sem do diskuse, nebo na známý mail zdenek@skvelyden.cz
Povzneste se nad problémy těch, kteří je tvoří uměle ve své mysli.
Irské přísloví: Buďte dobří a možná se dostanete do nebe půl hodiny předtím, než se ďábel dozví, že už jste po smrti!
Miluj svou práci a stůj si, kde stůj,
ať stavíš mrakodrap, či kydáš hnůj.
Práce je kamarád, milenka tvá,
čím víc ji miluješ, tím víc ti dá.
J.Solar Půjde to!
Nic nepřekvapí lidi více než zdravý rozum a jasné jednání.
Ralph Waldo Emerson
Oděv vznikl z touhy zakrýt některé části těla proto, aby byly záměrně zdůrazněny.
*abyste si nemysleli, že čtu z lógru -> Dobré kafe s Petrem Novotným je pořad na Frekvenci 1 (mimochodem jediný, který se snažím pravidelně poslouchat)
O lásce slýcháme každý den. Čteme o ní každý den. Prožíváme ji každý den.
A přece cítíme někdy prázdno.
Prožil jsem úžasný víkend (o tom Vám ještě napíšu extra, bylo to úžasné setkání se spoustou pozitivně myslících lidiček).
Teď chci ale psát o jedné věci, kterou jsem sice znal, ale až nyní jsem ji pochopil do hloubky.
Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. I já jsem v tom dlouho žil. Je to sice dobré, ale nedokonalé. Neúplné. Nedostačující. A hlavně nenaplňující.
Prožil jsem víkend, kdy (řečeno polopatě) jsem měl možnost skloubit teorii a praxi v tématu tak krásném, jak jen láska může být.
Teď už vím, že láska není o tom, být milován,
láska znamená milovat,
(bezpodmínečně, bez očekávání a naplno).
Přeji vám všem spoustu lásky, toho úžasného pocitu uvnitř vaší mysli.
Občanské sdružení Život dětem pořádá ve dnech 13.9., 14.9., a 15.9. tradiční zářijový “Srdíčkový den”. Jedná se o veřejnou celorepublikovou sbírku, v rámci které si lidé mohou zakoupit krásné magnetické srdíčko v minimální hodnotě 25 korun.
Zakoupením magnetického srdíčka lidé přispějí na nákup zdravotnické přístrojové technologie a dalšího potřebného vybavení pro Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Pediatrickou kliniku FN v Praze Motole a pro další dětská zařízení v naší republice.
Ještě dva dny můžete potkávat studenty kteří se do této bohulibé akce zapojili. Mají u sebe kasičky s logem Život dětem), visačky s logem a průkazky se jménem.
Pro ty, co nepotkají studenty a přece mají touhu se spolupodílet je zde ještě jedna šance. Na telefonu. Vytočením čísla 900505550 odešlete 50,- kč na konto Život dětem.
Přeji Vám všem skvělý den.
Důstojník zastaví vojína: “Vojíne, nemáte drobné za stovku?”
“Jasně, kámo.”
“Takhle se oslovuje důstojník? Zkuste to znovu!”
“Nemám, pane majore!”
Tajemství opravdového štěstí není to, co dáváte nebo dostáváte; ale to o co se rozdělíte.
Když jsem si rozbil nohu a chodil opatrně, šetřil se, zlehounka našlapoval, říkal mi otec ostře a energicky:
“Šlap na to!”
To bylo jeho heslo.
Ať bolí, co bolí, srdce či dráp,
neřiď se, synáčku, příkladem bab.
Neplač a neskuhrej, jsi muž - jsi chlap!
S ničím se nemazli, šlap na to, šlap!
J.Solar Půjde to!
Člověk musí být zamilován do zdaru, ne do ztroskotání.
Ernst Bloch
Odvaha křídla dá, k oblakům vzlet,
zbabělost ochromí, srazí tě zpět,
odvahu v erbu má každý, kdo chlap,
zbabělost galejní koulí je bab.
Všechno Ti život snad odpustí spíš,
jedno však nikdy, to v srdce si vpiš:
Jedno muž nesmí říct, a to je “Ach!”
Jedno muž nesmí znát, a to je STRACH!
J.Solar Půjde to!
“Pane vrchní!", volá host.
“Prosím!”
“Chtěl bych se vás zeptat, co pije váš kuchař.”
“Rum.”
“Tak mu vyřiďte, ať přestane chlastat a začne vařit!”
Vidíš věci a říkáš: “Proč?”
Ale já sním o nevídaných věcech a říkám: “Proč ne?”
George Bernard Shaw
Nedělní odpoledne, mladá rodina, najednou zvonek. Chlap jde otevřít, a za dveřma smrtka. Jak ji vidí, padne na kolena, slzy jako hrachy, a začne bědovat:
“Mě néé, mě přece nemůžeš chtít, vždyť já jsem ještě mladej, nic jsem si neužil, se ženou jsme teprve rok, mám rozestavěnej barák, auto na leasing, dítě na cestě, … mně přece nééééé!”
Smrtka na něj s despektem pohlídne, ušklíbne se a praví temným hlasem:
“UHNI SRABE, JDU SI PRO KŘEČKA!!!”
Tak jsem se včera vypravil na jednu akci, která je spojena s pobytem mimo můj milovaný Moravský kras.
Nebudu to dramatizovat. Jsem za kopečkama. Teda spíš mezi kopečkama. V bráně Jeseníků v Koutech nad Desnou.
Večer jsem si to nevychutnal, znáte to, příjezd, ubytování, posezení, popití …
Ale ráno. Skvělé ráno. Slunce zalévá svými paprsky vrcholky kopců aby posléze proteplovaly větší a větší část údolí. Dole zurčí říčka Desná, všude klid, lesy, pohoda.
A v tom penzionu co jsem spal je útulno, výhled na okolní kopce, nádherný ženský… To je skvělý den jako když vyšije. A je tady i internet, takže se mohu věnovat svým oblíbeným stránkám skvělý den.
Odsud Vám budu psát často.
Jo ještě odkud -> PENZION POD ČERVENOHORSKÝM SEDLEM
Nejvzácnější věc, která svítí, je lidská tvář odrážející blaženost milující duše.
H. W. Beecher
Když už dojde k hádce s milovaným, zabývejte se jen aktuální situací. Nevytahujte minulost!
“Haló, vrchní, ten řízek, co jste mi donesl, je cítit rumem!” volá muž.
Číšník odstoupil dva kroky od stolu: “A teď?”
Vysoko, synáčku, vysoko hleď,
za orly v oblaka odvážně leť!
Nebe je hranicí, kam až smíš jít,
všechno se podaří, umíš-li CHTÍT!
Upozornění: Zápis končí v pátek
Poznámka: Vzhledem k náročnosti a obtížnosti jednotlivých kursů
je počet účastníků v každém kursu omezen na 8 (osm).
1. téma: Jak zalévat květiny za oknem.
Prezentace s diapozitivy.
2. téma: Toaletní papír: Roste sám od sebe v držáku?
Diskuse u kulatého stolu.
3. téma: Je možné při močení použít techniku zvednutého sedátka a tím se vyhnout mokré podlaze?
Skupinové cvičení.
4. téma: Základní rozdíly mezi podlahou a košem na špinavé prádlo.Grafická prezentace v Power Pointu.
5. téma: Špinavé nádobí: Může levitovat a samo doletět po večeři do dřezu?
Videoprojekce s příklady.
6. téma: Ztráta identity: Založit někam ovladač k televizi anebo nechat i ostatní, aby jej používali?
Nemoderovaná diskuse.
7. téma: Jak hledat ztracené věci a začít hledat na správných místech namísto ječení a obrácení baráku vzhůru nohama.
Otevřené fórum.
8. téma: Zdravověda: To, že jí přinesete kytku, nemá negativní dopad na vaše zdraví.
Audio prezentace.
9. téma: Skuteční muži se zeptají na cestu, když zabloudí.
Svědecké výpovědi.
10.téma: Je geneticky nemožné sedět tiše vedle řidičky, zatímco ona se snaží zaparkovat u chodníku ve štěrbině mezi dvěma auty?
Simulace na trenažéru.
11.téma: Učíme se žít. Základní rozdíly v žití sám a s ostatními.
Výuka Online.
12.téma: Jak se stát ideálním společníkem při nákupech.
Relaxační techniky, dechová cvičení, meditace.
13.téma: Jak bojovat s cerebrální atrofií a zapamatovat si ženiny narozeniny a výročí svatby.
Cerebrální šoková terapie, v případě zájmu i možnost lobotomie.
14.téma: Klíče od auta a jiné maličkosti. Rozvoj dovednosti ukládat věci na své místo, takže se dají potom snadno najít.
Praktická cvičení.
Po absolvování kursu obdrží každý z přeživších frekventantů diplom.
Z Burfiho občasníku
Nic velkého nebylo vytvořeno bez nadšení.
Ralph Waldo Emerson
Potká starší paní na ulici plačícího chlapečka.
“Co se ti stalo?", ptá se ho.
“Já jsem se ztratíííl!”
“No to nic,” chlaholi ho.
“A svoji adresu znáš?”
“Znám: Franta zavináč volný tečka cezet.”
Každý z nás udělá sedm chyb denně,
to už je šťastný den, když je jich méně.
Můžeš však udělat jeden hřích pouhý:
zůstati v posteli, jak je den dlouhý.
Jedno však za heslo hrdě si beru:
sedm chyb při práci lepší je věru,
i kdyby byly tak velké jak věže,
než jedna jediná, spáchaná v leže!
J.Solar Půjde to!
Všechno, co chceme unést, uneseme.
To je zákon duchovního života.
Jediná překážka…
…je strach.
E.Goudge
Vynikající to pití. Nejde o alkohol, jde o výtečný zelený čaj. Jemná vůně, žlutá barva nálevu s lehce nasládlým chuťovým pozadím. Vynikající čaj na relaxaci a posezení s pohodovými lidmi, natož pak přáteli.
A s těmi jsem ho pil. S Ivuškou a s Terezkou. S lidmi, se kterými by se sedělo den co den, hodinu co hodinu a povídalo se, poslouchalo… Prostě harmonie. Pohoda.
Člověka to mrzí, když musí odejít dřív, než je mu příjemné. Má to ale jednu obrovskou výhodu. Těšíte už od chvíle rozloučení na příští setkání.
Všem vám přeji takové přátele. Je dobré se neustále točit v rytmu příjemných setkání.
Skvělý den.
Čím více milujeme a darujeme se, tím většího významu a hodnoty nabývá náš život.
H. Hesse
Podělte se o své zkušenosti. To je způsob, jak dosáhnout nesmrtelnosti.
Deset kdo zajíců najednou honí,
nechytne žádného, slzičky roní!
“Chviličku toto a chviličku toto”
smolařů věčných, zdá se být motto.
Devět kde řemesel, desátá bída
z chudého talíře nestálých jídá.
Soustřeď se! V jediném místě (pravda to čirá)
ihned se udělá do světa díra!!!
J.Solar Půjde to!
Gutta cavat lapidem
non vi, sed saepe cadendo.
Kapka hloubí kámen
ne silou, ale častým padáním.
Před námi jsou lepší věci než ty, které zůstaly za námi.
C.S.Lewis
Jde takhle pytlák v lese, na rameni nese jelena.
Potká ho myslivec a říká: “Co to neseš?”
“To je můj pes, omdlel, tak ho nesu domů.”
“A co ty parohy?”
“To je jeho problém.”
Jdou dva podnikatelé kolem rybníka a tu je osloví žába: “Polibte mě, polibte mě, a udělám z vás investory.”
Jeden podnikatel řekne druhému: “Investorů je tolik” a mávne rukou a jdou dál.
Tu se jeden z nich vrátí a zvedne žábu se slovy: “Žába která mluví! Víš kolik by se na tom dalo vydělat peněz?”
Člověče, nezlob se, sladko je žít,
když je vtip meč tvůj a veselost štít.
Člověče nezlob se, nervů buď pán,
muž umí smát se i v přívalu ran.
ing.J.Solar: Breviář “Půjde to!”
- za partnera, který noc co noc pokrčí přikrývky, protože není venku s někým jiným;
- za daně, které musím platit, protože to znamená, že mám stále příjem;
- za nepořádek, který musím uklízet po oslavě, protože to znamená, že jsem obklopený přáteli;
- za šaty, které jsou mi trochu těsné, protože to znamená, že mám dostatek jídla;
- za trávník, který je třeba kosit, okna, které je třeba umývat a okapy, které je třeba opravovat, protože to znamená, že bydlím ve svém domě;
- za všechny stížnosti, které poslouchám na vládu, protože to znamená, že máme svobodu projevu;
- za volné parkovací místo, které je až na konci parkoviště, protože to znamená, že mohu chodit a že jsem obdařený i dopravními prostředky
- za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými, protože to znamená, že jsem štědrý;
- za kopu prádla a žehlení, protože to znamená, že mám co nosit;
- za únavu a bolavé svaly na konci dne, protože to znamená, že jsem byl schopný těžce pracovat;
- za otravný budík, který musím ráno vypnout, protože to znamená, že jsem ještě naživu
PŘEJI VÁM SKVĚLÝ DEN A JSEM VDĚČNÝ, ZA TO, ŽE ČTETE TYTO ŘÁDKY A PATŘÍTE MEZI TY, KTEŘÍ NEBEROU VŠE JAKO ÚPLNOU SAMOZŘEJMOST!!!
Nevšímejte si malých nedostatků, dbejte ať je láska zažene z dohledu
Skutečné těžkosti se dají překonat, nezdolatelné jsou jenom vlastní domněnky.
T.N.Vail
SKVĚLÝM DNEM PROTI BLBÉ NÁLADĚ,
píše Vladislav Kulhavý a to na hlavní stránce podrobně pak zde.
Zhodnoťe sami.
…samozřejmě děkujem!!!
Že se ptám. Stojí všude. Na parkovištích, u supermarketů, v Praze i v Metru. Nenápadně nápadní. Ale mají jednu zvláštnost. Bojují.
Mluvím o těch, co s námi pluli na palubě parníku a pak souhrou událostí skončili ve člunu.
Bezdomovci se jim také říká. Tihle se ale nevzdávají. Chopili se příležitosti a prodávají časopis Nový prostor (NP v názvu).
Většinou jdu kolem nich a podle jejich snahy koupím časopis abych ho pak někde nechal na přečtení těm, co těch “třicet ká” nejsou ochotni obětovat.
Dnes jsem ale měl čas s prodejcem hodit řeč (viz další příspěvek - Jirka B 709) a klobouk dolů. Před těmi, co tento projekt vymysleli. Proč před nimi, to se taky dovíte v dalším článku.
Až půjdete zase kolem prodejců NP, nezapomeňte, že to jsou ti, co se nevzdali. Ti kteří si platí noclehy v dotovaných ubytovnách. Ti, kteří to nepropijí jako spousty dalších. Ti, kteří Vám za vaše peníze dají Nový prostor - časopis, který pomáhá bojujícím o přežití.
A já Vám za ně za všechny děkuji.
Jeden z těch, co spadli dolů.
Ale taky jeden z těch, co to nevzdali a snaží se dbát o sebe, dělat, pomáhat druhým.
Stál u Intersparu a prodával časopis, který jim mění svět. Měl jsem čas a tak jsem se ho ptal:
Dá se tím vydělat?
Jirka: “Vyděláš si na nocleh v charitě, na nějaký jídlo…”
Kolik Vám platí, za ten prodej?
J: “Z každýho kusu mám deset korun, plus pět korun v úschově plus bod.”
Nerozumím tvé řeči.
J: “No koupíš si časopisy za dvacet korun kus, prodáváš za třicet. Deset korun je tvých hned. Pět korun ti dají na konci měsíce. Body se ti sčítají, vyměníš je pak na centrále za kávu atd.”
Myslel jsem, že to je šance pro všechny, a koukám, časáky dostane jen ten, kdo nějaké peníze má?
J: “Když přijdeš poprvé, dají ti pět kousků zdarma. Záleží na tobě, jak se rozhodneš s tím naložit. Prodáš je za stopade, je jen tvá věc, jestli půjdeš a koupíš si dalších sedm čísel za 140,- a točíš to dál. Z těch sedmi čísel už máš 210,-, zbylo ti deset z prvního prodeje a kupuješ tedy jedenáct čísel. Musíš to ale stihnout otočit, dokud jsou na centrále.”
Učí vás dobrou věc.
J: “Jo, je to takový jednoduchý podnikání.”
Kolik toho za den prodáš?
J: “Jak kdy, někdy dvacet, někdy tři.”
Třicet korun na den, to není moc.
J: “Musíš myslet na budoucnost, ve dnech, kdy prodáš víc, nesmíš se nechat zlákat a utratit to.”
Jirko, dej mi ještě jeden, vím komu ho dám (byl pro Terezku - ze Spirály)
J: “Jasně, tady je, nezapomeň, že dneska začíná soutěž!!!”
Tak dík a hodně štěstí.
Jirkův příběh jsem vám umyslně nenapsal. Poslechněte si ho u Intersparu na Vídeňské.
Najděte si svého prodejce. Vyslechněte si jeho příběh. Těch pět minut stojí za to.
Nejvyšší forma náklonnosti je založena na naprosté upřímnosti na obou stranách.
T.Hardy
Žena přijde ke knězi a říká mu:
“Otče, mám problém. Mám doma dva papoušky - samičky, a ty pořád opakují jen jednu větu a ještě takovou…”
“Jakou větu?", ptá se kněz.
No říkají pořád dokola: “My jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Kněz vyvalí oči a říká: “No to je opravdu obscénní, ale církev má na všechno řešení. Mám na faře také dva papoušky, pro změnu samečky. Naučil jsem je odříkávat modlitby a citovat bibli. Přines ty svoje dvě neřestnice a ony se od těch mých naučí modlitbám a rozjímání.”
Tak ženská donese ty dvě “sprosťandy", kněz dá jejich klec vedle klece s papoušky a odejde.
Ty dvě samozřejmě hned začnou vyřvávat: “My jsme dvě coury, nechcete se pobavit?”
Papoušci chvíli nevěřícně koukají do druhé klece, a pak ten jeden povídá tomu druhému:
“Žako, zahoď růženec, naše modlitby byly vyslyšeny!!!”
Jen žádnou nervózu - husa a klas:
PRO SCHOPNÉ LIDIČKY PRACUJE ČAS!!!
J.Solar
Nejhojněji obdaruje budoucnost ten, kdo všechno dává současnosti.
A.Camus
Jel jsem dnes za svým přítelem Turijou a protože rád dávám dárky, tak jsem od brzkého rána přemýšlel čím mu udělám radost.
Po snídani u čaje to bylo jasné. Je to milovník červeného čaje zvaného rooibos. Pro ty méně znalé, je to čaj, který neobsahuje tein - dováží se z jižní Afriky.
No jo, ale kam v neděli pro rooibos?
Po dnešku už to vím. V Oxalisu mají nejen všechny druhy čajů (i můj oblíbený zelený čaj Lung Ching - Dračí studna a bílý Pai Mu Tan) ale navíc i profesionální prodavačky. Kolikrát za den se vám stane, že někam vstoupíte a personál vás s úsměvem přivítá? To je to, čemu já říkám profesionalita. Nejen umět vyprávět o zboží, ale umět se i usmát a přivítat zákazníka. Píšu tedy o prodejně Oxalisu v Tescu u dálnice směr Blava (a o prodavačce jménem Renata), jestli je to tak i jinde zatím nevím, ale zjistím. Napište taky.
Zpět k nákupu. Spousta krabiček ze kterých jsem si mohl vybrat, spousta čajů a spousta informací. To byla nádhera. Krabička s tématikou jižní afriky a do toho Rooibos Mystik (s levandulí a jasmínem). Super dárek do dvou set (při větší 100g krabičce, jinak nakoupit můžete i do menších nebo do sáčku).
P.S. Všimli jste si, že když je někde v názvu Mystik, že je to dokonalá věc? Mystik mask, Mystik centrum (spinning), Rooibos Mystik…
Stokráte knockoutem sražen být v prach,
stokráte klesnout a neříct ni: “Ach!",
stokráte povstat a znovu se bít,
hrdina života vyryl si v štít.
Laskavá atmosféra doma je velmi důležitá. Dělejte všechno, co můžete, abyste vytvořili klidný a harmonický domov.
Hledáte nový svět. Přestaňte jej hledat. Začněte jej tvořit.
Neale Donald Walsch
Aleš (tři roky): “Prosím, povídej mi pohádku o zlém vlkovi.”
Lída (deset let): “Ale ne, nejsou zlí vlci, jsou jen nešťastní vlci.”
Nejsou zlí lidé…
Bruno Ferrero
Dvě věci budují mužovo štěstí,
dvě věci ke zdaru cestu Ti klestí,
každá z nich vítězství dobrá je půle:
jedna je ODVAHA, druhá je VŮLE.
J.Solar
Studentky měly napsat esej, která by pojednávala o náboženství, sexu a tajemnu.
Nejkratší práci měla jedna blondýna. Jen jednu větu:
“Bože, jsem těhotná, ale s kým?”
Dva kamarádi jeli na kolech na výlet. Za městem uvidí stát nešťastnou dívku, která píchla duši svého kostitřasu.
„Tondo, jeď napřed, já to té buchtě zalepím a doženu tě,” rozhodl galantní Pepík, a tak se i stalo.
Asi tak za hodinu se ti dva opět setkali.
„Představ si,” vypráví Pepan, „Když jsem jí to kolo opravil, tak ona, že se mi musí nějak odvděčit, a tak si sundala kalhotky a řekla ‘Vezmi si co chceš!’
A tak jsem si vzal ten štrůdl, co měla v ruksaku.”
„Dobře jsi udělal,” pochválil Toník přítele, „ty gatě by ti beztak byly malé!”
Zkopírováno z Burfiho občasníku (Etnorestaurant)
Za svítání se kolem žáků kupilo nejméně tisíc racků, okukujících zvědavě Maynarda. Bylo jim jedno, jestli je někdo vidí – poslouchali, co Jonathan říká, a snažila se jeho slova pochopit.
Mluvil o prostých věcech – o tom, že racek se má naučit létat, že podstatou osobnosti je svoboda, že všechno, co tuto svobodu omezuje, musí být odstraněno, ať je to pověra, rituál nebo něco podobného.
„Odstranit, říkáš,“ ozval se hlas z davu, „a co když je to Zákon Hejna?“
„Pravé zákony jsou pouze ty, které vedou ke svobodě,“ odpověděl mu Jonathan. „Všechny ostatní jsou falešné.“
„Jak můžeme umět lítat jako ty?“ ozval se další racek. „Ty jsi mimořádný případ. Nadaný a vyvolený.“
„Podívejte se na Fletchera! Nebo Lowella! Charlese Ronalda! Jsou stejní jako vy nebo já. Nic mimořádného ani nadpřirozeného na nich není. Jediný, zato podstatný rozdíl je v tom, že začali chápat, čím jsou, a začali se učit.“
Všichni žáci až na Fletchera se začali nervózně ošívat. Do této chvíle nechápali, co vlastně dělají.
Z knihy Jonathan Livinston Racek
John pozval svoji matku na večeři.
Během večere si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velice pěkná. Už dlouho měla podezření, ze John má vztah se svou spolubydlící a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy.
Jakoby četl její myšlenky, John povídá: “Já vím, co si musíš myslet, ale mohu Tě ujistit, ze Julie a já jsme jen a jen spolubydlící. Fakt.”
Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: “Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala??”
John povídá: “Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu ji napíšu.”
Tak si sedl a napsal:
Milá mami, já neříkám, ze si sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, ze si ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co si tu byla na večeři.
S láskou John.
O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo:
Drahý synu, já neříkám, ze spíš s Julií a neříkám ani, ze nespíš s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by v ní už dávno našla naběračku na omáčku.
S láskou máma.
Polibky osudu, osudu rány
každý máš na tváři čitelně psány.
Myšlenky rudé i myšlenky bílé,
myšlenky nízké i vysoké cíle.
Myšlenky-růže i myšlenky-smetí,
všechno co duší ti letělo, letí,
všechno si přečte svět na tom tvém čele,
proto piš dobře: Piš čistě! Piš směle!
J.Solar
Nesnažte se zjistit čím jste, ale stát se tím, čím chcete být.
Neale Donald Walsch
Matce se narodila dcera a sudička její duši nadšeně řekla:
“Mám skvělou náladu - dám Ti krásný osud… Tvůj život bude plný slunce, nepozná smutek, starost ani bídu. Přes Tvou cestu nepřejde ani nejmenší stín!”
Sudička měla pocit dobře vykonané práce s krásným výsledkem a už se chystala jít dál, když tu jí duše dívenky zastavila slovy:
“Když já bych radši chtěla být hrdina, básník, nebo něco takového… Chtěla bych něčím obdarovat ostatní! Udělala by jsi mne tedy prosím, nějakým takovým velkým člověkem?”
Sudička celá zkoprněla a pak začala vysvětlovat: “To je jiná. Na to je ten osud, co jsem Ti dala skoro k ničemu… Víš, když chceš být velký člověk, tak to nemůžeš mít v osudu samé slunce. Jestli chceš doopravdy obdarovat ostatní musíš jít do stínu… - sama být světlem v temnotě… Takže Tvůj osud bude i zloba, posměch a závist, přes Tvou cestu budou položeny překážky jako strach, přeceňování a podceňování - i sebe, také lenost a zaslepenost. Jen když skrze to vše projdeš, budeš moci skutečně hodnotně obdarovávat ostatní!".
Duše dívenky s takovým osudem souhlasila - vnímala, že jí sudička řekla Pravdu. A tak ta dívka sice měla v životě slunce, avšak také stín - čím temnější, tím slabší světlo stačilo na jeho zahnání a čím silnější světlo, tím hlubší temnota hrozila…
Přes to, že byla žena, stala se hrdinou, protože překonala všechny překážky a tak si mohla všimnout souvislosti slunce a stínu…
Stala se velkým člověkem a všechny obdarovala.
Zapomeň na ránu, políček, slinu,
zapomeň urážky, zapomeň stínů,
v srdci měj slunce a lásku měj v krvi.
Ke smíru ruku vždy nabídni prvý!
J.Solar
Neodkládejte naplnění svých snů a vytvořte si život podle svých skutečných představ.
Cheryl Richardsonová
Původně jsem jel pro jednu knihu, pro Sílu Intuice od paní Robinsonové, ale jak už to bývá jdete-li cestou k cíli, potkáváte poutníky , kteří jdou tamtéž.
Mluvil jsem dnes s několika lidmi o skvělých knihách. Možná bych měl také napsat, že překvapivě všechny byly ženy. A všechny duchovně na výši. Prostě skvělý den.
Takže od Martiny mám Sílu intuice, od Terezky Breviář citátů (jak jinak než silně motivačních) a od neznámé ženy knihy o Baťovi a managementu třicátých let.
Máte se nač těšit, nic před Vámi nebudu tajit a vše vám zde napíšu.
Skvělou noc a po ní další skvělý den.
P.S. hned v předmluvě síly intuice jsem narazil na úžasnou větu, ráno bude jako motivační citát dne
“…U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě a přece nenalézají to, co hledají,” řekl Malý Princ.
“Nenalézají,” odpověděl jsem.
“A přece by to mohli nalézt v jediné růži nebo v kapce vody.”
“Mohli,"odpověděl jsem.
A Malý princ řekl: “Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.”
Jdou dvě kamarádky na dostihy. Když už jsou tam, tak si řeknou, že si vsadí. Ale na kterýho koně?
První říká té druhé: “Kolikátky máš prsa?”
“Trojky. A ty?”
“Já čtyřky. Tři a čtyři je sedm, tak vsadíme na sedmičku.”
Kůň s číslem sedm vyhraje, ženský berou balík, uspořádají oslavu a jejich chlapi se na ní domluví, že příští týden půjdou vsadit taky. Když to dokázaly ženské, tak pro chlapy je to malina.
Když jsou na dostizích, tak se rozhodnou zvolit stejnou taktiku jako ženy.
První říká: “Kolikrát za noc se uděláš?”
“Já pětkrát. A ty?”
“Já šestkrát. To je dohromady jedenáct, vsadíme na jedenáctku.”
Vyhrál kůň s číslem dvě a ten jeden říká druhému: “No vidíš, ty hňupe, kdyby jsme nekecali, tak jsme ten balík brali taky!”
Usmějte se, když zvedáte telefon. Osoba na druhé straně to uslyší z vašeho hlasu.
Pro včera naříkat hloupost je - jed.
Co bylo, to bylo: Dívej se vpřed!
Včerejšek pod drnem klidně nech spát.
Zítra ti růžemi rozkvete sad!
J. Solar
Nic nezabrání člověku, který má správný mentální přístup, aby dosáhl svého cíle; nic na světě nepomůže člověku se špatným postojem myšlení.
Thomas Jefferson