je dnes od okamžiku, kdy jsem začal psát denní motivaci.
Pět let je dlouhá doba a musím uznat, že na začátku by mne ani nenapadlo, jakou to bude mít kladnou odezvu, že se napíše přes sedm a půl tisíce článků, že to pomůže tolika lidem.
Nejvíc to pomohlo mě. Naučil jsem se pravidelnosti, naučil jsem se stoprocentně myslet pozitivně, naučil jsem se tvořit vlastní budoucnost namísto plácání se v děsivé minulosti.
Tyto zkušenosti budu předávat dál, jen už to bude osobní formou. Za ta léta jsem se setkal se stovkami, možná tisícem lidí, kteří mne oslovili přes tento blog. Někteří už měli své skvělé dny den co den, někteří je chtěli mít. V praxi se ukázalo, že skutečné obohacení přináší výměna teprve myšlenek a jejich uvedení do praxe.
Teorie, že když si s někým vyměníte sto korun, tedy on je dá Vám a Vy jemu, tak na konci máte pořád oba stejně, zatímco když si s někým vyměníte myšlenky, obohatí to Vás oba, je nejlepší teorií. Pokud ji přivedete jako já do praxe, zjistíte, že život je to nejúžasnější co Vás mohlo potkat.
Přeji Vám spoustu úžasných setkání a přeji Vám aby každý Váš den byl SKVĚLÝ.

Zdeněk
(zdenek@skvelyden.cz)

P.S. Tento blog je nejen motivující, ale vypovídá o jednotlivých mých dnech za posledních pět let. Myšlenky, které obsahuje jsou k dispozici každému a je na každém z nás, které si vezmeme za vlastní a které odmítneme. To je vývoj.

Přežíváš nebo prožíváš?
Vylepšuješ teorii praxí? Svou vlastní zkušeností?

Vidíš teda pozitivně nebo negativně?

Co si vybíráš? Strach nebo odvahu?

Jak vidíš svět ty? Kam sám sebe zařazuješ a od koho se učíš (komu nasloucháš)?

Zkoušíš žít nebo žiješ naplno?

Sám sobě řekni pravdu, zlepšuješ svou práci nebo službu vůči ostatním?

Jestli se tvůj život nelepší, kdo myslíš, že za to může, když všechno je na tvém rozhodnutí?

Vybíráš své nejbližší pečlivě, nebo je ti to jedno? Anebo dokonce udržuješ neudržitelné?

V jaké společnosti se nejčastěji nacházíš? Pozitivní a usměvavé nebo…?

Tak co, uděláš si život skvělý?

Tak co dnes všechno stihneš? A co zítra? A není lepší si to připravit už teď?

Takže co dnes začneš zvládat “nového”?

Chybí ti jen nadšení? Nebo energie? Obojí se podporuje, takže pokud ti chybí jen jedno, máš vyhráno. Takže otázečka na tělo: “máš vyhráno?”

Na co čekáš? S tvým potenciálem - není to mrhání časem?

Copak že to dnes vylepšíš reorganizací myšlenek, priorit nebo času?

Komu všemu pomáháš jako zákazník? Komu jako součást své práce? A kdo všechno podporuje tebe? Zkus se zamyslet jak je všechno spojeno dohromady.

V čem už jsi dnes lídr? A na čem pracuješ do budoucna?

Jsi odevzdaný vůči svému životu nebo jsi důsledný (to je ta pravá odevzdanost)?

Nad čím teď přemýšlíš? Nad tím, že to není tak jednoduché nebo nad těmi pravidly tvého života, která ti dají důkaz formou života v nekonečné radosti?

Usmíváš se při práci? A co ta ochota? Jsi spokojený sám se sebou nebo to vylepšíš? A odkdy?

Myslíš, že mezi tvoje prožitky patří příběhy na které koukáš v televizi? Jaké jsou vlastně tvoje prožitky?

Co tvoje vůle? Jaká je? Víš to? Víš co volíš? A víš jestli volíš ty, nebo někdo jiný? Posiluješ svou vůli?

Copak dneska změníš ve svém myšlení by mohlo dojít k logické změně k lepšímu?

Kdo se učí u tebe?
Bude se jednou říkat o tvé “škole"?
Máš co naučit, nebo se sám ještě budeš učit?

Tak co všechno jen zkoušíš ovládán spíše pochybami než vírou v úspěch?

A co ty? Žiješ obavou nebo snem?

Tak co, roste potenciál schopností nebo ne? Roste jen tvůj potenciál nebo dáváš příležitost uspět i jiným?

Jsou tvoje myšlenky tvůrčí nebo destruktivní? Přiznej si pravdu!

Prostřednictvím koho si myslíš, že uspěješ? A máš co nabídnout, že ano?

A co ty, umíš změnit to, čemu říkáš osud, na příležitost?

Co že to dneska zvládneš ještě líp? Život? Tak to ti blahopřeji…

Máš sám ke svému životu amatérský nebo profesionální přístup?
Co můžeš v přístupu k životu ještě změnit?

O čem bude tvůj sen? Oživíš starý nebo vymyslíš nový? A budeš ho realizovat?

O jakém zvyku by jsi mohl vyprávět ty?
A jaký zvyk bys rád měl?

Tak co bys udělat s tím ztraceným časem? Budeš ho ztrácet dál, nebo se postaráš aby každá vteřina byla stavebním materiálem dnů příštích?

Jsi odpovědný nebo ne odpovědný?

Analyzuješ svoje chyby a napravuješ je, nebo hledáš výmluvy?

Co myslíš, že bys mohl změnit hned?

Představuješ si tu nádheru neb tu katastrofu? A víš proč si to či ono představuješ? A co tě z toho víc naplňuje?

Ta dnešní je teda fakt na “tělo":
Na té své cestě životem víc jedeš nebo víc stojíš? (nenalhávej si, možná je to poslední kapka ke změně)

Máš zaběhlé pozitivní zvyky, nebo jen měníš nálady?

A co ty? Jdeš do změn s tím, že to bude jednoduché, nebo se programuješ na to, že to bude složité?

Jsi housenka nebi jsi další v dalším vývojovém stupni? Nebo už jsi motýl?
Co to je mezi housenkou a motýlem?

A co ty? Hledáš cestu nebo přemýšlíš o zákazech vjezdu?

Využíváš příležitostí ke změně, nebo čekáš až tě změny samy pohltí bez toho úžasného prožitku první linie?

Jsi pořád na cestě, že? A pořád se něčemu učíš, že ano?
A využíváš opravdu všech příležitostí?

Co bylo pro tebe ještě včera nebo dnes ráno nemyslitelné a teď bys mohl přehodnotit?

Tak schválně, kdo ti naposledy nastavil zrcadlo a kdo tě tím znechutil? A jak se ti o tom přemýšlelo?
A nebo tě někdo nadchl a ty jsi se začal zlepšovat? Nebo jsi na to zapoměl?

Víš kam jedeš?
A podtáčíš ten motor (šetříš se) nebo to točíš do červena (žiješ naplno a s vášní ve všem co děláš)?

Tak co vstaneš? Oprášíš sebevědomí? Najdeš lepší cestu?

O co lepšího se ve svém životě pokusíš?

Tak co, poopravíš své přání, sny a cíle, teď když víš, že máš víc zkušeností a víc příležitostí?

Co je tvůj smysl života?

Co myslíš, jakou by sis dnes měl sám sobě položit otázku? (napíšeš mi to?)

Co se asi bude muset stát, ab většina lidí myslela ve velkém (tedy do hodně do budoucnosti i do šířky)?
Jak jsi na tom ty? Přemýšlíš o dnešku, o zítřku, o víkendu, o dovolené nebo o tom co z tebe bude za tři roky?

Už jsi se do něčeho pustil?
Nebo ještě rozvažuješ?
Nebo ses ještě nedostal ani k rozvažování?

Co myslíš, je krize opravdu krizí, nebo je to vyčištění společnosti od neúspěšných projektů? Ty silné zůstanou (slabé padnou) a vyrostou nové, kvalitnější a dostupnější. Je to tak?

Přijímám odpovědnost za naplnění svého života, nebo se schovávám za autoritu druhých?

Nesvaluješ náhodou odpovědnost za svůj život na druhé?

Víš kým chceš být? Děláš pro to maximum a s plným soustředěním?

Tak s kým se budeš radit? Překonáš ostych? Zbavíš se toho co nás naučili, tedy ptát se svých nejbližích bez ohledu na to zda nám mohou dát fundovanou odpověď?

Co bys změnil, kdybys mohl vypnout toho autopilota a začal řídit svůj život tak jak opravdu chceš?

Když si napíšeš na papír co jsi dělal včera a pak si vedle napíšeš co lepšího bys pro sebe mohl udělat dnes, bude to rozdíl?

Už sis zkusil napsat na papír, co bys chtěl aby o tobě říkali?
A na co čekáš? Nemáš tužku? Papír? Nebo jiná výmluva?

A co ty, budeš dnes motivovat nebo demotivovat? Který výsledek je už od pohledu přínosnější pro všechny?

Vybavíš si poslední tři chyby co jsi udělal a najdeš v duchu lepší řešení?
(Hele, hned se nerozváděj :-)

Mimochodem, kdy ses naposledy zasmál sám sobě? (Víš že to zmírní pocit trápení, zoufalství atd a navozuje mysl k hledání řešení?)

Co ty, respektuješ ostatní? Jejich růst? A sám, rosteš?

Zkusil jsi někdy vidět svůj život z nadhledu? A přišel jsi na to, že to není tak bezvýznamné jak to vypadalo?

Co se líbí tobě? Tedy co vlastně přijímáš a vyhledáváš?

Tak co ještě dodnes děláš rozumně, aniž by to přinášelo výsledky? A co by se stalo, kdybys to dělal zdravě nerozumně?

Víš jak úžasný pocit to je, když neodkládáš na dny příští, ale žiješ on-line a naplno?

Jak přemýšlíš ty? Snad ne jako ta větší část novinářské obce…

Na co že se to dnes podíváš a úžasným optimistickým náhledem? To bude pak rozlet…

Čeho ze svého pohodlí se vzdáš pro ještě větší, zajištěnější a klidnější pohodlí v budoucnu?

Budeš úžasným příkladem radosti ze života? (bacha to budeš automaticky úplně pro všechny - rodina, kolegové, sousedi- ono to nejde dělit, buď máš bezpodmínečnou radost ze života nebo nemáš)

Zkus se zamyslet: existují lidé, kteří žijí život v tichém nebo hlasitém zoufalství z nenaplněných představ o práci, vztahu atd., jen proto, že do práce nebo vztahu zapomněli zařadit radost?
A teď ta otázka na tělíčko, dáváš do toho radost vždy a všude i ty?

Tak co zazdíš do hlavy ty? Co tam bude za dokonalou okázalou duševní přípravu?

O kolik to bude ode dneška lepší, svobodnější a volnější? Kolik vteřin, minut nebo hodin přidáš denně vlastnímu prožívání života?

Co myslíš, jde vyloučit špatné rozhodnutí lépe, když si představíš dvě rozdílné budoucnosti? Tu s tím špatným rozhodnutím a tu s tím správným (lepším, nejlepším)?

Prožíváš šílenosti, které ti umožňují prožitek, nebo se necháš vláčet osudem v rámci nepsaných pravidel?

Tak co soustředíš se, nebo máš rozpolcenou říši mysli?

Rozhoduješ se za sebe vždy a všude? Nebo připouštíš vyjímky?

Co riskuješ tím, že se něco nového naučíš? A co tím, že něco nového vyzkoušíš?

Co tebe žene vpřed? Vlastní vůle? Blahopřeji.

Co ty? Váháš? Přemýšlíš týden? Nebo vužíváš nadšení a měníš svůj dokonalý prožitek v dokonalejší?
Hele a porovnáváš někdy ty změny s minulostí?

Co myslíš, že by šlo z úspěchů minulosti ještě zdokonalit?
Začneš na tom dělat hned?

Když se zamyslíš, odpovíš si pravdu sám sobě? Bagatelizuješ někdy svoje schopnosti? A odpovíš si taky proč to děláš? Co kdybys jich raději naplno využil? Jak by potom v tvém provedení vypadala třeba láska? A nadšení?

Kdybys věděl, že tě pozoruje celý svět a všichni se řídí tebou jako svým příkladem, změnilo by to něco ve tvém chování?

Žiješ v souladu s realitou, která se kolem tebe vytváří, nebo žiješ jen touhou? Neboli, chceš do smrti toužit nebo prožívat?

Upínáš se k tomu, co bylo včera, nebo k tomu co chceš zítra?

Jak jsi na tom ty? Žiješ svou prací, nebo díky ní jen přežíváš?

Čeho dnes budeš spolutvůrce?

Tak upřímně využíváš víc všeho co je ti k dispozici, nebo ještě používáš výmluvy?

Když vybíráš, vidíš jen začátek, nebo i cíl?

Dokážeš se ptát? Ptáš se zkušených a úspěšných nebo nezkušených a neúspěšných? Kdo ti dá asi lepší radu?
Máš svoje výsledky? Přijeď na setkání optimistů a úspěšných v druhé polovině května a poděl se s ostatními o příčiny úspěchů a neúspěchů (pomůžeš dalším neudělat chyby, kterými sis musel projít) - napiš mi na zdenek@skvelyden.cz

Napsal jsem na kousek papíru Tvoje jméno,
ale nešťastnou náhodou jsem ho ztratil.

Napsal jsem Tvoje jméno na svoji ruku,
ale když jsem si umýval ruce, tak se mi smylo.

Napsal jsem Tvoje jméno na písek,
ale vlny ho pohltily.

Napsal jsem Tvoje jméno do sněhu,
ale slunečné ruce ho rozehřály.

Napsal jsem Tvoje jméno do mého srdce a zůstalo tam navždy.

P.S. Každý měsíc je měsíc lásky

od Ilči Fojtové

Kolik času ti ještě zabere, než se rozhoupeš k akci?
Nemáš se k čemu rozhoupat? Potřebuješ namotivovat? Tak mi napiš (zdenek@skvelyden.cz)

Co si myslíš, že ti chybí k rozhodnutí ke změně?

Tak jak to bude dnes? Budeš to prožívání, ty emoce řídit do plusu, nebo se necháš unést?

Tak co tvůj život? Je to láska? A je to láska jako fráze, nebo jako děj?

Co přidáš za návyk do života ty? Bude to ráno 5 minut cvičení? Nebo 5 minut učení se cizího jazyka?
K čemu ti pomůžou tyhle návyky?

Co myslíš, když jsi dokázal několikrát vydržet nevědomky, dokážeš to i vědomě?

Chceš mít svůj život jako souhrn pozitivních následků, nebo jako souhrn negativních následků?
Kolik vteřin ti trvalo rozhodování?
A kolik vteřin ti bude trvat změna myšlení?

Který prožitek dnes dostane přednost?
Já jdu na grilování.
Máš lepší touhy?

Máš před sebou velikonoční víkend. Vytvoříš příležitost jen pro víkend a své blízké, nebo to rozvineš dál?

Dovedeš si představit, jak jsme byli namotivovaní na život a jeho prožívání po víkendu stráveném se samými nadšenými lidmi?
Chtěl bys být taky tak nadšený(á) do života?

Tak co, budeš profesionální zahradník, který sklízí úrodu každý den, nebo budeš čekat na pláňata?

Tak co, uvědomuješ si svoje pochybení, nebo hledáš na koho to hodit?

Jak se rozhodneš dnes ve svém myšlení? A zítra?

Jak optimistické jsou dnes tvoje představy? Je to tak smělé, že tě to rozesmálo?

Co se dneska naučíš? Nebo jen přečteš aby ses v praxi naučil zítra?

A ty víš co chceš? A víš co pro to máš udělat? A děláš to?

Už ses zamyslel nad svými chybami? A co recepty na ně - máš? A kdypak to začnem praktikovat?

Už mne to nějak nebaví nebo co.
Nejvyšší čas s tím švihnout a jít se věnovat ženskejm.
A tak se tu mějte…

Pokud by ti tahle zpráva nepřišla moc optimistická nebo pravdivá, tak si pošli prázdný mail na april@mujmail.cz a za odměnu ti okamžitě (automatickou odpovědí) dojde motivace na dnešní den.
Zítra už zase budeme pokračovat normálně.

Tak co dneska najdeš za řešení, aniž bys někoho poškodil?

Umíš taky poslat takhle nadšenou smsku? Umíš to svoje nadšení promítnout i ostatním do života? Jsi vůbec nadšený?

Co v tvém případě znamená udělat pro to všechno? Víš to, nebo sis to i napsal, aby jsi se zase nedivil?

A ty patříš do těch 95%, nebo do těch 5%?

Jak dlouho to ještě bude trvat, než se rozhodneš k činu?

Tak copak dneska změníš? Nebudeš to zase odkládat?

Kdybys měl možnost naučit se nahradit chyby řešením s dokonalým výsledkem, naučil by ses to?
zkus mi napsat technologieuspechu@skvelyden.cz

Každý má své sny. Ty je máš taky. Možná se ti je nedaří naplnit, ale použil jsi veškerou sílu?
A ještě jedna na tělo: odkládáš?

Chtěl bys být také součástí týmu? Něco umíš hodně dobře. A tak na tebe týmy čekají.
napiš mi co umíš dobře na tymovaprace@skvelyden.cz a přidej info jestli chceš být součástí něčeho velkého a jakou máš představu o své odměně

Tak co dneska změníš ve svém myšlení a který první krok tu změnu osudu uvede do pohybu?

Záleží ti na tom co děláš? Nebo ten život žiješ protože musíš?

A co ty? Rozhodl ses? Nebo ještě budeš rok mluvit? Kde bys asi byl za rok, kdyby jsi se dnes rozhodl?
Pokud jsi rozhodnutý, napiš mi na rozhodnuti@skvelyden.cz, třeba to urychlíme…

Kolik úspěšných krůčků dnes uděláš?

Opravdu jsi hlavní postavou svého života, nebo to přenecháváš jiným?

Mne by zajímalo, co teď hnd začneš zdokonalovat. Nebo se začneš učit něco nového?

Jak moc využíváš sebe jako nástroj seberealizace? A kde jsou ještě rezervy?

A co ty, budeš opakovat všechny chyby, které už někdo udělal před tebou? Nebo se raději poučíš a vyhneš se jim?

Jak moc skvělá je ta tvoje budoucnost? Všiml(a) sis, že jsem nenapsal “bude", ale napsal jsem “je"?
Je to proto, že svou budoucnost utváříš už teď, myšlenkami i činem. Takže ty teď rozhoduješ jestli “je” nebo “bude". A jaké je to rozhodnutí?

Kde bychom dnes byli, kdybychom realizovali třeba jen ty malé příležitosti?
A co budem říkat za rok? Zase jen ta otázka, nebo už začneš využívat příležitostí?

Kolik lidí dnes nakazíš úsměvem? A kolika vysvětlíš, že mají za úkol nakazit druhé?
Chtěl bys mít kolem sebe samé usměvavé lidi?

Ty víš co chceš. Záleží tedy už jen na tom, abys si to napsal a neustupoval. Zvládneš to?

A co dokážeš dnes?
Bude to jen tvůj den, nebo posuneš víc lidí dopředu?

Jak by měly vypadat ty nejpříjemnější prožitky? Pokud na tím teď přemýšlíš, sníš a přitom plánuješ úžasnou budoucnost?

Kam ty vlastně patříš? Máš to jednoduché, složité nebo jednoduše složité?

Tak co, už jsi někdy přemlouval své srdce aby pumpovalo krev? A co ty, taky se nenecháš přemlouvat? A teď když víš jak to funguje, půjdeš do toho co chceš dělat naplno nebo ještě někdy budeš zkoušet jen napůl? Hele, dovedeš ty si vůbec představit rozdíl konečného výsledku když něco děláš napůl a naplno? Kde bys dneska byl, kdybys všechno dělal naplno a s nadšením?

Věříš si? Sloužíš ostatním? Dáváš ostatním přležitost posloužit tobě?

Co můžeš udělat pro to, aby to bylo ještě lepší? Na začátek stačí úsměv, to víš? A usmát se umíš? Mrkni do zrcadla…

Jsi tvůrce? Vymýšlíš jednodušší postup nebo jsi v zakletí pravidel, o kterých nevíš ani kdo je vymyslel, ani za jakých podmínek? Víš, že tvoje podmínky jsou den ode dne lepší? Takže víš, že je čas tvořit vlastní pravidla a postupy?

Tak co všechno dokážeš? A co všechno z toho bez cizí pomoci - tedy absolutní nezávislost?

Tak co teď bude první věc, do které půjdeš naplno? A další?

Jaké jsou tvé sny a představy? Opravdu chceš budoucnost takhle prožít?

Pro co budeš žít dnes? Co je ta nejdůležitější část tvého života? Co v ní chceš prožít?

Jak bueš reagovat na to, že nevyužíváš všechny svoje schopnosti?
Bude to myšlenkou, že to ani nejde, nebo to bude skutek, tedy napíšeš si, co jsi kdy dokázal a jaká to byla schopnost?
A víš, že všechno co jsi kdy dokázal, dokážeš kdykoliv zopakovat, ale hlavně - lépe?

Co myslíš, že můžeš dělat líp? Zkus si napsat, které práce děláš jen tak aby se neřeklo, bez vlastního potěšení.

Proč si lidi víc neidealizuješ a nevedeš je tak k jejich lepšímu já?
Necháváš se často ovliňovat jinými lidmi, kteří ve skutečnosti nemají tolik informací co ty?
A co senzační bulvární zprávy? Nebo ještě lépe televizní noviny? Motivuje tě tam něco?

V čem by šla vylepšit ta dokonalá představa o dokonalém životě? Zavřel jsi oči a zkusil to opravdu prožít?

Co kdybys prožíval jen dokonalou představu o tom nejdokonalejším životě? Jak by ses cítil? A jak by ta představa vypadala?

Myslíš, že ty sám, jsi schopen vracet stejnou důvěru, která je ti dávána?

Máš se s kým spojit, nebo budeš ten potenciál budovat sám?

Tak co, už víš kde? A kdy? A co? A s kým?
dalo by se to přeložit i jako hooodně zábavné otázky, ale tady to je položeno jako jedny z těch nejzávažnějších

Tak oblíbenou melodii máš určitě. A co slova? Umíš si je předělat nebo už máš rovnou motivační text?
pokud chceš složit text k melodii, která se ti líbí, přímo na tělo, pošli mi název skladby a interpreta, přilož obecný text (obecně kam směřuješ, k čemu potřebuješ namotivovat) a pošli na texty@skvelyden.cz

A co ty? Myslíš, že když nebudeš trénovat (připravovat se), že se něco kouzelným mávnutím proutku změní?

Víš snad o něčem, čeho by nebyla hojnost?
pokud bys na něco přišel, tak mi to hoď do mailu (hojnost@skvelyden.cz)

Už jsi někdy zkoušel slavit tvořením? Kdo myslíš, že takovou oslavovou tvůrčí práci oslaví také?

Co dnes uděláš za krok vpřed? Komu zavoláš? Co pomůžeš vytvořit do jedinečné dokonalosti?

Jak moc se máš rád? Je to dost na to, abys uměl mít rád i jiné?

Hledáš ve svém životě ten poklad a tak si položme otázku: Proč dáváš přednost zájmům jiných před zájmem svým? Jak to udělat, aby zájem můj, naplnil i druhé?

Těšíš se na to nové? To je nadšení, co?

Přemýšlíš? Co v tvém životě připomíná jízdu na mrtvém koni? A kde jsou ti mustangové?
(to zase bude dneska den, já se musím přiznat, že kdykoliv si připomenu moje heslo o divokých koních, jsem tak našlápnutej, že mě nic nedokáže zastavit)

Kdybys neměl strach, c bys dělal, protože tě to baví?
(můžeš mi to zase napsat na zdenek@skvelyden.cz, díky)

Odháníš stres, obavy a starosti? Víš, že nejlíp je odeženeš právě radostí? Co by ti udělalo radost?

A co ty? Předstíráš, nebo jdeš za tím, co chceš?

Tak schválně, co chceš už dlouho prožít a pořád to odkládáš? Máš na hodinkách taky TEĎ, nebo tam máš jiný čas?

Jaké obrazce bys nejraději spojil k sobě do díla Tvůj život?
A CO JSI OCHOTEN PRO TO UDĚLAT?

Co se dnes vědomě naučíš? Všiml sis toho slova vědomě?

Zajímalo by mne, koho by ses zeptal nebo koho bys požádal o radu, kdybys neměl zábrany.
A na co by ses zeptal?
jako obyčejně bych to rád četl (napiš prosím zda požaduješ odpověď) na zdenek@skvelyden.cz

Jaký by asi byl život, kdyby každý jen hledal řešení?ˇKdyby každý tu představivost spouštěl on-line.
Jak jsi na tom ty? Kritizuješ nebo tvoříš?

Máš svůj cíl napsaný? Kontroluješ jestli k němu jdeš?

Tak co nového dnes připustíš ve svém životě a hlavně myšlení?

Tak jaký bude dnešek? A co teprve zítřek…

A co ty? Trávíš život, nebo on tráví tebe?

Pracuješ vášnivě, nebo jen tak aby se neřeklo? A úsměv, úsměv používáš?
To jsem rád, že jsi nakažlivý svou vášnivostí s úsměvem.

Tak co, připomenulo ti to, že máš neomezené možnosti (pokud se ty sám nerozhodneš jinak)?

Nevidíš novou vilu, ale vidíš aspoň ten pozemek? Tak to už jsi v půli cesty …
(za slovo vila si dosaď….. ale to ty víš líp než já, milánku)

Tak z čeho teď čerpáš učivo? Z knížek? Ze života? Od praktiků?
Odpověz si přesně a pravdivě a neboj se rovnou udělat změnu.

P.S. To mi připomíná, pokud někdo ode mne nedostal zprávu a byl přihlášen na seminář (ať už na lednový nebo únorový), skončilo to psaní ve spamové schránce a napravíme to jedině tak, že mi to napíšete (naučil jsem se vybírat i schránku spamu - takže historie se opakovat nebude).

… co bych mohl udělat každý den navíc?
měl bys na to přijít, vyhodí tě to do vyššího levelu kde nebudeš muset…. - ale to ty víš líp než já

Kolik věcí v životě chceš změnit?
(nezapomeň si vzít papír a tužku)

Jaký jsi? Optimista - pesimista? Usmíváš se i když tě nikdo nevidí, nebo jen když musíš?
Motivuješ nebo přikazuješ?
No nic přemýšlej, já jdu slavit, my jsme rodina plná Zdeňků a to bude dnes opravdu optimistický den plný úsměvů a vůbec skvělých vteřin ( a že je jich dnes zase 84600)…

Vzpomeň sina nejkrásnější chvíle svého života.
V klidu, vybav si je, nikam nespěcháme.
A teď ta otázečka: Nestálo by za to, prožívat takhle celý život?

Jak jsi na tom doopravdy? Cítíš, že bys něco měl změnit? Hodně? Málo? Úplně? No já si to přečtu a protože vím, že toto není jednoduché, každý kdo se “vypíše” má jistou účast na Setkání optimistů v srpnu (zatím je to tajná akce, a pravděpodobně tajná zůstane, protože Vás zase napíše moc - možná by bylo dobré mi do toho mailu připsat jestli stojíš o víkend Setkání optimistů - stejně jako loni příroda, motivace, legrace, samé pozitivní tváře, zábava, platíš jen lůžko a stravu).

Otázečka navíc:
Nezblázním se z toho rozesílání? (to jen naznačuji, že jestli zase přijde víc mailů než tisíc tak to budu probírat až do víkendu)

Jaký jsou od rána tvoje myšlenky?
Co tedy vlastně vytváříš?

Kam se zařadíš?
Máš chuť? Na jídlo? Na pití? Na úspěch?
Napiš si, na co máš opravdovou chuť. A napiš si, co pro to uděláš (nebo neuděláš stoprocentní výkon).

Na co se připravuješ teď? Bude to velké? Jak vypadá ta příprava? Nepodceňuješ ji?
napiš mi o tom něco priprava@skvelyden.cz

Spolupracuješ s někým, nebo děláš sám něco pro to aby se systém výhra-výhra-výhra dotkl tebe a tvých blízkých?

Tak co, vidíš kolem sebe konkurenci, prohry nebo příležitosti?
napiš mi svoji odpověď na myslenky@skvelyden.cz

A co ty? Stojíš na správné zastávce?

Na co myslíš?

Co myslíš jsi tak silná osobnost, že necháš půl talíře dobrého jídlaa odejdeš od stolu?
Já ti fandím!

Co myslíš, je to dobrý obchod, vyměnit pět minut za pocit sebeúcty, kondici a lepší postavu?

To se nezdá, ale napsat všechny špatné návyky zabere trochu času, že? Tak nezapomeň na ty dobré.

Vždycky - i pár posledních dnů před koncem můžeš změnit vše ve svém životě. Musíš ale vědět, co ti nefunguje a musíš vědět, jak by to mělo vypadat funkčně.
Povím Vám příběh jedné známé. Dvacet let z jejího pohledu fungujícího manželství, vychované děti a najednou jí manžel řekl, že půjdou každý svou cestou. Když jsem jí vyzpovídal co to znamená najednou, musela si uvědomit, že to nebylo najednou, že jim to vlastně nefunguje už dva nebo tři roky a taky si uvědomila, že ignorovala všechny příznaky nefunkčnosti. Tedy ne že by je nevnímala, ale sažila se to udržet za každou cenu.
Teď dostala nabídku na rychlý, slušný rozchod s dohodou majetku atd. A musím uznat, že to byla velkorysá nabídka s tím dělením. Navíc je evidentní, že on se ani nechce hádat, prostě odejde jen s oblečením.
A to se stává, že po x letech už jeden druhému nemá co dát, většinou je to ale spojeno s hádkama, s tím kdo bude muset “vypadnout z bytu” atd.
A ona dostala nabídku, která tohle všechno vylučuje. Ve čtyřiceti, kdy nic není ztraceno, navíc je docela atraktivní, když zhubne pět kilo, budou se o ni chlapi rvát.
Ale ona chce ten vztah, o kterém je vlastně rozhodnuto (on si pronajal jiný byt), udržet za každou cenu.
Takže spoustu energie věnuje přesvědčování, které on už stejně nepřijme, namísto toho aby přijala tu situaci. Vím, jak je to pro ni těžké, ale ona za žádnou cenu nechce vidět to, co vidí všichni kolem. Tedy že ten vztah fakt skončil.
Navíc tím jak vehementně trvá na pokračování, dotáhla tu situaci do hádek a obviňování. Už si říkají i věci, které si nikdy neřekli a nikdy nemuseli. To je definitivní pohřbení vztahu a navíc, teď už to nebude klidný rozchod.
Když jsem jí položil otázku, jestli chce prožít příštích dvacet let tak jako ty poslední dva, řekla že ne. Takže ona to prožít nechce, ale uměle to udržuje.
Pamatuj si, že můžeš začít nový život kdykoliv. Když přijde ta situace a ty musíš měnit partnera, udělej to jako když prodáváš auto. Zatři všechny šrámy, vyčisti to, nalešti to a jdi si koupit lepší.

Víš co ti v životě nefunguje? Půjde to změnit nebo budeš budovat nový život na nových a pevnějších základech?

No schválně, cos dneska od rána očekával? Úsměvy nebo kolony, radost nebo sarost, pohodu nebo nervozitu…?
Přiznej pravdu (to že jsi dostal co jsi očekával to vím, pravdu si přiznej jen pro sebe v těch myšlenkách)!

Tak co, víš co dokážeš? Potom jsi tvůrce.

Na čem teď pracuješ? Co připravuješ?
Umíš si říct pravdu?
Jsi tvůrce, oběť nebo kat?
Vybírej pečlivě, jen jedno má smysl…

Co všechno je možné, když nemožné neexistuje?

Uvidíme se na semináři nebo zde mám ty úžasné zákonitosti rozepsat na nekonečný seriál? Má se to zveřejnit úplně každému?
Nebo to poslat zájemcům do mailu? Napiš mi svůj názor (vesmirnezakony@skvelyden.cz).

Znáš pořekadlo víc hlav víc ví? S kým by jsi se mohl spojit abys dokázal lépe tvořit? Oslovíš ho? Hned?
Blahopřeji.

Tvůj největší zisk ze života jsou prožitky. Dovedeš si představit ty prožitky, kdyby tě život bavil v každé vteřině?

A co ty, žiješ v chaosu nebo v naprosté harmonii? Nelži si, nebo se nic nezmění….

Co si teď představuješ? Je to pozitivní? Tvořivé?

Rok se sešel s rokem a konečně se zbavujeme “osudové osmičky” a přichází šťastná devítka.
Ti, kteří jsou placení za to, aby strašili, nás už na konci roku strašili tou krizí. Celý svět se do ní opírá a celý svět nedělá nic jiného, než že tu krizi oddaluje. Krize ukazuje slabá místa a ty se musí odstranit, ne uměle podporovat, je to jako s nemocí. Vyléčit odstranit, sáček s ledem je jen na utišení bolesti.
My, protřelí čtyřicetiletím socialismu víme, že hůř už bylo a teď bude jen a jen lépe. Jak nám asi kapitalisti závidí, to ani nemusím popisovat. V každém případě vstupujeme do roku, kdy oslabený kapitalismus půjde dolů a náš raketový růst nám umožní předehnat ty zatuchlé přežitky, kterých se na západ od nás nemohou zbavit.

Věřte mi, že tento rok, bude pro každého, kdo bude chtít, velice úspěšný. V krizi se totiž ti nejschopnější dostanou nejsnáze vpřed.
Přeji Vám všem, aby jste to byli Vy, kteří za rok na Silvestra budou pít na oslavu nejúspěšnějšího roku Vašeho života.

A co ty? Do které skupiny patříš? Žiješ s nadšením?

Vytváříš příjemnou atmosféru on-line kolem sebe?

Rád nasloucháš pesimistům, kteří odrazují nebo optimistům, kteří tvoje myšlenky a tvůrčí činnost podporují?

Jak vypadá tvoje sebekázeň vůči sobě samému?

Myslíš, že tě bude víc bavit tvoje práce, když si představíš to nadšení lidí na konci?

Tak co uděláš dnes za krok navíc?

Na jaké vítězství se teď připravuješ?

Dokážeš se dívat i na negativní věci optimisticky? Pak jsi mistr, protože na pozitivní věci se umí mistři negativisté koukat negativně.
Budeš navždy mistr optimista?

Tak a teď popřemýšlej, co jsi chtěl a neusiloval jsi o to, jen proto, že to ostatní „shodili“.
Máš něco z toho, že to shodili? Nebo budeš mít víc z toho co chceš?

Jak uděláš lidi kolem sebe jen šťastné?
A jde napravit všechno co jsi udělal v nevědomosti (nebo doonce vědomě) špatně?
Vánoce jsou nebo nejsou příležitost vše urovnat?

Co vlastn chceš dokázat? Víš to už teď? A víš co ti k tomu chybí? A víš jak se to naučit?

Uvědomuješ si že svou harmonií nebo disharmonií přispíváš k tomu, co se kolem tebe děje?

Cože to začneš v příštích vteřinách tvořit nového?
A odstraní to i následky soupeření z minula, které jsi způsobil druhým?

Nezapoměl jsem na něco? Není ten nejvyšší stupeň najisto vědět?
A jak jsi na tom ty?

Tak co, znáš to svoje PROČ důkladně?

Zkus si napsat na papír co bys chtěl, v co věříš a co víš (třeba ve smyslu dokázat).
To jsou rozdíly, co?

Cože to dnes uděláš za první krok, který tak dlouho odkládáš?

Co by asi tak bylo nejlepší dělat, aby tvá budoucnost byla navždy úžasná a skvělá?

Tak co, stojí ti to za to, šlapat si kvůli banalitám jako je myšlení po štěstíčku?

No schválně, kolika úplně zbytečných vnitřních i vnějších problémů bys byl ušetřen, kdybys svět pozoroval jako divák a ne osobně?

Tak co myslíš, máš na víc?

Tak kolik pozitivního vytvoříš v nejbližší přítomnosti?

Změníme sebe, nebo se budeme pořád dokola snažit změnit ty druhé?

Kolik kroků (činů) musíš udělat aby se ti objevil kus splněného snu? Zkoušíš si to napsat?

Bude ten tvůj svět úžasný, nebo ještě úžasnější (nebo-li přinese to něco i těm kolem tebe)?

Zastav se a zkus se zamyslet.
Vše na co jsi myslel posledních 24 hodin bylo pozitivní?

Co a jak by měl člověk udělat, aby se na něj vzpomínalo tak, jako by byl stále přítomen?

Který že to sen tě žene kupředu?
A který odkládáš?

Tak copak budeš odteď zdokonalovat? A píšeš si to? Abys to dodržel…

Co dnes můžeš začít tvořit nového s tím, že jdeš čistě uspět - zvítězit - dokončit?

Tak už víš jak vypadá nekonečné štěstí a jak málo stačí abys ho měl?

Co myslíš, kam teď uděláš ten správný krok a hlavně, co ti to přinese?

Kam dnes vykročíš? Jaký malý krok tě dnes přiblíží k cíli?

Koho jsi přitahoval včera?
A koho přitahuješ dnes?
Co tedy dnes změníš, abys zítra mohl říci, že přitahuješ….?

Tak co dnes zjistíš, když se otevřeš sámsobě a budeš si říkat pravdu?

Co asi objevíš a prožiješ na příštím vyšším levelu?

Co myslíš, je to náhoda, že jsi tam kde právě jsi?

Co myslíš, je součástí přípravy najít něco krásného na něčem, kde to nikdo jiný nevidí?

Jaký je tvůj velký cíl? A jaké malé cíle si automaticky splníš cestou k tomu cíli?

Kolik plných prožitků v řadě za sebou jsi schopen prožít?

Tak už se přestaneš omlouvat a začneš napravovat své chyby?
Blahopřeji.

Tak co dnes uděláš stoprocentně podle svých nejlepších schopností?
Všechno? Tak to tě úspěch nemine.
Nezapomeň si to “všechno” vypsat na papír (to abys nezapoměl).

Tak jak bude ten tvůj život vypadat? Co kdyby jsi si tu úžasnou představu dal i na papír?

Tak co potřebuješ dokončit?

Tak co dnes vytvoříš? Získají na tom všichni, nebo někdo zase prodělá a tobě úspěch prolítne mezi rukama? Jak udělat zisk pro každého?

Uvař si kafčo, nebo dobrý čaj a věnuj pět minut sobě.
Otázka zní: Jaký bych chtěl být za rok a jak bych chtěl žít?
Bacha další otázka: Co pro to jsem schopen udělat?

Tak v čem se začneš zdokonalovat dneska svou vlastní aktivitou a zájmem?

Tak co, doufáš ve svoje schopnosti, nebo jim věříš?

A co ty? Bojuješ nebo hraješ?

Uvědomuješ si, že podáváš informace, jejichž skutečný stav si neověřuješ?
Není lepší mlčet do té doby než si ověříš aktuální stav?
Kdo se tě pokusil vtáhnout do své hry a proč? Co ti vlastně řekl? Je to pravda? Byla to vůbec pravda v okamžiku kdy mluvil?

Tak co, ještě se budeš zlobit, když ti řeknou pravdu? Nebo začneš přemýšlet?
A co uděláš s těmi co ti pochlebují? Pročpak to asi dělají? Něco chtějí? Přátelství? Opravdu tak laciné přátelství?

Tak tedy, jak by vypadal tvůj život, kdybys to určoval sám? (a nezapomeň si to psát)

Změním něco hned teď nebo až od zítřka?

Když trénuješ podvědomí, dělej to ve stavu uvolnění. Kávový orgasmus s myšlenkou tě posune dál.

Prožívám svůj vlastní život, nebo žiji tak, jak to ode mne očekávají ostatní lidé?

Život ti dává příležitost uspět, pokud se nerozhodneš jinak.

Opravdu vidíš jen to, co se ti ukáže, nebo se snažíš i poznat, co je ti utajeno?

Tak kterých závislostí se dnes zbavíš abys ochutnal více té svobody?

Jsi součástí všeho kolem, každý tvůj tvůrčí přístup je vítán.

Tak která pravidla dnes bezpodmínečně změníš k lepšímu?
Že budou potom spokojenější i ti kolem tebe?

Co bys mohl zlepšit ty ve své práci a ve svém přístupu k rodině? Budeš šťastnější?

Kolik bys potřeboval vydělat pro sebe, abys mohl s radostí a nadšením dát dvacet tisíc potřebným?
Měl by jsi z toho radost?
Co by tě nejvíc rozradostnilo?
Co je příčinou toho, že se nevrhneš do podobného projektu?
Co přesně ti v tom brání?

Jak často se ti stává, že uvěříš tomu co od někoho slyšíš, ačkoliv jsi sám realitu prožil lépe?

Tak co, přemýšlíš? Přemýšlíš co je pro tebe nejlepší?
Tak ne aby tě zase napadlo dělat kompromisy tam, kde můžeš to nejlepší mít.

Víš přesně co chceš? Dokážeš to do detailů popsat?

Na prvním místě je tvá rodina, kdy jsi se jich naposledy zeptal s čím potřebují pomoci?

Tak jaký bude ten dnešní den? Skvělý? (samozřejmě)

Nadchneš-li své okolí, budou mít stejné touhy jako ty.

Kde jsi byl před třemi lety? Jaká jsi měl předsevzetí a jaké představy? Dokázal jsi je naplnit? Pro co se rozhodneš dnes (kde budeš za tři roky)?

Tak která přežitá pravidla uplatňuješ ještě dnes, i když by tobě i tvému okolí jejich změna přinesla sladké ovoce nadšení?

Tak co jsi dlouho odkládal pro svůj osobní rozvoj a dnes s tím začneš?

Máš na to, abys dokázal, co sis předsevzal.

Tak co tvoje schopnosti a nadání v souvislosti s tvořivostí? Co zlepšíme? S čím dnes začnem a neskončíme a neskončíme?

Co dnes bude tvořit? Vztahy, hodnoty….

Kolik svých schopností jsi v životě použil k úspěchu a zapoměl je později na počkání použít znovu, lépe, tedy zdokonalené úspěchem?

Tým je jakýkoliv útvar, kde figuruješ. Sourozenci, partneři, kolegové…
A ty jsi ústřední postavou své hry zvané život. A vstupuješ a vystupuješ do týmů a z týmů. Několikrát denně. A pořád se učíš jak zvládat své silné stránky a své slabé stránky. A nejen své.
Ty jsi ten faktor pokroku nebo nepokroku.
A rozhoduješ se sám. Pokud se nerozhodneš jinak.

To ty sám se rozhodneš i dnes, jestli budeš tvůrčí silou respektující přitom životy a přání druhých.

Tak které pravidlo nebo kterou tradici, o které nevíš jak vznikla, proč vznikla a jestli je ještě nepřekonaná, dnes změníš?

Tak v čem zvedneš laťku? Bude to osobní nebo pracovní? (tohle by mne fakt zajímalo, jestli víc děláš na sobě nebo v práci - zkus poslat stručný mailík (na sobě/v práci) na zvedam.latku@skvelyden.cz)

Jak dlouho už trénuješ? A kolik příležitostí jsi už využil k “ostrému startu"?

Koho dnes nakazíš svým úsměvem a svým optimismem? Bude jich víc?

Které vlastnosti dnes necháš nevyužité?

Čím dnes překvapíš sám sebe? A jaká bude odměna za postup do vyšších sfér?

Co myslíš, jaký bude tvůj životní výsledek, když tvá netvořivá (tedy téměř neutrální) pomoc někomu, má destruktivní účinky vůči dalším lidem?
Kolikrát v životě jsi podpořil pomluvu?

Jak vysoko chceš jít a co pak budeš schopen nabídnout?

Dnes je mezinárodní den velmi dobře vypadajících, sakramentsky chytrých žen a mužů, tak prosím pošlete toto přání dál všem, kdo tomu popisu odpovídají.
Neposílejte mi to zpátky, já už jsem to od jedné takové dostal!
A pamatujte životní motto: život NENÍ cesta do hrobu s cílem dorazit atraktivní, se zachovalou postavou, bezpečně a jistě, ale raději smykem, s čokoládou v jedné ruce, dvojkou vínka v druhé, tělo veskrze opotřebené, onošené s jásotem: “Jůů, jéé, to byla jízda!",

od pavla.pavlik

Co chceš?
A co očekáváš?

Tak to byla jednou opět ukázka skvělé marketingové práce. Pivovar Černá Hora praskal ve švech. Lidi jásali, pili, zpívali atd. Křtilo se pivo, otvírala se výstava, přijeli umělci (tři pódia měli k dispozici) a od rána do večera měli co dělat.
Tak jako se dělal Pivní máj namísto Prvního máje, tak tentokrát se na Svatováclavské hody opravu hodovalo. Klobouk dolů, to byl nabitý den. Dokonce i moje zlatíčka večer usnuly jako na povel.
A teď podrobněji k tomu co jste někteří propásli. Ráno jsem já i s miláčky vyrazil do ČH aby na vlastní kůži viděli skvěle fungující marketing. Borci nejdřív okukovali atrakce (stánkaři a kolotočáři evidentně vstávali dřív než my), ale při prvním občerstvení ve Zpovědnici (část pivovaru) pochopili, že bude i spousta jiné zábavy. Než jsem se převlékl do dresu Pivní pomoci už přišli, že je zde Dalibor i s tou paní z televize (Dalibora Gondíka už znali, Aduš - Adélka byla pro ně zatím jen paní z Rad ptáka Loskutáka).

Jejich nadšení hned ráno nebralo konce ale po prvních vypitých sodovkách (v pivovaře Černá Hora se vyrábí i skvělé limonády) se ujali role fotografů a tak jsme se mohli věnovat zahájení Pivní pouti.
Na koloběžku Kvasarku jsme naložili první soudek s borůvkovým pivem (Modrá luna) a hurá před pódium. Tam jsem zvýšil Daliborovi povědomí o funkčnosti tohoto piva, začež se mi “odměnil” tím, že nejenže řekl že to pivo má vliv na lepší zrak a na potenci, ale veřejně mne pasoval na sympatického odborníka v této oblasti.
Pak se ale rozjel program naplno a tak jsme si broukli s Aduš a Daliborem kousek songu (oni teda několik celých, já jen ten kousek - ale koukat Aduš zblízka do očí je pohled pro Bohy a tak díky i za ten kousek) a u toho jsme společně rozdávali šťastlivcům u pódia první vzorky “borůvkového".
Následovala Eva Pilarová a náš první oddech, borci chvíli vydrželi sledovat klenot hudební scény ale pak mne hned odtáhli k atrakcím a pumpovali mne co to dalo.

Naštěstí se ale objevil Michal Nesvadba a ten to s dětmi umí tak, že borci už zapomněli i fotit. Pak už to bylo v rychlém sledu, kluci lítali od pódia k pódiu a vychutnávali si na živo všechno co znají z CD a televize. Na fotkách je pak vidět kdo byl koho příznivec.
Michal Hrůza si naklonil Zdenečka.

Když zpívali Gondíci, nadšení borci opět nefotili (tady je ale vidět jak mistrně využívali protekce a zabírali nejlepší místa pro poslech)

Petr Bende zaujal všechny…

Terezka Kerndlová - tak zde je vidět že nejvíc učarovala tatínkovi…

Taky jsme odskočili za Banjo Bandem Ivana Mládka…

… a Jankem Ledeckým.

Mezitím se křtilo borůvkové pivo. Na pódiu byla vidět elita. Italský velvyslanec v ČR, vedoucí Krajského úřadu pan Jiří Crha, jeho zástupce pan Venclík, jeden z bratrů Čadíkových (u této příležitosti předával šek na víc než 700.000,- Kč pro nadaci), samozřejmě starosta pan Hlavička a ředitel černohorského pivovaru pan Jiří Fusek. Bylo tam hostů… Bohužel tady borcům selhala technika a tak vám můžu jen vyprávět, že se křtilo mečem, rukojetí i srdcem mistra templáře.

To nejlepší na závěr.

Relativně nejnovější přírůstek do naší rodiny (2005) - tedy spíše my do jeho (jak jsme se stali rodinou najdete zde) Daniel Nekonečný. Jeho vystoupení je opravdu obřad. Viděli jsme se po třech letech a tak se konečně seznámil se svými (adoptivními) synovci. Z něj teda byli borci nadšení.

Byla to úžasná tečka na závěr celého programu.
A co mám na závěr já? Úžasnou větu. Pronesl ji zástupce templářského řádu jako součást křtu:
Jedno je Pivo Černohorské, jeden je papež v Římě.

Jak jsi se rozhodl naložit s dnešním dnem? A jaké předpokládáš prožitky on-line?

Dovedeš označit své negativní myšlenky? A dovedeš pak ty označené vyměnit za pozitivní?

Včera jsem po dvouměsíčním čekání na opravu webu přijal nabídku jednoho ze svých čtenářů, Romanovi. Během pár hodin odvedl vynikající práci a skvelyden.cz je opět s historíí a plně funkční. Navíc jsme se domluvili na novější verzi systému, na které začneme příští týden dělat.

Za tu ochotu i rychlost se sluší poděkovat a tímto tedy Romane děkuji za excelentní zásah a těším se na další spolupráci.

Zároveň se všem omlouvám, že období červenec až září je neúplné, tyto stránky “plním” už čtyři roky sám a tak to i zůstane, bude tedy chvíli trvat než přenesu motivační citáty z tohoto období do systému.

By mne zajímalo, jestli už sis otočil tu klávesnici, když jsi to teď četl (neboj nikdo si toho nevšimne).

A co dnešní výzvy? Nebo za minulý týden. Co jsi dokázal nového? Co tě k tomu vyburcovalo?

V čem jsi příkladem svým dětem? A někomu dalšímu?

Kolik životních zkušeností jsi použil na vytvoření něčeho lepšího (vztahy, práce….)?

Na vrcholu Sněžky
potkal jsem dva ježky.
Vyšlápli tam pěšky,
mají život těžký.
Pomohly by běžky
nebo koloběžky…

Už dlouho jsem miláčkům sliboval výstup na nejvyšší horu, a tak když to šlo udělali jsme si radost všichni. My výletem, firma školením, no prostě stoprocentní skvělé dny.
Už při zahřívací vycházce byli borci fakt namotivovaní. Dokonce tak, že mne přemluvili, abychom tréninkově z Pece na hotel šli pěšky a to rovnou po sjezdovce Javor (to je ten hustej kopec na konci Pece pod Sněžkou). Bylo vidět, že máme natrénováno, protože jsme to zvládli a borci ještě měli úsměv na rtu.

Cestou jsme se najedli čerstvých borůvek a s fialovým jazykem dorazili na Kladenku. To byla úleva, teda pro mne, borci byli neúnavní. Okamžitě pozměnili jídelníček a tak zaslouženě dostali extra menu.

Před tím ještě objevili dole perfektně vybavené sportovně-relaxační centrum a šli hrát ping-pong.

Pak znaveni a zmoženi velkou porcí jídla zalehli, aby byli fit pro den následující.

A došlo na den D. Borci namotivovaní, že budou na nejvyšším vrcholu naší krásné země udávali tempo jak zkušení horští vůdci. Bodejť by ne, měli slíben sestup do základního tábora a odtud přesun na Růžovku lanovkou. Cestou se z nich stali skoro věřící - málem dali na modlení, když jsem jim řekl, že je dost velký vítr a že možná Růžová hora bude posledním místem kontaktu s lanovkou. Jako správní optimisté se vzájemně ujišťovali, že vítr bude nahoře slabý a pojede tedy lanovka až na nahoru na Sněžku.
Tady je vidět pohled z lanovky na Růžovou horu, dole je Pec pod Sněžkou.

A tady už jsme fičeli nahoru na Sněžku, mladí optimisté tedy ztišili vítr a to byl jejich další vynikající výsledek.

Za odměnu stanuli na nejvyšším vrcholu země. Hrdostí na to znásobili mou radost, neboť si na vrcholu dali nejen čokoládu (což jsme čekali), ale rovnou celé jídlo (a to včetně polévky, což jsme nečekali - oni polívkám moc nedávají). Tím jsme také zjistili, že nahoře na Sněžce se najíte levněji než dole v Peci (i napijete).
Na fotce jsou spolu s výhledem do Polska…

…a tady s výhledem na tu naši krásnu republiku.

Sestup jim šel hodně rychle. Oni si borci pamatovali (rok), že jsem jim říkal, jak jsme sbíhali od Batizovského plesa při sestupu z Gerlachu. Nic nepomohlo že jsem jim vysvětlil, že tam jsme museli, protože po koupeli v nejstudenější vodě v karpatech jsme byli tak promrzlí, že jsme nemohli jít pomalu. Borci to chtěli zkusit a tak jsme tedy sestup zrychlili. Abych si odpočinul, musel jsem je zastavit z důvodu focení.

Cestou jsme se zastavili ještě na oblíbených borůvkových knedlících na Růžohorce, ale po vydatném jídle na Sněžce už nebylo místo a tak jsme tu porci dali na tři talíře. Borci pak opět nasadili tempo, ale tentokrát už z důvodu účasti na bobové dráze. Tuto atrakci vřele doporučuji každému, kdo si umí vychutnat adrenalin v krvi. Excluzívní jízda (na fotce Zdeneček naplno až do brzdícího boxu)…

… a Čenda s o něco chladnější hlavou.

Výstup na Kladenku jsme zvládli opět v rekordním čase a tak následovala relaxace v hotelovém bazénu…

…vynikající večeře (tentokrát na grilu)…

… a před spaním setkání a fotka s vynikajícím kuchařem (kluci byli opravdu v akci).

Co dodat na závěr. Tohle byl víkend, který každému doporučuji. Hory, spousta jídla (tam se dělají tak dobrý věci a takový porce, že to si zaslouží zápis do Guinnesovy knihy), skvělý vzduch, perfektní obsluha…

Jak říkal pan Slanina: “Přijďte pobejt na Kladenku.”

Na životě miluji, že ti přinese jen to, co si dovedeš představit.