Známý obchodník Stern přijme nového příručího Kohna, který má skvělá doporučení. Nechá ho na zkoušku v obchodě a odejde. Když se vrátí, v obchodě stoji elegantně oblečený zákazník a právě si prohlíží rybářský prut. Kohn jede jak sentinel:
„… samozřejmě jeden prut nestačí tenhle je od Steinenberga, nejlepší kousek; pán pochopitelně nebude chytat jen na jeden, každý odborník jim doporučí aspoň tři pruty, takže to máme ještě jednoho Steinenberga a k tomu si vezmou tenhle speciální kousek, to je zakázková výroba od Fish & Fish, to si kupujou opravdoví mistři; chytaj raděj na těžko nebo na třpytku? Já vím, tím se teď nezatěžujou, to jak je zrovna chuť, oder? Jednou zajdou na pstruhy, jindy na rybník - to jim můžu doporučit: u Zbraslavi je takovej fajnovej flíček, sekční šéf Meinlig to tudle povídal, tam je krásně, tam si báječně odpočinou; takže to máme kompletní sadu na kapry, líny a karase, tohle nádherné baleni - viděj to provedeni, to se hned pozná kvalita třpytek, to maj na štiky a candáty; a samozřejmě mušky! Mušky, pane, to tu máme tuhle jedinečnou sadu - ty se dělají až v Oriente, ruční práce, kvůli každý tam oškubají jednoho páva, takový nekoupej ani ve Vídni; ja! Samozřejmě stoličku, přece nebudou sedět na zemi - ale - mezi náma - takhle k vodě asi nepůjdou, že jo: voni šijou u Lipperta, nicht war - to by zničili takový kvádro až by tahali toho obrovskýho sumce - ale nebojej se, tady maj tenhle nepromokavý overal, viděj tu módní fazónu, to se pozná i u ty vody, že nejsou žádnej nýmand - a ten se jim nepromočí, ani kdyby za tím sumcem skočili až doprostřed rybníka - a vemou si hnedka dva, co kdyby se přece promočil; na ja, na ryby to se musí hned po ránu, věděj voni, jak je krásnej východ slunce u vody - to jim až závidím - ale jakýho maj voni budíka - to aby nezaspali, to by o to nejkrásnější přišli, že jo - tadydle máme unikátní kousek, ze Svicrlandu, to je orloj, vašnosti, to si sem k nám podle něho chodí řídit hodinky i ratmajstr - že jsou tak kulantní kunčaft, tak je jejich, ať jsem plajte; ale jak voni pojedou do ty Zbraslavi? Koukám, před krámem stoji pragovka, to je jejich, nicht war, na ja, krásnej vůz; ale jestli jim můžu doporučit, vono to nějak rychle nejede - mám recht, že jo - to by museli vstávat moc brzo a prošvihli by ten krásnej východ slunce na Zbraslavi; já jim udělám košer cenu - máme na skladě emeritní sedánek: Mercedes, vašnosti, Mercedes-Benz, s tím budou u vody natošup - a to je jim tak elegantní automobil, s tím můžou i v neděli do divadla a ještě se portýři budou předhánět, aby jim ho mohli zaparkovat. A nemusej se s ničím obtěžovat, vašnosti, vůz jim přistavíme až před barák a všechno ostatní jim dovezeme ještě než dojdou domu - a zejtra už můžou na ryby…“
Zákazník vyplní šek a odejde.
Stern přijde k příručímu a povídá: „Teda Kohn, voni jsou fakt dobrej, to se jim musí nechat. Kunčaft přijde koupit rybářskej prut a oni udělaj takovejhle kšeft - i automobil mu prodaj! To se musí ocenit, Kohn.“
Kohn se začervená a povídá: „Věděj pane šéf, on ten pán původně přišel pro balíček prezervativů a já mu řekl, ať se vykašle na ženský a jde radši na ryby…“