Rok odpočinku je za námi…
…jdeme znovu do toho!!!
Když jsem přijížděl domů, vjel jsem omylem do jiného dvora a naboural do stromu, protože ho doma na tomto místě nemám.
od Simči
Žena má doma tři milence a překvapí je doma manžel.
První běží do koupelny, druhý do kuchyně a třetí se schová do brnění na
chodbě.
První kričí z koupelny: “Pani, tu vodovodní baterii máte opravenou". A
odejde.
Druhý křičí z kuchyně: “Paní, ten sporák máte spravenej". A odejde.
Třetí stojí v brnění před manželem a ptá se:"Kudy tudy na Karlštejn?”
Daneček po Novém roce říká kamarádovi:
“Měli jsme stejné Vánoce jako vloni. Kapr byl na černo, maminka na měkko a táta namol!”
Děkuji za upozornění na nefunkční odkaz. Již jsem to napravil.
Skvělé knihy
už fungují (mimochodem budu rád, když sami něco doporučíte - knihy, které Vás nadchly a jste přesvědčeni, že do výběru patří).
s přáním skvělého dne
Jeden misionář přijel do Střední Afriky a usadil se u jednoho kmene.
Strávil tam více než rok, učil je číst, psát a seznamoval je s vírou.
Obzvlášť zdůrazňoval sexuální čistotu a upozorňoval na zlo hříchu.
Jednoho dne porodila žena jednoho muže z rady starších bílé děcko.
Vesnici to šokovalo a náčelník šel jménem všech promluvit s misionářem:
“Varoval jsi nás před zlem sexuálních hříchů, ale černá žena našeho kmene porodila bílé děcko. Ty jsi jediný bílý muž, který kdy do této vesnice vstoupil. Není potřeba být geniální, aby si jeden srovnal, co se tu stalo!”
“Ale ne, to se moc pletete. To, co se zde stalo, je výjimečná, ale přírodní zvláštnost, říká se tomu albinismus. Podívejte se na vaši pastvinu. Pole plné bílých ovcí, a přesto je mezi nimi jedna černá. Příroda tohle občas udělá.”
Náčelník chvíli přemýšlí a pak odpovídá:
“Hele, dohodneme se. Ty nebudeš nikde mluvit o té černé ovci a já zase pomlčím ohledně toho děcka.”
Je to tak, komunisti slavili První máj, my jsme slavili Pivní máj.
Pivní máj už má svou historii. Má několikanásobně větší návštěvnost než 1.máj a hlavně, je tam větší zábava. Neprobíhá to na Letné, ale v Pivovaru Černá Hora a nemává se tam mávátkama ale pije se a jí.
Já jsem tam byl polopracovně, jakožto Pivní pomoc, tedy marketingová podpora. Přijeli jsme na Kvasarce (koloběžka pro pět lidí upravená jako občerstvovací stanice) - a většina na ní i zpátky odjela (což vzhledem k náročnému programu byl výkon).
Mimo to, že jsme zdarma rozdávali nové likéry (Elixír Karla Eusebia - jemný bylinný likér vyrobený unikátní technologií z pivního destilátu a Templářský elixír - tmavý bylinný likér obsahující hořké alpské byliny) a první českou zázvorovou limonádu, flirtovali u toho s cudnými ženami a jako kompromis nalévali i cudným mužům, jsme se taky úžasně bavili.
A bylo s kým, přijeli Hamleti a tak na fotce jsem s dvěma mými oblíbenci - s taxikářem Alešem Hámou a Loskutákem Daliborem Gondíkem.
Po nich exceloval Vladimír Hron se svou abecedou hvězd (to už se dostavili i nástupci rodu Zdenda a Čenda).
Všechny děti pak strhli Maxim Turbulenc, klobouk dolů, s děckama to fakt zaváleli, děti prozrazovaly co jí (aby se na oplátku dozvěděly, že mají jíst jen bůček…), tančilo se a zpívalo (na fotce opět moje zlatíčka se svými oblíbenci).

Pak se ovšem sešeřilo a my jsme společně s Kvasarkou odjeli, neboť - a tímto to oficiálně přiznávám - světlomet a blinkry na Kvasarce jsou jen naprosto nefunkční okrasou, a my jsme potřebovali dojet za světla.
Závěr: Kvasarka se možná bude vyrábět sériově. Ve volných chvílích ji tam zkoušeli i záchranáři z Konnexu a pochvalovali si ji (čímž se taky ukázalo, že jsou líp trénovaní, protože my jsme se při jízdě v pěti potili a oni to zvládali ve dvou s úsměvem)
Závěr č.2:
S Černou Horou na věčné časy a nikdy jinak!
Tvoje každodenní realita je obrazem toho, co jsi uložil do podvědomí. Ti co tam ukládají sračky, prožívají ten život přesně tak.
Jsi na druhé straně a tudíž z vlastní zkušenosti víš, že když jsi tam uložil pozitiva a smělé plány, prožíváš ty pozitiva a uskutečňuješ ty smělé plány.
Podvědomí je vynikající computer, který pracuje jen s programem, který mu dáš. Žádné viry, jen čistá práce a výsledky dle tvé představivosti.
Tvoje přednosti tě posunují vpřed, tvoje slabosti tě drží zpátky.
V každém okamžiku v sobě podporuješ jednoho ze dvou typů. Když v sobě krmíš tvořivého člověka, měníš se a ani si toho nevšímáš. Zjistíš to vždy jen s odstupem času. Když v sobě ale krmíš lověka lenivého, krmíš vytváření výmluv proč to nepůjde.
Kterého že to dnes podpoříš?
Ty sám nejlíp znáš své schopnosti. Je zapotřebí si je uvědomovat on-line, to ti umožní vybírat si lehčí cestu k tvému vlastnímu vítězství.
Nechláchol se falešně, dívej se na své výsledky z minula.
Umíš to zopakovat …
Profesionální odkladači jsou téma na celou knihu. Nikdy k nim nechtěj patřit. Neznají celkový pocit vítězstí, protože díky neustálému odkládání jednají jen nárazově a tudíž jedou jen na procenta z celku.
Jak k nim nepatřit:
1) znát svoje priority a uvědomovat si je on-line
2) rychle vyhodnocovat situace a příležitosti, rozpoznat co mne k cíli vede a co mne od něj odvádí
3) vychutnávat si každou vteřinu - to ti pomůže v rozhodování
Ono je toho víc, ale to je na celý seminář.
Určitě si vzpomeš, že to znáš. Kdykoliv jsi něco potřeboval, našel jsi způsob jak potřebu naplnit. Pokud jsi se nenaučil vzdávat se. Tam se pak musíš naučit zase “dokázat to".
Jestliže to fungovalo v minulosti, proč by to nemělo fungovat v budoucnosti?
Zářivá budoucnost…
Kdysi jsem četl Minutového manažera a byl to ten jeden ze zlomů, který mne posunul dopředu a ještě zklidnil navždy moje pracovní stresy.
O co jde. Problémy jsou, bez diskuzí. Ale pojď se podívat jak se mění ve výzvy:
Máš tužku a papír a dáváš všechno na ten papír. Máš výzvu, japončíci říkají “Kolik třešní, tolik višní", já jsem si to přeložil jako “Kolik problémů, tolik řešení". Ta výzva má tedy několik řešení. Abys našel správné, musíš najít důvod, který přinesl výzvu. Když ho najdeš, můžeš hledat řešení (odstranění důvodu, prevence atd). Pak už jen z toho co si napíšeš vybereš to nejoptimálnější řešení.
Naučíš se u toho taky některý lidi vyslechnout (mají svoje způsoby řešení - někdy jsou hodně crazy, ale kdo tvrdí, že to není zrovna to, co potřebuješ?
Jsi bez stresu a to od první chvíle, protože víš, že kolik třešní…
Tohle je jeden z citátu, který mne nakopává, když upadám do myšlenek, které nejsou tvůrčí. Na téhle zemi máme k dispozici několik desítek let a proto nemá smysl ztrácet minuty nebo hodiny tím, že přemýšlíme nad nespravedlností, ústrky atd. Stejně si na to za rok nikdo nevzpomene (mimo ty, co tím žijí). Je lepší si uvědomit, že život je tak velký jak si umíme představit.
Miluju ty velký představy. Jednak dávají sílu a hlavně vedou k výsledku. Proto se pozná optimista už tím, že myslí dál než ostatní.
Co k tomu dodat. Je Valentýn. Každý máme někoho rád.
Já mám rád všechny.
A ty?
Baví se dvě duše v ráji:
“Jaká byla poslední věta, kterou jsi slyšel na zemi?”
“Byl to hlas mé ženy.”
“A co říkala?”
“Když mě na chvíli pustíš k volantu, budeš úplný anděl.”
Sedlák kupuje na trhu koně. Celý den hledá toho správného, jenže všechny jsou sice dobré, ale drahé. Podvečer uvidí takovou starou napůlzdechlou kobylu, která mu říká:
“Kup si mě, já ti vyhraju všechny dostihy!”
No a koupí ji.
Nasadí ji na dostihy, všechny koně už dávno doběhli a kobyla půl hodinu za nimi.
Sedlák:
“Kobyla, sakra, vždyť jsi mi říkala, že vyhraješ všechny dostihy.”
Kobyla:
“A co se zblázním, když už nemůžu…?”
Život je veľmi jednoduchý:
Niečo robíš. Väčšinou to nefunguje.
Niečo funguje. Robíš viacej toho čo ti funguje.
Ak to funguje výborne, ostatný to rýchlo skopírujú.
Potom robíš niečo iné.
Trik je v tom robiť niečo iné.“
Leonardo Da Vinci
Zkus se zamyslet, jestli nemáš náhodou víc důvodů k tomu být úspěšný.
Nerad to sem píšu, ale stává se to a je lepší tomu předejít, někdy nás naši blízcí opouští proto, že dáváme až příliš okázale najevo, že nám na nich moc nezáleží. Někdy se nám taky podaří nedat najevo, že jsme rádi, že máme pro koho žít.
A někdy na to nezapomeneme. Ale to by tak mělo být pořád.
Ještě by bylo dobré, kdyby si ti druzí uvědomili, že někdy pro starosti nemáme čas dokazovat, že víme pro koho žijem. Ale to bysme taky museli vysvětlit, že ty starosti kolikrát máme jen díky tomu, že pro někoho žijem.
Nebude teda jednodušší, když tohle budou číst všichni?
Že bysme si jako užili víc toho online života?
Přejít ze sna do skutečnosti není tak těžké, je to jedna dvě a člověk se okamžitě přizpůsobí.
Na každou nemoc pod sluncem
je buďto lék, anebo ne.
Když je, dej za něj zlato,
když není, kašli na to.
Dale Carnegie
Byla jsem bohatá a byla jsem chudá, ale být bohatá je lepší.
Pearl Bailey
Je to úžasné být pro někoho vzorem.
Čím víc lidí ti to řekne, tím zajímavější jeráce s tvým vlastním egem, a protože moudříš každou vteřinou, stáváš se lepším a lepším.
Ta hra s tím egem má ještě jednu úžasnou vlastnost, dovede tě posunout nahoru i dolů - ta dobrá zpráva je, že to ovládáš ty.
Takže ti pak ještě víc lidí řekne, že jsi vzorem.
Spirála se roztáčí…
Připomínám, že se chystá večeře s úspěšnými (veceresuspesnymi@skvelyden.cz) a bude setkání optimistů (se zajímavými hosty) a tam si budem ukazovat co kdo umí. Bude to oddechovka a plno hraní a objevování sama sebe a svých sil. Za zrušený seminář jaro07 bude podzimní setkání (září)- máš-li zájem, napiš na jaro07@skvelyden.cz, setkání bude v přírodě kousek od Brna. Místo je dostupné autem i veřejnou dopravou.
Původně špatná zpráva (po zjištění dalších okolností se mění v dobrou):
Jsi zatčena za sex v parku.
Po zjištění okolností se teprve ukazuje špatná zpráva:
Zatýká tě tvůj manžel…
Původně špatná zpráva (po zjištění dalších okolností se mění v dobrou):
Tvůj muž se chce rozvést.
Po zjištění okolností se teprve ukazuje špatná zpráva:
Je právník.
V Americe řádí Ku-klux-klan a jedna černá rodina už neví co dělat, tak zajde za šamanem, aby z nich udělal bílý…
Šaman:
“Hue haaa-huh huh.. musíte přeplavat o úplňku kajmaní řeku, pak budete bílý.”
Tak počkají na úplněk, a jdou ke kajmaní řece..
Táta skočí do řeky plave jak nejrychleji umí, kajmani za ním, ale za chvíli vyleze na druhým břehu a je už bílej.
Další jde máma a maká, maká, a už je taky na druhým břehu a je taky bílá.
Jenom synáčkovi to jde blbě, ještě neumí moc plavat, tak se trochu topí a kajmani už jsou za ním..
A tak říká máma tátovi:
“No skoč za ním, musíme mu přece pomoct!!!!”
A táta na to:
“Vykašli se na něj, na šmejda černýho…”
Na to abys okusil sladké nepotřebuješ mít nejdřív v ústech hořkost.
Henry Ford zažil nejeden neúspěch na začátku své automobilové kariéry. Dokonce zažil neúspěchy i když se dostal poměrně vysoko. Ale nikdy to nevzdal.
Tomáš Baťa si musel projít krutými zkouškami než dokázal postavit nejsociálnější byznys všech dob, ale dokázal to proto, že se nikdy nevzdal.
Dokážeš to taky. Já vím, že jsou kolem tebe lidé, kteří dokáží kdeco zpochybnit, lidé kteří dokážou podrážet nohy, ale ty to nesmíš vzdát. Musíš hledat ty správné a věřit tomu. Oni jsou. Mohl bych psát celé romány o těch, co zneužívají dobrodiní, ale chci napsat tu nejdůležitější větu:
Nikdy to nevzdávej, máš víc sil, než všichni ti slabí dohromady.
Největším zlodějem času je bezesporu televize. Ale velice nenápadně mu sekunduje internet. S hrůzou jsem zjistil jak moc lidí „kafrá po internetu“ o jednom a tom samém (nejlépe „o ničem“).
Udržovat si virtuální přátele je vytváření si virtuálního života.
Pokud už je máte, použijte jako svou investici (Skvelyden.cz vám k tomu pomůže). Pokud je nemáte, nevytvářejte je.
Rovnou ten čas investujte do sebe.
A klidně použijte internet. Osobní růst začíná jednou větou denně a pokračuje jejím praktikováním do života. Pak teprve následuje další.
Spojení s vnitřní silou jakožto uvědoměním si své soběstačnosti je největší poklad.
Ta pravá svoboda začíná, když si člověk uvědomí nezávislost. Je to vlastně odbourání spousty návyků, které se natolik vžily, že člověk nabude pocitu závislosti. Má dokonce strach, že by o své návyky mohl přijít (ačkoliv mu mnohdy spíše berou - minimálně tu vnitřní sílu).
Kdysi mi jeden oponent řekl, že toto je začarovaný kruh, ale opak je pravdou. I sebemenší vnitřní síla dává člověku možnost posílit sám sebe a pak dokázat velké věci.
Ony ty malé věci v nás mají schopnost přerůst ve velké věci.
Ale my máme větší schopnost, umíme ty malé věci, které nás brzdí proměnit v kladné impulzy a udělat z nich urychlovače našeho vývoje.
Je až neuvěřitelné, kolik malých věcí v konečném důsledku snižuje naši velikost. A to je špatné, je třeba opravdu hrát život naplno a dodržovat pravidla (ne ty obecná, ty naše vlastní - rozhodnutí musí stíhat akci a pořád dokola) a užívat si tu hru.
Mrkni kolem - ta našlapaná grafika za to stojí…
Ten, kdo se vzdává, nikdy nevítězí - a ten kdo vítězí, se nikdy nevzdává.
Napoleon Hill
A je to cítit všude (kdopak si přizná, že i jeho organizmus se probouzí do síly jara?).
A tak bys to měl pořádně procítit a prožít.
Život je k prožívání. K prožívání naplno.
Připojuji kvíteček, protože už jich je všde spousta, chce to jen jít si to do té přírody vychutnat!
Tvoje potřeby a žádosti nemohou být uspokojeny jinak než tvořivou činností.
Pro mnohé nestravitelná věta (taky jsem si tím prošel, důležité je aby v mysli byla, ono víc věcí nám dojde později, ale když máme to základní info, spolehlivě nám to pak doklapne). Pro mnohé naopak základní kámen toho odrazového můstku.
Přeji ti, aby sis to pamatoval(a), protože opak tvořivosti je destrukce. A ta opravdu nic dobrého nepřináší.
Teď už to docvakává…
Tak jdeme tvořit (začínáme myslí….)
Hrajeme hazardní hry, protože se nám život zdá být příliš předvídatelný a bezpečný.
Dan Savage
Být v rovnováze je ta záludnost schovaná v dnešním citátu.
Cokoliv je v nerovnováze, padá na stranu.
Určitě znáš tělo v nerovnováze. Co dělá? Padá.
A myšlenky? Myšlenky v nerovnováze?
A city. Co dlají city v nerovnováze?
Jak dosáhneš rovnováhy?
Na tohle budu odpovídat v sobotu lidem na semináři.
Jestli chceš vědět, to co potřebuješ vědět, tak si napiš prázdný mail na rovnovaha@skvelyden.cz (někteří z vás dostanou volnou vstupenku na tuto sobotu - zbytek jen základní info, případně info o dalším semináři O tvém lepším Já
Vím že v dnešní době to může vypadat jako utopie, jsme denně vyučováni, že máme být solidární a s námi budou jiní také solidární, ale původně člověk spoléhal sám na sebe.
Pravěký člověk neměl skoro žádné nástroje, taky neměl odbory, ani sociální systém, a přesto dokázal přežít.
Je mi až hanba za ty, kteří se dnes, v době kdy máme k dispozici nejvyspělejší technologie a sílu strojů a přístrojů k dispozici, nechávají živit. Nemyslím ty nemocné. Myslím ty zdravé, kteří buď nepracují, nebo pracují jen aby se neřeklo.
Naučte se posarat sami o sebe, zkuste žít jako by příspěvky a přídavky neexistovaly - a zjistíte, že je ve vás takový potenciál, že utopií se stane závislost na jiných.
Pessimus quidem pudor est vel parsimoniae vel parpeutatis.
Nejhorší stud je stud za šetrnost či chudobu.
Livius
Ten dnešek může být tím zlomem v tvém životě, který vše obrátí k lepšímu.
Proč může být? Protože se tak můžeš rozhodnout.
Když se nerozhodneš, nic se nestane. Vůbec nic.
Prostě se nic nezmění.
Opravdu chceš aby vše bylo jako doteď?
Nebo to bude lepší?
Typickou ukázkou naprogramování někým jiným, jsou seriáloví nadšenci. v pravidelnou dobu zasednou k pravidelné dávce “programování".
Jo když je to o cestování a někdo vás naprogramuje, abyste byli lepší a jeli na lepší dovolenou, je to ok. Ale když vám někdo v šedesáti dílech naprogramuje do hlavy, že každý je v životě aspoń jednou nevěrný, na co asi budete myslet? Jestli ten váš partner… Dost!
Běžte se každý den na hodinu do lesa projít a máte myšlenky jak víno. Drahé a kvalitní (jen ne proboha rudé…:-))
Naprogramujte se, co všechno chcete prožít na vlastní kůži. To nejpříjemnější a nejlepší z příjemných a skvělých.
Všechno, opravdu všechno záleží na postoji, který zaujmeme.
A my vždy nějaký zaujmeme. A je dobré, když je to pozitivní postoj. Protože máme automaticky dobrou náladu.
To je celé tajemství mých úsměvů. Mám pozitivní postoj.
A ty?
Kdyby nebylo odvážných otců, kteří před námi, hnáni svými sny, uvěřili v nemožné, nebylo by dnes ani odvážných synů, ani odvážných technologií.
Kdykoliv si vzpomenu na příběh Henryho Forda, Kryštofa Kolumba atd., vím, že mám i já ještě v myšlení rezervy. A tak bourám další hranice a činem to podporuji.
Včera jsem seděl se zajímavým člověkem. Připomněl mi, že gram praxe vyváží tunu teorie a praxí svoje slova podpořil.
A proto dnes opět volám: činem, ne slovem tvoříme svět.
To je ta pravá cesta k úspěchu.
Kdykoliv plníte cíle druhým bez ohledu na cíle své, je to špatné. Špatné pro oba.
Jednodušší je cesta plnění přání druhým (jako služba, práce) s vidinou plnění cíle svého.
Nikdy nesmíte zapomenout, co chcete dokázat. Vždy byste měli vědět, jestli to co děláte vede ke splnění vašeho cíle.
Cesta k úspěchu je cestou sloužit tím, co umíte nejlíp, těm, kteří to potřebují a umí ohodnotit.
Nejste zde proto, abyste přežili, ale abyste žili naplno.
Přijde takhle jeden k doktorovi, že prý včera, když obšťastňoval tu svoji, spadl z postele a zlomil si ruku.
“Potom povídá: A pane doktor, nešlo by to napsat jako pracovní úraz ? Víte, dělám na statku v rostlinné výrobě", a hned staví na stůl flašku slivovice.
“No konečně, proč ne. Ale co tam napíšu?”
“Víte, pane doktor, tak to já už mám promyšlené. Napište tam třeba: Při setí semene spadl ze staré mašiny.”
Optimum est aliena frui insania.
Nejlepší je mít prospěch z cizího bláznovství.
Tj. brát si poučení z chyb druhého.
Strachu uniknout nemůžeme, ale můžeme ho proměnit v druha, který nás provází při všech našich vzrušujících dobrodružstvích.
Susan Jeffersová
Láhve, uzavřené korkovou zátkou, musí ležet tak, aby nedocházelo k vysychání zátky.
Optimální teplota skladu je 9 - 11 °C. Nejdůležitější je stálost teploty - nesmí kolísat.
Sluneční i umělé světlo vínu škodí. Také mu nesvědčí pohyb (neotáčet, nepřekládat, zamezit vibracím - například z motoru chlazení).
Jeden manželský pár zažil strašnou nehodu a ženina tvář byla ošklivě popálena. Podle doktora nebylo možné na tvář transplantovat kůži z jiné části jejího těla, jelikož byla příliš štíhlá.
Manžel samozřejmě nabídnul k použití svou kůži, ale jediné vhodné místo byla kůže z jeho hýždí, a proto taky požádal doktora o zachování diskrétnosti v tomto choulostivém případě.
Po úspěšném zákroku byli všichni ohromeni ženiným novým půvabem. Vypadala totiž mnohem přitažlivěji než kdy předtím.
Jednou když byla s manželem o samotě, chtěla mu poděkovat za to, co pro ni udělal.
“Miláčku, chci ti za všechno velice poděkovat. Nevím jak se ti odvděčím.”
“Ale s tím si nelam hlavu, zlato,” odpověděl manžel. „největšího poděkování se mi dostane pokaždé, když k nám přijede tvá matka a políbí tě na tvář!”
Neexistuje příručka, která by vás připravila na všechny situace. Ženy jsou prostě nevyzpytatelné.
Záletný manžel je jako oko na punčoše, u obou záleží jen na ženě, jak daleko je nechá utéct!
“Koupil jsi chleba?” Ptá se manželka, když se její muž vrátil domů.
“Chleba a nákupy to není chlapská práce, prdelko!”
“Víš co, tak se svlíkni a pojď dělat chlapskou práci!”
“Ježíš, ty vůbec nerozumíš srandě, dej mi tu tašku!”
1 balíček těstovin
1/2 kg mrkve
1 malý celer
pórek
4 cibule
tuk: máslo - odhadem, může být i olej
Koření: kurkuma, pálivá paprika, co máte rádi.
Celer a mrkev nastrouháme na hrubém struhadle, cibuli a pórek nakrájíme.
Na másle zpěníme cibuli, po chvilce přidáme mrkev a po další minutce pórek a celer. Podlejeme trochou vody, přidáme koření, sůl a dusíme.Výsledek: mrkev je měkká a voda téměř vydušená. Máslo a kurkuma dodá mrkvi výbornou barvu i chuť.
Těstoviny uvaříme, scedíme a je dobré je ještě chvilku osmahnout na troše tuku, aby nelepily.
Přidáme zeleninu a promícháme.
Dobrou chuť od Hany Hejtmánkové
Jde ženská v noci parkem. Najednou se z křoví vyřítí chlap, povalí ji na zem a vrhne se na ni. Když se zvedá a zapíná si kalhoty, s úsměvem říká:
“Až se to narodí, tak tomu můžeš říkat třeba Franta.”
A ta ženská se na něj usměje a říká:
“Až se to projeví, tak tomu můžeš říkat třeba chřipka.”
Hojnost je zážitek, ve kterém jsou naše potřeby naplněny a naše touhy spontánně vyplněny.
Hojnost je realita.
Dělená strava má jméno od slova děliti.
Už víte, že jsou tři skupiny. A jde o to, že dvě z nich byste neměli kombinovat spolu.
Takže co je dělená strava, tedy povolené kombinace:
1. Potraviny patřící do neutrální skupiny a potraviny patřící do bílkovinné skupiny
2. Potraviny patřící do neutrální skupiny a potraviny patřící do polysacharidové skupiny
Z toho nám jasně vyplývá, že nejde kombinovat potraviny bohaté na bílkoviny s potravinami bohatými na polysacharidy.
Tohle když dodržíte, ulehčíte vašemu tělu a ono se vám navíc odmění pěknou postavou.
Těžké to není, po pár dnech si zvyknete na to, která skupina co obsahuje, změníte stereotypy a život je nakonec krásnější.
Přeji vám všem co nejkrásnější prožití vánoc, spoustu radosti u rozbalování dárečků a dokonalou pohodu a lásku ve vašich srdcích.
Zdeněk
Kdysi, když v této zemi začínaly multilevelové prodeje, jen málokdo chápal, jaká to je pro něj příležitost. Ti, co to pochopili, jsou dodnes nejlépe placenými lidmi v této zemi. Samozřejmě, že jsou placeni za práci. Musí pracovat, sice málo ale musí. Jsou ale placeni i za to, že dali a dávají lidem příležitost.
Kdo z nás by nechtěl být na jejich místě? A kdo z nás by nechtěl, aby znova byla ta pionýrská doba, teď když už konečně víme jak jí využít.
Mám pro vás dobrou zprávu.
Doba příležitostí nekončí.
To, že čtete tyto řádky je známkou toho, že jste připraveni. Připraveni na příležitost.
Všichni, bez jediného rozdílu, jste v tuto chvíli na stejné startovní čáře. Všichni na začátku. A všichni máte příležitost. A všichni se k ní nějak postavíte. Ti odvážnější čelem.
V příštím roce se u nás otevře trh pro jednu z největších firem na světě. Jedna z mála, která sem ještě neexpandovala. A vy můžete být u toho.
Fáze, která teď nastává se jmenuje doba lídrů. Je to dělení trhu. Máte příležitost mít svou část. Jak velkou bude záležet na vás.
Víc informací uvádět nechci. Informace budou jen pro ty, kteří projeví zájem, udělají krok. Je spousta lidí, kteří jen mluví. A pak jsou ti, kteří konají.
V tuhle chvíli se rozdělíte. Ti nejslabší to vzdají hned teď. Možná ani nedočetli až sem.
Pro ty ostatní mám jednu informaci. Je to mail prilezitost@skvelyden.cz .
Pokud patříte mezi ty, kteří se cítí a kteří chtějí být lídry, napište mi abych se s vámi mohl spojit.
Těm slabším se omlouvám. Musel jsem to nějak vyfiltrovat. Jedná se o tak jedinečnou věc, a neskutečně velkou příležitost, že nejde na začátku ztrácet čas řečmi, které nikam nevedou. Vy se prostě informace dozvíte až z novin a časopisů.
Těm odvážnějším připomínám, že na tuhle dobu se těšily celé generace. Schválně vám nepíšu o penězích. Vím, že lidi nepřijmou velký peníze, když je nemají. Každý přemýšlí o penězích do výše svého platu. A já vím, že je spousta schopných, kteří ani netuší jaké jsou možnosti. A já se o ty schopné nechci připravit. Jejich výdělky porostou průběžně, takže se jich nebudou bát.
A naopak záměrně píšu o práci, protože vím, že mi napíšou jen ti, kteří se práce nebojí.
Dokonalý filtr.
Dokonalá příležitost.
A vy. Jako symbol úspěchu.
prilezitost@skvelyden.cz
John McMaster - basketbalová superhvězda jedné americké školy. Jednu sezónu doonce nejužitečnější hráč ligy.
Ale to o čem chci psát je jeho matka.
Johnova matka nikdy nezmeškala žádný zápas. Bez ohledu na počasí, na vzdálenost, prostě vždy byla v publiku, které povzbuzovalo jejího syna.
Zvláštní na tom je, že Johnova matka byla úplně slepá.
Co tím chci říct?
Matka sice syna neviděla, ale on viděl ji.
Podpora je strašně důležitá!
Vítejte v nové rubrice.
Skvělá kariéra, to zní skvěle. A to jsme teprve u první věty.
Udělat skvělou kariéru může být skvělé! Udělat skvělou kariéru a ještě se přitom skvěle cítit, to už se asi přímo podobá zázraku! Ale je to možné. A v této rubrice Vás o tom chci přesvědčit… a také si o tom s Vámi podebatovat (jako vždy -> na mailu kariera@skvelyden.cz).
Přemýšleli jste někdy o tom, jak se ve svém současném zaměstnání cítíte? Jak Vám vyhovuje práce, kterou děláte?
Připadáte si někdy jako „hranatý kolík“ v „kulatém otvoru“?
Dělali byste raději něco úplně jiného, ale nevíte vlastně pořádně co a tím pádem ani nemáte odvahu se do něčeho nového pustit?
A nebo naopak: víte, že Vaše práce Vám „sedí“ a že jste šťastni jak blecha, že ji máte?
Baví Vás, umíte to co děláte a ještě navíc z toho máte potěšení?
Podáváte výborné výkony, šéfové jsou spokojeni a Vy sami z toho máte radost - a to nejen z finančních odměn, ale i z práce samotné?
Dva možné přístupy, dvě možné situace. A v této rubrice budeme hledat odpovědi, proč to tak je a co s tím můžeme udělat.
Tak zítra na viděnou!!!
Neexistuje žádná náhoda.
V každém okamžiku si svou prací, službou a svými rozhodnutími, připravujete situace, kterým pouze neznalí a říkají náhoda.
Druhý mistr ve vaší továrně na myšlenky je pan Porážka.
Vyrábí negativní a nepříznivé myšlenky. Je expert na zhotovování důvodů, které uvádějí proč něco nezvládnete, proč jste slabí a neschopní.
Pozdě večer stojí generální ředitel u skartovačky, vedle něho mladý zaměstnanec.
Ředitel povídá:
“Prosím vás, držím v ruce velmi citlivý a důležitý dokument a moje sekretářka už šla domů. Můžete mi pomoci s tímhle přístrojem?”
“Samozřejmě,” odpoví mladík. Zapne skartovačku, vloží papír a zmáčkne knoflík START.
“Mockrát děkuji. Budu potřebovat tři kopie!”
od Jany
Už se vám někdy stalo, že jste někde zapomněli mobil? A cloumalo to s vámi, ať už kvůli technice či kvůli těm číslům, které nikde jinde nemáte?
Znám místo, kde mobil můžete zapomenout s klidem. A se stejným klidem se pro něj po čtyřech hodinách vrátit. Navíc se u toho zvládnete dvakrát skvěle najíst.
To místo je restaurace Elixír 14 v Bratislavě. Pro většinu z vás skvělý tip na výlet.
Pro mne navíc setkání se skvělými lidmi. Abyste byli v obraze, když už něco v restauraci zapomenete, najdete to u provozního. Než se s ním ale setkáte (tedy než tam ten mobil apod. necháte abyste se mohli brzo vrátit) setkáte se s milou a profesionální obsluhou. O jídlech vám snad ani psát nebudu. Jednak neumím popsat tu skvělou chuť a hlavně si myslím, že se to musí prožít na vlastním jazyku.
Tady opravdu umí zázraky. Jsou skvělí. Proto patří na www.SKVELYDEN.cz.
Tak ještě odkaz www.elixir.sk
Omlouvám se, že dnes nedostanete motivační citát do svého mailboxu. Od rána se pokouším je odeslat a nejde to. A čas letí…
Tak snad zítra.
Kdykoli jsem zklamaná svým postavením, pracovním zařazením či nějakou jinou nedokonalostí v mém životě, vzpomenu si na svého malého syna.
Když mu bylo sedm let, nacvičovali ve škole nějakou divadelní hru. Můj syn byl skálopevně přesvědčený, že ve hře hrát bude, ale já jsem měla své vážné pochybnosti.
V den, kdy probíhal konkurs, jsem uvařila jeho oblíbené jídlo, abych mu alespoň částečně kompenzovala zklamání, o kterém jsem byla přesvědčena, že přijde, a šla ho vyzvednout ze školy.
Už ode dveří školní budovy ke mně běžel s nadšeným výrazem ve tváři a s pýchou vykřikl onu památnou větu: „Mami, vybrali mě, abych jásal a tleskal!“
Z Čerstvého jitra
Jo tenhle web má právě teď narozeniny.
Takže malá rekapitulace?
Anóóó…
Jak to bylo před rokem, je známé, kdo nezná, najde si první články v srpnu 2004.
Za ten rok na stránky přišlo přes 70000 návštěv (přesněji přes 71 276 - počítadlo nebylo úplně od začátku).
K odběru motivačních citátů se za ten rok přihlásilo přes 600 skvělých lidí (v praxi to znamená, že měsíčně se odešle 18000 mailů s motivačním citátem.
Bylo zveřejněno 1973 článků.
Za ten rok jste mi přes mail na stránkách napsali přes 400 osobních mailů - ne na všechny jsem stihl odpovědět - z toho přes třicet z vás se ocitlo v tak beznadějné nebo naopak nadějné situaci, že dostalo i můj mobil a na počkání vás motivuji i po telefonu.
Došlo mi od vás přes 120 mailů s příspěvky ke zveřejnění.
Nejsem schopen určit s kolika z vás jsem se setkal, byly to plánovaná i náhodná setkání a statistiku zde nejde tak přesně určit.
Jedno je jisté, začalo to tím, že Jirka Kouba udělal tento web.
Pokračuje to tím, že ho čtete.
Dovoluji si ho psát dál.
S upřímným poděkováním všem čtenářům
váš
Zdeněk
P.S. Ještě vaše nejčtenější - TOP 5
Příslib jara
Večerníček o daních
Jean Marie a její Poznání
Příjemnější konec
Existuje život po porodu?
Co je to svoboda? Volný čas.
Co je to volný čas? Svoboda.
George Bernard Shaw
Lekcí o „vnitřní síle“ je malá Sarah, která se narodila bez svalu na chodidle a musí nosit výztuhu. Jednoho krásného dne přišla domů s tím, že měli ve škole sportovní den a že se zúčastnila několika soutěží.
Hned jsme v mysli zapátrali po vhodných slovech, která používají zkušení trenéři, když jejich hráči čelí prohře. Než jsme však stačili něco říct, Sarah se zářícími očky vyhrkla: „Vyhrála jsem dva závody!“
Nemohli jsem tomu uvěřit! Pak Sarah dodala: „Víte, měla jsem výhodu.“
Ááá… no jasně. Jsou hodní, že jí dali náskok, pomysleli jsme si v duchu.
Tu Sarah dodala: „Nemyslete si, že jsem měla třeba náskok, to ne… mou výhodou bylo, že jsem se musela snažit o hodně víc než ostatní!“
z Dobrého jitra
Manželský pár se vydal na dovolenou do rybářské oblasti. Manžel rád rybařil za úsvitu a manželka ráda četla.
Jednoho rána se manžel vrátil po několika hodinách rybaření a rozhodl se zdřímnout si. Ačkoliv jezero příliš neznala, rozhodla se manželka vzít si člun a projet se.
Odrazila od břehu, kus popojela, zakotvila a dala se do čtení své knihy.
Po boku jejího člunu se po chvíli objevil šerif:
˝Dobré ráno, madam. Copak tady děláte?˝
˝Čtu knihu,˝ odpověděla mu… a říkala si ˝je snad slepý?˝
˝Jste v oblasti, kde je zakázáno rybaření,˝ informoval ji šerif.
˝Ale šerife, já přece nerybařím, to snad vidíte, ne?˝
˝Ano, ale máte veškeré vybavení. Budu vás muset zadržet a sepsat protokol.˝
˝Dobře, pokud to uděláte, obviním vás ze znásilnění.˝
˝Ale já jsem se vás ani nedotkl,˝ oponoval šerif.
˝Ano, to je pravda,˝ odpověděla žena, ˝ale máte veškeré vybavení.˝
POUČENÍ: Nikdy se nehádejte se ženou, která umí číst. Pravděpodobně umí také myslet.
Děti přicházejí do školy jako otazníky a odcházejí jako tečky.
Neil Postman
Milovat znamená jednat tak, aby ten druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
Kdo dává lásku, obohacuje se tím, co dává. Čím více dává, tím je bohatší.
Dvě věci přivádějí člověka ke zralosti: láska a utrpení.
Johann Messner
Být moudrý neznamená příliš hovořit, příliš hovořit neznamená být moudrý!
Lao-C´
Umění lásky jest uměním doslova a do písmene, a jako každé jiné umění má svoje větší i menší talenty i svoje geniální představitele.
Těmito génii byly a jsou většinou ženy.
F.X.Šalda
Žít s přírodou tváří v tvář, toť nejušlechtilejší, nejpřirozenější způsob života.
Zeyer
Jedenašedesát procent žen by raději vidělo svého muže umývat nádobí, než tančit nahého.
Details, březnové vydání 1995
Intuice je zvláštní instinkt, který ženě říká, že má pravdu, ať ji má nebo nemá.
Jsou tři druhy mužů, kteří nerozumějí ženám: mladí, dospělí a starci.
T. Bernard
Láska začíná tím, že se člověk cítí osamělý a končí tím, že člověk touží být osamělý.
A. Tolstoj
Muži se žení, aby unikli samotě, a vstupují do klubu, aby unikli manželce.
Kde velká láska, stín poleká zhusta,
kde strach se veličí, i láska vzrůstá.
Shakespaere
Láska není láskou, když s ohledy se pojí, které jsou jí samé vzdáleny.
Shakespeare
Dva policajti dostanou náhradní bydlení, dva spací vagony na nádraží.. Ráno jdou do práce a povídají si jaké to je:
“Já jsem spokojen, to víš deset pokojů to je fakt jako dům. Jen je škoda, že je to nekuřácký, tak jsem musel chodit kouřit ven…”
Ten druhý přikývne a povídá:
“To seš na tom ještě dobře, představ si, že já mám na WC nápis: POUŽÍVEJTE JEN ZA JÍZDY, no a než jsem ten vagon roztlačil, tak jsem se podělal…”
Jedna učitelka si na třídní schůzky pozvala rodiče malého klučiny, jehož prospěch se v posledních týdnech výrazně zhoršil.
Rodiče projednávali rozvod a malý Tom tím velice trpěl.
Nejdříve dorazila matka a teprve po chvíli otec. Ani jeden z nich nevěděl, že učitelka pozvala i toho druhého. Po krátkém zaváhání se usadili a obrátili svou pozornost k učitelce, která se jim chystala přednést podrobný výklad o Tomově školní i domáci práci, o jeho chování a známkách.
Vtom ji něco napadlo. Vstala a z kabinetu donesla rozmazaný a zmuchlaný kus papíru hustě popsaný z obou stran, který nedávno našla pod Tomyho lavicí. Potichu papír urovnala a nabídla ho nejdříve chlapcově matce. Přečetla si ho a beze slov ho podala svému muži. Ten se zamračil, ale pak jeho výraz změkl. Skoro celou věčnost si papír prohlížel.
Pak vstal, natáhl se k napřažené ruce své ženy, která si utírala slzy, pomohl jí do kabátu a společně odešli.
Děkovala jsem Bohu, že mi svým způsobem dal „slova“, která rodiče spojila.
Na kusu papíru vytrženém ze školního sešitu stálo: „Drahá maminko… Drahý tatínku… Mám vás rád… Mám vás rád… Mám vás rád…“
Chlapům nikdy nic nedojde. A když už se to náhodou stane, může být příliš pozdě.
J. Jannesová
… kvákání kachen nevytváří nikdy ozvěnu a vědci nedokáží vysvětlit proč?
A mne by zajímalo, jestli je to pravda a jestli ano, tak jestli někdo neví proč.
Odpovědi očekávám na známém mailu zdenek@skvelyden.cz
Kouzelná svými nebezpečenstvími láska nás nad propastí vede.
František Taufer
„Mami, dnes jdu na návštěvu k Bohu,“ řekl jednou synek své udivené matce.
Protože věděl, že je to k Bohu daleko, zabalil si do tašky několik sladkých tyčinek a limonádu. Pak se vydal na cestu.
Když přešel asi tři ulice, potkal starou paní. Jen tak seděla a zírala na pár holubů. Sedl si k ní na lavičku a otevřel svou tašku, aby se napil. Vtom si všiml, že stará paní vypadá hladově a nabídl jí čokoládovou tyčinku. Ona ji vděčně přijala a usmála se na něj tak krásným a milým úsměvem, že ho chtěl vidět ještě jednou a nabídl jí i limonádu.
Tak tam seděli celý den, jedli a usmívali se na sebe, ale nemluvili.
Když přišel večer, chlapec si uvědomil, že je pozdě, vstal a šel domů. Po chvíli se však otočil, doběhl zpátky ke staré paní a objal ji. A ona se na něj usmála snad tím nejkrásnějším úsměvem.
„Tak co, potkal jsi Boha?“ zeptala se maminka synka, když dorazil domů.
„Já jsem s ním dokonce obědval!“ odpověděl syn. „A víš ty co? Má ten nejkrásnější úsměv, jaký jsem kdy viděl!“
Mezitím přišla domů i stará paní a její syn se jí zeptal, čím to, že celá jen září.
„Jedla jsem s Bohem v parku čokoládové tyčinky,“ odvětila. „A víš co? Je mnohem mladší, než jsem čekala.“
Nikdy nezapomeňte na to, že chcete být úspěšní a tudíž ti, kteří po vás něco chtějí vám k tomu dopomáhají.
Buďte jim za tu úžasnou příležitost projevit se vděční.
Navečer šestého dne Stvoření svolal Bůh všechna zvířata, aby se společně shromáždila.
Zvířata tedy bez meškání předstoupila před svého Stvořitele. Každé živé stvoření se sklonilo a vzdalo chválu Jeho majestátu. Jen ovečka, která se loudala za ostatními, smutně zůstala zticha.
„Copak ti schází?“ otázal se Stvořitel. „Proč se neraduješ jako všichni ostatní?“
„Jak bych se mohla radovat?“ posteskla si ovečka, „vždyť jsi mne stvořil úplně bezbrannou! Jak mám chránit svůj život?“
Hospodin se zeptal:
„Přála by sis tedy velké drápy medvěda?“
Ovečka zavrtěla hlavou.
„Tak třeba ostré zuby jako má lev?“
„Ne,“ odpověděla ovečka. „Chtěla bych takové zbraně, které by mě ochránily, ale zároveň nikomu neublížily.“
Stvořitel se zamyslel a řekl:
„Vidím, že chceš žít v míru a s láskou. Proto tvou žádost vyslyším. Dám ti to, co tě ochrání od zlého.“
A učinil ovečku pokornou, oddanou a trpělivou.
Naučme se hovořit sami k sobě, abychom konečně zaslechli svá vlastní slova.
Slova jsou jako listy na stromě - kde je jich nejvíc, tam je nejméně ovoce.
Goethe
Toto je příběh, který se stal v roce 1989.
Tehdy došlo v Arménii k zemětřesení o síle 8,2 stupně Richterovy stupnice. Zemětřesení si vyžádalo smrt 30 000 lidí.
Uprostřed chaosu zanechal jeden muž svoji manželku v bezpečí a rozběhl se ke škole, v níž měl být jeho syn. Zjistil ale, že celá školní budova spadla. Když se vzpamatoval z prvního šoku a tragických myšlenek vzpomněl si na slib co dal svému synovi: “Ať se stane cokoliv, můžeš se na mě spolehnout.”
Do očí mu vhrkly slzy. Když se podíval na sutiny, přepadla ho beznaděj, ale v paměti mu zaznívala slova slibu. Snažil se soustředit a vzpomenout si kde se nacházela třída jeho syna. Vzpomněl si a hned se rozběhl k tomuto rohu budovy. Začal odhrabávat sutiny.
Mezitím se objevily i rodiče dalších ztracených dětí, kteří zoufale křičeli. Jiní rodiče se ho v dobrém úmyslu snažili odvést od pozůstatků školy…už je pozdě, jsou všichni mrtví. Těm už nepomůžete. Jděte domů. Smiřte se s tím, děláte si to ještě horší. Pro každého měl stejnou odpověď. “Pomůžete mi?”
Když dorazili hasiči, chtěli ho odvést kvůli nebezpečí výbuchu plynu. Otočil se na ně a zeptal se: “Pomůžete mi?” Nepomohl nikdo.
Když přijela policie situace se opakovala. Odvážně však pokračoval v odkrývání suti. Kopal 8 hodin, 12 hodin, 24 hodin a nakonec po 38 hodinách když odvalil další balvan uslyšel hlas svého syna. Ze všech sil na něj zavolal: “Armande!”
Ozvalo se:
“..tati to jsem já. Říkal jsem dětem, ať nemají strach, že mě zachráníš a je také. Ty jsi mi přeci slíbil, ať se stane cokoliv, můžu se na tebe spolehnout! A ty jsi to dodržel.”
Často zapomínáme, že lidé, s nimiž musíme žít, také musí žít s námi.
V okamžiku, kdy překonáte strach, zažijete nepopsatelný pocit svobody.
Šílenství spočívá v tom, že neměníme své chování, ale očekáváme rozdílné výsledky.
Zóny lenosti jsou měkce vyčalouněné rakve. Jestliže v nich zůstanete, zemřete.
Stan Dale
Člověk, který nemá snahu sloužit ve svém povolání ostatním, nemá šanci být úspěšný.
Kanibal je člověk, který když přijde do restaurace objedná si číšníka.
od Petra Novotného
Každý problém, který se dá vyřešit penězi není problém, ale pouze nutné vydání!
Mladí lidé prahnou po originalitě, vyjadřují to tím, že se oblékají všichni stejně.
Otec se vrací z práce a vidí, jak jeho tři děti sedí před domem, stále jsou v pyžamech a hrají si v blátě mezi prázdnými krabičkami od číny, které jsou rozházené po celé zahradě. Dveře od manželčina auta jsou otevřeny, stejně jako dveře do domu a nikde není ani stopa po psovi. Muž vešel do domu a uviděl ještě větší nepořádek. Lampa byla převrácená, běhoun skrčený pod zdí. Uprostřed pokoje hlasitě hrála televize na kanálu s kreslenými pohádkami a jídelna byla zaházena hračkami a různými díly šatníku.
V kuchyni to nevypadalo lépe. Ve dřezu stála hromada nádobí, zbytky snídaně rozházené po stole, lednice byla otevřená, psí žrádlo bylo vysypané na podlaze, rozbitá sklenička ležela pod stolem a u zadních dveří byla uplácaná hromádka písku.
Muž rychle vyběhl schody, stoupajíce na další hračky a šlapajíce po oblečení. Ale nehleděl na to, jen hledal svou manželku. Bál se, že je nemocná, nebo se jí něco vážného stalo. Viděl jak dveřmi od koupelny prosakuje voda.
Nakoukl tam a uviděl mokré ručníky na podlaze, rozlité mýdlo a další rozházené hračky. Kilometry toaletního papíru se vinuly mezi tím vším a zrcadlo i stěny byly pomalovány zubní pastou.
Rychle se otočil a spěchal do ložnice, kde našel svou manželku, ležící v posteli a čtoucí knihu. Podívala se na něj, usmála se a zeptala se jak se měl celý den. Podíval se na ní nedůvěřivě a zeptal se: Co se tu dnes stalo?
Usmála se znovu a odpověděla:
- Pamatuješ si, drahý, že každý den, když se vracíš z práce, ptáš se mně “Co si do prdele dělala dnes celý den?”
- Ano - odpověděl muž nejistě.
- Tak dnes … jsem to neudělala!
Tvrdí-li muž, že mu žena po sexuální stránce nerozumí, začne si hledat tlumočnici!
od Petra Novotného
Je ve tvých silách, aby tvůj život plynul šťastně.
Marcus Aurelius
Ideální žena zůstává svému muži věrná, ale jedná s ním tak něžně, jako by ho podváděla!
Není nic sladšího než spánek s vlastními dětmi kdy cítíte jejich dech na tváři.
Tvá první povinnost je udělat šťastným sebe sama. A když jsi šťastný, uděláš šťastnými i ostatní.
Friedrich Schiller
Člověk je jediný tvor mezi živočichy, který se umí červenat a je taky jediný, který k tomu má mnoho důvodů.
Vojínu je zapotřebí meče, vládci je zapotřebí trůnu, filosofu je zapotřebí knih, básníkovi je zapotřebí pera.
Jen žena však bojuje a vítězí jediným pohledem.
Neera
Žena odpustí všechno tomu, kdo se jí líbí, kdo se jí však nelíbí, tomu nepromine ničeho, ani dobrých vlastností.
Sylvín
K přípravě salátu jsou zapotřebí čtyři lidé:
1) marnotratník, aby doléval olej
2) lakomec, aby kapal ocet
3) mudrc,aby solil
4) blázen, aby míchal
Dobrým zkušebním kamenem jídla je hudba, je-li jídlo dobré, hudbu vůbec neslyšíme.
Tak včera byl opravdu skvělý den.
Podařilo se mi to, o čem většina otců jen sní. Moje milované děti byly rozhodnutím soudu svěřeny do střídavé péče. Je to tedy hlavně zásluhou moudré matky mých dětí a vstřícné soudkyni, která o věci rozhodovala.
To je vše, jen jsem se chtěl pochlubit.
snad ještě foto (i s charakteristikou)
Skvělý testík mi přišel mailem. Tak skvělý, že jsem neodolal a dávám vám ho sem.
Dětem v mateřských školkách byla dána tato hádanka:
Na kterou stranu jede autobus, který vidíš na obrázku?
Podívej se důkladně! Už víš odpověď?
Možné jsou jen dvě, a to „jede doleva“ nebo „jede doprava“.
Ještě pořád nevíš? Děti ve školce to věděly hned…
Byl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech…
Jen ukázka skvělého díla K.H.Máchy. Kdo si chce přečíst celé dílko klikne sem (skvěle udělaná stránka i s ilustracemi Jana Zrzavého a s fakty na základě jichž Mácha své dílo napsal).
Užívejte lásky čas…
Žena nikdy nelituje svých omylů! Ale mstí se za ně bez lítosti!
od Petra Novotného
Nevím kdo z vás byl na semináři s Nealem Donaldem Walschem. Byla to dokonale připravená akce, kde se lidem obracely životy. Nedělám si legraci, Neale tam mnoha lidem otevřel oči a ukázal možnosti života(mimochodem díky mému setkání s Nealem v Praze čtete tento web).
Dobrá zpráva je, že organizátorka těchto akcí, Bibianka Voroňáková, letos pořádá další skvělé setkání. Ve dnech 17. - 19.6 .2005 se bude konat
Přednáška & Seminář Ruce Světla
Základy energetického léčení podle Barbary Ann Brennan
Přednáška a seminář o léčení bude probíhat s lektorkami Barbara Brennan School of Healing ®. Energetické léčení podle Barbary Ann Brennan, autorky knih Ruce světla a Zjevení světla, je povznášející systém práce s energií, který kombinuje techniky léčení pomocí přikládání rukou s postupy z oblasti spirituality a psychologie. Je to metoda, která hluboce ovlivní každý aspekt života člověka.
Systém Energetického léčení podle Barbary Ann Brennan ®, je prostředkem, který umožňuje na základě živé dynamiky a propojení lidského energetického systému s vědomím transformovat život každého člověka v harmonický, povznášející a mysteriózní zážitek, o jakém mnozí z nás sní.
Více informací, objednávky vstupenek a registrace na: http://www.samsara.cz
Nesnažte se měnit k lepšímu své přátele, snažte se změnit sebe k lepšímu. Svým přátelům tak pomůžete nejvíc.
Staňte se svým nejlepším přítelem - člověkem, se kterým jste nejraději.
Je nesmírným štěstím, když se člověk dokáže radovat.
George Bernard Shaw
Mnoho příležitostí v životě promarníme jen proto, že si na něco netroufneme.
Jen ten, kdo v zoufalství pustí kormidlo, je v bouři ztracen.
Emanuel Geibel
Dovolte mi abych vás požádal o vaši radu jak a čím zdokonalit tento web.
Chodíte sem, čtete co napíšu a sem tam znám vaše reakce.
Jste úspěšní, máte pozitivní myšlení a já bych vám rád položil pár otázek, na které bych chtěl odpovědět.
Co byste na Skvělém dni.cz rádi četli?
Co byste zde naopak nechtěli číst?
Jaké změny byste navrhli ze svého pohledu.
Děkuji vám za to, že si najdete trochu času na odpovědi.
Klasická adresa skvelyden@skvelyden.cz
Lásku nikdy nemusíte hledat. Kdykoliv ji rozdáváte, vrací se k vám jako bumerang.
V každé hádce má poslední slovo žena.
Každé slovo, které muž řekne poté, je počátkem nové hádky.
Dítě, které se chystalo na svět se zeptalo Boha: “Řekni mi, Bože, když mě zítra posíláš na svět a já jsem takové malé a bezmocné, co si tam počnu?”
A Bůh řekl: “Mezi mnoha anděli jsem pro tebe vybral jednoho z nich. Bude na tebe čekat a starat, abys mělo vše. A neopustí tě dokud nebudeš všechno umět!”
A dítě řeklo: “Ale já tady v nebi celý den slyším zpěv, vidím úsměvy, to mi stačí abych bylo šťastné. Neumím chodit, ani neznám jazyk, kterým mluví lidé!”
“Hm, tvůj anděl ti bude říkat nejkrásnější a nejsladší slova. A s velikou trpělivostí a péčí tě bude učit mluvit i chodit. Časem poznáš všechno!”
“A kdo mě bude na světě chránit před zlými lidmi?”
“Tvůj anděl tě bude chránit i kdyby měl riskovat svůj vlastní život. Neboj se!”
A zazněla hudba, zvonečky se rozezněly a dítě poznalo, že se musí s Bohem rozloučit a tak se ještě na odchodu zeptalo: “A řekni mi, prosím, andělovo jméno!”
“Jméno anděla je bezvýznamné, když ho budeš chtít přivolat, stačí zavolat: Maminko!”
Láska je jako tábor karavany v poušti. Nenajdeš tam nic, co jsi nepřinesl.
Václav Dušek řekl: Chceme-li mít neúplatné politiky, policisty a státní úředníky, musíme je nejdříve zkorumpovat proklatě vysokými platy a výhodami!
Radost a štěstí se vynořuje jako vedlejší produkt na cestě k smysluplnému cíli.
Dobrý manžel má hodnotu dvou dobrých manželek, neboť věci mají tím větší hodnotu čím jsou vzácnější.
Žena se vdá za muže v očekávání, že se muž změní, a on to neudělá.
Muž si vezme ženu v očekávání, že se žena nezmění, a ona to udělá.
Kolik z vás si někdy říká: „Jo, kdybych tehdy udělal to nebo ono, vypadal by dnes můj život jinak.“
Ale proč se zabývat minulostí?
Ať vyzkoušíte co chcete, minulost změnit nemůžete.
Stojí vás to tedy jen zbytečný čas a námahu, leckdo ještě propadne navíc sebelítosti.
Místo toho přemýšlejte nad tím, co můžete udělat teď pro svou budoucnost.
Být šťastná s mužem znamená mu hodně rozumět a trochu ho milovat.
Být šťastný se ženou znamená ji hodně milovat a vůbec se nepokoušet jí rozumět.
Hlídejte si, aby byl vždy nablízku někdo z vašich kritiků - jen oni vás posunou dál.
A budou-li vás upozorňovat na chyby, které děláte, dobře je poslouchejte.
Dokud tak činí, je zjevné, že jim na vás záleží.
Láska je jako zlato, čím je kvalitnější, tím víc si jí vážíme. A náš protějšek zrovna tak.
Ženatí muži žijí déle než staří mládenci, ale ženatí muži mají větší chuť umřít.
O mužích, o kterých si myslíte, že by mohli být dobrými manžely, zjistíte… že už manžely jsou.
K tomu, abyste dali svůj život do pořádku, nepotřebujete nic jiného než lásku.
Ať vaše láska vypudí vaše milované do světa, aby si uvědomili, čím jsou.
Láska je odvráceným pólem strachu. Kdo doopravdy miluje bez očekávání, ten se nebojí.
Cítíme se šťastni pokaždé, když přijmeme sami sebe a když se snažíme proměnit své nedokonalosti.
Nemusíte vědět jak odpouštět. Jediné co musíte udělat, je být ochoten odpustit. Vesmír se pak postará o to, jak.
Stanovujeme si cíle, ale už cesta k cíli je neskutečně skvělé dobrodružství plné úspěchů.
Když si člověk něco zamane, dokáže víc, než by jeden věřil.
J.H.Pestalozzi
V každém dni našeho života je něco krásného a dobrého. A někdy také poetického.
Konstantin Paustovskij
Nám všem , kterým je mezi 20. až 60. lety…
Podle dnešních pravidel a zákazů bychom my, děti narozené v 50., 60., 70., 80. letech, neměli vůbec šanci přežít…
Naše postýlky byly malované barvou, která obsahovala olovo.
Neměli jsme žádné pro děti bezpečné flaštičky na medicínu.
Žádné pojistky na dveře a okna, a když jsme jeli na kole/koloběžce, neměli jsme helmy.
Pili jsme obyčejnou vodu z hadice a ne z lahví.
Jedli jsme chleba a máslo, pili limonády s cukrem a nebyli jsme obézní, protože jsme pořád lítali někde venku.
Z jedné flašky nás obvykle pilo několik , ale všichni jsme to ve zdraví přežili…
Několik hodin jsme se mořili a stavěli trakaře ze starých nepotřebných věcí, jezdili jsme z kopce, jen abychom pak přišli na to, že jsme zapomněli na brzdu. Teprve po několika přistáních v pangejtu jsme ji domontovali.
Brzy ráno jsme si šli ven hrát a přišli jsme domů, teprve až se venku rozsvítily lampy .
Rodiče si užili pěkné nervy, ale mobily neexistovaly, takže nebylo kam volat…
Neměli jsme žádné Playstation, Nintendo eller X-box - vlastně ani televizní hry, žádných 99 televizních kanálů, žádný surround-sound, počítače, chatrooms a internet.
Měli jsme kamarády, byli jsme venku a vyhledali jsme si je!!
Spadli jsme ze stromu, řízli se, či nohu, vyrazili si zuby, ale nikdo kvůli těm úrazům nebyl žalován. Byly to úrazy a nikdo nenesl vinu - jen my!
Prali jsme se, měli jsme modřiny, ale naučili jsme se to překousnout.
Našli jsme si hry s tenisákama, klackama a jedli jsme i trávu (hlavně šťovík).
I když nás druzí varovali, nikdy jsme si nevypíchli oko.
Posledních 50 let bylo explozí nových nápadů. My jsme měli volnost i odpovědnost - naučili jsme se chovat a poradit si…
Blahopřeji!!!
Přátelství a láska potřebují důvěru, tu nejhlubší a nejopravdovější.
Malé výročí.
Jak skvělý pocit.
Tak dnes v 18.19 hod to bude půl roku, co funguje SKVĚLÝ DEN na webu. Na hodnocení je asi ještě brzo, přesto Vám pár věcí musím napsat.
Je to jednak poděkování tvůrcům - ti co zde nebyli od začátku to neví. Tento web “na zakázku” jsem dostal de facto ke svým narozeninám. Nápad se zrodil v mé hlavě, ale bez pomoci týmu: Jirka Kouba* a Marvin , by nespatřil světlo světa v podobě jaké je a v rychlosti v jaké se to daří jen profíkům jejich formátu.
Další poděkování patří Vám - čtenářům. Kdybyste nechodili SKVĚLÝ DEN číst, nemělo by smysl jej psát.
Poděkování patří všem těm, co mi píší a posílají příspěvky ke zveřejnění. Pokud napíšete jméno, už víte, že zveřejňuji s uvedením autora. Omlouvám se těm, kterým jsem příspěvky nezveřejnil. Věřte mi, že to ale vždy mělo svůj důvod, posuzuji to vždy podle kvality obsahu a situace (spousta z nich čeká na zveřejnění).
Poděkování patří i lidem, kteří o nás píší (Novinky, iDnes atd).
Poděkování patří i člověku, který o nás mluví: moderátor, úspěšný businessman a gurmán pan Petr Novotný.
Poděkování patří i všem těm, o kterých ani nevím, že nás propagují.
Děkuji tedy všem, kteří sem chodí a jsou pozitivně nakažliví pro své okolí. Přeji Vám skvělé čtení.
*Jirka Kouba - mimojiné autor úspěšného webového projektu Babinet
Lidé vás hodnotí podle lásky. Podle jakékoliv lásky. Nebojte se milovat cokoliv.
Jediný způsob jak si pořídit opravdovou lásku za peníze, je pořídit si psa.
Nikdy nezapomeňte odevzdat křivdu formou odpuštění. Hříšníci se s tím srovnají lépe než vy.
Bránu srdce nám neotevře žádný úplatek nebo protekce, ale pouze láska. Přirozená, bezpodmínečná láska.
Kůň měl v dobách, kdy ještě sloužil Nefritovému císaři v Nebeském paláci, nádherná křídla.
Mohl se prohánět po obloze, plavat v oceánu i běhat po zemi. Byl arogantní a domýšlivý a urážel ostatní zvířata.
Jednoho dne dostal příkaz, aby doručil zprávu Dračímu králi Východního moře. Před branami paláce ho zastavila královská stráž a kůň se velmi rozhněval a v zuřivosti kopnutím jednoho ze strážců zabil. Když se o tom Nefritový císař dozvěděl, rozzuřen jejich opovážlivostí, nařídil, aby koni uťali křídla a aby jej zasypali obrovskou horou.
Kůň trpěl pohřben horou dvě stě let. Jednoho dne tudy procházel předek všech lidí. Když kůž zaslechl jeho kroky, začal volat, že by si přál celý svůj život zasvětit službě lidstvu. Prvnímu člověku se koně zželelo a pomocí kouzla jej osvobodil. Na důkaž vděčnosti se kůň dal cele do služeb člověku, oral pole, nosil náklady a udatně bojoval v bitvách. Když pak byla vybírána zvířata pro znamení zvířetníku, lidé jej doporučili Nefritovému císaři jako jedno z prvních zvířat. Císař jejich přání neprodleně vyhověl.
V okamžiku, kdy se věnujete pozitivním myšlenkám a tvrzením, jste vykročili z role oběti. Už nejste bezmocní. Přiznáváte si svou sílu.
L.L.Hay
Láska dává a nic nežádá, přijímá bez vzdoru, odpouští bez váhání a trpí jen pro svou vlastní nedostatečnost.
Peter Lippert
Vyhýbejte se přátelství s alibisty, ušetříte si tím jejich “rektální alpinismus” až budete nejlepší.
Jestli si myslíte, že ve vztahu s člověkem, kterého milujete, něco objevíte, tak jste vedle.
Skvělý vztah budete mít, když do toho vztahu půjdete s tím, že něco vytvoříte.
Tak jsem zase slyšel větu o tom, že jsem “klikař".
A zase mne to rozesmálo.
Málokdo ví, že “klika” se dá objednat.
Je k tomu zapotřebí vytrvalost, nadšení, jasný cíl a udržení směru.
Ale já jsem se včera dověděl, že jsem klasický “klikař". Typický lev (znamení). A mám to v osudu. A ještě spoustu dalších vět.
A když jsem se dost nasmál, tak jsem použil přirovnání.
Abych to objasnil.
Vzpomněl jsem si na to, jak jednou při olympiádě nebo mistrovství světa vyhrál Jan Železný - oštěpař. Seděl jsem v jednom restaurantu odpovídající obecní skupiny a poslouchal místní pivaře, jak mu fandí.
A když vyhrál, když mu dávali na krk medaili, tak někdo řekl: “Ten má ale štěstí!”
Celá hospoda přitakala.
Sborově: “Ten měl ale štěstí!”
A já jsem málem dostal přes ústa.
Protože jsem pivařům řekl, že jde o zasloužený úspěch a že je hloupost říkat o štěstí někomu, kdo se na to celý léta připravoval.
A tak je to s tou “klikou” pořád.
Lidi vidí úspěch, ale nedokážou si ho spojit s přípravou.
A tak jsem pro ně “klikař".
Přeji vám všem aby jste byli “klikaři” taky.
Příroda je vychytralá síla, která pomocí několika rafinovaně umístěných oblastí, dokáže pro svůj záměr zachování rodu, získat i toho, kdo o zachování rodu vůbec neuvažoval.
Kdo činí dobro, dojde až k branám chrámu;
kdo miluje, vstoupí do svatyně.
R.Thákur
O radost z toho, že máme přítele, můžeme přijít, ale ne o radost, že jsme ho měli.
Seneca
Pokaždé, když ucítíme odcházející vůně podzimu, víme, že zase nastane čas petrklíčů.
S.T.Coleridge
Trocha lásky člověka k člověku je lepší než všechna láska člověka k lidstvu.
R.Dehmel
Když na tebe příteli pomyslím,
ztráty jsou nahrazeny, tentam je stín.
Shakespeare
Jestliže místo drahokamem nebo květinou obdarujeme srdce přítele bohatstvím myšlenek, je to dar hodný andělů.
Nepřemýšlejte moc nad tím co máte říct, když jste s ní (ním). Srdce promlouvá k srdci.
Mne ano.
Miluji tu reklamu.
Tomuhle říkám nápad.
Když jsem se seznámil s ředitelem Centrumu.cz, Ondrou Tomkem a jeho kolegy, tak jsem musel uznat, že Centrum ani nemůže mít fádní reklamu. To jsou opravdu kreativní lidé.
A když vám řeknu, že jsem viděl i long verzi (kterou taky brzo uvidíte), pochopíte, že je ještě o kousíček lepší. A přitom… ale to už bych moc napověděl.
A tak mám staženého Bóbika v počítači a navíc už i screensaver (spořič obrazovky).
Na obojí zde máte odkaz.
Je to zvláštní, ale žádný video jsem ještě nepouštěl tolika lidem jako právě Bóbika.
Bude to legenda.
Tak dnešek uděláme Bóbikovský.
Bóbikovi in memoriam.
Bóbika…
Na lásce, se kterou provádíme věci, záleží víc než na tom, zda jde o velké nebo malé věci.
Láska je květina, kterou můžete pěstovat do nevídané krásy, nebývalé vůně, neskutečných rozměrů.
A jste to jen vy, kdo vás může přesvědčit, že to dokážete kdykoliv.
Milovat - to je jedna z nejdůležitějších věcí, která nás činí šťastnými.
V dokonalém vztahu nemůže jeden druhému ublížit aniž by při tom neublížil sám sobě. A vy máte dokonalý vztah.
Rozdávejte lásku. Je to ze srdce. Neztrácí se to. Ukládá se to v srdcích druhých.
Láska vám začne odcházet v den, kdy přestanete mluvit o věcech, na kterých záleží.
Víte jak to je, abyste udrželi oheň, musíte do něj přikládat.
Tak přikládejte, přikládejte co to dá.
Když se mýlíte, stojí váš přítel vedle a říká vám to. Je to jeho nejdůležitější úkol. Nezazlívejte mu to. Vzpomeňte si, že když máte pravdu, jsou po vašem boku všichni.
Láska je pramen radosti i zdraví. Nenávist je cesta do hrobu – duševně i tělesně.
Základní rozdíl mezi štěstím a úspěchem je v tom, že když dosáhnete toho co chcete, tak jde o úspěch, zatímco když chcete to, co už dávno máte, je to štěstí.
Někde jsem četl, že štěstí je možné porovnávat s motýlem. Pokud ho honíte, tak vám uletí.
Milujte s rozvahou a opravdově. Nezapomeňte, že tím, co milujete, jste formováni.
Myslíte si, že Vám něco takového jako láska může utéci?
Nemůže. Můžete ji pouze opustit, proměnit na malé lásky nebo vyměnit za nenávist.
Smyslem partnerského svazku je vyvíjet se, a ne stagnovat.
Rozvíjejte a vyvíjejte se a vaše vztahy budou víc než krásné.
George Phillips z Meridianu, Mississippi se právě chystal do postele, když jeho žena zahlédla oknem z ložnice, že nechal rozsvíceno v kůlně na zahradě. George otevřel zadní dveře, aby zhasl, a všiml si, že v kůlně jsou zloději.
Zavolal na policii, kde se ho zeptali: “Je někdo v domě?” a on odpověděl, že nikdo.
Tak mu řekli, že všechny hlídky jsou zaneprázdněné a že by měl prostě zamknout a až budou moci, pošlou tam strážníka.
George odpověděl: “OK", zavěsil, napočítal do třiceti a znovu zavolal na policii.
“Haló, před pár vteřinami jsem vám volal kvůli těm lidem v mé kůlně. Jen vám chci říct, že už si s tím nemusíte dělat starosti, protože jsem je právě všechny postřílel.”
Pak zavěsil.
Do pěti minut se u jeho domu objevila tři policejní auta, speciální jednotka a záchranka. Samozřejmě že policie přistihla zloděje při činu!
Jeden z policistů řekl Georgeovi: “Myslel jsem, že jste říkal, že jste je postřílel!”
George odpověděl: “Myslel jsem, že jste říkali, že nemáte nikoho volného !
Jak si myslíte, že by to dopadlo u nás?
Archimedes, Pascal a Newton hrají na schovávanou.
Archimedes pyká.
Pascal se rozhlédne a hbitě se schová do křoví.
Newton vezme klacek, do hlíny vyškrábne čtverec metr na metr a postaví se do něj. Nijak se neschovává.
Archimedes dopyká, rozhlíží se kolem sebe.
Samozřejmě, že ihned vidí Newtona a volá “Deset dvacet Newton!”
Newton v klidu řekne: “Tak to teda pěkný hovno!
1 Newton na metr čtvereční je přece Pascal!”
Nikdy nevzdávejte jedinou příležitost říct někomu koho milujte, že ho milujete.
Můžeme věřit, že jsme zranění, do těch nejbolestivějších detailů, do jakých chceme. Můžeme věřit, že jsme oběti, zabíjené a zabíjející, zmítané štěstím a smůlou.
Anebo můžeme věřit, že jsme hraví, bavící se tvorové, tvořitelé všeho kolem nás.
Jean Marie je pseudonym jedné talentované dívčiny.
Kdysi když ještě nebyl Skvělý den v internetové podobě, jsem ji pozitivně nastřelil ve chvíli jejího zaváhání ve víře v sebe sama. Byl to úžasnej půlhodinovej půlnoční telefonát. Nebylo v tom nic, co by patřilo k půlnoci, nic co by se mohlo zdát zneuctěním nočního klidu a přece nás to nakonec povzneslo oba.
Báseň POZNÁNÍ složila pro mne jako dík a já ji opatruji jako oko v hlavě, jako vzpomínku na půlnoční motivační školení, na chvíli kdy pomáháte ostatním rozpomínat se na vlastní sílu a oni to použijí a tvoří svou krásnou budoucnost.
Tak krásnou, že když s těmi lidmi mluvíte po čase, dovedou vás sami inspirovat.
Dnes jsem mluvil s lidmi, kteří se umí a chtějí rozhodnout pro lepší, snazší a úspěšnější život ale také s lidmi, kteří to neumí nebo nechtějí, protože jsou tíženi vlastním strachem.
Já jsem si tu báseň šetřil na vhodný okamžik. A dnes nastal.
Je zde pro všechny, kterým ještě chybí ten ždibec odvahy k přiznání, že začít se musí od sebe.
K tomu, abyste žili svobodně a šťastně, musíte obětovat nudu. Není to vždy snadná oběť.
Pravda, když už ji říkáte, nemá mít žádnou minulost ani budoucnost. Prostě je, a to je vše, čím má být.
Chcete vyhrát myčku? Jde to.
Chcete vyhrát auto? Jde to.
Chcete vyhrát dům? Jde to.
Chcete vyhrát úspěch? Tak to nejde.
Úspěch musíte mít nejdřív v hlavě a pak pro něj musíte dělat.
A úspěch sebou přináší vše co chcete.
Říkáte, že milujete. A říkáte to na počkání.
Přeměňte ta slova ve skutky. Láskyplné pohodupřinášející skutky.
Kdysi mi jeden člověk říkal, že prožívá peklo na zemi. Jeho problém byl v tom, že nemiloval nikoho (ani sebe).
Tak, a teď už víte co je peklo.
Raději zkuste prožít ráj na zemi. Milovat je skvělá věc.
Dostal jsem jich letos spoustu, jako každý z vás. Ale jedno bylo opravdu netradičně pojaté a přitom neskutečně půvabné.
Jak říkáme my “horňáci” -> dokonale vyvedené.
Udělala ho moje kamarádka Barborka a já jsem si vyžádal souhlas, aby jste mohli kouknout všichni.
A na závěr otázka: “Těšíte se do takovéhoto roku?”
Já jo.
Skvělý den.
Přeji Vám všem ty nejskvělejší vánoce jaké si jen umíte představit.
Přeji vám, aby všichni kolem vás cítili tu skvělou pohodu a klid, jakou jste jim na letošní vánoce připravili.
Přeji Vám, aby byl každý okamžik vánoc skvělý.
Zdeněk
(PF 2005 - 750kB)
foto: Centrum.cz
Jestli se dožiješ sta let, chci se já dožít sta let bez jednoho dne, abych nemusel nikdy žít bez tebe.
Z knihy Medvídek Pú
Každý slyší, co říkáte.
Přátelé poslouchají, co říkáte.
Ti nejlepší přátelé poslouchají i to, co neříkáte.
Přítel, to je někdo, kdo zná píseň v tvém srdci a dokáže ti ji zazpívat, když jsi ty sám zapomněl slova.
Viděli jste někdy hasiče v akci? Já už jo. A byl to profesionální zásah.
Ale k věci. Jezdíte vlakem? To je docela zajímavý způsob přepravy s dost velkým procentem vzrušujících zážitků. Například je vždy čemu se zasmát. Slabší povahy se mají vždycky nad čím rozčílit. Prostě pro každého něco.
Tentokrát to předčilo všechna očekávání.
Vystupuji z vlaku a co nevidím. Čtyři hasiče v akci. U vagonu ze kterého vystupuji. No co by vás napadlo?
Oheň? Ne.
Voda? Netekla ani na záchodě, takže evidentně ne.
Ještě chvíli přemýšlejte.
No nebudu vás napínat, sám to nevidět, nepřišel bych na to. Prostě průvodčí si zamčel malým visacím zámečkem to svoje kupé (či jak se tomu říká) a ztratil klíč.
Čtyři profesionálové z hasičského sboru na místě chvíli hodnotili situaci, potom jeden (odhaduji, že náčelník či velitel zásahu) se zvednutým malíčkem poslal nejmladšího do hasičského auta.
Chvíle napětí…
Ááá, kleště. Velké kleště.
A konečně akce. Velitel zásahu přecvakl malý visací zámeček.
Průvodčí se poníženě klaní, jde vydat balík, kvůli kterému vlak chytá zpoždění a hasiči po skvělém výkonu odcházejí k autu.
Ale ne jen tak. Celá tahle situace má dva soustředěné pozorovatele. Chlapy s vytříbeným smyslem pro humor.
A ti skandují: “Hoši děkujem! Hoši děkujem!”
Hasiči zrychlují chůzi.
Profesionální zásah čtyři proti jednomu (visacímu zámečku) končí.
Vlak odjíždí.
Vím, že je to těžko uvěřitelné, ale je to psáno podle skutečné události. Osoby uváděné v příběhu jsou také skutečné. Jakákoliv náhoda je vyloučena.
Úředník je člověk jako každý jiný, jenže o tom většinou neví! Kéž by si to chtěli uvědomovat všichni, kdož od státu berou peníze za službu lidem.
Milé ženy, pořád něco slýcháme o ženských pravidlech.
Konečně máme možnost napsat něco i my.
Tak tedy - tohle jsou naše pravidla!
Všimněte si, že všechna mají číslo 1.
Vaši muži
1. Narozeniny a Valentýn a výročí nejsou výzvou k vašemu opětovnému pátrání po dárku.
1. Občas na vás nemyslíme - smiřte se s tím.
1. Neděle = sport. Je totéž co úplněk a příliv nebo odliv. Nic s tím nenaděláte.
1. Nakupování není sport a nikdy je za sport považovat nebudeme.
1. Záchodové prkýnko - už jste velké holky. Když je nahoře, dejte ho dolů. My ho musíme mít odklopené, vy zase sklopené, nebudeme vyvádět kvůli tomu, že jste ho nechaly dole.
1. Řekněte jasně, co chcete. Vyjasněme si jedno: jemné náznaky nezabírají, důraznější náznaky nezabírají. Prostě to řekněte!
1. Ano a ne jsou dokonale přijatelné odpovědi takřka na každou otázku.
1. Choďte za námi s problémem jedině tehdy, budete-li ho chtít vyřešit. Na soucit máte ostatní ženské.
1. Kontrolujte prosím olej v autě!
1. Pokud nechcete nosit prádlo jako fotomodelky, nechtějte na nás, abychom se oblékali jako hoši z telenovely.
1. Domníváte-li se, že jste tlusté, pravděpodobně jste, neptejte se nás. Odmítáme na to odpovídat.
1. Nechte nás koukat na jiné ženské, stejně se podíváme - máme to v genech.
1. Prosíme - kdykoli je to možné, mluvte až o reklamních přestávkách.
1. Kryštof Kolumbus nepotřeboval poradit, my taky ne.
1. Náš vztah už nebude nikdy takový, jaký byl během prvních dvou měsíců, co jsme spolu chodili. Smiřte se s tím a přestaňte si stěžovat kamarádkám.
1. Všichni muži rozeznávají pouze 16 barev - stejně jako výchozí nastavení Windows. Nemáme nejmenší tušení, co je meruňková nebo skořicová.
1. Položíte-li nám otázku, na kterou nechcete slyšet odpověď, očekávejte odpověď, kterou nechcete slyšet.
1. Pokud se vás ptáme, co se stalo, a vy odpovíte nic, budeme se chovat, jako že se nic nestalo.Víme, že to tak není, ale za hádku to nestojí.
1. Nejsme jasnovidci. Naše neschopnost číst vaše myšlenky není důkazem toho, že nás nezajímáte.
1. Pivo je pro nás stejně vzrušující jako pro vás kabelky.
1. Máme vytvarovaná těla! Kulatá je také tvar.
Děkujeme, že jste si to přečetly.
Víme, že dnes mnozí z nás budou spát v obýváku na gauči, ale to nevadí. Bereme to jako čundr.
Úsměv nestojí nic a vynáší mnoho.
Obohacuje toho, kdo ho přijímá,
aniž by ochuzoval toho, kdo ho daruje.
Trvá chvilku, ale vzpomínka na něj bývá stálá.
Nikdo není tak bohatý, aby se bez něj obešel,
a nikdo není tak chudý, aby ho nemohl darovat.
Úsměv vytváří v domově štěstí,
ve starostech je oporou, citlivým znamením
přátelství.
V únavě přináší odpočinek,
ve znechucení vrací odvahu.
V zármutku je útěchou a pro každou bolest
přirozeným lékem.
Je dobře, že si ho nelze koupit,
ani půjčit, ani ukrást, protože má
hodnotu okamžiku, kdy se daruje.
A kdybys potkal někoho, kdo by neměl pro
tebe úsměv, ačkoliv na něj čekáš,
buď velkodušný a oblaž ho svým úsměvem,
protože nikdo nepotřebuje úsměv
jako ten, kdo ho nemá pro druhé.
Většinou neznáme všechny souvislosti.
I když máme víru,potřebujeme také důvěru,
že vše, co přichází, se vždy děje v náš prospěch.
A to se vyjeví až časem.
Někteří lidé přicházejí do našeho života a rychle odcházejí,
někteří se stávají našimi přáteli a zůstanou na chvilku.
Přesto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy a
my nezůstaneme nikdy zcela stejní,
protože dobří přátelé nás proměňují!
Život je neobyčejný
a chuť každého momentu neopakovatelná!
Tragédie života nespočívá v tom, že nedosáhneme cíle; tragédie spočívá v tom, že nemáme cíle, kterého bychom chtěli dosáhnout.
Bill Newman
Největším nepřítelem toho nejlepšího v našem životě bývá to dobré.
S.R.Covey
K hostinám svých přátel se ubírej pomalu, k jejich neštěstí rychle!
Stalo se Vám někdy, že jste doma chtěli něco opravit? No schválně přiznejte… Skončilo to u touhy, nebo jako v mém případě u nářadí? A přitom jsem vždycky tak chtěl…(ukázat, že to dokážu).
Měl jsem s nářadím dva problémy. Jeden byl ten, že jsem kupoval levné nářadí (a potom stále dokupoval, protože čínský šroubovák “z bláta” nevydržel moje utahování atd.), druhý pak ten, že jsem ho měl nepřehledně uložené (a poztrácené).
Ale tomu je konec. Jasně pochopili jste, tohle není reklama, tohle je chlubení. JÁ MÁM SKVĚLÝ NÁŘADÍ!!! Je dokonce profesionální (používají ho i v servisech) a jmenuje se Mannesmann. A je to kufřík. Plnej kufřík!!! Teda, plnej nářadí. Ať už to jsou kleště na odizolování drátů, obyčejné kladívko, kombinačky, hasák, ale třeba také šroubováky, nebo i gola sada, dokonce i zkoušečka. Prostě na co si vzpomenu,vím kde to hledat. Jeden malý kufřík a v tom 99 kousků nářadí, jeden kousek hezčí než druhý, chrom-vanadium materiál, vyrobené v německu z kvalitního materiálu, ne jak jsme zvyklí na to bláto z číny.
Co k tomu ještě dodat. Snad jen to, že tímto kufříkem jsem se původně chystal někoho obdarovat k vánocům.
Chystal, no. Ne vážně, je to skvělý, takže si to nechám, ale objednal jsem to ještě jednou (kde taky sehnat tak skvělý a levný dárek).
Nebudu sketa, prozradím vám kde jsem to sehnal, dokonce i to, že je to ve slevě (a ne v ledajaké), i když to nebude těžké si najít. Je to přímo od dovozce tohoto nářadí z www.mannesmann-naradi.com, tedy z jejich shopu.
Oni si to zaslouží, abych je pochválil.
Skvělý den vám všem.
(obrázek jsem vzal na mannesmann-naradi.com)
Opravdový přítel je ten, který k nám vstupuje do dveří právě ve chvíli, kdy z nich zbytek světa odchází.
Pepíček přichází první den ze školy.
“Tak co,” zajímá se otec, “jaké to bylo?”
“Fajn,” připouští dítě školou povinné, “všechno, co nám soudružka učitelka říkala, jsem pochopil, jen stále nechápu, co je to ten socialismus. Nemohl bys mi to, tati, vysvětlit?”
“Lidsky? Abys to pochopil? Tak se podívej:
Byl jednou jeden velký muž, no, on vlastně nebyl moc velký, spíš malý, a ten se jmenoval Lenin. Původně se Lenin nejmenoval, ale Uljanov.
A tenhle Uljanov měl kamaráda, on to vlastně žádný kamarád nebyl, ale pěkná sketa, a ten se jmenoval Stalin.
Co říkám Stalin, on se vlastně jmenoval Džugašvili.
A tihle dva kamarádi spolu udělali Říjnovou revoluci.
Vlastně to nebyla revoluce, ale puč, a nebyla v říjnu, ale v listopadu…”
Pepíček se chytá za hlavu a volá: “Ježíšimarjá, to je ale bordel!”
“Výborně,” na to otec, “tak jsi to přece jen pochopil.”
Ano, jste partneři.
Skvělý den se stal partnerem celorepublikového Srdíčkového dne.
A vy jste Skvělý den.
Dnes a zítra budete potkávat studenty a budete mít možnost si koupit něco užitečného za symbolickou cenu.
Ona ta cena je symbolická jen zdánlivě. Dohromady se vybere spousta peněz, které poputují tam, kde je potřebují děti, které jsou nemocné. Budou za to přístroje, které by se jinak nekoupily. Které by prostě jinak nepomohly.
Vy si dnes máte možnost koupit něco víc než jen samolepící bločky. Vy si můžete koupit kus radosti.
Kus radosti těch dětí, které budou uzdraveny, vždyť kdo by si nepřál aby byly všechny děti zdravé. Jste to vy, kdo jim zase umožní plnohodnotný život a návrat do šťastného dětství.
Vy si ale také kupujete kus radosti jejich maminek a jejich tatínků. A jste to zase vy, kdo jim svými symbolickými příspěvky utírá slzy štěstí nad uzdraveným dítětem.
Jste to vy, kteří jsou dnes a zítra strůjci štěstí ve tváři ostatních, neznámých.
A já vám děkuji. Ze srdce.
Děkuji vám za všechny ty, kteří vás neznají a nemohou vám poděkovat. A přitom by chtěli.
Děkuji vám a přeji vám skvělý den.
Hrubé slovo, stejně jako vystřelený šíp, nevrátíte zpět, ani když se omluvíte.
Život člověka má smysl, když po něm na světě zůstane o trochu víc lásky a dobra.
Aby výrobci alkoholu prokázali vyšší odpovědnost za své produkty, rozhodli se na návrh Lékařské asociace umístit na všechny lahve alkoholu tato varování:
Varování č. 1: Konzumace alkoholu může způsobit pocit, že šeptáte, když nešeptáte.
Varování č. 2: Konzumace alkoholu je hlavní příčinou toho, že při tanci vypadáte jako debil.
Varování č. 3: Konzumace alkoholu vás může přimět vyprávět jednu a tu samou nudnou příhodu pořád dokola, dokud vám kamarádi nerozbijí hubu.
Varování č. 4: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte, že vaše ex-přítelkyně (ex-přátele) nebo kamarádi umírají touhou po tom, abyste jim ve čtyři ráno zavolal.
Varování č. 5: Konzumace alkoholu vás může zanechat v němém údivu, co se to proboha stalo s vašimi kalhotami.
Varování č. 6: Konzumace alkoholu vás může dovést k přesvědčení, že dokážete konverzovat s příslušníky (příslušnicemi) opačného pohlaví bez prskání.
Varování č. 7: Konzumace alkoholu může způsobit, že se ráno probudíte a uvidíte něco opravdu strašného (jméno toho si však nebudete pamatovat).
Varování č. 8: Konzumace alkoholu je obecně hlavní příčinou nevysvětlitelných spálenin od koberce objevujících se na čele.
Varování č. 9: Konzumace alkoholu ve vás může vyvolat iluzi, že jste silnější, krásnější a chytřejší než ten obrovskej chlap, co sedi v rohu.
Varování č. 10: Konzumace alkoholu vás může přivést k domněnce, že tlustí a hnusní lidé jsou štíhlí a atraktivní.
Varování č. 11: Konzumace alkoholu může vést k tomu, že se u vás doma najednou objeví několik dopravních značek.
Varování č. 12: Při konzumaci alkoholu snadno uvěříte tomu, že se lidé smějí s vámi.
… slečna Kateřina Stehlíková z firmy Adecco spol.s r.o. (personální agentura).
BLAHOPŘEJI a posílám slíbený dárek
A otázky na jubilejního návštěvníka? (po mailu)
Co vám Skvělý den dal (a vzal)?
Dává mi krásný náhled na svět. Jsou zde moudra a motivace, který zlepší každý den. Člověk se dobře naladí.
Chodíte na Skvělý den často?
Snažím se pravidelně každý den, ale ne vždy to vyjde.
Jak a kdy jste se dozvěděla o Skvělém dni?
Někdy v srpnu na Zpovědnici (zpovednice.cz)
Těšíte se na dárek?
Ohromně. Pošlete mi to do agentury (do večera bych nevydržela). Co je to za dárek?
Nechte se překvapit, je to ale skvělá věc (jak jinak na Skvělém dni). Je něco, co vám zde chybí?
Návštěvní kniha.
Děkuji za zodpovězení otázek a buďte ve střehu, 20000. návštěvník dostane zase dárek
Jdu spát a koukám, že ještě nedošel mail s motivačním citátem.
Byl odeslán dnes ráno. Přes server Tiscali.
Nekamenujte mne, až vám dojde v noci (posledně to bylo v 03,00hod.).
Nemám s nočním doručováním nic společného.
Budu spát.
Nechám si zdát o tom, přes koho posílat MC.
Snad se mi nebude zdát o České poště…
Tak zima obarvila celou krajinu na bílo. Úžasný obraz.
Až na ty silnice.
Dnes jsem s láskou vzpomínal na dobu, kdy jsem měl Subaru Legacy (auto s náhonem na všechny čtyři kola).
To byla pohoda (to auto neuvěřitelně sedí) a jistota. Člověk zjistil, že to klouže až když vystoupil z auta.
Tak ještě to motto:
Airbag si člověk kupuje s přáním nikdy jej nevyzkoušet, ABS využije občas, ale stálý pohon všech kol využívá každý den.
A fotku Imprezy (pro ilustraci)
V den, kdy přestanete hořet láskou, mnozí zemřou chladem.
Francois Mauriac
Nezáleží na tom, zda děláme velké nebo malé věci, úžasné nebo nenápadné, ale na lásce s níž je provádíme.
…systém.
Když jsem včera ráno posílal mail s motivačním citátem, netušil jsem, že Tiscali bude potřebovat na jeho doručení skoro dvacet hodin.
Zvykl jsem si, že někdy je to rozesláno ve vteřině a někdy až za pět šest hodin.
Včera to ale nabralo rekordní rozměry.
Mám odezvu od několika z vás, že Motivační citát byl doručen dnes ve tři ráno.
Věřte mi, že ve tři ráno jsem hajinkal jako beránek, dokonce se mi o mailu ani nesnilo.
Navíc ve včerejším mailu byla poznámka o tom, že doporučuji přečíst protiteroristickou výzvu dopoledne (když se na ten vtípek mrknete, zjistíte, že “akce” měla začít v 11.00).
Tím se ale také dostávám k podezření, že teroristi z Talibanu sedí u techniky v Tiscali (kdo jiný by měl chuť mařit protiteroristickou akci než teroristi?).
Jak by řekl Standa Trotl: “Investigativní novinařina přináší nečekané výsledky. Budu se snažit vlézt si do mailu, nechám se odeslat přes server Tiscali a po doručení Vám dodám výsledky pátrání…”
Konec legrácek.
Věřte mi, že citáty jsou vždy rozesílány ráno, dobu doručení přes Tiscali nemohu ovlivnit.
Přeji Vám skvělý den
Ať vám nikdy neschází odvaha i snaha prospět všem okolo, z takových výsledků pak poroste hrdost na sebe sama.
Láska je nejuniverzálnější, nejobdivuhodnější a nejtajemnější kosmická energie.
Pierre Teilhard de Chardin
Hlavy všech demokratických států světa prosí o podporu v boji proti terorismu a vyzývají k demonstraci tohoto postoje tento pátek v 11:00 hodin (tedy dnes!!!).
Je všeobecně známou skutečností, že hnutí Taliban považuje za hřích konzumaci alkoholu a dívání se na odhalená ženská těla.
Z tohoto důvodu budou všechny ženy v kancelářích v pátek od jedenácté hodiny dopoledne chodit nahé, všichni muži se na ně budou dívat a pít u toho pivo.
Tímto počínáním vyjádříme nejen odpor k terorismu a hnutí Taliban, ale také tak nejlépe odhalíme teroristy mezi námi - každý, kdo se na této akci nebude podílet, bude automaticky považován za teroristu a jako s takovým s ním bude nakládáno!
Vaše úsilí ocení celý svobodný a demokratický svět.
Děkujeme.
P.S. Dal jsem to i do rubriky Skvělý den, protože jestli se to opravdu ujme, tak hodně lidí ten skvělý den bude mít…
Tímto také děkuji Alešovi za poslání - určitě se zapojím!
… Grebeníčku.
Můj tatínek čte Právo. Pro ty co neví o co jde (ti šťastnější), je to deník, nástupce Rudého práva.
To tak dřív bývalo. Právo je dnes právo, dřív bylo navíc rudé.
Demokracie taky dřív bývala. Jen s tím rozdílem, že lidová. Dneska už je normální.
Tak nějak to bylo se vším.
Ale zpět k poděkování. Díky tatínkovi se mi dostalo do rukou co vypustil Miroslav Grebeníček z úst při rozhovoru s Jitkou Gotzovou pro deník Právo na téma výsledků 2.kola senátních voleb:
Otázka: Dvě křesla jste neobhájili a v druhém kole z devíti možných jste získali pouze jedno. Moc důvodů k radosti mít nemůžete?
Odpověď: Použiji-li sportovní terminologii, tak jedna zlatá a osm stříbrných medailí to není zase pro KSČM tak málo…
Tolik Právo.
Snad jen podotknout, pro nevolící, že v druhém kole bronzová medaile není, rozdává se jen pomyslné zlato a stříbro.
A já jsem si vzpomněl, jak se to říkalo, v dobách, kdy socialistický tábor měl mít pořád navrch.
Ty zprávy ze souboje sovětského a amerického sportovce (kdy američan vyhrál a sovět skončil druhý ze dvou) vypadaly podobně:
Sovětský atlet se umístil na krásném druhém místě, zatímco američan skončil předposlední…
A tak tedy díky soudruhu, nejen že jsem si uvědomil, že zapomínám skvělé vtipy, ale taky musím uznat, že svoje místo ve společnosti máte. Dáváte nám příležitost nezapomenout.
A za to vám ten dík opravdu náleží.
Je to tak, stali jsme se partnery Srdíčkového dne pořádaného Občanským sdružením Život dětem.
My všichni?
Ano my všichni.
I vy.
Blahopřeji Vám.
Skvělý den.
Zdeněk
Jsme hrdí na to, jak statečně snášíme rány osudu, a zatím je to jen nedostatek odvahy vzepřít se jim.
Největší štěstí života je asi přesvědčení, že jsme milováni, jací jsme (nebo spíše milováni navzdory tomu jací jsme). Ještěže se snažíme být každý den lepší a lepší (všichni?).
Manželé se ubytovali v hotelu a když druhý den při odchodu dostali účet, tak nechtěli věřit vlastním očím, 350$ za noc. Tak si nechali zavolat manažera hotelu a ptali se, proč je to tak drahý.
Manažer povídá:
“Máme tady bazén s umělýma vlnama a saunu.”
A oni povídají:
“My jsme to nepoužívali.”
Manažer: “Ale bylo to tady. Pak tady máme noční show v té ceně.”
A oni zase:
“My jsme ji neviděli, my tam nešli.”
Manažer povídá:
“Ale bylo to tady.”
Tak muž vytáhne šekovou knížku, vypíše šek a podá ho manažerovi. Ten se podívá na šek a povídá:
“Jenom $100?”
Muž mu odpovídá:
“Ja jsem odečetl $250 za to, že jste spal s mojí ženou.”
Manažer se brání: “Já jsem s ní nespal.”
Muž odvětí:
“Ale byla tady.”
Děkuji za své přátele víc než za denní chléb - protože přátelství je chléb srdce
M.Mitford
Jak kladný tak i záporný výsledek pátracích akcí žárlivce, končí pro něho vždycky fiaskem. Zahoďte žárlivost a dávejte svobodu. Těm, které milujete, by jste ji chtěli brát? Dejte jim ji. Svoboda je opravdová láska.
Ano, dnes máme volby a nebudu ti psát něco kýčovitého ve smyslu „Zvol sebe“ nebo „Nech se zvolit“, ale chtěl bych se s tebou podělit o něco důležitého.
Něco opravdu velice důležitého.
Dejme stranou chyby obou kandidátů a bavme se o něčem mnohem důležitějším.
Dovol mi, abych Ti položil otázku.
„Které zvyky činí z velkého politika úspěšného a co se z nich můžeme naučit?“
Pár jich uvedu.
Rozhodnost – Je nesmírně důležité mít vůdce, který dělá dobrá rozhodnutí.
Nevšímat si kritiky – Kdokoliv, kdo dnes vyhraje, postaví proti sobě polovinu národa.
Jít za výsledkem – Oba kandidáti vědí naprosto jasně, jaké jsou jejich cíle.
Týmová práce – Na každé kampani spolupracují tisíce a tisíce lidí.
Víra – Každý kandidát si věří.
Zaplatit cenu, ať to stojí, co to stojí – Každý kandidát včera kandidoval na pěti a více místech. Oba viděli blížící se uzávěrku a dělali všechno, co bylo v jejich silách, aby to dotáhli do úspěšného konce.
Oběť – Oba kandidáti se v průběhu roku vzdali mnoha věcí, času s přáteli, s rodinou atd.
Vytrvalost – Když průzkumy veřejného mínění byly v neprospěch některého kandidáta, mohl to snadno „vzdát“, ale ani jeden to neudělal, oba vydrželi.
Malá vítězství = velké výsledky – Každý hlas je důležitý. Oba kandidáti vědí, že volby lze vyhrát součtem jednoho hlasu za druhým.
Poslouchej.
Abys byl úspěšný, nemusíš mít mozkovou kapacitu atomového fyzika. Přečti si ještě jednou výše uvedený seznam zvyků, které zaručují úspěch.
Uvědomuješ si, co máš udělat teď hned?
Čti: LIDÉ VYTVÁŘEJÍ ZVYKY A ZVYKY VYTVÁŘEJÍ BUDOUCNOST.
Musíš si osvojit aspoň jeden z výše uvedených zvyků a začít DNES podle něho JEDNAT.
Staň se VŮDCEM svého života.
Začni DNES.
Mike Litman
(autor knihy Rozhovory s milionáři - viz recenze na knihu ze dne 22.8.2004 )
Tento dopis přeložil Turija Kempe (mj. překladatel první knihy od Roberta Kiyosakiho v ČR - Chudý táta, bohatý táta, Jamese Allena a dalších)
Na nejvzácnějším diamantu světa byla původně ošklivá trhlina.
Bylo rozhodnuto, že z něho nadělají hrst průmyslových diamantů.
Ale našel se výtečný a zručný rytec, který vynaložil veškerý svůj um, nekonečnou trpělivost a mnoho času a tuto trhlinu proměnil v nádhernou růži.
Tuto růži, nádherně vyrytou do diamantu, dnes všichni obdivují.
(od Bruno Ferrera)
A tak je to s námi se všemi. Jsme zručnými klenotníky svého života - nejkrásnějšího diamantu.
Nevěřte těm, kteří vám tvrdí, že hlavním pokrmem lásky je bolest. Naopak zkuste si vzpomenout…
(já mám ty tři tečky tak rád - to najednou dáte lidem svobodu myslet a ti lidi pak myslí na úžasně krásný věci - blahopřeji)
Představte si civilizační chorobu, kdy má včela alergii na pyl.
No není to stejná blbost jako kdyby člověk měl alergii na práci?
Přátelství je jako kulička rtuti, abychom ji udrželi musíme mít ruku otevřenou. Jakmile ji zavřeme je po něm.
Nezapomeňte, že štěstí nespočívá ve velikosti vašich skutků, ale ve velikosti vaší lásky.
převzato z diskuse o zavedení 50%-ní dani pro bohaté v Polsku.. velmi poučné..
Milé děti, dnes si povíme něco o daňových úlevách.
Nebojte se toho názvu, vysvětlíme si to tak, že tomu bude každý rozumět.
Žilo bylo 10 pánů, kteří spolu chodili každý den do restaurace na oběd.
Za oběd měli pokaždé zaplatit dohromady přesně 1000 korun.
Pánové se dohodli na tom, že se na té tisícovce budou podílet tak, jak platí daně. Takže první čtyři, ti nejchudší, neplatili nic. Pátý zaplatil 10 korun, šestý 30 korun, sedmý 70 korun, osmý 120 korun, devátý 180 korun a desátý, ten nejbohatší, 590 korun.
Takhle to šlo celé roky a nikdo si nestěžoval.
Až jednou hostinský přišel s tím, že jim dá slevu a bude po nich chtít každý den za oběd jen 800 korun místo 1000, protože jsou to stálí zákazníci. To bylo od něho moc hezké. Jak si ale rozdělit těch ušetřených 200 korun? Kdyby každý z deseti pánů platil o 20 korun méně, prvních pět pánů by dokonce dostávalo peníze za to, že chodí na oběd. Hostinský jim navrhl se o úsporu podělit tak, v jakém poměru platí za oběd. Vzal si papír a tužku a začal počítat.
Vyšlo mu toto: Pátý pán už nebude muset platit nic, stejně jako první čtyři, takže 100% úspora. Šestý bude platit 20 korun, místo 30, ušetří 33%. Sedmý bude platit 50 místo 70 korun, ušetří 28%. Osmý pán zaplatí 90 místo 120 korun a ušetří 25%. Devátý zaplatí 140 místo 180 korun, takže ušetří 22%. Desátý pán, nejbohatší, bude platit 490 místo 590 korun. Úspora 16%. Každý z těch šesti na tom bude lépe, než předtím, a ti první čtyři mohou i nadále jíst zadarmo.
Jak se ale vzápětí ukázalo, velké nadšení ten návrh nevyvolal.
“Takže já z těch 200 korun dostanu jen 10?", křičel šestý pan, ukázal na desátého, nejbohatšího, a pokračoval: “A tenhleten dostane hned 100!"”
To je pravda!", křičel pátý pán, “Já ušetřím jen 10 korun, ale on desetkrát víc!".
“Opravdu!", přidal se sedmý, “takže jemu stovku a mně jen dvacku?!".
Rozkřičeli se i první čtyři pánové: “A my nedostaneme vůbec nic? Jak k tomu přijdeme? Zase jsou na tom nejhůř ti nejchudší, jako vždycky!” A všech devět se vrhlo na toho desátého a ztloukli ho.
Příštího dne se desátý pán u oběda neobjevil. Nijak jim to nevadilo, prostě si sedli a jedli bez něho. Když ale došlo k placení, zjistili zajímavou věc: Všichni dohromady neměli ani na polovinu sumy, kterou zrovna projedli. A pokud mezitím neumřeli hlady, tak se tomu diví dodnes.
A takhle, milé děti, funguje daňový systém. Pokud dojde k daňové úlevě, mají z toho nejvíc ti nejbohatší. Pokud by ale museli platit příliš, může se stát, že se příští den u našeho stolu neobjeví. Ve Švýcarsku, v Karibiku a i jinde na světě je spousta pěkných restaurací…
Opravdovým člověkem jsme jen natolik, nakolik milujeme.
Boris L. Pasternak
V malé restauraci nápis na dveřích:
“Děkujeme za návštěvu. Pokud vám chutnalo, pošlete sem své přátele. Pokud ne, pošlete sem svou tchýni.”
Každý člověk se chová dokonale hloupě alespoň pět minut denně. Moudrost spočívá v nepřekročení tohoto limitu.
A já vám fandím…
Dovoluji si Vám oznámit výsledek charitativní veřejné sbírky pod tradičním názvem „Srdíčkový den“, která se konala v termínu od 13.9. do 15.9.2004 (psal jsem o ní v příspěvku Možnost podílet se…
Díky přispění široké veřejnosti, které tímto upřímně děkujeme, získalo naše občanské sdružení Život dětem pro nemocné děti částku ve výši 8 049 420,50 Kč. Tato částka je určena pro Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1.lékařské fakulty University Karlovy (ke Karlovu 2, Praha 2), a to přímo její jednotky intenzivní a resuscitační péče. Této jednotce jsme již zakoupili speciální monitorovací systém ve výši 5 200 000,00 Kč. Vzhledem k tomu, že celková hodnota tohoto monitorovacího systému činí částku ve výši 6 480 778,50 Kč, musí naše sdružení ještě z následné sbírky, kterou pořádáme 1. – 2. prosince tohoto roku doplatit zbývající část ve výši 1 280 778,50 Kč. K dalším obdarovaným patří Pediatrická klinika FN Motol Praha, a to přímo laboratoř autoimunitních onemocnění. Této laboratoři jsme zakoupili laboratorní mikroskop a přístroj Centrifuga v hodnotě 182 640,60 Kč, také jsme přispěli částkou ve výši 315 000,00 Kč na zakoupení průtokového cytometru. V současné době také nakupujeme přístrojovou techniku pro Nemocnici SZZ Krnov, Nemocnici v Havlíčkově Brodě, pomáháme Stacionáři pro děti s očními vadami v Chebu a dalším vybraným dětským zařízením.
Především díky široké veřejnosti, která nám v rámci Srdíčkových dnů přispívá zakoupením drobných předmětů, a také díky přispění firem, které nám pomáhají, mohlo naše občanské sdružení Život dětem k dnešnímu dni zakoupit pro dětská oddělení nemocnic v Praze a republice přístroje a další zdravotnickou techniku v celkové výši 36 156 352,00 Kč. Ještě jednou všem tímto upřímně děkujeme.
S pozdravem a přáním příjemného dne
Anna Strnadová
ředitelka
Nejopojnější jsou ty sny, sněné s otevřenýma očima.
Pierre Corneille
Tak jsem chtěl vědět, jak dokáže numerologie odhadnout člověka. Poptával jsem se, ale výsledek -> nula. Až jsem narazil na človíčka, který se tomu věnuje. Na paní Jarmilu Kuskovou.
Vyzpovídal jsem ji ze všeho co jsem chtěl vědět. Zprvu mnou byla trochu šokována (já jsem ztělesněný živel), ale po praktické zkoušce na tarotu (tvrdil jsem, že nemám problém a karty to potvrdily) jsem jí svěřil své datum narození a čas.
Nechal jsem si udělat numerologický rozbor. A klobouk dolů, co všechno o mne vyšlo. Zíral jsem, jak jsou moje schopnosti už předurčeny (některý jsem překonal, v jiných mám rezervy) ale hlavně jak to ta žena dokázala z těch pár čísel vyčíst. Není to jednoduché a rozbor trvá několik hodin, paní Jarmila nenechává nic náhodě.
Je to vynikající věc hlavně pro ty, kteří si snad v něčem nevěří, protože jestli to budete mít tak optimistické jako já, jdete okamžitě do změny. Kolikrát jste už věděli co chcete, ale potřebovali jste slyšet: “Máš na to! Jdi do toho!” atp. Tady to dostanete dokonce černé na bílém. Taková “nastřelovačka” do kapsy.
Jarmila alias Svitluny (tak ji znají její přátelé) to dělá na úrovni. V rámci numerologie zvládá numerologickou analýzu osobnosti, partnerskou numerologii, dělá i osobní konzultace (a musím uznat, že vážně pozitivně motivující), význam snů a výklad karet a další a další věci o kterých ani nepíšu, protože dnes mimořádně přidávám odkaz na stránky, kde si můžete přečíst víc a případně se zkontaktovat.
Kde můžete najít další informace: www.svitluny.mysteria.cz
Americký astronaut Neil Armstrong, který stanul jako první člověk na povrchu Měsíce, zde nepronesl jen svůj legendární výrok o “malém kroku pro člověka a obrovském skoku pro lidstvo", ale (pomineme-li běžnou komunikaci s jeho druhy a řídícím střediskem v texaském Houstonu) před tím, než se vrátil zpět do modulu Apolla 11, řekl záhadnou větu, o jejímž významu se přela celá generace jeho krajanů. Před opuštěním měsíčního povrchu se totiž ještě zadíval na vzdálenou Zemi a z jeho úst zaznělo:
“Good luck, Mr. Gorsky!” ("Hodně štěstí, pane Gorsky!")
Mnoho lidí z agentury NASA se domnívalo, že větička byla adresována jakémusi ruskému kosmonautickému rivalovi, jenže po prozkoumání všech jmen v sovětském (i americkém) vesmírném programu bylo zjištěno, že se v nich žádný kosmonaut tohoto jména nevyskytuje, a ani nikdy nevyskytoval. Proto byla při nejrůznějších příležitostech po dlouhá léta Armstrongovi kladena otázka, co vlastně svým nevysvětleným a nevysvětlitelným pozdravem mínil. Armstrong se však namísto odpovědi vždy jen tajemně usmál.
5. června 1995 ve městě Tampa Bay na Floridě opět přednesl Armstrongovi tuto, tehdy již 26 let starou, otázku jakýsi reportér a astronaut konečně odpověděl. V té době již byl skutečný pan Gorsky po smrti a Armstrong mu již pravdou ublížit nemohl.
Malý Neil hrál kdysi jako kluk se svým kamarádem na dvoře jejich domku baseball. Jeho přítel tehdy odpálil míček a ten přistál na zahradě jejich sousedů, manželů Gorských, přímo pod okny jejich ložnice. Neil pro něj doběhl a když se pro míček skláněl, zaslechl paní Gorskou, která křičela na svého manžela:
“Orální sex! Ty chceš orální sex!?! To by musel chodit sousedovic kluk po Měsíci, abys dostal orální sex!!!”
Lásko,
zapoměli jsme na tebe.
Ale ty na nás nezapomínej!
Máme na zemi jen tebe.
Nenech nás umřít chladem…
Dej, ať projevíme známku života!…
Objev se znenadání,
vezmi nás za ruku
a zachraň nás!
Jacques Prévert
Každý z nás je anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout.
Láska nedává nic kromě sebe a nedostává nic kromě sebe.
Láska nic nevlastní ani nechce, aby někdo vlastnil ji, protože lásce láska stačí.
Džíbrán Chalíl Džíbrán
Ti, co vám říkali, že existuje ráj a že je na zemi, ti vám nelhali. Jde jen o to chtít ho prožít. Naplánujte si svůj protějšek (svého partnera), co nejdokonaleji.
Věřte mi, že přijde.
Pak budete vědět, že ti co vám říkali, že existuje ráj a že…
Citát: Je to jenom otázka nábytku! Pro ženu je těžší zůstat věrnou v pokoji s gaučem, než v místnosti, kde jsou jenom křesla!
Tak jak milujete, tak jste milováni. Zvolili jste si partnera a buď už ho máte, nebo na něj čekáte (v tom případě se víc usmívejte a otevřete oči - možná už bloudí kolem vás).
To všechno, co si s ním naplánujete, to s ním také prožijete. Plánujte dokonale a přemýšlejte co plánujete (pozor, funguje to 100%-ně - naplní se vám jak pozitivní myšlenky i negativní - plánujte pozitivně).
Ticho zvětšuje vnitřní hloubku. Ticho zvětšuje vnější sílu. Ticho probouzí mé srdce. Ticho osvobozuje můj život.
V naprostém tichu jsme daleko za myslí. V tomto tichu se nachází hluboký klid, světlo a další kvality. Ticho je výstižným vyjádřením nevyjádřitelného.
Sri Chinmoy
Nejlepší prostředek proti hněvu, je odklad.
Málokdo ví, že v německé armádě si mohli vojáci stěžovat až poté, co se vyspali - s chladnou hlavou, jinak byli potrestáni.
Zkuste řešit věci až se zklidní váš hněv. Budete zírat, jak neobyčejně praktický bude výsledek.
Všichni toužíme po radosti. Radost nezískáme tím, že předstihneme ostatní, ale tím, že je vyneseme do popředí. Skutečnou radost získáme sebedáváním, ne vlastněním nebo předváděním své vlastní nadřazenosti…
Pravá vnitřní radost přichází sama. Nezávisí na vnějších okolnostech či vnějších dosaženích.
Sri Chinmoy
Nezapomeňte, že lidé raději vidí usměvavé tváře a lidi plné nadšení než zamračené a unavené ztroskotance.
Veliká láska?
Já myslím, že to je, když se dva lidé dovedou snášet po celý život - oddaně a věrně.
K.Čapek
Zkušenost lásky je volba, kterou děláme, duševní rozhodnutí vidět v lásce jediný pravý smysl a hodnotu v každé situaci.
M.Williamson
Nechoď přede mnou,
nemohl bych tě následovat.
Nechoď za mnou,
nemohl bych tě vést.
Jdoi vedle mne
a buď mým přítelem.
A.Camus
“Byl jednou jeden velmi moudrý a šlechetný král, který zjistil, že v jeho státním žaláři je velký počet nevinných lidí.
A tak nařídil, aby bylo pro nevinné postaveno jiné, mnohem pohodlnější vězení.”
Minutové nesmysly (vydalo nakladatelství Cesta)
„Můžeš mít radost. Není to tak těžké. Jen se usměj na každého, koho potkáš. Dokážeš se na každého usmát. K tvému překvapení, radost přišla.“
Sri Chinmoy
Malá láska soudí přísně a zaniká, velká odpouští a tím se zvětšuje.
E.Hemingway
„Všichni máme svobodu vytvořit si svou vlastní budoucnost.“
Sri Chinmoy
Každá lidská bytost na zemi v sobě ztělesňuje vnější sílu a vnitřní sílu.
Svou vnější sílu si uvědomuje, když se dívá vně, kolem sebe.
Svou vnitřní sílu si uvědomuje, když se ponoří hluboko do svého nitra.
Sri Chinmoy
Další skvělá zpráva je, že v Praze bude 3.října 2004 koncertovat Sri Chinmoy.
Sri Chinmoy věří, že hluboko v srdci každého z nás je ukryt náš vnitřní poklad radosti, ticha, laskavosti a energie – poklad, který má schopnost dát našemu životu více štěstí.
Koncert v T-Mobile Aréně je pozváním k objevné cestě do našeho vnitřního světa a zároveň povzbuzením pro kohokoli, kdo ve svém nitru cítí, že náš život může být šťastnější, nabídneme-li světu kolem sebe svou dobrou vůli a upřímné srdce.
Leonard Bernstein řekl po setkání se Sri Chinmoyem:
„Jaká síla je v hudbě toho člověka! Můj hudební duch je velmi, velmi hluboce dojat… Mohu jen doufat, že jednoho dne budu moci sdílet tuto vesmírnou fontánu klidu a hluboké energie, ve které on přebývá…“
Více o tomto energií a moudrem nabitém velikánovi naší doby na www.srichinmoy.cz
Samou přirozeností laskavosti je šířit se. Jste-li laskaví k druhým, dnes budou laskaví k vám a zítra k někomu dalšímu.
Když vás někdo požádá o laskavost, víte, co tomu člověku ve skutečnosti dáváte? Dáváte mu neobyčejnou sílu své lásky.
Sri Chinmoy
Ani za všechny peníze světa nekoupíš přítele ani nezaplatíš jeho ztrátu.
„Chceš změnit svět? Pak změň nejprve sám sebe.
Chceš změnit sám sebe? Pak zůstaň zcela tichý v moři ticha.“
Sri Chinmoy
Citát od Járy da Cimrmana:
“Oč by bylo více síly, pro sekery, dláta, pily, pro lopaty, pro motyky, nebýti té erotiky.”
To je docela známý citát, ale docent Miloš Horanský k tomu připsal:
“Kde by lidstvo bylo, kdyby méně pilo. Kde by už byl pokrok, kdyby nebyl rozkrok!”
Tak jako oheň, který ještě úplně nevyhasl může znova plápolat, tak i láska, která ochladla se může zase vznítit.
Milovat znamená jednat tak, aby ten druhý pochopil, že je krásný a jedinečný.
J.Vanier
Přátelství zvyšuje štěstí a zmenšuje utrpení. Zdvojnásobuje radost a dělí se o zármutek. Nezapomeňte zavolat svým přátelům a popřát jim skvělý den!
„Nesnaž se změnit svět. Neuspěješ. Snaž se svět milovat.
Hleď, svět je změněn – změněn navždy.“
Sri Chinmoy
Myslíte si, že umřít na konci života, je ta správná odměna za všechna ta zvládnutá úskalí?
Celý život budujete, pracujete, staráte se a na konci…
Smrt.
To je nějaká odměna?
Představte si, že by to šlo obráceně:
Vytáhnou Vás z chlaďáku.
Sundáte ty skvělý šaty, převlíknete se do tepláků a pošmatláváte si to v klidu po domově důchodců.
Pak Vám dají zlatý hodinky a jdete na spoustu let do práce.
Až budete dost mladí, můžete do školy!
Pak už to jede jak po másle: mejdany, skvělý pití, marihuana, holky…
Vysoká škola, střední škola, základka.
Stanete se dítětem, nemáte žádnou zodpovědnost, máte spoustu hraček na který jste dřív pro samou práci neměli čas.
Stanete se miminkem.
Postupně zapomenete chodit.
Vrátíte se do bříška, všichni budou mluvit jen o Vás a o zdraví, maminka bude jíst to nejlepší…
Bude Vás devět měsíců nosit…
…a nakonec…
…to celé…
…skončí…
… nádherným orgasmem!
Tak tomu já říkám skvělý konec!
Skvělý den!!!!!
Myslíte si, že vám bude ku prospěchu padák (byť barevný a krásně složený) na zádech, dokud neskočíte?
A co si potom myslíte o Vašich schopnostech, které máte a den za dnem je ještě zkvalitňujete?
Nemyslíte, že už je čas je také použít?
(Spolehlivost padáků se neprověřila tím, že je někdo nosil na zádech. Prověřila se tím, že někdo skočil.)
Světlo, které vidím, je láska.
Teplo, které cítím, je láska.
Ticho za zvuky, které poslouchám, je láska.
Slova, která čtu, vyjadřují lásku.
Ty jsi láska.
Existuje jen láska.
Konečně jsem to pochopila.
Miluji Tě.
z sms korespondence mezi dvěma úžasně zamilovanými
Nepršelo, a tak pole byla dohněda vyprahlá, a obilí z nedostatku vláhy polehávalo. Lidé byli znepokojení a podráždění a pátrali po obloze ve snaze najít jakékoli znamení nadcházející úlevy. Dny vystřídaly neplodné týdny. Déšť stále nepřicházel.
Duchovní z místních církví vyhlásili hodinu pro modlitby, která měla proběhnout na náměstí hned tuto sobotu. Požadovali, aby si každý s sebou přinesl nějaký předmět spjatý s vírou.
V určenou sobotu v pravé poledne obyvatelé města nastoupili jako jeden muž, náměstí se zaplnilo úzkostnými tvářemi s nadějí v srdcích. Duchovní byli dojati při pohledu na rozličné předměty, které modlící tiskli v dlaních - svaté knížky, kříže, růžence.
Když hodina modliteb vypršela, spustil se, jakoby mávnutím kouzelného proutku, jemný déšť. Dav provolával slávu a lidé vysoko pozvedávali své poklady, aby vyjádřili vděčnost a chválu. Uprostřed zástupu čněl jeden symbol víry, který poněkud zastiňoval ty ostatní:
malé, asi devítileté děvčátko si přineslo deštník.
Laverne W. Hall
Něco takového se může stát jen v Americe. Muž z města Charlotte v Severní Karolíně si koupil balíček vzácného a velmi drahého druhu doutniků, který následně nechal pojistit, mezi jinými, i proti zničení ohněm. Do měsíce všechny doutníky vykouřil a poté od pojišťovny požadoval vyplacení pojistky s tvrzením, že o doutníky přišel při “několika drobných požárech". Pojišťovna pochopitelně odmítla peníze vyplatit, odvolávajíc se na fakt, ze dotyčný muž “zkonzumoval” doutníky přirozeným způsobem - tj. kouřením. Muž pojišťovnu zažaloval… a vyhrál!
V rozsudku sice soudce přiznal, že žádost klienta pojišťovny byla poněkud neobvyklá, nicméně dal muži za pravdu v tom, ze nebyla porušena smluvní pravidla. Pojišťovna souhlasila s pojištěním doutníku proti ohni a nestanovila ve smlouvě přesně, jaký je “akceptovatelný způsob” zničení doutníku ohněm. Pojišťovna byla nucena pojistku vyplatit.
Místo dlouhých soudních průtahů s odvolacím procesem se proto pojišťovna rozhodla podřídit se rozsudku a svému klientovi vyplatit částku 15 tisíc amerických dolarů.
Po proplaceni šeku však celý případ nabral nečekaný průběh. Pojišťovna podala na muže trestní oznámení s podezřením ze žhářství, na základě kterého byl uvězněn. S použitím jeho vlastní výpovědi v předešlém procesu pojišťovna u soudu prokázala, ze muž úmyslně spálil svůj pojištěný majetek, čimž se dopustil trestného činu a byl odsouzen k 24 měsícům vězení a pokutě 24 tisíc dolarů…
Láska spočívá v tom, že se dokáže smířit s nedostatky toho druhého.
B.Franklin
Sláva je slunečnice s křiklavou korunou ze zlata, která nevoní.
Ale láska je živá růže dýchající vůní z každého lístku.
Láska dává - nebere,
napravuje - nerozbíjí,
důvěřuje, věří,
nikdy neklame,
je trpělivou oporou,
pečlivě rozděluje
každou radost, každý smutek.
Pamatujte na svou lásku jako ona na Vás, se vší něhou, kterou může pociťovat jedna láska pro druhou, kterou čas nezahladí a vzdálenost nezmění, a která je vždycky stejná.
Tak jestli posloucháte Dobrý kafe na Frekvenci 1, tak už to víte také.
Ti co neposlouchají by měli číst.
Já jsem sice neprožíval šílenství kolem Superstar, ale dokáže mne nadchnout, když se dozvím, že stříbrná Superstar Šárka Vaňková dělá koncert.
Proč mne to dokáže nadchnout?
Ten koncert má název “Děkuji, Šárka".
To už začíná být zajímavé.
Na koncertě bude i Julián Záhorovský, Petr Novotný, Luboš Xaver Veselý, skupiny JAD a Flashdance.
A teď to nejlepší.
Všichni ti, kteří vystoupí se vzdali nároku na honorář a výtěžek koncertu tedy půjde na konto Dětského domova v Chomutově.
Takže chomutovští se můžou dnes nejen bavit, ale také žít s pocitem, že vstupné je určeno na dobrou věc, a že se zapojili.
Je to skvělá akce, takže ještě kde:
Chomutov v 18,00 ve Sportovní hale.
(foto MAFA)
Už si zvykáte? No jasně, sem tam vám zde píšu o tom, jak malou částkou můžete někde pomoci. Malá částka je jako kapka. Ale ta vaše kapka tvoří jako spousty dalších už slušný výsledek.
Zkoušeli jste někdy nakapat hrnec vody? Já ano. Tedy spíš jsem byl svědkem té události. Kdysi na návštěvě v rodině, která měla kapající kohoutek. Ráno dali do dřezu hrnec a večer po návratu z práce byl plný a oni v tom vařili (jinak super příspěvek k šetření vodou).
Jenže stejně tak jak nakape za den hrnec vody, tak nakape pomoc po malých částkách.
Mým dalším tipem na spolupodílení se na pomoci druhým je časopis Lev, který se distribuje pomocí kamelotů (tímto zdravím usměvavou kamelotku z Brna jménem Romča -> měla jste pravdu, je to i dobré čtení).
Člověk se za život setká s mnoha lidmi. Většina takových setkání Vám vypadne z hlavy po pár vteřinách. Pak jsou ale jiná setkání. Je to s lidmi, se kterými se cítíte dobře, prostě pohoda. Ať už jde o pracovní setkání nebo soukromou záležitost, s určitými lidmi to má takový náboj, že na to nemůžete do smrti zapomenout.
Přesně takový dojem mám ze setkání s Petrem Novotným, který pro naše stránky poskytl sáhodlouhý rozhovor o tom, jak něco dokázat.
Každý ho známe z televize, známe ho z Frekvence 1, kde má skvělý pořad Dobrý kafe (každé ráno od 8,31 do 9,00) ale osobní setkání s člověkem takového formátu a pozitivního náboje, dokáže povznést ještě výš i takového optimisty jako jsem já.
Přál bych vám všem, abyste se mohli taková setkání prožívat.
Ten rozhovor je bomba.
Bylo to v naprosto uvolněné náladě a pan Novotný odpověděl všechny otázky, moje i těch z Vás co si napsali, s úžasnou dávkou optimismu a motivace.
Opravdu se máte na co těšit!!!
… když vznikaly povídky pánů Šimka a Grosmanna. Bylo to nádherné.
Jak to vím? Mám konečně zkušenost z jejich tvůrčí dílny.
Byl jsem poprvé v životě v kavárně Slávie (na Národní). Ta atmosféra z let šedesátých na mne sice moc nedýchala (ona kavárna se snažila, ale já jsem se soutředil na něco jiného) ale vím přesně jaký museli mít ti pánové pocit, když tvořili.
Protože dělali to, co je bavilo a dělali to tak jak to nejlíp cítili, troufám si říct, že prožívali skvělé chvíle, ne-li celý život.
I já jsem tvořil. Krátce. Ale šlo to ze mne. Samo. Tam odněkud zevnitř. Také je to tím, že mám pro koho tvořit. Stejně jako ti dva úžasní pánové.
Přeji Vám, aby jste bez ohledu na to kde jste a s kým jste, měli také ten skvělý pocit naplnění života, lásky, úspěchů i snů.
Láska je umění;
na světě není nic důležitějšího, než se tomuto umění naučit.
Erich Fromm
Tak dnes v 18.19 hod to bude měsíc, co funguje skvělý den. Na hodnocení je ještě brzo, přesto Vám pár věcí musím napsat.
Je to jednak poděkování tvůrcům - ti co zde nebyli před měsícem to neví. Tento web “na zakázku” jsem dostal de facto ke svým narozeninám. Nápad se zrodil v mé hlavě, ale bez pomoci týmu: Jirka Kouba a Marvin , by nespatřil světlo světa v podobě jaké je a v rychlosti v jaké se to daří jen profíkům jejich formátu.
Další poděkování patří Vám - čtenářům. Kdybyste to nechodili číst, nemělo by to smysl psát. Mám od Vás i pár ohlasů, takže už vím, že to není zbytečná práce a pomáhá Vám to.
Díky vám a vaší návštěvnosti jsme třeba dnes zaujali úžasné 237. místo mezi všemi sledovanými weby na CNW, tj. z cca 14500 webů (co by za to jiní webmastři dali po měsíci provozu).
Poděkování patří všem těm, co mi píší a posílají příspěvky ke zveřejnění. Pokud napíšete jméno, už víte, že zveřejňuji s uvedením autora. Omlouvám se těm, kterým jsem příspěvky nezveřejnil. Věřte mi, že to ale vždy mělo svůj důvod, posuzuji to vždy podle kvality obsahu.
Poděkování patří i lidem, kteří o nás píší (ČRo, iDnes atd), registrují nás rychlostí blesku (pan Mgr.Štěpánek ze společnosti Seznam.cz).
Poděkování patří i člověku, který o nás mluví: moderátor, úspěšný businessman a gurmán pan Petr Novotný.
Poděkování patří i všem těm, o kterých ani nevím, že nás propagují.
Děkuji tedy všem, kteří sem chodí a jsou pozitivně nakažliví pro své okolí.
Slibuji, že dohlédnu na to aby bylo co číst a nad čím si lepšit náladu.
Slibuji dnes přede všemi,
a je nám to všem jasný,
budu dělat dál SKVĚLÝ DEN,
ať jsou všichni šťastný!
Váš Zdeněk
můžete dostávat na e-mail.
Pokud je chcete dostávat, pošlete prosím prázdný mail na motivacni.citaty@centrum.cz
To takhle jdete po ulici a najednou vidiíte světlušku s tykadýlkama a s lucerničkou. To zaujme každýho. Byly dvě, ty světlušky. Upozorňují na nadační fond Českého rozhlasu a za malý peníz si u nich můžete koupit pohlednici. Výtěžek samozřejmě jde na ušlechtilé věci. Tak jsem si taky koupil.
Když nenarazíte na světlušky na ulici, tak na ně můžete narazit na jejich webu. Samozřejmě když budete chtít narazit. Všechno je to o tom, co nakonec uděláte.
Mimochodem na té pohlednici, je kresba světlušky, jak ji nakreslila nevidomá dívenka Pavlínka Francová -> a ta dívenka maluje lépe než já!!!
Není nic sladšího, silnějšího, vyššího, širšího, nic není příjemnějšího, bohatšího, lepšího než láska, která je dokonale prožívaná.
Jediný pořad, který se snažím pravidelně sledovat (doplňuji, že nesleduji televizi a rádio poslouchám právě jen vybrané pořady), to jest Dobré kafe s Petrem Novotným bylo dnes pro mne opravdu milé. Mluvilo se v něm o stránkách, na které právě pohlížíte. A mluvilo se dobře!
Nezaváhal jsem ani na vteřinu a domluvil jsem krátký rozhovor pro tento server. S kým? No jasně, s pozitivně smýšlejícím gurmánem a úspěšným businessmanem Petrem Novotným.
Bude na téma … nevím jestli bych neprozradil moc. Ale bude na téma. Bude to o lásce k dětem. Ke všem dětem.
Proč Vám to píšu dopředu?
Protože do čtvrtka dopoledne máte možnost poslat své otázky - které by vás zajímaly - pokud se chcete podílet. Buď sem do diskuse, nebo na známý mail zdenek@skvelyden.cz
Irské přísloví: Buďte dobří a možná se dostanete do nebe půl hodiny předtím, než se ďábel dozví, že už jste po smrti!
O lásce slýcháme každý den. Čteme o ní každý den. Prožíváme ji každý den.
A přece cítíme někdy prázdno.
Prožil jsem úžasný víkend (o tom Vám ještě napíšu extra, bylo to úžasné setkání se spoustou pozitivně myslících lidiček).
Teď chci ale psát o jedné věci, kterou jsem sice znal, ale až nyní jsem ji pochopil do hloubky.
Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. I já jsem v tom dlouho žil. Je to sice dobré, ale nedokonalé. Neúplné. Nedostačující. A hlavně nenaplňující.
Prožil jsem víkend, kdy (řečeno polopatě) jsem měl možnost skloubit teorii a praxi v tématu tak krásném, jak jen láska může být.
Teď už vím, že láska není o tom, být milován,
láska znamená milovat,
(bezpodmínečně, bez očekávání a naplno).
Přeji vám všem spoustu lásky, toho úžasného pocitu uvnitř vaší mysli.
Občanské sdružení Život dětem pořádá ve dnech 13.9., 14.9., a 15.9. tradiční zářijový “Srdíčkový den”. Jedná se o veřejnou celorepublikovou sbírku, v rámci které si lidé mohou zakoupit krásné magnetické srdíčko v minimální hodnotě 25 korun.
Zakoupením magnetického srdíčka lidé přispějí na nákup zdravotnické přístrojové technologie a dalšího potřebného vybavení pro Kliniku dětského a dorostového lékařství VFN a 1.lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Pediatrickou kliniku FN v Praze Motole a pro další dětská zařízení v naší republice.
Ještě dva dny můžete potkávat studenty kteří se do této bohulibé akce zapojili. Mají u sebe kasičky s logem Život dětem), visačky s logem a průkazky se jménem.
Pro ty, co nepotkají studenty a přece mají touhu se spolupodílet je zde ještě jedna šance. Na telefonu. Vytočením čísla 900505550 odešlete 50,- kč na konto Život dětem.
Přeji Vám všem skvělý den.
Tak jsem se včera vypravil na jednu akci, která je spojena s pobytem mimo můj milovaný Moravský kras.
Nebudu to dramatizovat. Jsem za kopečkama. Teda spíš mezi kopečkama. V bráně Jeseníků v Koutech nad Desnou.
Večer jsem si to nevychutnal, znáte to, příjezd, ubytování, posezení, popití …
Ale ráno. Skvělé ráno. Slunce zalévá svými paprsky vrcholky kopců aby posléze proteplovaly větší a větší část údolí. Dole zurčí říčka Desná, všude klid, lesy, pohoda.
A v tom penzionu co jsem spal je útulno, výhled na okolní kopce, nádherný ženský… To je skvělý den jako když vyšije. A je tady i internet, takže se mohu věnovat svým oblíbeným stránkám skvělý den.
Odsud Vám budu psát často.
Jo ještě odkud -> PENZION POD ČERVENOHORSKÝM SEDLEM
Nejvzácnější věc, která svítí, je lidská tvář odrážející blaženost milující duše.
H. W. Beecher
Vynikající to pití. Nejde o alkohol, jde o výtečný zelený čaj. Jemná vůně, žlutá barva nálevu s lehce nasládlým chuťovým pozadím. Vynikající čaj na relaxaci a posezení s pohodovými lidmi, natož pak přáteli.
A s těmi jsem ho pil. S Ivuškou a s Terezkou. S lidmi, se kterými by se sedělo den co den, hodinu co hodinu a povídalo se, poslouchalo… Prostě harmonie. Pohoda.
Člověka to mrzí, když musí odejít dřív, než je mu příjemné. Má to ale jednu obrovskou výhodu. Těšíte už od chvíle rozloučení na příští setkání.
Všem vám přeji takové přátele. Je dobré se neustále točit v rytmu příjemných setkání.
Skvělý den.
Čím více milujeme a darujeme se, tím většího významu a hodnoty nabývá náš život.
H. Hesse
- za partnera, který noc co noc pokrčí přikrývky, protože není venku s někým jiným;
- za daně, které musím platit, protože to znamená, že mám stále příjem;
- za nepořádek, který musím uklízet po oslavě, protože to znamená, že jsem obklopený přáteli;
- za šaty, které jsou mi trochu těsné, protože to znamená, že mám dostatek jídla;
- za trávník, který je třeba kosit, okna, které je třeba umývat a okapy, které je třeba opravovat, protože to znamená, že bydlím ve svém domě;
- za všechny stížnosti, které poslouchám na vládu, protože to znamená, že máme svobodu projevu;
- za volné parkovací místo, které je až na konci parkoviště, protože to znamená, že mohu chodit a že jsem obdařený i dopravními prostředky
- za vysoký účet, který platím po večeři s blízkými, protože to znamená, že jsem štědrý;
- za kopu prádla a žehlení, protože to znamená, že mám co nosit;
- za únavu a bolavé svaly na konci dne, protože to znamená, že jsem byl schopný těžce pracovat;
- za otravný budík, který musím ráno vypnout, protože to znamená, že jsem ještě naživu
PŘEJI VÁM SKVĚLÝ DEN A JSEM VDĚČNÝ, ZA TO, ŽE ČTETE TYTO ŘÁDKY A PATŘÍTE MEZI TY, KTEŘÍ NEBEROU VŠE JAKO ÚPLNOU SAMOZŘEJMOST!!!
Nevšímejte si malých nedostatků, dbejte ať je láska zažene z dohledu
SKVĚLÝM DNEM PROTI BLBÉ NÁLADĚ,
píše Vladislav Kulhavý a to na hlavní stránce podrobně pak zde.
Zhodnoťe sami.
…samozřejmě děkujem!!!
Že se ptám. Stojí všude. Na parkovištích, u supermarketů, v Praze i v Metru. Nenápadně nápadní. Ale mají jednu zvláštnost. Bojují.
Mluvím o těch, co s námi pluli na palubě parníku a pak souhrou událostí skončili ve člunu.
Bezdomovci se jim také říká. Tihle se ale nevzdávají. Chopili se příležitosti a prodávají časopis Nový prostor (NP v názvu).
Většinou jdu kolem nich a podle jejich snahy koupím časopis abych ho pak někde nechal na přečtení těm, co těch “třicet ká” nejsou ochotni obětovat.
Dnes jsem ale měl čas s prodejcem hodit řeč (viz další příspěvek - Jirka B 709) a klobouk dolů. Před těmi, co tento projekt vymysleli. Proč před nimi, to se taky dovíte v dalším článku.
Až půjdete zase kolem prodejců NP, nezapomeňte, že to jsou ti, co se nevzdali. Ti kteří si platí noclehy v dotovaných ubytovnách. Ti, kteří to nepropijí jako spousty dalších. Ti, kteří Vám za vaše peníze dají Nový prostor - časopis, který pomáhá bojujícím o přežití.
A já Vám za ně za všechny děkuji.
Jeden z těch, co spadli dolů.
Ale taky jeden z těch, co to nevzdali a snaží se dbát o sebe, dělat, pomáhat druhým.
Stál u Intersparu a prodával časopis, který jim mění svět. Měl jsem čas a tak jsem se ho ptal:
Dá se tím vydělat?
Jirka: “Vyděláš si na nocleh v charitě, na nějaký jídlo…”
Kolik Vám platí, za ten prodej?
J: “Z každýho kusu mám deset korun, plus pět korun v úschově plus bod.”
Nerozumím tvé řeči.
J: “No koupíš si časopisy za dvacet korun kus, prodáváš za třicet. Deset korun je tvých hned. Pět korun ti dají na konci měsíce. Body se ti sčítají, vyměníš je pak na centrále za kávu atd.”
Myslel jsem, že to je šance pro všechny, a koukám, časáky dostane jen ten, kdo nějaké peníze má?
J: “Když přijdeš poprvé, dají ti pět kousků zdarma. Záleží na tobě, jak se rozhodneš s tím naložit. Prodáš je za stopade, je jen tvá věc, jestli půjdeš a koupíš si dalších sedm čísel za 140,- a točíš to dál. Z těch sedmi čísel už máš 210,-, zbylo ti deset z prvního prodeje a kupuješ tedy jedenáct čísel. Musíš to ale stihnout otočit, dokud jsou na centrále.”
Učí vás dobrou věc.
J: “Jo, je to takový jednoduchý podnikání.”
Kolik toho za den prodáš?
J: “Jak kdy, někdy dvacet, někdy tři.”
Třicet korun na den, to není moc.
J: “Musíš myslet na budoucnost, ve dnech, kdy prodáš víc, nesmíš se nechat zlákat a utratit to.”
Jirko, dej mi ještě jeden, vím komu ho dám (byl pro Terezku - ze Spirály)
J: “Jasně, tady je, nezapomeň, že dneska začíná soutěž!!!”
Tak dík a hodně štěstí.
Jirkův příběh jsem vám umyslně nenapsal. Poslechněte si ho u Intersparu na Vídeňské.
Najděte si svého prodejce. Vyslechněte si jeho příběh. Těch pět minut stojí za to.
Nejvyšší forma náklonnosti je založena na naprosté upřímnosti na obou stranách.
T.Hardy
Jel jsem dnes za svým přítelem Turijou a protože rád dávám dárky, tak jsem od brzkého rána přemýšlel čím mu udělám radost.
Po snídani u čaje to bylo jasné. Je to milovník červeného čaje zvaného rooibos. Pro ty méně znalé, je to čaj, který neobsahuje tein - dováží se z jižní Afriky.
No jo, ale kam v neděli pro rooibos?
Po dnešku už to vím. V Oxalisu mají nejen všechny druhy čajů (i můj oblíbený zelený čaj Lung Ching - Dračí studna a bílý Pai Mu Tan) ale navíc i profesionální prodavačky. Kolikrát za den se vám stane, že někam vstoupíte a personál vás s úsměvem přivítá? To je to, čemu já říkám profesionalita. Nejen umět vyprávět o zboží, ale umět se i usmát a přivítat zákazníka. Píšu tedy o prodejně Oxalisu v Tescu u dálnice směr Blava (a o prodavačce jménem Renata), jestli je to tak i jinde zatím nevím, ale zjistím. Napište taky.
Zpět k nákupu. Spousta krabiček ze kterých jsem si mohl vybrat, spousta čajů a spousta informací. To byla nádhera. Krabička s tématikou jižní afriky a do toho Rooibos Mystik (s levandulí a jasmínem). Super dárek do dvou set (při větší 100g krabičce, jinak nakoupit můžete i do menších nebo do sáčku).
P.S. Všimli jste si, že když je někde v názvu Mystik, že je to dokonalá věc? Mystik mask, Mystik centrum (spinning), Rooibos Mystik…
Laskavá atmosféra doma je velmi důležitá. Dělejte všechno, co můžete, abyste vytvořili klidný a harmonický domov.
Za svítání se kolem žáků kupilo nejméně tisíc racků, okukujících zvědavě Maynarda. Bylo jim jedno, jestli je někdo vidí – poslouchali, co Jonathan říká, a snažila se jeho slova pochopit.
Mluvil o prostých věcech – o tom, že racek se má naučit létat, že podstatou osobnosti je svoboda, že všechno, co tuto svobodu omezuje, musí být odstraněno, ať je to pověra, rituál nebo něco podobného.
„Odstranit, říkáš,“ ozval se hlas z davu, „a co když je to Zákon Hejna?“
„Pravé zákony jsou pouze ty, které vedou ke svobodě,“ odpověděl mu Jonathan. „Všechny ostatní jsou falešné.“
„Jak můžeme umět lítat jako ty?“ ozval se další racek. „Ty jsi mimořádný případ. Nadaný a vyvolený.“
„Podívejte se na Fletchera! Nebo Lowella! Charlese Ronalda! Jsou stejní jako vy nebo já. Nic mimořádného ani nadpřirozeného na nich není. Jediný, zato podstatný rozdíl je v tom, že začali chápat, čím jsou, a začali se učit.“
Všichni žáci až na Fletchera se začali nervózně ošívat. Do této chvíle nechápali, co vlastně dělají.
Z knihy Jonathan Livinston Racek
John pozval svoji matku na večeři.
Během večere si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velice pěkná. Už dlouho měla podezření, ze John má vztah se svou spolubydlící a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy.
Jakoby četl její myšlenky, John povídá: “Já vím, co si musíš myslet, ale mohu Tě ujistit, ze Julie a já jsme jen a jen spolubydlící. Fakt.”
Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: “Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala??”
John povídá: “Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu ji napíšu.”
Tak si sedl a napsal:
Milá mami, já neříkám, ze si sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, ze si ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co si tu byla na večeři.
S láskou John.
O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo:
Drahý synu, já neříkám, ze spíš s Julií a neříkám ani, ze nespíš s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by v ní už dávno našla naběračku na omáčku.
S láskou máma.
Původně jsem jel pro jednu knihu, pro Sílu Intuice od paní Robinsonové, ale jak už to bývá jdete-li cestou k cíli, potkáváte poutníky , kteří jdou tamtéž.
Mluvil jsem dnes s několika lidmi o skvělých knihách. Možná bych měl také napsat, že překvapivě všechny byly ženy. A všechny duchovně na výši. Prostě skvělý den.
Takže od Martiny mám Sílu intuice, od Terezky Breviář citátů (jak jinak než silně motivačních) a od neznámé ženy knihy o Baťovi a managementu třicátých let.
Máte se nač těšit, nic před Vámi nebudu tajit a vše vám zde napíšu.
Skvělou noc a po ní další skvělý den.
P.S. hned v předmluvě síly intuice jsem narazil na úžasnou větu, ráno bude jako motivační citát dne
“…U vás lidé pěstují pět tisíc růží v jedné zahradě a přece nenalézají to, co hledají,” řekl Malý Princ.
“Nenalézají,” odpověděl jsem.
“A přece by to mohli nalézt v jediné růži nebo v kapce vody.”
“Mohli,"odpověděl jsem.
A Malý princ řekl: “Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem.”
Jdou dvě kamarádky na dostihy. Když už jsou tam, tak si řeknou, že si vsadí. Ale na kterýho koně?
První říká té druhé: “Kolikátky máš prsa?”
“Trojky. A ty?”
“Já čtyřky. Tři a čtyři je sedm, tak vsadíme na sedmičku.”
Kůň s číslem sedm vyhraje, ženský berou balík, uspořádají oslavu a jejich chlapi se na ní domluví, že příští týden půjdou vsadit taky. Když to dokázaly ženské, tak pro chlapy je to malina.
Když jsou na dostizích, tak se rozhodnou zvolit stejnou taktiku jako ženy.
První říká: “Kolikrát za noc se uděláš?”
“Já pětkrát. A ty?”
“Já šestkrát. To je dohromady jedenáct, vsadíme na jedenáctku.”
Vyhrál kůň s číslem dvě a ten jeden říká druhému: “No vidíš, ty hňupe, kdyby jsme nekecali, tak jsme ten balík brali taky!”
Dva kamarádi se vydali přes poušť.
Jeden den se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého.
Dotyčný aniž by cokoli řekl se sehl, a napsal prstem do písku:
„ Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku“
Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou.
Ten co dostal facku se začal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody.
Když se probral, vytesal do kamene:
„ Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život.“
Kamarád se jej optal:
„ Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč?“
Odpověděl:
„ Víš když mi někdo ublíží, píši to jen do písku, aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpuštění.
Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene, aby to tam zůstalo na věky.“
Naučte se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene!
Už jsem tady psal o procházce po Masarykově třídě. Už víte o skvělé bankéřce Petře, o úžasné obsluze ve Spirále (k té se dnes ještě vrátíme) a teď se dovíte něco o obdarovávání.
Znáte takové to pravidlo: čím víc rozdáš, tím víc dostáváš? Já se jím řídím. Ta Masaryčka je na rozdávání jak dělaná. No a dnes tam místo prodejců Nového prostoru (časopis, kteří prodávají lidé, kteří přišli o zázemí) stály nádherné ženy v sárí (doufám, že to píšu dobře - mám na mysli ten oděv).
Udělaly mi šílenou radost, protože co může být lepšího než přispět na charitu a dostat za to něco dobrého?
To dobré se jmenuje Gopinát a jsou to kuličky obalené v kokosu (vše krásně a hygienicky baleno - to by komisaři z EU koukali, jak jsme vpředu).
Dal jsem se s nimi do řeči, podpořil charitu a zjistil, že jsou z Prahy z restaurace Góvinda.
Kuličky jsme ochutnali s Terezkou ve Spirále (taky úžasné těstoviny se sýrovou omáčkou - jejich dnešní menu) a já se těším, až pojedu do Prahy.
Sejdem se tam na Soukenické (tam by někde měla být ta restaurace).
Kdo jde se mnou ať pošle mejla.
Je málo věcí, co dělám pravidelně:
spím, vstávám, provádím hygienu, jím, piju atd atd.
Ale jedna věc je na mě zvláštní. Neposlouchám rádio a nesleduji televizi.
To rádio má jedinou vyjímku. Ráno v 8.30 ho zapínám, abych si vychutnal pořad Dobrý kafe Petra Novotného. Co může být po ránu lepšího než dávka optimismu? Nic.
Akorát nepiju kafe, tak jsem to přejmenoval na Dobrý čaj.
Až se to jednou Petr Novotný dozví, tak bych u toho nechtěl být - nebo chtěl, on je pozitivně myslící člověk a určitě se zasměje.
Tak jako já u jeho dnešního citátu: Neodsuzujte masturbaci, je to sex s někým, koho máte opravdu rádi!
Vy se ale můžete smát každý ráno od 8,30 do 9,00 na Frekvenci 1 s P.Novotným (já se budu smát s vámi)
Tak jsem se dnes toulal po kraji a narazil jsem na prodavače burčáku u silnice.
Mladý nadějný prodavač přírodní medicíny.
Byl jsem dost daleko od domova, než abych sebou nesl dvoulitrovku (lidi asi víc pijí, pamatuji si, když se to prodávalo v litrovkách - holt pitný režim je důležitá věc).
Tak jsem s ním dal jen řeč a on mi dal - přes moje ujištění, že nebudu kupovat - ochutnat.
Bylo to vynikající.
Báječné.
Pozdravuji tímto toho nadějného obchodníka (stojí na silnici u Popůvek)
P.S. Ještě, že jsem tu dvoulitrovku nekoupil. Než jsem došel domů, přepadla mne taková žízeň…(asi bych přišel domů jak škytající medvídek)
Jako vlnka vedle vlnky plaví se můj život krajinou,
která je pustá, smutná, plačtivá.
Vlnky pomalu ale jistě zanikají,
hladina se uklidňuje
a bolest srdce se zvětšuje.
Vtom se na břehu řeky objeví usměvavý človíček,
který hodí do vody kámen, vlnky se znovu obnoví
a krajina se začíná znovu zelenat,
sem tam koukne i paprsek slunce.
Človíček hází kameny dál,
krajina je změněná k nepoznání.
srdce znovu poznalo někoho,
pro koho má smysl žít.
Od Eurotelu.
Narazíte na ně paradoxně nejvíce mimo vaši oblíbenou (nebo neoblíbenou zato nejbližší) značkovou prodejnu.
Já jsem na takového člověka narazil včera. Měl evidentně po práci. Jel domů. A staral se aby vše fungovalo (to ho prozradilo - hovor o stabilitě datové sítě) i když už by se většina jiných nestarala.
Zkrátím to. Dal jsem dotaz, ten člověk (říkejme mu třeba Michal M.) vytáhl noťas (notebook), modem, kabel a ukázal mi v praxi to, co na značkové prodejně nedokázali. Přidal pár informací a rozhodl, že nechám eurotelu vydělat ještě víc.
Měli by mu dát prémie. Dělá práci za jiné.
Moje doporučení: CDMA od Eurotelu
Moje poděkování: manažerovi plánování sítě (za ještě skvělejší den)
Tedy nad běžné poměry.
Já jsem se jen tak ze zvědavosti podíval, co tam bude dnes na oběd a málem mi vypadly oči z důlků (skla brýlí splnili svou funkci č.2 a zastavili ten proces).
Takový dobroty a ještě se jedná o zdravou výživu.
Já zrovna dnes jedu na druhou stranu.
Tak se alespoň nechte inspirovat na víkend vy, kdož stejně jako já to máte do FM dál.
Dnešní menu:
OVOCNÝ ČAJ
ZELENINOVÁ POLÉVKA - mrkev, petržel, hrášek, smetana, koření
ZELÍ STARÉHO VIKINGA - zelí, rýže, žampióny, sójové maso, koření
SMAŽENÉ BRAMBORY
ŠOPSKÝ SALÁT - rajčata, paprika, okurka, balkánský sýr, koření
TVAROHOVÉ KULIČKY - tvaroh, datle, cukr
P.S. Pokud by to četl i někdo z Etnorestaurantu a chtěl by vzít ochutnávku do Brna, tak já tam večer budu taky!!!
Jo a ještě kde se můžete nechat inspirovat -> Etnorestaurant
Tak jsem dnes zdravě povečeřel v krásné nové jídelně (zdravovýživové) na Orlí. V Brně.
To takhle jdete po Masarykové kolem jedné ze spolehlivých bank (Citibank - mj. tam dělají příjemní lidé - v osobě Petry Krabičkové i schopní a usměvaví), pak to vezmete kolem Adidasu (taky teď mají dobrý zboží) doprava na Orlí a hned se dáte pasáží nahoru.
Tam je Spirála a v ní další sympatická a usměvavá tvář: moje kamarádka a optimistické sluníčko Terezka. Znáte ten typ lidí, co neznají slovo problém, že jo? Že se ptám, sami jste toho obrazem. Tak v té Spirále jsem se rozhodl ochutnat špagety se něčím tajným a špenátem a další tajnou věcí zvanou koření. No byl to mazec. Ale to dá rozum, že kdyby to nebylo dobré, tak bych to sem nepsal (například o včerejší večeři jsem nepsal). Na závěr ještě zdravý dort. To se mě hrozně líbí, když člověk jde do zdravé výživy a oni tam mají i zdravé laskominky.
To je vše, webový stránky nemají (takže odkaz nebude), na Citibank si je zjistěte, ale když půjdete na Masarykovu v Brně, tak jedině sl.Krabičkovou - dokonalé a úplné informace a Adidas, za ty ceny, ať si reklamu zaplatí (ale jinde, zas tak dobří nejsou abych se o nich rozepisoval ve Skvělém dni -> jestli zjistí kdo to psal, tak už mi neprodají ani triko)
…co zde chcete číst!
Opravdu, tahle stránka byla sice stvořena k mým narozeninám (správně by mělo být u příležitosti), ale vymyšlena byla pro všechny, kteří chtějí mít skvělé dny.
Cokoliv si budete přát - napište (nemusím snad dodávat, že jen pozitivní zprávy).
Řídím se skvělou teorií: Nedívám se na to, co je prospěšné nějakým způsobem pro mne, ale co je prospěšné všem.
Já chci aby jste měli skvělou náladu, skvělý den, prostě skvělý život. Proto cokoliv Vám zde chybí napište, po zvážení to přidám. Máte-li něco skvělého ke zveřejnění, dejte to do mailu a pošlete. Zveřejním to i s odkazem na Vás (dle přání - i bez odkazu - napište si). Cokoliv co má souvislost se skvělým dnem.
Přeji Vám - jak jinak - SKVĚLÝ DEN
zdenek@skvelyden.cz
Kdysi dávno jeden čínský císař vyslovil slavnostní přísahu:
“Podrobím si všechny nepřátele a zničím je!”
Po nějaké době ho překvapení poddaní viděli jak se prochází po zahradách se svými úhlavními nepřáteli a klidně si s nimi povídá a směje se.
“Copak jsi nepřísahal, že zničíš všechny své nepřátele?” ptal se udiveně jeden z dvořanů.
“Vždyť jsem je také zničil,” odpověděl císař. “Všechny jsem učinil svými přáteli.”
Když toužíš po lásce,
dávej lásku.
Když chceš mít přítele,
buď přítel.
Když chceš milosrdenství,
buď milosrdný.
Když toužíš po kráse,
zkrášluj svět pro druhé,
protože tohle je zákon,
nejen dobrá věc, ale ZÁKON.
Edgar Cayce
Roman Šebrle vybojoval pro nás první zlato na olympiádě v Aténách a zapsal se do historických tabulek (překonal dvacet let starý olympijský rekord).
No prostě skvělý!!!
Člověk s velkými sny je mocnější než člověk se všemi fakty.
Dayle Maloney
Samozřejmě k lepšímu. Včera jsem ji vzal na ukázku svým přátelům z HT (Humanity´s team) a oni s ní odjeli. Je pravda, že každý, kdo se do ní jen na minutu začte (a to na kterékoliv straně), pochopí, že má v ruce klenot.
Cena 250,- Kč je směšná proti tomu, co v ní člověk najde. To je prostě bomba.
To co je v ní, to se učí na manažerských školeních za pět tisíc na den.
Je to výslech těch, co se dokázali vytáhnout na čelo z neuvěřitelné chudoby, bez toho, že by vyhráli nebo podváděli. Prostě několik správných rozhodnutí, odhodlání a …(to už si přečtete sami)
Takže moje doporučení všem:
kniha Rozhovory s milionáři
www.rozhovorysmilionari.com
Tak jsem se včera setkal (zcela plánovaně) se skvělýma lidičkama, kteří vědí jak ten svět funguje a jak ten svět funguje a tak se jim žije skvěle.
Šlo o špičku ledovce z Humanity´s Team (skupinka nadšenců ochotných pomáhat ostatním, kterou založil Neale Donald Walsch a které fungují po celém světě) a bylo to znát.
Je to úžasná věc, povídat si s lidmi, kteří jdou dál mílovými kroky a dokážou strhnout ostatní.
Ale k věci, proč vlastně přijeli do Brna a co zde dělali. Přijeli na moje pozvání a připravovalo se celorepublikové setkání lidí, kteří fandí takové věci. Nebudu napínat, bude to úžasný a bude to 11. a 12. září. Ještě se o tom rozepíšu, protože je to dobrá věc, umožňující dalším lidem prožívat skvělejší a skvělejší život a o tom to je. Takový věci se mají podporovat.
Co mne ještě potěšilo byl zájem o knížky, které jsem s sebou přivezl ukázat. Já jsem zde o nich ještě nepsal, ale už vím, že to byla chyba. Tak já to napravím. Máte se na co těšit. Jednu z těch knížek si Ivča (pražská koordinátorka HT) odvezla a už cestou do Prahy přečetla. Pocity doufám sdělí osobně.
Jo a ještě fotka - úžasní lidé - René (Nizozemí - Nilsko - ) a Žanetka (celorepuliková koordinátorka HT)
Sluší jim to, co?
Hi Rene, ahoj Žanetko
V trutnovském areálu Na bojišti. Letošní trutnovský festival je věnován památce Karla Kryla.
V sobotu a neděli se mj. představí jeho bratr Jan, Pepa Nos, Pavol Hammel, Tata Bojs, Vlasta Redl, Alice a Kollerband.
Tak skvělý celý víkend
Dnes jsem se probudil do dalšího skvělého dne a to dokonce o minutu dřív, než jsem původně plánoval.
Hned vysvětlím - včera po návrátu z pápá jsem byl tak unavenej, že jsem nechal jedno mobilní zařízení stát na chodníku (to je ostuda) a druhé mobilní zařízení jsem nastavil jako budík. Byl jsem tak znaven, že jsem napsal jen vtip na SKVĚLÝ DEN a už jsem neměl sílu ani opravit čas na budíku.
Bylo tam od včerejška 5:12. To vyčerpání s jakým jsem usínal bylo příjemné. Pamatuji na poslední slova, co jsem si řekl: “Než bych ještě šel opravit ty hodiny, tak raději ráno vstanu dřív a víc toho udělám.”
No a dnes ráno jsem se vzbudil v 5:11. Sám od sebe.
Už jsem začal meditovat co se to děje (že by věk?), a v tom začal pípat “mobilní budík". Tak jsem si uvědomil, co jsem si řekl večer a chutě jsem vstal.
Dnes bude skvělý den. Přeji vám ho všem.
Bylo… nebo nebylo… před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: dobrá nálada, smutek, vědění a kromě ostatních různých pocitů i láska. Jednoho dne se pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova.
Jen láska chtěla čekat do poslední chvíle. Ještě než se ostrov potopil, prosila láska o pomoc.
Na luxusní lodi plulo kolem lásky bohatství. Zeptala se: “Bohatství, můžeš mě vzít s sebou?”
“Ne, nemůžu. Mám na své lodi mnoho zlata a stříbra. Tady pro tebe není místo.”
Tak se láska zeptala pýchy, která projížděla kolem na přenádherné lodi:
“Pýcho, můžeš mě vzít s sebou?” “Já tě, lásko, nemůžu vzít.” odpověděla
pýcha, “tady je všechno perfektní. Mohla by jsi poškodit mou loď.”
Láska se tedy zeptala smutku, který jel kolem: “Smutku, prosím, vezmi mě s sebou”
“Ach lásko, ” řekl smutek,"já jsem tak smutný, že musím zůstat sám.”
Také dobrá nálada projela kolem lásky, ale byla tak spokojená, že ani neslyšela,
že na ni láska volá.
Najednou řekl nějaký hlas: “Pojď lásko, já tě vezmu.”
Byl to nějaký stařec, kdo promluvil. Láska byla tak vděčná a šťastná, že se zapomněla zeptat na
starcovo jméno. Když přijeli na pevninu, stařec odešel.
Láska si uvědomila, že mu hodně dluží a zeptala se vědění: “Vědění, můžeš mi říct, kdo mi pomohl?”
“To byl čas,” odpovědělo vědění.
“Čas?” zeptala se láska, “proč mi pomohl čas?”
A vědění odpovědělo: ” Protože jen čas ví, jak důležitá je láska v životě..”
Jedna mladá žena dostala tucet růží s lístkem: “Od toho, kdo tě má rád.”
Ale podpis chyběl. Vdaná nebyla, a tak začala přemýšlet o mužích, které kdy poznala. Nebo to byli její rodiče? Že by někdo z práce? V duchu se jí vynořil celý seznam lidí. Nakonec se rozhodla zavolat kamarádce, aby jí tu záhadu pomohla rozluštit.
Ale po jedné kamarádčině větě jí svitlo: “To tys mi poslala ty růže?” “Ano.” “A proč?” “Protože když jsme se viděly naposled, měla jsi špatnou náladu. Chtěla jsem, aby sis připomněla všechny lidi, co tě mají rádi.”
Bruno Ferrero
V rámci skvělého dne oznamuji, že už funguje i počítadlo.
Je mi líto, ale ti co zde byli dopoledne nejsou spočítaní
Nevěšte hlavu - z mailu a zpovědnice vím kdo to byl a tak až večer budu psát tužkou svůj deníček, budete hned za oslovením: “Můj milý deníčku”
…aby byl ten den (všimni si, že nemluvím o konkrétním a přece mám na mysli den) skvělý?
Kdysi jsem četl, že se stačí ráno, hned po otevření očí (někteří ultrapesimisté by to měli udělat už před otevřením očí) rozhodnout, jestli bude dnešní den skvělý nebo jiný. Nevím už ani zdroj odkud to je, ale je to vynikající.
Naučte se to.
Ráno -> rozhodnutí o skvělém dni -> úsměv-> pár klasických prostocviků (jóga, protahování, kvalitní sex) -> skvělá snídaně (hodně barevná aby se oči rozzářili) -> připojení na internet -> nalogování na www.skvelyden.cz a je vymalováno.
Prostě skvělý den
P.S. Připravuji pro Vás i pozitivní zprávy (na extra doméně)
Děkuji všem, kteří ať už osobně, telefonicky, mailem či jakkoliv na netu (zde tedy patří poděkování hlavně přátelům na Zpovědnici) si našli čas a popřáli mi k narozeninám.
To na co právě koukáte je taky narozeninová věc a ještě jednou tedy poděkování Jirkovi a Marvinovi za tento weblog a zprovoznění ke dni D
Váš Lion alias Zdeněk alias Velkovévoda Moravský všemi mastmi mazaný (nikoliv však zmazaný)
Tak jsem zaregistroval doménu. Dokonce jsem ji i zaplatil. Pak jsem vyrazil do Frýdku Pístku Místku (oblíbený název už od mládí, kdy tam můj vrstevník sloužil na vojně). Dělal jsem tam spoustu věcí a mimo jiné jsem ukazoval známému doménu SKVĚLÝDEN.cz.
No ukazoval, snažil jsem se.
To byl šok, prachy odešly a doména nejela. Tak jsem použil mobilní techniku (teď konkrétně telefon) a volal Psovi.cz - nejvěrnějšímu příteli člověka.
Tam jsem se dověděl, že peníze ode mne mají ale doménu nemůžou zaregistrovat, protože nemají můj souhlas - to byl druhý šok, vždycky považovali za můj souhlas moje peníze a teď? Vysvětlilo se, že to vyžaduje NIC.cz (správce národní domény - pro nezasvěcené). Tak jsem chtěl udělit souhlas po telefonu, což nejde. Naštěstí člověk od Psa byl už jménem povolán ke svému povoláním - pan Rada. Dal mi radu, poslal mi formulář na mail do Etnorestaurantu Burfi ve Frýdku Pístku Místku a řekl, že stačí podepsat a odfaxovat. Vše OK jen do chvíle, kdy bylo třeba faxovat.
Obešel jsem několik obchodů kde jsem předpokládal přítomnost faxu a …..nic (buď je to zaostalost nebo naopak takový náskok v technice, že už jen mailují). Poslední obchod do kterého jsem šel byl Datart na náměstí.
A začínáme chválit:
-přes to vedro (nesnesitelný) venku, tam byl chládek - asi klima (výborně fungující)
-slečna u vchodu se při pozdravu usmála (jedna z mála ve Fr Pí Mí)
- a pak to největší překvapení - jasně měli fax.
Nejen to.
Člověk, který ho s grácií ovládal byl ochotný mi odfaxovat souhlas s registrací (s pravidly). Takže dnešní poděkování patří panu Radovi (z Pes.cz), panu Kempe (z Etnorestaurantu) a asi nejvíc panu Vladimíru Majorovi (Bůh a náš ministr obrany mi snad odpustí, že jsem ho pak při krátké konverzaci s elegancí sobě vlastní povýšil na generála) z Datartu.
P.S.: Večer jsem v novinách viděl nabídku Datartu a překvapili podruhé. Ta firma by měla panu Vladimírovi (Generálovi) zvýšit prémie - dnes přilákal nového věrného zákazníka profesionalitou a ochotou řešit víc než prodej techniky.
Zítra faxuji objednávku (poslal bych Vám to chlapi mailem, ale ať všichni vidí, že máte fakt fax).
Moje doporučení - Datart.cz dokonalá profesionalita a ochota,
Etnorestaurant - skvělé jídlo a čtení k němu i po něm (o tom někdy extra)
a PES.cz
…aneb jak lze přijít k weblogu.
Rychle. Fakt rychle, 1. srpna jsem narazil na reference o projektu jménem Yourface. Tak jsem tam napsal, co musím udělat abych měl svůj weblog. Druhého přišla odpověď. Pak bylo ticho, zapříčiněné mou nepřítomností. Až sedmého jsem odepsal i já a od toho dne se pořád něco dělo až do stavu toho co právě vidíte na svém monitoru (pokud čtete v kanceláři nebo v kavárně, neodnášejte jim ten monitor s ohlasem na má slova).
Vzniklo to tvůrčí rukou Jiřího a Marvina za čtyři dny. Pak už bylo třeba zajistit doménu (o tom v jiném příspěvku) a hosting. Vše šlo tak dokonale, jak dokonale jsem si to naplánoval (až na NIC.cz) a tak můžete číst na weblogu SKVĚLÝDEN.CZ a kdykoliv skvělý den i mít s vědomím, že největší díky patří Yourface(doporučuji shlédnout).
Musím podotknout, že číst ode mne něco před deseti lety, dost byste se pobavili (sice jsem nevěděl, že existuje internet, ale sršel jsem vtipem). Číst ode mne něco před pěti lety, pobavili by jste se a možná i zamysleli. Byla to veselá doba (tušil jsem, že je ve mně potenciál, ale nedokázal jsem ho využít).
Před dvouma rokama přišel obrovský zlom. Bylo by k pláči, co bych tehdy stvořil. Ale vyhrabal jsem se z toho (bylo to odrážení se ode dna - teď aspoň vím, co to je za úžasnou možnost, mít se od čeho odrazit).
Proto si myslím, že je ideální, když weblog s mými pravidelnými příspěvky můžete číst až teď. Jsem vyrovnaná povaha s výbuchy smíchu, myslím, že vím jak funguje svět (konečně - v šestatřiceti -> zrovinka dnes), myslím že vím, jak toho využít a myslím si, že toho docela dostatečně využívám k prospěchu svému i cizích.
Tak teď konečně jak to vzniklo. Jednoduše (jako všechny geniální věci). Někde jsem se dočetl, že jaký přeješ lidem den, takový máš sám. Takže jsem začal všem přát skvělý den a… ono to funguje. Mám všechny dny skvělé. Od toho už byl jen krůček k tomu, zaregistrovat doménu Skvelyden.cz (doporučuji pravidelně navštěvovat).
Skvělý den všem, co se sem připojili už teď a poděkování
Marvinovi a Jirkovi
za výrobu a zprovoznění weblogu Skvělý den.
Považuji to za nejúžasnější dárek k mým dnešním narozeninám (a až všichni uvidíte ten design - už je hotový - to teprve bude Skvělý den)
Lion